Vytvořené odpovědi
-
Příspěvky
-
Ještě si domů vozíme nakládané sledě. Prodávají je také v kilových plastových kelimcích jako marmelády a v různých provedeních. Mě docela zaujaly naložení sledi nasladko se skořicí. Někdo se vofrňoval, ale mě chutnají. Pak ještě nakládané krevety apod. Posledně jsem pokukoval po sardelových a jiných pastách. Nemá s nimi někdo zkušenost?
Také si každý rok přivezu několik kilových plastových zavařenin a problém s nimi nemám. Vydrží dlouho a chuťově jsou proti našim někde jinde. Ve skle jsem je zatím nechutnal, takže neumím posoudit rozdíl.
Koření si kupuji také a více než citronový pepř mě oslovilo toto koření na ryby.
zabjan napsal:
Ahoj při cestě na Averoy ,ale západní cestou někteří tvrdí,že se na ní už neplatí,že už je zaplacená.Nejel po ní někdo díky
Pokud máš na mysli Atlanskou cestu, tak je zdarma. Alespoň loni v září ještě byla.
Spoustu času jsme už strávili za pěkného počasí pozorováním dění pod vodou na mělčinách, ale to je člověk odkázán na dobré počasí. S touto “pozorovatelnou” by to bylo ovšem o něčem jiném. Určitě bych do toho šel.
Doki napsal:
Pro Dan666 – tak už vím, kdo schytává ty kontroly za nás…policistu jsme v Dánsku ještě neviděli,natož pak celníka, ve Švédsku občas stojí celníci u trajektů, celkem pasivně, a dechové zkoušky se nebojíme – jen blázen by se napil za volantem při tak dlouhé cestě…
Ale šlo by ještě upřesnit v kolik hodin na vás ten norský “Kobra 11” číhal za bukem? Díky.
Mohlo být mezi 16.00h a 17.00h.
V loňském září, když jsme se vraceli po trojce domů, tak nás zastavil uniformovaný policista v civilním černém audi v úseku daleko mezi vesnicemi. Bylo to za překročenou rychlost. Chvíli jsme tápali, kde mohl asi stát, že jsme ho neviděli, ale fotka našeho auta na jeho zabudovaném kamerovém systému v audině nám to řekla zcela jasně. Musel být schovaný někde na lesní cestě v porostu! Pak už jen následovala složenka a okamžité zaplacení.
Po cestě tam nás ještě stavěli v Dánsku hned po vyjetí z trajektu a chtěli vidět obsah každé bedny co jsme vezli. Marně jsme tvrdili, že v bednách vezeme zmražené jídlo, otevřít jsme museli jednu po druhé, aby se přesvědčili, že tomu opravdu tak je.
Jinak máme kontrolu snad každou cestu, ale většinou je to ve Švédsku a s kontrolou dechu – bez problémů.
stipko napsal:
Už ho vidím, ako sám umrel, vo chvíli, keď sa objavila rybárska loď.
A ako Japonci, ho vytiahli pre výskumné účely.
Ešte ho aj naporcovali
No já nevím, ale na tom videu to vypadá, jako by mu z pod břišní ploutve tekla krev. A to se přeci samoumírajícím jedincům jen tak nestává, ne? Nebo že by ho poranili při nakládání jeřábem? 🙁
mthead napsal:
Někde jsem četl, že se dá krab vytáhnout i na prut na háček s masem. Zkoušel to někdo?
Loni v Kveldheimu se mi to podařilo. Zkoušel jsem lovit platýse a místo toho jsem vytáhl pěkného kraba. Je to ale spíše o náhodě, protože ho prakticky není kam zaseknout. Hned po vytáhnutí spadl, takže se asi držel klepetem nástrahy, nebo vlasce.
Jsem stejného názoru jako MifakM. Před odjezed si zmapuji trasu a rozepíši si, kde bych měl tankovat.
Teď už většinou jezdíme dost nahoru, proto volíme cestu přes Švédsko, kde je nafta levnější, pohodlnější a rychlejší cesta a zatím se nám téměř vždy podařilo platit hotově v měně daného státu (co případně zbyde, máme na další cestu). Také se nám už ale několikrát stalo, že jsme museli použít náhradí kanystr, protože plno pump je přes noc zavřených!
To Step: o této nádherné skalní vyhlídce jsem zatím jenom četl a bohužel jsem zatím neměl možnost tuto krásnou lokalitu navštívit, ale pukud jsem se jinde dočetl správně, tak na tomto skalního masívu zatím nedošlo k žádným vážnějším zraněním….., byť se tam nenachází žádné zábradlí…
Je tomu opravdu tak?
Pokud někdo navštíví obě výstavy, tak by pak mohl napsat jeho postřehy, v čem se která výstava lišila, co ho nadchlo a co naopak zklamalo…..
Poprvé jsem se do Norska podíval až v roce 2003, neboť jsem do té doby bohužel dal na nelichotivé povídačky o „zvedání těžkotonážních nástrah jeřábem“. Díky známému, který tenkrát již v Norsku byl a který mě a mé kamarády do tajů norského rybolovu zasvětil, jsme v devíti plni očekávání, „převzatých zkušeností „ a zakoupených všelijakých nástrah vyrazili na přelomu září a října po vlastní ose směr Aure.
Po příjezdu jsme se do poněkud stísněných podmínek ubytování nakýblovali a po hltu vodečky jsme natěšeni vyjeli na 15ft/10HP vstříc trofejním úlovkům.
Nebudu tady rozebírat den po dni, ale za 9dní pobytu se nám za velmi slušného počasí podařilo ulovit několik průměrných obecňaček, kelírků, makrel i pár slušných (10ti kg) lumbů. Také se podařili, pro nás tehdy překvapivé úlovky, viz.foto.
Přes to všechno na svůj první úlovek nemohu zapomenout. Byl to okouník, chycen na nějakých 35metrech na peříčko a měřil dobrých 15cm .
I když jsme tenkrát naše bedýnky nenaplnili našimi úlovky a většina z nás je doplnila rybami koupenými od profíků, tak musím konstatovat, že naše první výprava minimálně na mě zanechala hodně velkou stopu.
No a od té doby jezdím i 3x za rok do této země zaslíbené nejen za rybami, ale především za krásnou přírodou a hlavně nesmím zapomenout, že i s partou bezva kamarádů, bez kterých by to nebylo ono!
A vo vo vo tom ,to je !!!!!
Dan
😛
Nahrávání ...
