Vytvořené odpovědi
-
Příspěvky
-
Ještě jsem si vzpoměl na jednu věc.
Když mrazím makrely v celku na uzení, nechávám jim v sáčku trošku prostoru. Vysaju vzduch a svařím. Ale tak aby ploutve nikde moc na sáček netlačily. Nevím jak to přesně popsat. Jde o to, že když ploutve zmrznou jsou ostré a lehce sáček protrhnou. Proto je důležité mít silnější mikroten. A co se s rybou stane, když je sáček protržený tady už někdo popsal. Ale makrely bych radil zpracovat do února. Pak už můžou být žluklé. Moc záleží na teplotě v mrazáku. Poslední co jsme kdy udili tak to bylo cca 15.února a i tohle nám prošlo. Byly výborné. Ale dál to riskovat nechci.
Já svářečku igelitu s odsáváním vzduchu používám od roku 1995. Od roku 2000 jí vozím do Norska pokaždé. Dodnes slouží bez vady.
Důležité je mít svářečku která udělá dva sváry. Můžete tak svařovat neprodyšné mikrotény. Tak se dá pak mrazit i tekutá strava – nic nevyteče.
Se sáčky je to trošku složitější. Používám zásadně mikrotén od tlouštěk 0,015mm do 0,020mm. Rozměry si kupte takové aby se vám to tak akorát vešlo do svářečky. Důležitá je především šíře sáčků. Já používám 35×50 nebo 30x40cm. Takzvaná nohavice v metráži je dobrá na větší kusy mtražených potravin. Dá se takto svařit i delší sáček. Sáčky by měli být vhodné na zmarzení. Slabší mikroteny si na mrazení ryb radši nekupujte. Sáčky si popisuju permanentkou, takže přesně vím jakou rybu si z mrazáku doma vyndavám.
Jako vzor sem dávám odkaz na sáčky – koupit jdou samozřejmě kdekoliv jinde.
Tyto používám nejčastěji-
Do každé bedny na ryby jsem si vyrobil dvě hliníkové formy tvaru vnitřku bedny. Jsou lehké a v pohodě se vejdou vedle sebe do 300L mrazáku. Do nich dávám vysáté a svařené sáčky s filetama. V 6 lidech máme 4 bedny každá po dvou hliníkových formách. Před odjezden z Norska tyto formy dám i s rybama do beden pořádně zalepím a zabalím práskačkou a strečovkou a frčíme dom. S dělením doma problémy nemívám. Většinou jezdím s rodinou. Ale podělit každého 1 plovinou bedny ( hliníkovou formou )se taky dá.
Já se vždy snažím abych měl sáčky suché než je dám do mrazáku. Proto se mi v těch hliníkových formách málokdy spojí – zmrznou k sobě.
Ryby před balením nechávám odkapat aby z nich netekla voda.
Samozřejmě čestvá ryba je čerstvá, ale můžu potvrdit to, že i po roce se zmrazené mořské ryby dají konzumovat a jsou mnohem chutnější jak ty ” čerstvé – mrazené ” z obchoďáků.
Samozřejmě bych si nenechal v mrazáku tak dlouho makrely a sladkovodní ryby.
Kdy stahuju kůži? Když se chytnou větší ryby 80cm +, kůže bývá tuhá. Když je hodně parazitů, tak je vhodné kůži taky stahovat. Je větší šance že parazity najdu. Když paraziti nejsou, tak mám radši filety s kůží – ta mi taky chutná.
Nemáme takové úspěchy při lovu ze břehu jako scaramouch, ale při našich výpravách chytáme ze břehu každý den. Úspěchy nemáme proto, že ze břehu chytáme jako doplněk rybolovu z lodí.
Já bych rybolov ze břehu v Norsku rozdělil na tři způsoby.
Přívlačí, na položenou – na těžko a na plavanou.
