Vytvořené odpovědi
-
Příspěvky
-
No tak parádní ” přednáška ”
Děkuji moc za nás všechny, které tato témata zajímají.
S tou vší by se to dalo napsat třeba takto.
Napadení parazity – zvláště pak mořksou vší.
Tímto nechci poučovat. Jen si myslím, že jste byla delší dobu v Norsku a mluvila tam norsky a přechod zpět na 100% češtinu by nevyšel asi nikomu.
Zarazilo mě to, že vám nepřišlo, že by ryby byly nějak víc červavější než dříve.
Tímto předpokládám, že v místech, kde v Norsku pobýváte, ryby
červavostí moc netrpějí.
Před 12 lety jsem v rybách vyjímečně našel červy jen na povrchu jater.
Postupem let byla napadena celá játra. Pak jsem si všimnul červů ve vnitřnostech. V roce 2010 u Lofot bylo opravdu málo ryb bez červů – bez červů v mase! Loni nedaleko Stavangeru většina ryb bez červů v mase, ale zato poprvé jsem našel červy v mase makrel.
Pro všechny, kterým mé téma nahání husí kůži – červy v mase ryb lovených v Norsku se mrazem nebo tepelnou úpravou zneškodní. Červů neni tolik jako například v houbách, malinách, třešních atd. Bohužel je to realita.
A jsem překvapenej, že Norové tohle moc nevnímají nebo to nezaregistrovali nebo jim to zas tak nevadí. No nakonec u nás polovina houbařského národa hodně často sbírá červavé houby a taky jim to moc nevadí.
Je pravda, že jsem na jednom a tom samém místě nachytal ryby napadené a druhý den stejný druh ryb možná jinačí délky, byly bez parazitů. Možné vysvětlení je to, že ryby byly jedny takzvané místní a druhé právě připluly z moře – kdo ví. Nebo, že bych blbě viděl ? 🙂
Dobrý den paní Janko.
Mám na Vás pár otázek. Nevím, kdo jiný by mi mohl trošku zasvěceněji odpovědět, než vy.
Zajímalo by mě, jak se Norové dívají na stále větší červavost mořských ry? Vadí jim to?
Co je pravdy na tom, že upouštějí od chovu lososů na mořských farmách?
Pokud ano tak proč?
Nevíte něco nového ohledně zákonů, týkajících se nás sportovních rybářů?
Jak se vaši přátelé v Norsku všeobecně dívají na sportovní rybáře?
Berou je spíš jako parazity, nebo jako zdroj příjmu? Nebo je to trošku jinak?
Jak často Norové žijící u pobřeží, rybaří na moři?
Jen trošku doplním výše napsané.
Určitě napadení parazity se bude bude lišit lokalitama. Já měl poměrně štěstí. Pouze u Lofot to bylo podivné – jeden den jsme chytali zdravé ryby a druhý den, kdy se otočil vítr, tak každá druhá ryba byla napadená. Jedno je ale jednoznačné. Čím blíže lososí farmě, tím hůř.
Jednoho mníka brosmu chytnu tak na cca 8 lengů.
to VenaS.
Už jsem se taky setkal s tím, že někdo mníky vůbec nebere. Ž prý jsou to bahňáci – ryby dna a tím pádem smradlavé maso. Když jsem to slyšel poprvé, napadlo mě a co český kapr v českých rybnících, do kterých tečou splašky z mnoha vesnic a měst.
Mám zkušenosti s mníkama do 1 m. Maso nemá nijak výraznou chuť ani vůni – řekl bych prostě vynikající mořská ryba. Obdoba tresky obecné. Nejvíce aromatickou vůni i výraznou chuť z mořských ryb chytaných v Norských vodách má pro mě treska jednoskvná.
Zajímavostí je, že i když mníci většinou žijí u dna a tím pádem se loví převážně u dna, tak mám takovou zkušenost, že mají nejméně
” červavé” maso, oproti jiným rybám.
Mínky jsme chytali na jihu u Stavangeru, u Alesundu a nedaleko Lofot. Z těchto tří lokalit mám stejné postřehy, co se týká mníků.
Leng = Lengfisch = mník mořský a brosma = lumb = mník bělomemý. Rozdíl v chuti masa jsem zatím nezpozoroval.
Moje oblíbená úprava:
Maso osolím a opepřím ( okořením dle momentálních možností a chuti ). V jedné pánvi na sádle začnu smažit cibulku. Když začne hnědnout přidám čerstvé houby nebo konzervu žampionů.Osolím a přidám kmín – klidně drcený. Po cca 20 minutách přidám mletou papriku osmahnu a pak přidám vodu a zahustím. Poslední dobou zahušťuju tmavou jíškou. Na druhé pánvi opět na sádle zprudka osmahnu po obou stranách připravené filety z mníků. Houby na cibulce dám na dno pekáče a na ně kladu opečené maso z ryb. Takto to dám zapéct do trouby 200°C. Na pánev na které jsem opékal maso naleju vodu a tento výpek, po 30 minutách zapékání masa v troubě, naleju na maso.
