Vytvořené odpovědi
-
Příspěvky
-
TO Kloboukatej:
V sezoně opravdu mohou být s kempy v Norsku problémy (plno), hlavně podél E6. V Dánsku je to lepší. Pokud míříte do středního Norska, bývá to lepší podél A3,ceny za chatku na 1 noc tak do 400 NOK. Máš-li místo v kufru, přihoď stan a spacák a zakempuj si na místě, které se ti líbí. Napiš, kam přesně jedete, možná nějaký kemp doporučím.
Stručné info o stavu silnic v tomto týdnu: dálnice přes Švédsko je skoro hotová, sjíždí se jen jednou, za Oslem na E6 s tím taky pohli, hlavně jsou pryč nepříjemné objížďky u Minesundu. Mýto se nadále klasicky platí na švédsko-norské čáře a před Oslem, ale tady brzo přejdou na automatický systém, který je už skoro všude. Stav silnic dobrý, sněhu minimum, na pobřeží ve středním Norsku skoro nic, při cestě přes hory na A3 nám ale regulárně sněžilo. Počasí slušné březnové, vítr dnes dobrý, ale to nemusí zítra platit.
No to je téma pro “norské starce”. Já byl poprvé někdy 1994???, kde jinde, než s Korlinem. Pomiňme křivé vařiče,rozpadající se nádobí, plesnivé sprcháče, lodě s motorem, který proti větru a vlnám nejel, to tehdy nebylo podstatné. Odvážně jsme vyráželi k želvám nebo za most k Aure, což byly výlety min. na 2 hodiny jízdy za dobrého počasí. Žádné echoloty, natož GPS a mořské mapy, klasický silon i na pikru. Přesto to bylo naprosto úžasné a okouzlující.
K tomu navíc norská příroda – mám pocit, že mi z toho spadla čelist a hubu jsem zaklap snad až doma. Taky jsem hned příští rok popad auto, rodinu, stan a spacáky a vyrazili jsme na norský čundr po horách, vodopádech, ostrovech, ledovcích …/no, ryby se do programu taky vešly/.
Vlastní rybolov pak byl něco neuvěřitelného. Když jsme se trefili do hejna kelerů 50+, byli jsme z toho hotoví, obecňačka 80-90 cm byl zázrak, když přišel první mníček a halibutík, bylo to na pořádnou oslavu. Jak jsem zaviděl znalejším (ne ty ryby, ale ten zážitek), když přivezli kelery či polaky mezi 70-80 cm. Říkal jsem si, jaký to musí být na přívlačáku zážitek.
Pak už to jelo každý rok. Ještě párkrát s Korlinem, pak většinou po privátech a v posledních letech u nás “doma”- pořád ve středním Norsku. Zlepšovalo se vybavení, člověk té velké vodě začal aspoň trochu rozumět, přišly první metrovky a taky občas tendence nadávat, když ryby neberou, jak by člověk chtěl, nebo berou třeba jen malí kelírci. V tu chvíli si ale vždycky zkouším připomenout právě ty začátky a nadšení nad každou, byť malou rybou a tak si udržet radost z chycení každého mrňouse. Ostatně, když by člověk vyrazil s feederem nebo plavačkou třeba na Berounku a chyt za den to, co v Norsku hodnotí jako špatný úlovek, hned by se prsil před kámošema, jak mu to šlo. No a když v Norsku zrovna nejdou, je okolo tolik krásy, že je pořád na co koukat. A voda je tak rozmanitá, že se dá experimentovat hodiny, dny….Zkrátka ať žije Norsko a den, kdy nás napadlo tam vyrazit.
2Hans: dvě výstavy máme proto, že jeden pán ve službách firmy ABF vymyslel a dal do kupy výstavu For fishing v Letňanech (dle mého dobrou)a tím zlikvidoval jinou pražskou rybářskou výstavu v Praze – Petrův zdar, kterou pořádala firma Terinvest. No a tento pán letos z ABF odešel, kupodivu do firmy Terinvest, kde organizuje novou rybářskou výstavu v Holešovicích – Moderního rybáře. Sice se tak snaží zabít své “dítě”, ale koho chleba jíš, toho píseň zpívej…. Pořadatelům výstav jde jen o byznys, zájmy vystavovatelů a potažmo rybářské veřejnosti (protože 2 výstavy v jednom místě a termínu jsou totál blbost)je moc nezajímají.