Rozhodující je výběr místa. Chytáme na starých – nepoužívaných
( lovec má klid na chytání ) přístavních molech. Na přístavních molech místní lodní dopravy – autobusy. Dále z mol u chat, které jsou přímo u vody. Nakonec ze skal. Chytání z přístavních mol je poměrně bezpečné na vázky. Hloubka bývá dostatečná a dno poměrně slušně klesá. Tato místa bývají bez vodních rostlin. Vhodná místa u mola u chat a vhodná místa u skal je vhodné předem prozkoumat z lodě. Buď pomocí echolotu, nebo prozkoumat pomocí zátěže prutem. Pro chytání ze břehu nejsou moc vhodná místa s vodními rostlinami a příliš mělká místa.
Největší zkušenosti máme z rybolovu ze břehu v měsíci srpen. Chytáme především makrely a to přívlačí – s páternosterem a pilkříkem, nebo jen samostatně s pilkříkem od 30 do 100g, nebo na jigovou hlavičku s masem. Méně úspěchů míváme s gumami. Woblery jsou zatím bez úspěchu. Na plovanou na jeden háček s proužkem masa makrely a na položenou s jedním opravdu menším háčkem s kousíčkem masa chytáme menší platýze. Přívlačí se dá chytit poměrně často polak ( největší 81 cm ) a splete se občas i treska obecná. Na položenou se sem tam zadaří i mník ( největší 76cm). Na plavanou na jeden háček s proužkem masa se dají s jistotou chytat taky jehlice ( největší 74cm ).
Při květnovém chytání se nám podařilo chytat tresky tmavé (největší 71cm), a poměrně velké množství polaků. Přímo pod molem na maso rádi útočí pyskouni a tak ten kdo je nechce chytat, by měl chytat alespoň ve vzdálenosti 10 metrů od břehu. Zvláštností je to, že když se snažíme nahazovat například přívlačí do větších vzdáleností, tak ryby většinou zaberou ve vzdálenosti 10 až 20 m od břehu.
Takto si ráno před vyplutím nachytáme návnadu.
Lov ze břehu si především užíváme navečer. Jako relax po vysilujícím dni. A čestvě chycený polak často skončí jako tatarák.
Díky za info.
Vážně uvažuju o účasti na srazu. Termín mi konečně vyhovuje. Teď řeším to, abych nejel z J.Hradce vyloženě sám. Až tohle doladím odešlu peníze.
Jak přesně postupovat s proclením nadlimitního množství alkoholu?
Existuje nějaký formulář, nebo stačí nějaká přesně znějící věta?
Taky by mě zajímalo, jak je to s proclením nadlimitního množství ryb.
Makrela s kukuřičnými lupínky na česneku
Včera jsem si rozmrazi 8 filetů z makrel. Namačkal 4 větší stroužky česneku. Smíchal se solí. Makrelu jsem tím potřel a nechal půl hoďky odležet. Pak jsem vzal hrst kukuřičných slaných lupínků a válečkem je rozdrtil na jemno. Pak jsem rozdrcené lupínky smíchal s hladkou moukou v poměru 1:1. Makrely v tom obalil a na sádle osmahnul.
Výborná rychlovka.
Tohle téma by mělo být nonstop na první straně témat. Nejen pro nováčky je to užitečné. Momentálně se to nacházelo na 7 straně témat a to je fakt už daleko.
Pár krásných vtípků mi jich právě přišlo mailem. A je v nich mnoho pravdy.
– Když muž mlčí, přemýšlí. Když mlčí žena, je nasraná.
– Klaustrofobie je strach z uzavřených prostorů.
Například: Jdu do hospody a bojím se, že je zavřeno.
– Strč mobil do čaje a máš T-mobile.
Strč ho do vody a máš Vodafone.
Rozlom ho a máš: Óóó dva!
– Všechno se dá vysvětlit. Bohužel ne všem.
– Když tě rodiče přistihnou při lži, koukni se jim hluboko do očí a
chladnokrevně řekni: “Mikuláš, Ježíšek, čápi…”.
– Baví se dvě vlaštovky a jedna povídá tý druhý:
“Bude chcát.” “Jak to poznáš?” “Lidi na nás čumí.”