Pro celé zjemnění chuti můžete vše přelít smetanou a zapékat ještě cca 10 minut.
Kapra jím samozřejmě taky 🙂
Ahoj Peter
Já jsem zatím nikdy ve Švédsku neprojel placený silniční úsek, tunel či most. Taky je poravda, že jsem Švédsko neprojel křížem krážem.
Pokud jde o most mezi Dánskem a Švédskem, tak tam Norský AUTOPASS určitě neplatí.
Neni zač – když si ty stránky otevřeš přes google, tak ti to přeloží do kostrbaté, ale přesto do češtiny.
zabjan napsal:
1.6.10.6 Averoy taky poprvně a nevím o té lokalitě skoro nic
K této lokalitě ti toho nejvíc a velice zasvěceně poví paní Janka.
Momentálně je asi mimo PC svět jinak by se ti už ozvala.
Čas ještě máš.
to Step – když přijedeš k malému trajektu , tak pokud je to AUTOPASS, tak mto tam budou mít nad silnicí napsané. Pokud ne, tak by jsi měl zaplatit buď na pokladně před trajkektem nebo na něm. V každém případě se můžeš ještě zeptat – AUTOPASS? a oni ti řeknou jo nebo ne. Vsadím se, že když tam nebude velké cedule AUTOPASS tak zaplatit budeš muset hotově.
to zdeneko – záleží na tom, jestli sis na jaře registroval SPZ na určitý termín. Ono to asi stejnak nejde bez termínu. Takže předpokládám, že jsi jel na podzim bez registrace. Nic se neděje. Jen si dej pozor na to, že kdykoliv ti může dorazit faktura. Samozřejmě nebude v češtině. Tu by si měl zaplatit a vše je v naprostém pořádku. Pokud jí nepazlatíš v termínu, můžeš čekat penále atd. Takže v tvém případě to nech na nich – zpětně s tím stejnak nic nenaděláš. Ty můžeš jen čekat. Pravděpodobně se nedočkáš.
Kdy a kde jsou slávky jedlé – česky
Pro ty co rádi baští slávky.
Odkaz na web, kde si zjistíte, jstli jsou pravě v tu dobu slávky poživatelné.
Mrkněte třeba kde se právě pohybují rybářské lodě. Atd.
Stačí se jen přiblížit na tu určitou lokalitu, která vás zajímá.
Jak se v Norsku ” chodí ” do kopce
Tento odkaz mi přišel mailem a já ho sem neumím vložit. Takže se spustí pouze tomu kdo se přihlásí na mail centrum.cz
Pokud to někdo zvládne ať sem vloží přímej odkaz. Případně mi napište mail adresu a já mu to pošlu mailem.
Jedna malá příhoda:
Jako každý rok nás jezdí 6. No když balím, tak beru těch těžších pilkrů pro každého na cca 12 dnů 3 kousky. Nakonec jich najdu v bednách cca 3x víc. Fujtajbl to je hrozná váha, protože těch menších je prostě hafo. A prej 50 kg bagáže na 1 osobu včetně oblečení, jídla atd. atd. je limit. No dobrá jsem rád, že to nikdo nikdy nepočítá natož neváží.
Téměř vše si odlévám – teda to težší, ale taky si koupím to krásné – nové- nerezové- drahé- nejlepší- prostě top.
A tak jsem jednoho dne utopil svého otlučeného pilkra.
Hrabu se v těch kilech olova a vidím toho krásného nerezévého pilkříka 300g za cca 350Kč. Jj to je ono. Nový návazec – silný vlasec, 3 návazce – cca 50Kč, výměna trojháku za 50Kč. No to by šlo. Co obratlík a kroužek – radši výměna za nové. Tak ok pouštím na dno. První dotyk se dnem. Povytáhnu nahoru ťuknu o dno a záběr.Záběr?? Vázka?? No jo – je to vázka. Tak jo kolečko lodí okolo. Druhé. Nazpět. Takto to nepůjde. Tak silou. Pink a vše je v čoudu. Ani trošku to nestačilo oreznout. Však to bylo z nerezového materiálu. Sakra blbé místo.
Hádanka – kolik pilkrů si musím příště vzít sebou??
Tak a teď babo raď :-))
Někdo nakonec začne používat pilkr pouze jako závaží na to, aby se dostal na dno. Podle mě je to škoda, protože právě na pilkr přide jednou ta top rybička.8-)8-)
180 až 250 g 4 kusy
300 až 500 g 4 kusy
víc jak 600g 2 kusy
To ti určitě bude stačit a i kdyby ne, tak tam nepojedeš sám.
Nezapomeň na pilkříky 40 až 120g co unese tvůj přívlačový prut. Páternosterů na tresky i makreláky ( berou na ně nejen makrely ) si vem vícero cca 15 ks v různých barvách. Mě se osobně nikdy neosvědčily chobotnice. Různé velikosti a barvy paprik jsou top. Jigové hlavičky různé gramáže a a různé gumy. Nezapomeň na kvalitní trojháky a pevnostní kroužky jak píše i Mifak.
Nahrávání ...
