Vytvořené odpovědi
-
AutorPříspěvky
-
Vlkous
Účastníkto Dedek
Jak výše vysvětluju – ne každá mýtná brána v Norsku je elektronická = takzvaná AUTOPASS – pokud takovouto bránou, kde neni jízdní pruh AUTOPASS projedeš bez zaplacení v hotovosti nebo kartou na místě a například na takovéto mýtné bráně neni ani možnost zaplatit hotově, tak ti může přijít za tento průjezd faktura. Takové brány v Norsku zatím jsou. Až nebudou, budeme mít svatej pokoj.
Účastníkto Dedek
samozřejmě to platí pro každou mýtnou bránu = to znamená i pro tu na které se platí mýto za dálnici = ale pouze na mýtné bráně, kde je jízdní pruh s názvem AUTOPASS
Účastníkivanmi5
jezdi v klidu jen se nesmíš divit, že ti taky může přijít faktura i když si budeš myslet, že tohle neni možný
ÚčastníkPaštika z ryb? To jsem ještě nezkoušel.
Jako zajímavost děláme s otcem rybí klobásy ze sladkovodních ryb – paštiku tu neznám.
Se teda dost těším — určitě nezapomeň.
Účastníkto lacoh
pokud to vše dobře chápu – registroval ses pro určitou dobu pobytu v Norsku, tak proč by ses registroval znova a zpětně?
Pokutu – za co? Jedině v tom případě, že když ti přijde faktura týkající se projetím nějakého placeného úseku nebo i přeplutím trajektem a ty jí neproplatíš.
Každý kdo se zaregistruje přes internet ohledně AUTOPASS, tak by měl mít smlouvu, která každému přijde na jeho uvedený mail, sebou v Norsku a touto smlouvou se prokazovat všude, kde je AUTOPASS a chtěli by po vás platbu v hotovosti – třeba například na místních trajektech, kde AUTOPASS je atd. atd.
Může se totiž stát, že přijedete například k místnímu trajektu a nevšimnete si, že je taky AUTOPASS. A tak se může stát, že si ho zaplatíte keš znova. Samozřejmě i AUTOPASS vás zanamená. Takže zaplatíte 2x. Tohle je extrém, ale stát se to může. Spíš se vám stane to, že přejedete fjord na místním trajektu bez placení. Ten kdo se neregistroval přes internet, tak může očekávat fakturu za tento trajekt a tomu kdo se registrova ubyde z jeho registrovaného konta příslušná častka.
Účastníkto Dedek
To neni tak, že to pak nějak dopadne.
Tato možnost – takzvaně fakturou – je možnost oficiální.
Nikdo tím nic neobchází. Je to opravdu jedna z oficiálních možností.
Neni to tak, že to prostě nějak dopadne.Pokud někdo bude jezdit v Norsku tímto způsobem, tak tím nesleduje to, že by nechtěl zaplatit.
Kdo nevěří, tak si to tady může prostudovat sám
zkopírováním www odkazu do gogle.cz ti umožní si stránku jedním kliknutím přečíst v češtině
Mám obavu, že je zde mnoho takových, že si myslí, že když si zaregistruje AUTOPASS přes internet, tak může projíždět všema bránama bez placení. Tohle je jeden z mnoha omylů ohledně AUTOPASS.
Nevím přesně kolik mýtných bran je s jízdním pruhem AUTOPASS neboli elektronické a kolik jich AUTOPASS zatím nemá.
Tipnu si – na hlavních tazích a ve větších městech bude AUTOPASS téměř všude jinde tomu tak zatím neni. Takže dodnes je mnoho mýtných bran bez AUTOPASS.
Kdo takovouto bránou ( bez jízdního pruhu AUTOPASS ) projede s tím – já mám předplaceno – tak prostě na tuto bránu předplaceno nemá. Tím pádem jí projede jako ti co předplaceno nic nemají a může taky očekávat fakturu.
Záměrně píšu „můžou očekávat“ – nějak moc ty faktury nechodějí – ale za to já nemůžu.
Jinak i já využívám platbu přes internet. Ale na rovinu říkám – nejednodušší způsob projížděním a placením v mýtných bránách v Norsku to neni! Na druhou stranu je to o něco levnější.
Účastníkto treska008
Máš několik možností. O placení na pumpách a nebo zakoupení krabička bych neuvažoval.
Takže ti zbývají dvě možnosti.
1: zaregistrovat se přes internet pomocí kreditní karty ( každou kartou to nejde v tom ti pomůžou v tvojí bance )
V tomto případě projíždíš bránama v pruhu kde je napsaný AUTOPASS. Pokud takový jízdní pruh neni musíš projet tím kde lze zaplatit manuálné – MANUEL – kartou nebo keš.
Neprojížděj jiným jízdním pruhem – jeden jízdní pruh bývá pro ty co mají krabičku – používají jí Norové nebo ti co jezdí pravidelně nebo tam pobývají delší dobu.
Tímto jízdním pruhem by neměl projíždět nikdo z nás, pokud nechce platit pokutu.
2. nemusíš si nic registrovat a můžeš volně projíždět jízním pruhem AUTOPASS. Tam kde neni, musíš zaplatit kartou nebo keš. Poté můžeš někdy očekávat fakturu. Tu je vhodné zaplatit včas, předejdeš tím možnému penále, za pozdní zaplacení faktury. Dnes jde zaplatit fakturu do zahraničí levněji – hlavně ne přes naše banky – poplatky jsou nechutné.
ÚčastníkNo tak parádní “ přednáška “
Děkuji moc za nás všechny, které tato témata zajímají.
S tou vší by se to dalo napsat třeba takto.
Napadení parazity – zvláště pak mořksou vší.