– To, že ti něco někdy nedojde, není chyba České pošty
– Proč stvořil bůh Evu? Aby měl Vašek s kým zpívat.
– Pesimista vidí v tunelu tmu.
Optimista vidí světlo na konci tunelu.
Realista vidí světla vlaku.
Strojvůdce vidí tři debily na kolejích.
– Buď cestu najdu, nebo si udělám vlastní.
– Život není zlej, to lidi jsou kurvy.
– Děvka… to je povolání. Kurva… to je nátura.
– koušky jsou jako ženy.
Nemůžete je udělat všechny
a už vůbec ne na poprvý.
– Nikdo není dokonalý, i hovno má své mouchy.
– Život je krásnej, ale člověk musí být pořád trochu nalitej.
– Život je tak rozmanitý.
Každej den mě nasere někdo jinej.
– Vždyť já to přeci nedělám pro sebe!
Já to dělám pro prachy!
– Začínal jsem z ničeho a většinu z toho pořád mám.
– Strana zelených je uskupení lidí, které spojuje pouze obdiv k
úsporné žárovce.
– Předstírám, že pracuji, protože firma předstírá, že mě platí.
– Když mají manželé problémy, tak za to můžou vždy obě strany.
Jak manželka, tak i tchýně.
– Jak to má kola nebo kozy, tak s tím budou brzo problémy.
– Vím co je bolest. Byl jsem dvakrát ženatej.
– Žena jako živočišný druh přežila do dnešních dnů jen díky tomu, že
se zákeřným způsobem přichytila k vagíně.”
Paní Janka napsala –
V norskych novinach psali, ze letos byl nejbohatsi rok na makrely vubec. Prvni zpravy o bohatych ulovcich byly uz nekdy koncem kvetna.
Od roku 2010 se pry zvysil pocet makrel o 70%. Rybari maji dokonce obavy, ze makrely vytlacuji slede a tim padem omezuji prijem potravy treskam, ktere se pak zdrzuji vice na otevrenem mori.
A tak mě napadá, že třeba hledají nová loviště a proč ne třeba severněji než je běžné. Takže teplota vody + větší množství a makrely se můžou vyskytnout i tak daleko na severu.
Kdo ví co na tohle říkají domácí Norové…
Ahoj doma husky19 –
poprvé tady někdo napsal, že zaplatil za nadlimit, když měli 1 bednu na ososbu. Překvapilo mět to i když znám jejich limit. Předpokládal jsem, že kdybych vezl 1 bednu na osobu, tak bude vše v pohodě. Jak vidno, najdou se v Norsku tací, kteří zkontrolují hmotnost i u tý 1 bedny. Zatím jsem si nezahrával a ani v budoucnu zahrávat nebudu. I když jsem si dodnes myslel, že do tý jedný bedny na osobu se dá v pohodě jít.
Taky nejsem profík. Ale mě se to líbí. Vím kolik tě to stálo času.
Dobrá práce.
V jakém programu jsi to dělal?
Unáhlil a zmastil jsem to s těma 30k čistého. Je to hrubý příjem!
Protože jsem se o toto téma kdysi zajímal, tak jsem se ptal. A např. obyč natěrač mi řekl, že dostává 11k týdně. Zedník skoro to samé. Jenže kdo tam chce vydělávat peníze a je tam kvůli tomu, tak pokud může tak prostě dělá a většinou více hodin, než je měsíčně běžné.
Proto jsem se zajímal a pátral o dalších informacích o mzdách v Norsku. Zdrojem mi byl internet.
Nakonec každej má mzdu takovou jakou si dohodne a jakou dostane. A nakonec, za jakou je ochotnej dělat.
Nejzajímavější by bylo pracovat v Dánsku. Ale tam by mě to nezajímalo pokud bych v zahraničí vůbec dělat chtěl. Je otázka, jestli někdy nebudu muset. Protože kdo ví, jak dlouho ještě s domácí mzdou dokážu rodinu živit.
Nahrávání ...
