Vytvořené odpovědi
-
AutorPříspěvky
-
milos
Účastníkmilos
ÚčastníkZdar chlapi.
Sraz klubu už do prázdnin nestihnu zorganizovat. Tak jako tak většina z nás jede na ryby v červnu. Já až na začátku července. Takže buď se sejdeme v druhé polovině prázdnin, nebo pak až v říjnu.
M.
milos
ÚčastníkKaždému se líbí něco jiného. Nicméně bych si na auto nedal samolepku, jež má vyjadřovat můj vztah k rybyřině v Norsku s vyobrazením kranase, či co je to za rybu.
milos
ÚčastníkO rybářském vybavení to až tak není. Od našeho pobřežního chytání se to hodně liší. Jakmile si ze silnice najdu pěkné místo na vláčení, tak v nejbližším okolí patrně hned tak nezaparkuju, nebo neslezu ze silnice k vodě. Čili je to hodně o chození. Hledám místo – nejakou skálu na pobřeží jež ční nad chaluhami. Navíc musí být bezpečná, abys nespadl do vody a ještě nesmí být vysoká, abych vytáhl úlovek z vody – hodí se dlouhý podběrák nebo gaf. Ideálně si vylezu na nějaký velký šutr tak 1m nad hladinou. V chaluhách se vždycky něco skrývá. Rotačky jsem asi ani nezkoušel. Dobrý jsou plandavky – hliníkové (se stříbrnou a zlatou povrchovou úpravou), aby nepropadaly moc rychle. Jigy s twisterem, nebo ripperem. V pohodě vystačím s ripperem černý hřbet a perleťové bříško a pak oranžové kopyto od relaxu a černý twister. Všecko 5-10cm. Zátěže 15-30g. Několik pilkříčků 5-10g se taky hodí na rychlé nachytání rybiček na chytání na položenou na maso. Na tohle si zase vždycky najdu písčitou pláž. Taky se dá naloupat při odlivu mušle, rozbít je kamenem a nastražit na háček. Nejlíp jsem si zachytal vždycky ze skal v proudech. Jakmile budete přejíždět moře přes nějaký most nebo trajektem … to jsou super místa. A na úlovek nejlepší. Chce to si počkat, až se voda pohrne do fjordu a pak vláčím pilkříky 25-100g. Podle síly proudu. Tady se dá dobře využít i přívěsů – tresčí peří do 4cm v červené barvě (nebo v podstatě kokoliv jiného – mě funguje tohle dobře, tak ani nezkouším jiné) a sleďové nebo makrelové mušky. Ale přívěsy dávám leda, když to bez nich nefunguje. Jinak ti stačí vláčák na štiku, nebo kaprák + naviják s kovovou cívkou. Vlasec používám 0,30 – 0,40. Na tenčí by bylo víc záběrů, ale při vytahování ven z vody se přetrhne. Pokud dosáhneš gafem, tak to smysl má. Určitě se zastav na pár dní na Saltstraumenu před Bodem.
milos
ÚčastníkPravda. A navíc záchodky u vody moc nejsou, takže si bude muset poradit jinak a na nějaký mražení a vožení úlovku domů může zapomenout. Nicméně zábava to je a ryby může pouštět a vzít si jen co ihned spotřebují a pak si chytit další čerstvou 🙂
milos
ÚčastníkJak to máš vymyšlené? To jedeš na nějaké cílové místo a cestou bys akorát chtěl něco chytit, nebo jedeš na poznávačku s tím, že sem tam někde zakotvíš a po pár dnech zas pokračuješ? Máš plán cesty?