Tímto nechci poučovat. Jen si myslím, že jste byla delší dobu v Norsku a mluvila tam norsky a přechod zpět na 100% češtinu by nevyšel asi nikomu.
Zarazilo mě to, že vám nepřišlo, že by ryby byly nějak víc červavější než dříve.
Tímto předpokládám, že v místech, kde v Norsku pobýváte, ryby
červavostí moc netrpějí.
Před 12 lety jsem v rybách vyjímečně našel červy jen na povrchu jater.
Postupem let byla napadena celá játra. Pak jsem si všimnul červů ve vnitřnostech. V roce 2010 u Lofot bylo opravdu málo ryb bez červů – bez červů v mase! Loni nedaleko Stavangeru většina ryb bez červů v mase, ale zato poprvé jsem našel červy v mase makrel.
Pro všechny, kterým mé téma nahání husí kůži – červy v mase ryb lovených v Norsku se mrazem nebo tepelnou úpravou zneškodní. Červů neni tolik jako například v houbách, malinách, třešních atd. Bohužel je to realita.
A jsem překvapenej, že Norové tohle moc nevnímají nebo to nezaregistrovali nebo jim to zas tak nevadí. No nakonec u nás polovina houbařského národa hodně často sbírá červavé houby a taky jim to moc nevadí.
Je pravda, že jsem na jednom a tom samém místě nachytal ryby napadené a druhý den stejný druh ryb možná jinačí délky, byly bez parazitů. Možné vysvětlení je to, že ryby byly jedny takzvané místní a druhé právě připluly z moře – kdo ví. Nebo, že bych blbě viděl ? 🙂
ÚčastníkDobrý den paní Janko.
Mám na Vás pár otázek. Nevím, kdo jiný by mi mohl trošku zasvěceněji odpovědět, než vy.
Zajímalo by mě, jak se Norové dívají na stále větší červavost mořských ry? Vadí jim to?
Co je pravdy na tom, že upouštějí od chovu lososů na mořských farmách?
Pokud ano tak proč?
Nevíte něco nového ohledně zákonů, týkajících se nás sportovních rybářů?
Jak se vaši přátelé v Norsku všeobecně dívají na sportovní rybáře?
Berou je spíš jako parazity, nebo jako zdroj příjmu? Nebo je to trošku jinak?
Jak často Norové žijící u pobřeží, rybaří na moři?
ÚčastníkJen trošku doplním výše napsané.
Určitě napadení parazity se bude bude lišit lokalitama. Já měl poměrně štěstí. Pouze u Lofot to bylo podivné – jeden den jsme chytali zdravé ryby a druhý den, kdy se otočil vítr, tak každá druhá ryba byla napadená. Jedno je ale jednoznačné. Čím blíže lososí farmě, tím hůř.
Jednoho mníka brosmu chytnu tak na cca 8 lengů.
Účastníkto VenaS.
Už jsem se taky setkal s tím, že někdo mníky vůbec nebere. Ž prý jsou to bahňáci – ryby dna a tím pádem smradlavé maso. Když jsem to slyšel poprvé, napadlo mě a co český kapr v českých rybnících, do kterých tečou splašky z mnoha vesnic a měst.
Mám zkušenosti s mníkama do 1 m. Maso nemá nijak výraznou chuť ani vůni – řekl bych prostě vynikající mořská ryba. Obdoba tresky obecné. Nejvíce aromatickou vůni i výraznou chuť z mořských ryb chytaných v Norských vodách má pro mě treska jednoskvná.
Zajímavostí je, že i když mníci většinou žijí u dna a tím pádem se loví převážně u dna, tak mám takovou zkušenost, že mají nejméně
“ červavé“ maso, oproti jiným rybám.
Mínky jsme chytali na jihu u Stavangeru, u Alesundu a nedaleko Lofot. Z těchto tří lokalit mám stejné postřehy, co se týká mníků.
Leng = Lengfisch = mník mořský a brosma = lumb = mník bělomemý. Rozdíl v chuti masa jsem zatím nezpozoroval.
Moje oblíbená úprava:
Maso osolím a opepřím ( okořením dle momentálních možností a chuti ). V jedné pánvi na sádle začnu smažit cibulku. Když začne hnědnout přidám čerstvé houby nebo konzervu žampionů.Osolím a přidám kmín – klidně drcený. Po cca 20 minutách přidám mletou papriku osmahnu a pak přidám vodu a zahustím. Poslední dobou zahušťuju tmavou jíškou. Na druhé pánvi opět na sádle zprudka osmahnu po obou stranách připravené filety z mníků. Houby na cibulce dám na dno pekáče a na ně kladu opečené maso z ryb. Takto to dám zapéct do trouby 200°C. Na pánev na které jsem opékal maso naleju vodu a tento výpek, po 30 minutách zapékání masa v troubě, naleju na maso.
Pro celé zjemnění chuti můžete vše přelít smetanou a zapékat ještě cca 10 minut.
Kapra jím samozřejmě taky 🙂
ÚčastníkAhoj Peter
Já jsem zatím nikdy ve Švédsku neprojel placený silniční úsek, tunel či most. Taky je poravda, že jsem Švédsko neprojel křížem krážem.
Pokud jde o most mezi Dánskem a Švédskem, tak tam Norský AUTOPASS určitě neplatí.
ÚčastníkNeni zač – když si ty stránky otevřeš přes google, tak ti to přeloží do kostrbaté, ale přesto do češtiny.
ÚčastníkÚčastník[citace]zabjan napsal:
1.6.10.6 Averoy taky poprvně a nevím o té lokalitě skoro nic[/citace]
K této lokalitě ti toho nejvíc a velice zasvěceně poví paní Janka.
Momentálně je asi mimo PC svět jinak by se ti už ozvala.
Čas ještě máš.
-
AutorPříspěvky