[kim]

Paráda na to koukat. Již nemusím s sebou kameru brát.

[kim]

Podle mě jsou nepříjemné ostré vlny, které mají bílé čepice – přelévají se a nejsou povlovné. Další známkou je potemělé moře. Mýslím, že to bylo někde okolo Aure pře x lety, kdy jsme měli obavu, že nás to spláchne. Jednalo se o překonání asi o 1000m. Přežili jsme to. V té době jsem uklidňoval posádku, že to není životu nebezpečné, ale v jejich očích jsem viděl něco jiného. Nebylo mi to příjemné. Nejhorší je panika- chaotická reakce na situaci. Obdobně jako jak sděluje MifakM když je obava jdu z moře.

[kim]

Už vidím a cítím ten sleďový salát nebo slanečky event. jejich uzení. Když jsme u toho nějak se mi nikdy nepodařilo sledě chutně upéct. Tak je nakládám do soli a vyrábím slanečky v oleji. V jedné diskuzi zde bylo poukázáno na švédskou úpravu. Nedosáhnu nikdy narůžovělou barvu, ale jsou vynikající.

[kim]

Pane Zapo. Dovolil jsem si Váš článek stáhnout a ptám se zda ho mohu vytisknout a vzít pro nás do Norska. Přednesu ho i na setkání před výjezdem party.

[kim]

Prostě MifakM má přehled a opět nezklamal. Potvrzuje se to, že se na něho mohu obrátit s jakýmkoliv dotazem a ví si rady. Pan Zapa to popsal přesně. No alepoň jsme si to oživili před sezonou. Děkuji oběma.

[kim]

Dovolím si MifakM požádat o jedno. Je možné nějakým způsobem určit při síle větru jak vysoké mohou být vlny. Vím, že v tom mohou hrát roli i přílivové vlny v době silého větru. Hlavní je podle mě nedovolit přelití lodi. Věřím, že si s tím poradí. Mě by to zajímalo. Mifaku promiň za nelehký úkol, ale já nejsem technický člověk a určitě bych to nesvedl nějak popsat. Myslím, že by to mohlo zajímat i nenováčky.Nevím jak bych to přesněji popsal, ale snad mi rozumí. Děkuji.

[kim]

Mám dojem, že to bez toho trhání v Norsku asi nejde.Někdy utrhnu za den 5x a pak dva tři dny nic. Nejvíce snad urvu na konci mořských údolí. Myslím si, že jsem ještě např. na 70 – 90 m a pak najednou hrana a konečná. Při tom sleduji echolot a upozorňuji kamarády, že se hrana blíží a nakonec v tom zůstanu sám. Snad to k tomu patří. To jsem loni doma nechal 1000 g pilkry ale i ty 400g v klidné vodě se utrhnou. Beru to jako nutnou daň. Pouze lituji, že zpravidla trhám nerezáky, na které to např. dva dny šlo. Za vším podle mne stojí nerovné dno a nepozornost v tom smyslu, že si říkám ještě jednou bouchnu o dno to stihnu a je to v p…..Mám na mysli v pytli.

[kim]

Před několika lety se mnou jeli dva nováčci- nerybáři. Někdo jim radil a přivezli s sebou mj. asi 30 ks 750 – 1000 g pilkry. Sotva to nesli na chatu. Tuto váhovou kategorii pilkrů ani jednou nepoužili. Celkové vybavení měli perfektní za odpovídající ceny. Při tom na jakých hloubkách jsme chytali stačilo 200 – 400 g. Ostatní věci – nástrahy měli vše možné. Na místě pak dokupovali jiné nástrahy, které na ryby platili. Ještě, že tam měla cestovka svůj obchod. Je jen dobře, že zde píšeme co s sebou. Pokud jej Norsko chytne, bude nástrah každoročně jen přibývat.

[kim]

Pánové. Dráždíte mě. Letos po několika letech vezmu do Norska kameru s pouzdrem a zkusím něco při zdolávání ryb z lodi natočit. Myslím, že to bude trochu náročnější. Kdo se o nic nepokusí nic nemá. Pokud se mi něco podaří a svedu to sem dát nenadávejte mi za techniku provedení. Pokud bude prosluněná voda mohlo by to vyjít. Točím v HD.

[kim]

Od kolegy, který více jak 10 let rybaří v Norsku od dubna do října v jednom tahu vím, že polaci jdou ke břehu nejdříve v květnu a důležitá je teplota vody, kdy dosahuje alepoň 11 stupňů. Pak přicházejí záběry častěji. Vše mu věřím, protože když vyraží tak předem řekne na jaké ryby jede a zpravidla je přiveze. Prostě zná revír.

[kim]

Máte někdo info, kdy se z Malediv vrací? Jezdí se tam asi na 10 dní, pokud se nemýlím.

[kim]

Je to mezi Froya a Dolmoy. Neumím sem přenést námořní mapu pro názornost. Je tam maják a podkova je směrem k Dolmoy. Na druhé straně majáku se strašně visí a trhá ostatně jako u každého. Já tam byl několikrát, ale bez valného úspěchu. Bylo to tím, že jsem nebyl ochoten přejíždět čekat např. několik hodin na záběr. Kolega tam má zpravidla úspěch v době 2 hod před vrcholem přílivu a asi 1 hod. po něm. Není to však pravidlo.Chce to tam být ve správný čas. Zpravidla se tam pohybuje několik lodí. Myslím, že Honza Dufek to vyvětlí (včetně mapy)lépe, protože má k tomu místu asi o 20 min cesty blíže než já. Myslím, že i mara45 to tam velmi dobře zná.

[kim]

[kim]

[kim]

Mevím jak vy, ale i dkyž kupuji háčky, trojháčky s mořskou úpravou (to uvádějí prodejci) se stejně po nějakém čase doberu koroze. Myslím si, ýe jedna z příčin může spočívat v tom, že mockrát se háček odedre o skálu a vrstva je narušena. Slaná voida pak dokoná vše. To bych musel ty háčka asi mít neustále ve vodě, aby nepřišly na vzduch. Ale ani to nebude to hlavní. Viděl jsem několik vraků, které jsou desítky let pod vodou a stejně postupně korodují obrůstají a rozpadají se. Viz foto – vrak z roku 1945. Zase toho využívají ryby.

[Autor]

Příspěvky