Vytvořené odpovědi
-
Příspěvky
-
Tohle vlákno vítám, pokud si tu někdo nebude hojit osobní bolístky, i když vlastně patřím “na druhou stranu” – máme vlastní malý kempík v Norsku. Jen poznámka k těm odpadům, na něž padá dost kritických slov. Likvidace odpadů je v Norsku drahá (jako všechno), současně Norové mají téměř vše zálohované (plasty, plechovky od piva atd.). Takže trochu nepočítají s tím, že se tam objeví parta, která dovezla stovky piv v plastových lahvích, plecháče atd. I my máme někdy plné popelnice, protože dle sezony se odvážejí za 14 dní či týdně, plast u nás dokonce letos jen 7x za 6 měsíců. No zvládáme to jen taka tak, ale nikde se to nekupí. Jinak od Norů bohužel nečekejte nějakou rychlost – když něco slíbí, neznamená to, že to hned udělají.
Jinak mluvit o cenách benzinu, přístupu delegáta atd. je snad zbytečné. Benzin tady prodáváme za náklady, tj. cena na pumpě + olej a že bych hostům neporadil, kam na ryby, jak chytat, případně si s nimi někdy nevyjel, nepřipadá v úvahu. Pokud je to jinak, měl by se člověk ozvat hned na místě. Samozřejmě, že někteří hosté odjíždějí nespokojení, třeba když nenachytali to, co si představovali. Jsou to hlavně nováčci, kteří vidí všechny ty fotky a videa a myslí si, že metrovky se chytají denně, přitom se to na moři ani nestačili naučit. Ale my, co jezdíme do Norska třeba 20 let, víme, že je to jako jinde na rybách-někdy prostě neberou, jindy se můžou strhat. Takže i tohle riziko je do představ o rybaření v Norsku zahrnout.
Fuoco. Dávám to sem, aby tu informaci moh případně využít i někdo další. Immarsund znám od jihu, protože tam jezdíme od nás přes Vinjefjord, takže vše co budu popisovat je od jihu na sever (k otevřemému moři). Znám hlavně první půlku. Hned na vjezdu do sundu je hrana, která začíná na cca 135 m a jde nahoru – dobré místo na maso na štikáče, hloubka nějakých 80 m. U špičky vpravo je kopeček až do 6 m, o kus dál severněji další do 20 m, potencionálně zajímavá místa na dorše i kelery. Naproti vlevo u špičky je dobré místo kolem ostrůvku s mělčinovkou, hned za špičkou vlevo je malá zátoka. Tam bývají doršáci, všera jsem jich tam pár vydráp na gumu. Žádní obři, ale na jemnou vláčku zábava na hloubce 4-10 m, občas vidíš útok ryby v “přímém přenosu”. O kus dál vpravo jsou další 2 podmořské kopce a nad nimi legendární “želva” – hnízdí tam hodně ptáků a kolem je dobré chytání – bývají tam slušní polaci. Já mám ještě radši malou želvu, což je šikmo doleva takový kámen vylezlý z vody, o kus dál značená mělčina, mezitím hrana a na obou stranách členité rychle klesající dno, chytit se tu dají všechny běžné tresky. Jsem vláčkař, takže obchytávám i mělčiny u levého břehu a když si chci orazit a je dobrý drift, vrazím na pilkra kus masa, najdu si hranu nějakých 70-80 m směrem do sundu a chytám mníky. Někdy se tu povede i ďas nebo halík. Když budeš pokračovat sundem od želv dál k moři, tak zhruba na úrovni usedlosti Fuglsneset je lavice přes celý sund, která jde do 25-30 m, voda tam přes to proudí, nese žrádlo a to se rybám líbí. Za lavicí to padá prudce dolů až na cca 105 m, hrana je dobrá na mníky. Stejně tak podél skal vlevo, dost často to tam ale berou malí okouníci, což je otrava. Dál už moc nejezdím, i tohle obchytat je porce na celý den, o kus dál vlevo jsou nějaké líhně, tzv. bubliny, protože tam vypouštějí zbytky žrádla. Pak je to zajímavé samozřejmě kolem mostu a dál už vyjíždíš směrem otevřené moře. Ještě bych doporučil vlevo za ostrovem Stabben (stabblandet) ten úzký průliv mezi ním a dalším ostrůvkem, někdy je tam ryb jak hnoje. Obecná oznámka – v sundech někdy bývá daleko silnější vítr, než na fjordu, protože vznikne komínový efekt – to tě to pak honí, že se nedá chytat. Směrem k podzimu hrozí občas i mlhy, že není na krok vidět, dostaneš se na hlavní fjord či k moři a je po mlze, klidně pere slunce. Nevím, jak jsi na tom s mapama, kdyby sis chtěl nějaké stáhnout a vytisknout, doporučuju třeba gislink.no, kde to máš včetně hloubek a v tu ránu poznáš, o čem jsem ti vlastně psal.
