Vytvořené odpovědi
-
Řeka kterou mnozí znáte. Rauma ústí ve městě Andalsnes do fjordu a jedete kolem ní z Dombasu směr na Bjorli a dolu k Andalsnes. Losos chycený u odbočky na Trolí cestu (Trollveggen) minulý týden měl víc jak 20 kg!
Nejen zdejší (norští) hygienici reagují na vývoj situace v Dánsku. Samotní Dánové co nejdříve přijdou s nějakými restrikcemi, které budou cestu do Norska ještě více komplikovat. Tím se situace stane ještě více složitější a bude ohrožen i lov makrel, kvůli kterým si někteří rybáři naplánovali návštěvu Norska na pozdější termín. Situace tedy ještě daleko horší, než jsem naznačil začátkem léta a ani příští sezóna nebude jednoduchá. Že by tato čínská pandemie odezněla sama,tomu asi už nikdo nevěří a rok 2021 mohou spasit pouze dvě věci. Zázrak, nebo účinná vakcína. Pokud vakcína nebude (na zázraky nevěřím) je malování si jakýchkoliv vzdušných zámků naprosto mimo realitu.
Alespoň něco na okouknutí. Sám, půl hodiny lovu. Ryby berou…
Než dorazili hosté, projel jsem loviště abych byl připraven. A výsledek průzkumu? Naprostá spokojenost, dostatek ryb a velcí polaci, to byl příslib kvalitního lovu. Druhý den, a vše bylo jinak! Ryb hodně, ale větší polak jak 60 cm byla vzácnost. Odpluli, ale s potravou se opět vrátí. V moři je vše relativní, dovolená je krátká a ne vždy se naplní vaše očekávání. Nezbývalo než změnit loviště, také způsob lovu a zaměřit se na jiné druhy. Výsledek se dostavil v podobě velkých černých tresek, pěkných mníků a snapperů.Hosté si pokořili každý hned tři své osobní rekordy a spokojeni s kvalitními rybami v bednách se vrací domů. Šťastnou cestu!!
Norský humr (kreps) je vynikající návnada na okouníky. Nejen okouníci ale miluji lahodné maso raků. Sendviče s norským humrem, nebo jen tak s majonézou a bílým chlebem jsou opravdovou pochoutkou.
Pár snapperů, černé tresky a jako vždy něco na zub a foto z echolotu (hejno černých tresek).
Španělský mořský ďas.
Zatím poměrně vzácnost a malá pravděpodobnost že ho někdo uloví,ale kdyby přece,tak až ho budete kuchat, nelekněte se jeho černé břišní dutiny. Není to žádná vada, maso má stejně kvalitní jako ďas mořský, trochu jiné konzistence, ale též vynikající, chuťově připomínající spíše mořského okouníka. Má trošku jiné zbarvení kůže a očí ,nedorůstá takových rozměrů jako ďas mořský, max do 5-6 kil,ale díky kvalitnímu masu se vždy jedná o cenný a vítaný úlovek, který potěší každého gurmána.
Na fotce je vidět i vedle ležící ďas mořský, také s otevřenou břišní dutinou, která je ale bílá.
Prochajda- musím Tě zklamat. Nebyl chycen na prut, ale při pronásledování makrel <span style=“background-color: #ff8888; color: #000000;“>se </span> přimotal do nastražených sítí. Ono bys ho stejně nevytáhl, i kdyby náhodně zabral. Měl 150 kg a jeho svalnaté dynamické tělo bys nezvládl ani náhodou. Navíc čelisti plné zubů ostrých jako žiletky…
Co se týká chutě jeho masa. Toto je jeden z 9ti druhů žraloků žijících v Norsku a říkají mu Håbrann. Žraločí maso moc chutné opravdu není (alespoň z mého pohledu,ale někdo ho má naopak rád),ale zrovna tento druh je naopak dobrý a chuť jeho masa připomíná maso telecí.
Ani úlovek ďasů nebyl na prut. Jsou chyceni do sítí. Ďas se cíleně z pohledu sportovního rybáře chytat nedá a když je chycen,vždy se jedná o pouhou náhodu při lovu jiných ryb. Má vynikající maso,ale tohle štěstí z mnoha tisíc sportovních rybářů za sezonu potká jen minimum z nich a vždy se jedná o kuriozitu. Ani do sítí se nechytá snadno,ale někteří profi rybáři se specializují pouze na ně,protože výkupní cen<span style=“background-color: #ff8888; color: #000000;“>a</span> je několikanásobně vyšší než za ostatní běžné ryby.
Obrázek:
Játra z ďase 25-30 kg. Všechny končí v žaludku racků,ale někdy si jich pár vezmu a pro kamarády zavařím. Osobně jím ryby a vše z nich jen velmi málo,ale jiní se po játrech z ďase mohou utlouct. Chuťově k nerozeznání od tresčích, jen mírně narůžovělá a velikostně zhruba jako játra vepřová.Na druhém obrázku je večeře z mořského ďase. Medajlonky smažené v anglickém těstíčku,nemají chybu.
Co v Norsku může čekat ty, kteří se i přes tuto hektickou dobu dočkali své vysněné dovolené a pár obrázků i těm, kterým to nevyšlo a můžou se dočkat někdy příště.
K rybářské dovolené patří i dobré rybí jídlo. Kambala je vynikající a nepotřebuje ani nijak složitou přípravu. Na té se prostě zkazit nic nedá.