Halsa-Klevset: to Honza. pěkná práce, ať se ti daří. Tady šli dneska polaci taky, ale menší. Kominická parta dál řádí, dnešní nej ryba keler 117 cm a 11,8 kg. (fotili to snad telefonem, takže nic moc, ale ryba nádherná).
To Sim: na modrého pilkra 190 g, údajně ve sloupci v cca 70 m nad hloubkou cca 150 m. Jinak kromě velkých ryb se tu vyskytují i divní rackové – tenhle je čtyřnohý (foto Renata Urbanová)
Občas se dá i na 1 den půjčit loď, člověk se musí poptat. Ale i ze břehu to jde, kde je strmý břeh, bývá i pod vodou svah, u louky či plochého břehu naopak. Takže najít si nějakou šikovnou skalku, vláčet malé pilkříky, nebo tahat kolem chaluh gumy, raději za přílivu. Holt počítej, že budeš trhat a větší ryba má někdy tendenci naprat to rovnou pod břeh pod kytky nebo nějaký útes, pak je většinou amen. vyplatí se mít sebou dlouhý gaf či podběrák. Dobrá místa jsou taky kolem mostů ap. Dají se chytit hlavně polaci, obecňačky, keleři a v této době makrely. Na těžko na maso to má cenu, jen když to není moc proudné místo, jinak proud nástrahu navalí někam do vázky. Naopak, kde je dno písčito-bahnité, je šance na maso s malými háčky a delším ramínkem chytat platýse, nemusí být nijak chluboko, my je chytáme na feeder v 5-6 m a někdy jdou na hod. No a pak řeky a jezera – ale to je jiná kategorie.
Halsa-Klevset. Kominická parta dovezla přes 40 ryb – kelery, polaky, makrely, mníky a navrch tuhle obecňačku: 127 cm/22,4 kg, 2 další velké ryby se jim vypnuly. V břiše měla jen dvoukilová játra, jinak úplně prázdný žaludek. Chytil ji Radek, který byl – jak jinak – vloni v Norsku poprvé. A někdo na takovou rybu čeká roky ….
Koukám, že v poslední době jsou všichni v tričku. Tady na Klevsetu je taky už týden pěkně, jen jeden den pršelo, fouká jen málo a ryby jdou – co víc si přát. Pokud se mi tam povedou dát fotky, tak jedna večerní náladovka a výsledek dnešní vyjížďky, kdy jsme učili zatvrzelého pilkraře vláčet. Docela mu to šlo, největší keler měl 9 kg.
Trochu se přidám, i když vše podstatné už asi bylo řečeno. Nějaká mapa dna je základ a cestovka by ti to měla obstarat(mají nějakou i na webu). I když najdeš flek, pokud nebudeš mít naprosto jasné orientační body, příště ho už netrefíš. Byli tady u nás na Klevsetu kluci, co byli dřív ve Snilfjordu, takže zahrnu i jejich zkušenosti. Tady chytáme taky ve fjordu, ale ne tak zavřeném a dlouhém.
Zahoď pilkr a vem si vláčák – testuj zlomy, hrany (to najdeš i s echolotem), pobřeží pod chaluhama. Vystřídej menší pilkříky (do 60 g) a gumy různých velikostí a barev. Navaž si nad koncovou nástrahu jedno malé “dráždítko”. Vláčkou prochytáš daleko větší kus vody, než s pilkrem. Nech padnout na dno a navíjej – rychle na kelery, pomalejc na polaky, na dorše klidně válej gumu po dně. Když ti bude malovat echolot ryby ve více vrstvách, nech to jen padat pod loď a lehce prstem kontroluj vlasec – když se to zastaví, vzala to ryba při propadu.
Po pilkru bych sáhnul jen když se zastaví voda (konec přílivu či odlivu), pak bych s kusem masa oťukával tvrdé dno na větších hloubkách – nějaký mníček tam bude.
Večer vem pivo a jdi za těma, co to tam znají a něco chytají, vytahej z nich všechny rozumy a domluv se, že druhý den pojedete společně, abys jim moh koukat “pod ruku”.
Hodně zdaru.
Nahrávání ...