Pro Fuoco: co by tě zajímalo konkrétně? Máme kempík nedaleko odtud a do tohoto sundu taky jezdíme na ryby.
Mám trochu jiný problém – potřebuju v Norsku osadit lodě (otevřené) echoloty, které by vydržely déle, než 3 týdny. (letošní Huminbirdy opravdu odešly tak rychle, odrovnala je zřejmě stálá vlhkost, protože měly vypálené tištěné spoje). Staré Garminy předtím vydržely několik let, nové (z Asie) ani sezonu. Takže nevím, kam sáhnout. Poradí někdo?
Norek je opravdu mrcha a je jich tady v Norsku spousta. Nedávno jsem chytal ze skal, odložil si za sebe na kámen polaka tak 70 cm, že bude bezva večeře, ale v mžiku ho odtáh norek do rozsedliny, kam se nešlo dostat a s paní norkovou si na něm pěkně pochutnali.
Píše se tu o CA Halsa, želvě atd., pro Scaraba je to už pozdě, ale dám aspoň aktuální info. U želv ani nikde jinde zrovna teď nic moc, bylo dlouho vedro a pořád je ještě teplo, voda má 15 st. Když pominu makrely – některé jsou opravdu pěkné válce kolem 45-50 cm – tak ryby berou jen na hloubkách na maso, a to ještě spíš ráno a večer, přes den nic moc. Většinou je to o mnících do metru, jednoskrnkách, štikáči jsou jen na jediném místě. “Standardní! keleři jakoby někam zmizeli a větší se povede jen občas. Všude je děsné množství potěru a menších rybek, tak plánujeme vyrazit někam víc k otevřenému moři zkusit polaky na malé nástrahy.
Po čase nějaké info z Halsy-Klevsetu. Dorazil jsem po měsíční pauze začátkem července a nejdřív jsem myslel, že mě letadlo odvezlo omylem do Turecka. 30 nad nulou, na lodích všichni v plavkách, koupačka v moři, všude totál sucho, voda v zátokách měla kolem 18 st, na moři 16. Tak to trvalo prakticky 14 dní. Byla dřina něco nachytat – šly jen menší obecňačky a polaci podél mělčin a břehů v chaluhách tak do 15 m, pak bylo 60 m mrtvé vody a další ryby byly až na větších hloubkách, spíš ovšem mníci, jednoskvrnky, obecné, velcí keleři, kterých bylo vždycky dost, někam zmizeli. I makrely se tahaly ze 70 m, ovšem pěkné – kolem 50 cm. Tento týden se konečně ochladilo a zapršelo a nastal mírný obrat k lepšímu. Ode dneška jsou ovšem zase sluneční lázně a zítra má být 28. Prostě drsný sever. Nejzajímavější úlovek včerejšího dne – ďasík.
Zdá se, že “noční” chytání je teď daleko úspěšnější. Chlapi od Liberce dovezli nad ránem kromě jiného obecňačky 112, 114 a 127.
Teplota vody vyskočila za pár dní o 3 stupně, polaci i doršíci se chytají v úplně mělké vodě – polaci jsou nasázení v chaluhách v hloubce 1 do 5 m, obecňačky max. do 10 m. Berou spolehlivě gumy všech barev – za slunce šly snad nejlíp na modré tvistry, při zatažené obloze na jasnější barvy, pak červenou, ale taky černou. David – poprvé v Norsku – každý den přidával na velikosti a včera v noci dorazil s obecňačkou 114 cm. Byl tak štastnej, že mu vůbec nevadilo, jak mu pos.ala půlku bundy:-P. Už ho to chytlo a plánuje příští rok. Klasická norská horečka.
Nahrávání ...