Vytvořené odpovědi
-
Příspěvky
-
Tu chybu bych nehledal v použité pletence – podle uvedených parametrů odhaduji asi Penn nebo Spiderwire – ale v uzlu na karabině, je to nejdůležitější uzel montáže, změňte ho za lepší a kvalitnější, inspiraci najdete na netu nebo existuje i odborná literatura s podrobným popisem a obrázky. Slabším spojovacím materiálem to sice budete trochu eliminovat, ale zároveň můžete přijít třeba i o životní trofejku, a pokud nebude použitý uzel na karabině ten pravý ořechový, tak vám to stejně nepomůže a uzel stejně povolí.
Pane Krutas, nakolik vám plovoucí kotva – zhodnotíte -li úspěšnost např. několika uplynulých sezon, kdy jste měl zřejmně možnost ji plně využívat – pomohla dle vašeho názoru k úspěšným úlovkům ? Možná zpomalí o něco málo drift lodě, ale na sílu driftu nástrahy nemá prakticky žádný vliv. Názor za názor, ale vynaložené finanční prostředky za její pořízení považuji za vyhozené, ušetřený peníz bych všem doporučil vložit do kvalitní rybářské výbavy. Je možné, že si nerozumíme v zadání, nevím, co máte na mysli jemnějším rybářským náčiním ? Pokud chytáte na lehké přívlačové pruty, pak vám snad může někdy trochu i pomoci, ale opakuji se, k těmto účelům není rozhodně primárně určena. Ostatně větší drit doprovází většínou i větší vlny a její použití je v tomto případě více než sporadické.
Žádnou, na co vám bude ? Vsadím 10:1, že ji během prvních dní ztratíte, až se rozjedete a zapomenete ji vytáhnout. Kotva není primárně určena k účelům, k jakým ji chcete používat, v malém driftu je zbytečná a ve velkém nepomůže. V praxi ji nevyužijete, ostatně i z nabídky tohoto e-shopu zmizela.
Mastercard by neměl být problém, naopak s Maestrem často narazíte. Některé typy služeb – např. autopůjčovny na letištích atd. – vyžadují výhradně embusované karty / vystouplé číslo karty /.
To PILOUS : měl jsem možnost používat i vysílačky vyšší cenové kategorie – cca 3500 Kč – a musím konstatovat, že se často chovaly nevyzpytatelně – někdy jsme na sebe dobře viděli ale neslyšeli se, naopak jindy jsme kontakt neočekávali pro velkou vzdálenost a špatné počasí, ale opak byl pravdou. Není to špatný doplněk výbavy, ale v každém případě je třeba jistit se mobilem.
Jen pro doplnění informací o cestě letadlem – od letoška je u Norwegian zpoplatněn tubus na pruty, 12 Eur vnitrostátní lety – to pro případ, že by jste přestupovali – a 10 Eur mezinárodní lety. Výhodou je, že tubus může mít váhu 15 kg, takže je to další prostor např. na pilkery, celková váha nákladu se tím dostnane na 65 kg a to už stačí. Drahá je společnost SAS, palubní zavazadlo max. 8 kg a v ceně jedno další 20 kg, v případě druhého zavazadla se platí 11 Eur za každé kilo !!!, o tom nemá cenu přemýšlet,
Na nižší ceny bych vůbec nespoléhal, většina byla naopak HODNĚ nadsazená, aby vystavovatelé zaplatili náklady. Osobní zkušenost z loňska. Přivezl jsem si jeden pilker výměnou za 4 hodiny za volantem.
To MifakM : boty viz. odkaz č. 1 mně osobně připadají jako obuv určená spíše pro lovce do lesa, na loď bych dal asi přednost něčemu jinému. I ten gumový lem okolo boty mi přijde dost nízký.
Odkaz č. 2 : tu má možná většina kolegů, mohu je jen doporučit, někomu může vadit vyndavací vložka. Vzhledem k současnému poměru kvalita – cena bych na vašem místě volit tyto.