milos
ÚčastníkTohle je dobrý – chce to přečíst dokonce 🙂 http://animalrights.webz.cz/senatori.htm
milos
ÚčastníkS třením jsem utřel hned na první encyklopedii. Panečku. Jak to je? Tření coby fyzikální veličina se vyjadřuje koeficientem tření a není závislá na ploše nýbž na tvrdosti materiálu a hladkosti povrchu. Jenže jak to použít? Co třeba zákon zachování hmoty a energie a jednoduchý pokus s pilou a prknem. Řežeme prkno jak oo tenčí tak po širší straně. V obou případech prkno přeříznu za stejnou dobu, nadělám stejný objem pilin a spotřebuju stejné množství práce/energie. Čili pokud řežu užší stranu, tak se 1cm hluboko dostanu mnohem dříve (oddělím méně materiálu a spotřebuju měně práce), než pokud řežu po širší straně. Závislost na ploše je snad už zřejmá. Zpátky k řešení lauf/očka. Budu kombinovat obě veličiny. Mám hodně drahý hladký tvrdý Sic očka, coby vzor něčeho co chci překonat. Pokud tedy výrobce vyvine technologický postup, jak docílí hladkého povrchu u měkčího materiálu, nebo spíš pokud najde materiál, na povrchovou úpravu laufu, který bude tvrdý, vyleštitelný a nebude ničit „akci prutu“ …
Je Silvestr. Dneska se netřu. Přeju do nového roku pořádnou rybu všem a našemu klubu konečně nějakej rekord do místního toplistu.
M.
milos
ÚčastníkÁáááá 🙂 Sám Velký věštec 🙂 Kde jsou ty zástupy vděčných lovců?
Blbost! S třením je to tak jak jsem psal. Stáněte si z IFGA nějakej návod na stavbu prutu a pořádně si přečtěte část jak se rozmisťují očka, abyste pochopil jak to všecko dohromady funguje. A nebo si ho zkuste postavit – to vás ty rady z dětských encyklopedií přejdou.
Kdybych už neměl StadUp od Korna, tak bych do ZLine šel.
milos
ÚčastníkSkáče od tématu k tématu? Ba ne. Sem tam něco obohatí o nějaký příběh, aby určitou věc vysvětlil z vyšší perspektivy. Možná je až moc stručnej – ale i to není na škodu, tím spíš když to není určené především pro někoho, kdo je na moři v Norsku poprvé. No možná v tom taky vidím, jen co sám chci. Strana 111? Jen jedna stránka ze 170? Ale jo, to nejdůležitější tam opravdu je – selekce ryb. 5“ ripper malej kelírek nespolkne a nepodsekneš. Stejně ale píše o 20+ cm a navíc o realistických Stormech se zalitým olovem v tělíčku … realistický očička do 100m hloubky? Možná. Tip Tlaková vlna – dobrej typ. Stejně tím najspíš myslel Stormy s motutným kopytem. Jenže tvrdý gumy s normálním jigovým háčkem fungujou mnohem líp (jinde popisuje techniku s malým černým pilkříkem s velikánským trojhákem). Master class je pro mě část kde popisuje Hitru/Ornklakken a spol. Hned několik triků na trofejní kelery a to v jakoukoliv roční a denní dobu – dá-li počasí. Jiný promyšlený triky už měl v kapitolách u Frause.
Soroyu Rybí království už jsem shlédl. Parádní nástup s kapitánem Markem. O co jde mi došlo až u lovu na dírkách a trólingu 🙂 Pravda je, že spoustě lidí to udělalo radost a ještě si u toho budou v zimně honit pilkrovací klacky. Vřele doporučuji shlédnout novinku lov candátů ze stejné dílny – to je teprv masakr.
milos
ÚčastníkPrávě že je to stejný jako u těch sněžnic. Tlak se roznese na větší plochu – tření se sníží (oproti očkům) na minimum. Tedy za předpokladu že si budeš „lauf“ udržovat v čistotě. A nebo jako u lyží – sjezdaři a skokani používají co nejdelší – nižší tření – vyšší rychlost. Toš si vyber 🙂
milos
ÚčastníkPrávě jsem jí dočetl. Pro nováčky to asi moc není. Zaplať pánbu. Vůbec mi to nepřišlo nesystmatické. Nerozebírá nepodstatné kraviny … mě přijde co Langford píše naprosto srozumitelné a použitelné/používané. Pěkné rychlo čtení. Škoda, že nevláčí gumy.
milos
ÚčastníkHele a sněžnice – viděl jsi to někdy? 😉
milos
ÚčastníkDobrý 🙂
Jenže, když se vrátíš k editaci již napsaného příspěvku, tak jsi zase bez Tiny
milos
ÚčastníkAcro! editor je na provaz. To je takovej problém zakomponovat FCK nebo Tiny?
-
AutorPříspěvky