Vytvořené odpovědi
-
Letos jsme na Veiholmenu rybařili v době 2. – 9. září ve složení Jarda, Standa Štěpán, Jirka, Tomáš a Zdeněk. V této lokalitě jsme byli letos potřetí. Mohu říci, že lepší počasí jsme si ani nemohli přát, až na jednu výjimku nám dovolovalo rybařit v okolí „vlny“. Nesoustředili jsme se cíleně chytat nějakou rybu a tak jsme střídali přívlač s pilkrováním. Lovili jsme polaky, makrely, kelery, tresky obecné, mníky, brosmy, občas jednoskvrnka ( u „vlny“ v hloubkách 80 – 90 m kelery okolo 90 cm a tresky obecné 90 – 110 cm). Lov znepříjemňovali ostrouni, kteří okousávali chycené menší ryby a vyjížděli za nimi při vytahování v hejnech až k hladině.
K pobytu mohu říci, že přestože byly všechny apartmány obsazeny, tak se Terka dokázala vyrovnat s tím, že ji Berny nechal „ve štychu“ a nechal ji tu samotnou se svou kamarádkou, aby se o nás všechny starala, protože Berny musel na týden odjet a viděli jsme se jen v den našeho příjezdu. Přesto, i přes všechny své soukromé aktivity, se s tím Terka dokázala vyrovnat a myslím si, že nikdo z rybářů v tomto termínu nemohl být nespokojen a každému, který se na ni s něčím obrátil, tak dle možností vyhověla, jak nejlépe mohla. Dokonce, i když nemusela, tak když se na obloze objevila polární záře Terka oběhla všechny apartmány, aby o tu nádhernou podívanou nikdo nepřišel…. a za to vše ti Terko dííííky.
Tuto lokalitu jsme navštívili v době od 25.6. do 2.7. Nyní mám konečně čas podělit se o některé informace z našeho pobytu
Nejprve něco k cestě – jeli jsme dvěma vozidly po třech lidech, cesta bez problémů, až do sjetí z trajektu ve švédském Trelleborgu, tam proběhla bez problémů kontrola od místní Policie, následovala kontrola od celníků, jedno vozidlo projelo bez problémů, ale vozidlo, které jsem řídil, bylo odstaveno k celní kontrole a to po dotazu celnice “ kam jedeme“ a mé odpovědi „ rybařit do Norska“, na toto chtěla nějaký doklad, kterým by jsme prokázali kam v Norsku jedeme a kde budeme ubytováni. Snažili jsme se této dámě vysvětlit, že vše kolem našeho pobytu v Norsku bylo vedeno cestou internetu a e-mailové komunikace. Ve vozidle prohlédla každou skulinku, kde by se asi mohl ukrývat nějaký malinký utečenec, nikoho nenašla a tak jsme mohli vyrazit na další cestu. Další cesta na Veiholmen už proběhla bez problémů, na Norské hranici žádný celník, bezproblémová byla cesta zpět při návratu do ČR….až na maličkost, že po ujetí skoro 4000 km mi na vozidle 15 km před cílem upadl střední díl výfuku…..
Nyní něco k pobytu – v tomto domě jsme na Veiholmenu byli už v roce 2010 a tak jsme věděli, co nás zde čeká a jak výborná je to k rybolovu lokalita. Tenkrát jsme byli ve čtyřech a ubytováni jsme byli v apartmánu v přízemí. Tam je výhodou, že jsou verandy kryté. Horní veranda, kde jsme byli ubytováni letos, je prostorná ale nezastřešená a vzhledem k velikosti vnitřních prostor, kde je ubytováno šest rybářů se svojí rybářskou výbavou jsme, s ohledem k prostorám na sušení oblečení, byli rádi, že jsme měli vcelku počasí s minimálními dešťovými srážkami. Vybavení apartmánu super, až na zanedbatelné maličkosti.
K rybaření není snad co dodávat, to je zjevné z této celé diskuze…keleři, dorši, polaci, mníci, brosmy, již v době našeho pobytu najeté makrely….vše v dosahu pár set metrů od přístavu…v tuto dobu možnost chytání „nonstop 24 hodin“, dobré lodě, krytá filetárna.
No a to nejdůležitější nakonec….Berny a Terka, perfektní lidičky, na které jsme se mohli s čímkoliv obrátit, pokecat a nic nebyl problém, ještě jednou dííííky, ať se daří v rybářském i osobním životě, určitě jsme se neviděli naposledy….Jarda, Jirka, Zdenda, Martin, Standa a Štěpán………a ještě bych zapomněl, pozor na norskou paní domácí, má oči všude…..a žaluje.