Poslední dva druhy bot osobně neznám, nemyslím si, že by předchozí druh bot nějak razantně předčily. V každém případě si je někde vyzkoušejte, i kdyby jste následně realizoval jejich nákup přes některý e-shop, každému sedne něco jiného a obrázek je vždy jen obrázek a jejich číslování úplně neodpovídá civilním botám, je třeba vybírat spíše o číslo-dvě větší, aby se pohodlně vešly i teplé ponožky.
Paní Janko a pane Dalibore, nešlo by opravit lovné míry, platné od roku 2010, zde v odkazech na hlavní straně ? Přiznám se, že s některými norskými názvy ryb v shora uvedeném odkazu mám pochybnosti s překladem a nechci šířit nepřesné informace. Děkuji předem i za ostatní rybáře.
Vlkouš napsal :
Vyplnil jsem to. To neni problém, ale cituji – ( Proto NORUT (Northern Research Institute v Tromso) zahájil výzkum zaměřený na získání dat o množství ryb lovených rybáři-turisty a o finančním přínosu rybářské turistiky pro Norsko. ) To jako to množství ulovených ryb berou paušálně podle povoleného limitu 15 kg na osobu? Co když někdo neodveze ani šupinu? No a ti co odvezou víc, tak kromě jednoho se s tím nikdo nechlubí. V dotazníku se na množství odvezených ryb vůbec neptají!
Měl by jim – Norům – někdo říct, že ten jejich slavnej limit nadělal víc škody jak užitku. Dřív ( dle mé zkušenosti, to co jsem viděl – ne z televize) si sportovní rybáři brali celé filety. Vyhodili jen okrojené kosti a vnitřnosti. Dneska ani nechci jezdit do rybářských center. Protože když vidím co dělají s krásnými rybami cca 60-80cm. Vyříznou hřbety a ostatní vyhodí!! V mojich očích je tohle prasárna na entou. Vzít si ze zvířete ” svíčkovou ” a ostatní vyhodit. Takže jejich slavnej limit zařídil to, že se uloví nakonec víc ryb, protože se z nich bere mnohem menší část, než jak to bývalo dřív. Toto zvěrstvo jsem viděl u Němců, ale nepochybuju, že tohle dělají i jiní, protože to taky někde viděli.
Vamor : přemístil jsem váš příspěvek i sem, protože souvisí s tematikou. Tohle je také dost kontroverzní téma, sám jsem ho chtěl “nahodit” a rozvinout. Dávám vám za pravdu a v principu s vámi jen a jen souhlasím ALE : představte si, že jedete na 14 dnů čistého pobytu -na který si jako většina z nás celý rok šetříte a těšíte se jako malé dítě – do míst, kde máte takřka stoprocentní jistotu, že limit budete mít nachytaný maximálně za týden a to i v případě, že budete brát z vody opravdu jen pěkné, nebo lépe a přesněji – ryby chuťově nejlepší, budete tedy pouštět i přerostlé trofejky. Co pak ? Přestanete po týdnu chytat ryby a začnete chodit na výlety ? Nebo budete všechny ryby do jedné pouštět ? Zkusíte štěstí s 50 kily ryb a budete riskovat mazec na hranicích a pokutu ? Povezete si domů v povoleném limitu kosti a kůži ? Nebo zatnete zuby sám nad sebou a budete filetovat jen hřbetní filet, tu ” svíčkovou ” a břišní filet se zbytkem ryby necháte zase moři ? V žádném případě toho nejsem příznivcem, ale až tak bych je nesoudil, ten dovozový limit za nás všechny vymyslel někdo jiný. A je-li pravdou, že uvažují o dalším snížení na 10 kilo a osobu – no comment. Když jsem byl v Norsku poprvé tak jsem měl hned štěstí a přesně s tímhle přístupem jsem se setkal u našich sousedů němců a byl jsem tím ohromen a doslova šokován, nechápal jsem, jak to můžou dělat. Jenže s postupem času a vlivem nabytých zkušeností i znalosti širších souvislostí ten úhel pohledu měním.
Tak pojďte do mě 🙂
Tak při jeho vyplňování nezapomeňme číst i mezi řádky, chodit do muzeí, restaurací,kupovat rybářskou výbavu a vůbec trochu utrácet i jinde, aby viděli, že jsme přínosem celému norskému hospodářství.