Žralok. Bylo mi ho líto, ale pustit už nešel. Jsou okamžiky ,že bych ryby raději nechytal…
Hejno makrel dlouhé víc jak kilometr.
Pár pěkných dnešních ďasů. S několika játr<span style=“background-color: #ff8888; color: #000000;“>y</span> rovnou do sklenice , o zbytek se podělili rackové…
Návštěva Norska v současném stavu, co se týká cestování,hranic a coronaviru.
Cesta tam 8.6. trajektem z Rostocku do Trelleborgu. Na trajektu doporučení o sociálním dostupu,všude desinfekce a letáky v několika jazycích. Pohoda,žádný stres,uvolněná atmosféra.Doporučená pravidla lidé brali přesně dle svého vlastního pohledu na nemoc. Někteří si odstup udržovali,jiní nikoliv. Při výjezdu z trajektu pouze letmý dotaz kam jedeme a kontrola pasů.
Na hranicích Norska ve Svinesundu(02 hod.v noci) na dálnici závory a veškerý provoz sveden na celnici. Policie,celníci. Krátká kontrola dokladů k vlastnitsví nemovitosti a pasu.Pak dotaz na spolucestujícího, ale když jsme jim vysvětlili, že je to pokrývač, který jede pomoct s poškozenou střechou, tak nás krátce poučili o karanténě a nedoporučili návštěvu restaurací. Popřáli šťastnou cestu a to bylo vše. Průjezd Norskem bez problémů, všude jsou vyvěšeny informační letáky o sociálním odstupu,o častém mytí rukou a používání desinfekce.
Za celou cestu Norskem jsme nepotkali jediné auto s cizí značkou, pouze 2 kamiony PL a 4 LT. Auto s SPZ D,NL,CZ nebo jinou, ani jedno.
Co se pandemie týká, žádné restrikce, pohoda a klid. Roušky nosí jen ojediněle, o to více používají desinfekci, sociální odstup jak kde. V restauracích vše dirigují číšníci, stoly jsou dál od sebe, ale například v akváriu, hlavně díky dětem, se toto pravidlo zajistit nedařilo. Můj celkový dojem je ten, že situaci nehrotí, ale pečlivě sledují, nepodceňují ji, berou jí vážně a k uvolňování přistupují obezřetněji. Na hranicích cizince, kteří nesplňují podmínky pro vstup do země otáčejí a co jsem se doslechl, posilují kontroly i na méně frekventovaných přechodech, protože nadržení rybáři jim je v noci ilegálně překračují. Osobně jsem viděl, jak otočili dvě auta Němců.
Řešit tedy to, kudy a jak tam jet, je zatím předčasné, protože to nejdůležitější rozhodnutí padne až v půlce měsíce. Stejně jako jiné země, mají i Norové své specialisty kteří situaci sledují a jejich doporučení a ť je jakékoliv, vláda uplatní. Jestli tedy bude ČR zařazena mezi pro ně bezpečné země, nebo nikoliv, rozhodnou dle toho, jak se bude u nás v příštích dnech situace vyvíjet. Podle reakcí některých zemí, které, co se corona viru týká, označili ČR jako potenciálně nebezpečnou, to ale zatím moc příznivě nevypadá. Nezbývá tedy než doufat, že se situace uklidní a Norové si z těchto zemí příklad brát nebudou. Ale i kdyby bylo jejich rozhodnutí prozatím přeci jen negativní, definitivní zákaz ještě znamenat nebude, protože situaci budou monitorovat průběžně a může se pohled na nás kdykoliv změnit třeba k lepšímu.Naděje tedy umírá poslední,ale zároveň je nutné si přiznat, že situace ve světě, potažmo u nás, mluví o opaku. Komu toto objektivní přiznání, nebo mé „složité“ myšlenkové pochody působí nějaké psychické trauma, ať mě ve svém případném komentáři vynechá, protože i já, byť vidím situaci i nadále mírně negativně, pevně věřím, že se rybolov Norsku, alespoň na zbytek sezony ještě rozjede.
Teď jen krátce mimo vlákno. Díky příznivému počasí(až nezvykle krásnému) jsme byli na rybách skoro každý den, téměř celý měsíc. Corona virus naštěstí na samotné ryby vliv nemá a ryb bylo „jako na Sandoy.“ Polaků tolik, že nás až omrzeli, tmavých tresek menších velikostí doslova milióny a ty velké, na šelfu, braly na hod. O makrelách, mnících a brosmách, ani nemluvím…
A ještě k cestě zpět. Co jsem si stačil všimnout, tak norské kempy v okolí cest doslova praskají ve švech. Dokonce i na tak malém ostrůvku jako je Sandoy,je nezvyklý pohyb turistů.V okolí pláží se stanuje, griuje, kajaky, padeboardy ,vodní skůtry…. Zdá se, že lidé, alespoň prozatím, upřednostňují domácí rekreaci před zahraniční. Cestu zpět jsme volili přes Dánsko. Na Nrsko-Švédských hranicích ve Svinesundu ani noha (na Norských policejní auta),Helsinborg-Helsingor bez problémů, jen prohlídka pasu a dotaz kam jedeme. V Německu v Rostocku nikdo a na našich hranicích opět ani noha. Celá cesta bez problémů.
Nechme se tedy překvapit, situace není tak dramatická jak se zdá, hlavně si držme palce v půlce července.
Že jsem si nic necucal z prstu přísahám, ryby dokládám fotkou.
