Vytvořené odpovědi
-
Příspěvky
-
kim napsal: Co se týká konzumace ryb, o tom není třeba pochybovat. Moji dloholetí přátelé, co jezdíme do Norska preferují ryby ke konzumaci o velikosti 60-85 cm co se týká tresek. Mají prý nejkvalitnější svalovinu.
Mohu potvrdit. Keler nad 100 cm délky je “old Cow”, na rozdíl od obecňačky, která i přes metr má výborné maso. Z kelera je nejlepší hřbetní filet tak do 80 cm délky. Zásadně neřežeme filety z břich, jednak maso za nic nestojí a pak bývá (každý rok je to jinak) červivé. Apropo: víte někdo, co to mají treskovité ryby v mase a játrech za drátovce?
Filety z kelerů stahujeme, malé obecňačky do cca 4 kg necháváme v kůži, větší také stahujeme. Opláchnout před stažením, pak už žádná voda a rychle zamrazit!
Slávky mají sezónu od srpna do dubna, ale jedlé jsou celoročně (v létě na Jadranu běžná strava). Je nutno je důkladně očistit kartáčem a vytrhnout bissová vlákna. Na trošce olivového oleje osmahnout řapíkatý celer, česnek, karotku a šalotku. Nasypat mušle, přiklopit, nechat cca 5 minut dusit, pak zastříknout bílým vínem a zbaštit. Nejlépe s bílou bagetou. 😯
kaqpa napsal: Jak se o obleky staráte? MikafM tu psal, že používá speciální přípravky … jsou nezbytně nutné nebo by stačilo umýt vodou? Někde jsem i četl, že se dají vyprat i v pračce?
V pračce neprat, i při šetrném programu se díky síle materiálu “lámou” vlákna. Odzkoušený způsob ošetření po návratu od slané vody: syna obléknout do mundůru, ostříkat zahradní hadicí a omýt mikrovláknovým hadříkem. Nechat uschnout na ramínku (neždímat ani náhodou) a pak nastříkat kvalitní impregnací. 😛
PEN Jinak hlavně kvůli kelerům – samozřejmně co největším vybíráme lokalitu. Zatím je ještě dost času, takže bych byl rád, pokud by někdo mohl dát tip, kde by v naší zemi zaslíbené mohl být keleří ráj. zatím díky
Pro PEN: Prakticky všechny kopce na moři mezi Balstadem a Stamsundem. Keleři (ti větší) se dost rychle přesouvají a je nutné je hledat. Nutný echolot a GPS, kopce jsou na všech veřejně dostupných mapách. Jen se musí v reálu upřesnit, souřadnice podle mapy jsou někdy o 100-200 m vedle.
2010 v Ure začátkem srpna: za 3 dny nachytán limit čistých filetů z obecňaček. Potom už jen zábava – keleři cca 80 cm vláčkou na šňůru 0,12 s pilkříkem 60g a jedním černým peříčkem na 8/0 háku. Obecňačky šly v rozmezí 70 – 100 cm, trofejky letos nebyly. Je nutné znát místa v moři, kopce jsou kolikrát jen 50 x 50 m.
Při letu z Česka do Norska s přestupem v Oslu je nutné vždy vyzvednout zavazadla a znovu odbavit. Přechází se mezi terminály mezinárodní/tuzemský a to cestou tam i zpět. Odbavení je v Oslo elektronické. Nejprve s letenkou k odbavovacímu terminálu (komunikuje kromě norštiny i v dalších světových jazycích), postupovat podle návodu. Zavazadlo se podá k přepravě po odbavení, s již platnou palubní vstupenkou. Co je v zavazadle nikoho moc netrápí, pokud tedy netečou ryby po podlaze.
Osobní prohlídka na vnitrostátní lety je někdy tvrdší, než international.
Norwegian a po Norsku Wideroe – obé zcela bez problémů. Spolehlivě kdykoliv a kamkoliv. Snad jediné upozornění: pokud máte letenku od SAS třeba až do malé lokality, kterou obsluhuje Wideroe, jsou sichr doručená zavazadla. Wideroe je dcera SASu. S Norwegianem nemusí klapnout návaznosti!
stipko napsal: Je to stále tá samá pesnička.
Pre niekoho je ryba súper, pre iných zdroj masa.
Myslím, že väčšina z nás nechodí do Nórska ryby ťažiť pre obživu.
Ne nechytám ryby jen jako zdroj potravy. Ale prosím o vysvětlení, jak rybomilové rozdýchávají před puštěním ryby, které mají žaludek v hubě. A to je každá, kterou vyndáte z hloubky větší než 40 m jen trochu rychleji, než vyloženě pomalu. A takovým je už jedno, zda ji dostanou gafem předpisově pod skřele do lebky a nebo se člověk trefí přes bok pohupující se lodi do břicha nabo hřbetu.
Na hladině i pod ní čeká kvantum hladových krků. :-S
Když vytáhnu rybu z 60-ti metrů, má vnitřnosti v hubě. Jak ji dostanu do lodi, je celkem jedno, gaf je ale nejlepší. Zpátky do vody stejně může jen jako žrádlo pro ty dole, protože cestu na hladinu už nerozdejchá. Pokud ji vemu mimo loď gafem, odkrvím ji částečně do vody a není takový bordel v lodi. Stejně všechny ryby, které beru, podřezávám v žábrách, aby bylo bílé maso.
Ty drátovci jsou jen pod blánou na povrchu jater, uvnitř nesedí. Děláme ja několik let, pokud nejsou úplně chycená červíky, stačí je stáhnout z blány.
Rapala – je za hubičky a vzhledem k tomu, že v Norsku jsme max. 3x za rok, má i při brutal broušení slušnou životnost. 🙂
Vlkous napsal: Jestli můžu poradit, tak si vem do ruky klasický rejžák a hadici a zbavíš se jak slizu tak i šupin, které stejnak opadávají. Ryby před filetován budeš pak mít krásně čisté.
Ryby nekucháme (jen se kontrolují játra a když nejsou “červivý”, zpracují se do oleje) ani se nepatláme se šupinami. Vyřízneme jen filety ze hřbetu a boků a ty pak stáhneme. Vozíme dom jen úplně čisté maso. Pouze na gril se vozí něco menších obecňaček a kelerů. Ty odšupinujeme českým drátěným kartáčem. Rapala nože slouží perfektně, zejména na stahování kůží. Kolečkovým brouskem se nůž protahuje prakticky na každou rybu, s ostřím jako žiletka jde práce přeci jen líp.
Vydra napsal: Jak dlouhé máte fileťáky?
Odzkoušeny velikosti 5,7,9″. Jako nejlepší se ukázala velikost 7″ (18 cm). Používáme Rapala 707 s plastovou rukojetí, běžně se prodává za cca 350 – 400 CZK. Na eBay se nechá pořídit i za 3 €.
Důležitý je brousek, u nás vyhrál Wüsthof Dreizack Solingen typ 4344. Cena kolem 600 CZK. Neničí čepel, “ořezává” ji ve správném úhlu. Naopak se neosvědčily ocílky, zasviněj se slizem z ryby a jsou pak na dvě věci.
Nahrávání ...