Pánové, Zapův příspěvek ke svému videu rozhodně neberu jako útok na mou osobu, vždyť měl ve své podstatě pravdu. Tak se pane kolego zase zůčastněte diskuze. Ale když už jsme u toho videa nakousli pouštění ryb na svobodu, jaký máte názor na to, kolik z nich svůj návrat do hlubin přežije ? A které druhy nemají moc šancí ? O mnících a polacích z větších hloubek asi nemá cenu polemizovat, tam je to jejich poslední cesta, respektive potrava pro racky. Okouník to taky často nerozdýchá, tresky tmavé a jednoskvrnky mají často potrhané hubičky, i větší obecňačky dostanou po delším souboji často co proto.
To Lubo : nebojte, nějaké ryby určitě nachytáte, jen je to bude chtít chvíli hledat a mít přitom i trochu štěstí. A s dětmi na volné moře by jste v oblasti Finnmarku, kde jsou přírodní podmínky často podstatně tvrdší než v jižním nebo středním Norsku, asi neměl vůbec jezdit – nehledě na délku cesty, jak si přečtete níže – ony takové ty táhlé, dlouhé oceánské vlny jsou zvláště dětmi velmi oblíbené. A co se týče lodí, tak ten ” kutrik ” je regulérní rybářský kutr, nahoře je krytá kabina, v podpalubí obytná kajuta s lůžkem a WC . Jen počítejte s tím, že má svá nejlepší léta už nějakou dobu za sebou, je poměrně pomalý, hlučný a je cítit intenzivně naftou, dost kouří. Pokud se mi podaří přiložit foto, je to ta loď vlevo. Příjemné je, že se na něm dá chytat i ze špičky, u některých kutrů se na ni nedostanete. Je poměrně stabilní, při přistávání u mola vám ale přeji pevnou ruku. S druhou lodí – na fotce je to ta vpravo – nemám osobní zkušenost, jezdili s ní rybáři z vedlejšího domku, evidentně byla o dost rychlejší, ale přestože tam neustále lítali nahoru a dolů jako postiženi střevní chřipkou, tak více ryb než my domů nevozili. Vezměte v potaz, že Koppangen je poměrně hluboko ve fjordu, na volné moře to máte dobrých 60 km. Tudíž 3 – 4 hodiny plavby. Když se “zadaří”, dojedete tam, zvedne se pořádný vítr a zvesela se vydáte na cestu zpět. Takže bych vám doporučoval začít úplně blízko, prochytat okolí skal od míst, kde se do Lyngenfjordu vlévá horská říčka – jsou to ty skály, na které se díváte na fotografii dole. Voda je tam bíle zakalená vlivem rozpuštěného vápence z hor. Poučku o tom, že ryby nemají rády směs slané a sladké vody znám, při našem pobytu ji ale poměrně dost ryb neznalo. O kus dál v zátoce napravo i u skal okolo – cca N 69 42 763 E 020 16 774 – byla pravidelně hejna kellerů, byť nijak zvlášť velikých. A ještě dál po levé straně – cca N 69 45 106 E 020 18 576 kolem hloubek 82 m jsme byli celkem pravidelně úspěšní při lovu vlkoušů. Co ale platilo včera, nemusí platit zítra. Neberte tedy mé rady jako dogma, ale před mým pobytem v Koppangenu mi dobře poradil starý zkušený mořský vlk a ušetřil nám něco času. Tak ať berou
To penn : musím jenom souhlasit s panem Fishem, z Lyngenfjordu – Koppangen – mám úplně stejné zkušenosti. Hluboko ve fjordu, na moře daleko a největší obecňačka v šesti lidech a 11 dnů pobytu měla 92 cm a to ještě byla hubená jako lunt, prostě to nebralo. Koček poměrně hodně, mníky od té doby nemám rád, ty byly snad i ve vodovodním potrubí. Příště miřte víc k volnému moři, zvláště v této oblasti a termínu.
Nahrávání ...
