[bestik]

[citace]scarabo napsal:

Zdravím, když už jste tu nakousli ty tresčí játra… Nevíte jak je to s játry na jaře? (resp. teď) Mají je ryby/nemají. Dají se jíst/nedají? díky [/citace]

Jeste jsem nevidel zivocicha, ktery by si jatra na jaro nebo jine rocni obdobi odkladal… 😀

[bestik]

[citace]Naki napsal:

Včera ve 14 hodin vyrazili kluci z Brna směr Loppa. Teď mi psali,že jsou u Lulea,asi 700km pod polárním kruhem. Vánice,sníh a led jen v okolí Jonkopingu,jinak sucho a azuro. A Fordík taky šlape jak hodinky.[/citace]

Tak to sedi. U nas v Jonkopingu ted mame vic snehu nez o Vanocich… 🙂 Ale dalnice je v pohode.

[bestik]

Zpráva ze včerejší první jarní přívlačové tůry. Za 7 hodin na kutru (včetne hodiny přejezdu k dánským břehům a hodiny zpět) v průměru cca 10 tresek na osobu. Velikost ryb celkem solidní. Nejlepší rybář měl tuším 17 kousků, největší ryba necelých 6 kilo (viz. fotka).

Připadalo mi, že přední část kutru nachytala tak 3x více ryb než zadní (při stejných kvalitách rybářů). Nevím, jestli to nemůže na hloubce 8-12 metrů ovlivňovat třeba zvuk motoru v dané části konkrétní lodi (díky podmínkám musela loď jet i při driftu)… Na včerejší lodi jsem byl na přívlači poprvé. Každopádně jsem stál na zádi a byl podprůměrný a ani nechytil největší rybu… 🙂

[bestik]

[citace]stipko napsal:

Aká je životnosť jednej nástrahy? Nemyslím čas ale opotrebenie.

Predpokladám, že sa to chová podobne, ako ripprery, keď po pár rybách je materiál zničený.[/citace]

Po 4 štikách vypadá pořád jako nová. 🙂 Ale štiky nemají takové drtičky jako tresky…

[bestik]

[citace]sroubek282 napsal:

…hodinu jaro,hodinu léto,hodinu podzim a zbytek zima….jojo to je Norsko…[/citace]

Jestli to nebude spise dubnem… 😀

[bestik]

[citace]MifakM napsal:

ITINERÁŘ

[/citace]

Tomu rikam slusna prace. Itinerar jak v NASA. 🙂 Pokud pojede nekdo v rozumnou dobu (ne ve 2 rano) pres Lagan (vidim tam pauzu na Laganrasten), tak neni spatne zastavit o 3km jizneji na benzince, co je vedle mostu pres dalnici u motelu Lagan. Je tam primo na miste Älgpark viz. http://goo.gl/p3U8X

Dobry zpusob jak behem 30 minutove prestavky videt losy na 2 metry a jeste si k tomu nakoupit 10 suvenyru s motivem… Vstupne tusim 50 SEK. Idealni pro ty, kteri losa jeste nikdy zblizka nevideli. 🙂

[bestik]

[citace]vaclav toman napsal:

Můžete popsat někdo podrobněji cestu do středního Norska přes Švédsko .Dík.[/citace]

No ja bych rekl, ze to ma smysl od destinaci, ktere zacinaji cca 200km severne od Trondheimu. Staci se podivat na Google mapy.

Cesta je pak jednoducha – CZ ( – PL pro severomoravaky ) – DE a pote bud Sassnitz – Trelleborg (preferuju ja) nebo Rostock – Gedser + Oresundsky most nebo Puttgarten – Rodby + Oresundsky most. Pak pokracovat na sever po E6 k Helsingborgu a tam smer Jonkoping – Stockholm po E4. Porad na sever po E4 az do Sundsvallu a pak je to uz otazka kam clovek jede…

Vsechny radobymale cesty oznacene v mape jako Exx jsou krasne a paradne se po nich frci. Jezdim tama ze Sundsvallu pres Vilhelminu, Storuman a Sorsele na Saltstraumen a vsechny cesty vcetne tech malych jsou rychle a prazdne.

PS. Pozor na jizdu v noci. Ve Svedsku je hodne zvere… Sami Svedi jezdi v noci neradi.

[bestik]

[citace]Escherichia_coli napsal:

U mě je to rozdíl cca 100km při cestě přes Švédsko, tak aby po mě Norci nechtěli na mýtech třeba 500NOK za cestu. Předem děkuji za postřehy.[/citace]

Hlavni rozdil neni cena, ale pohoda a rychlost jizdy. Ve Svedsku je na vetsine silnic 1. tridy 90 a misty 100 km/hod. Dalnice 110 + nektere useky 120. Krajina je rovinata, zatacek na velkych cestach malo. Clovek zapne tempomat a cumi po okolni prirode (=do lesa nebo na vodu).

Norsko je hornate, velmi casto je na velkych cestach 80 km/hod a dost hodne klesani/stoupani/zatacek. I provoz mi vzdycky prisel vetsi (asi tim, ze hlavnich tahu je malo a jedou po nich vsichni).

Cestu Svedskem bych proto vzdy bral jako pohodovejsi, mene unavnou a ekonomictejsi, cestu Norskem zase atraktivnejsi z pohledu cumeni z okynka a skrze hledacek fotoaparatu. Pak uz je na kazdem, at si vybere…

[bestik]

to Duke: zajimave barevne efekty – v jakem sw to je delane?

[bestik]

Jinak uzivatelsky naprosto jednoduche mapy pro prohlizeni jsou na kvasir. Staci kliknout na Sjøkart v zahlavi map. Pak uz jen nazoomovat koleckem mysi… 🙂

Ekvivalent je svedske eniro. Stejny postup.

[bestik]

[citace]jirka66 napsal:

Pokud si na to uděláš čas,asi ti založíme fanklub

Díky moc.[/citace]

Aby mu nemusel fanklub nosit buchty za katr kvuli nelegalnimu zverejnovani map… 😀

[bestik]

[citace]sedivak63 napsal:

a jak je to s plnou čárou? V Norsku jsou dva druhy přerušovaných čar, takže logicky na hustě přerušované čáře se nesmí předjíždět a na méně přerušované se předjíždět může? Vedli jsme o tom diskusi, ale bez výsledku. A jak vypadá začátek a konec obce? [/citace]

Huste byvaji vetsinou mezi plnou a mene prerusovanou. 🙂 Aby si clovek vsimnul, ze moznost predjizdeni bude koncit. Predjizdet se muze na kazde prerusovane.

[bestik]

[citace]Dedek napsal:

Pokud nechcete složit auto nebo smlouva pro návštěvníky byly dokončeny, majitel vozidla zákona bude zaslána poštou. Odesílatel zákona je EPC plc, Londýn, Velká Británie. To může trvat až 6 měsíců, tedy do zákona odeslána.

[/citace]

Tohle funguje dobre. Loni mi prisla faktura za leto, kdy jsem byl v Norsku. Platba v lokalni mene na lokalni ucet. Bez priplatku. Ale mam auto se svedskou SPZ, nevim jak to je v Cesku…

[bestik]

[citace]Vlkous napsal:

Já jsem zatím nikdy ve Švédsku neprojel placený silniční úsek, tunel či most. Taky je poravda, že jsem Švédsko neprojel křížem krážem.

[/citace]

Ve Svedsku se neplati. Vyjimkou jsou vybrane hranicni mosty jako Svinesund (NO) a Oresundsbro (DK). Dalsi vyjimkou je omezeni dopravy ve Stockholmu a Goteborgu viz. web. To ovsem plati pouze pro automobily se svedskou SPZ. Samozrejme se plati jakekoliv trajekty (at uz pres jezera nebo more).

[bestik]

[citace]Vasek napsal:

Bestík zmínil „Berkley Nanofil“. Máte s ním někdo už osobní zkušenost? Dokážete ho porovnat trřeba se Spiderwire nebo Power Pro?

[/citace]

Mam Nanofil ve verzi 0,20mm (udavanych 12,6kg) asi pul roku. Ve srovnani se snurou je hladsi, lepe se nahazuje, lepe se potapi. Ale taky se lepe povoluji uzly. Spousta lidi tvrdi, ze je moc hladky a nedaji se navazat snury k sobe. To jsem zatim nezkousel. Je fakt, ze klasicky koncovy uzel uz mi jednou povolil. Od te doby pouzivam jejich Nanofil Knot a zatim drzi…

[Autor]

Příspěvky