Vytvořené odpovědi
-
AutorPříspěvky
-
jegrhanz
ÚčastníkProdáno.
jegrhanz
ÚčastníkJeště jsem si stihl nachytat ryby domů, vylovit pár humrů a konec sezóny je tady. Definitivní, nezvratný…
Sedím u stolu už doma v Čechách, dušičkové počasí, sílící pandemie a obava z věcí příštích, společně vyvolávají nostalgické vzpomínky na krásný a bezstarostný půlrok strávený na malém, téměř opuštěném ostrůvku, kde se proměňují ve skutečnost i ty nejbujnější rybářské sny ….
Tak přesně tohle, jako přes kopírák, jsem napsal před rokem a už je to tady zase. Sezona utekla jako voda, pandemie opět na vzestupu a ze čtyřech měsíců rybaření, zbyly už zase jen ty vzpomínky. Vzpomínky na výpravy úspěšné, plné bohatých úlovků a splněných rybářských snů, jiné nenaplněné s úlovky skromnějšími, ale s přáním a nadějí, že příště to snad bude o něco lepší. Jedni se opalovali a oceán jako zrcadlo, jiné smáčel déšť a vysoké vlny s ledovým větrem byly více utrpením, než pohodovou rybařinou. Jedno mají ale společné. Zapálenost pro svého koníčka kterému dokáží obětovat úplně vše, bez ohledu na počasí a množství úlovků. Děkuji všem skvělým lidem se kterými jsem měl možnost rybařit. Čas, který jsem s vámi na moři strávil, bude patřit mezi mé vzpomínky nejkrásnější. Děkuji vám za ně a snad někdy příště…..
Letošní říjen byl na západním norském pobřeží pro sportovní rybáře doslova utrpením. Zatímco loňský a předloňský rok bylo počasí stabilní, bez větrů a slunečné, letos se celý měsíc slunce ukázalo jen občas a to velice krátce. Většinu času doslova lilo a vysoké vlny společně s prudkým větrem umožnily rabaření jen párkrát, vždy jen na omezenou dobu. Ryby ale braly a i přes nepříznivé povětrnostní podmínky se je podařilo nachytat. Makrely braly ještě posledný týden v říjnu, povedl se letošní halibut č.6, a při posledním výjezdu jako třešnička na dortu, Svatý Petr. Úlovek této ryby se rovná doslova zázraku. Za 28 let rybaření v Norsku jsem neviděl na prut ulovit tuto pro sportovní rybíře raritní rybu a dokonce ani neslyšel, že by se někomu toto podařilo. Zabral na pilkra.Na ostatních fotkách je několik šťastných lovců s polaky, foto z lovu humrů, zubaté „úsměvy“ mořských ďasů a okoun 52 cm., na západní Norsko už slušná ryba tohoto druhu.
Všem příznivcům mořského rybolovu přejí hodně zdraví a možnost se příští rok do Norska opět vrátit, alespoň za podmínek, které panovaly letos. Příznivcům ostrova Sandoy posílám odkaz,kde si mohou tento ostrov prohlédnout v plné kráse z ptačí perspektivy a zároveň přitom těšit na sezonu příští.
jegrhanz
ÚčastníkKonecne by jsme se meli nekde sejit.Ty si taky na nic nehrajes a otevrene reknes svuj nazor.Ve vetsine pripadu jej sdilim a tak bych si rad pokecal
Dedo 145: už na to myslím delší dobu. Na tak malém izolovaném ostrůvku je život zdánlivě poklidný a nikam se nechvátá,přesto je ale těžké najít pár dní na návštěvu Bakkanu. Když nejsem na moři s rybáři,tak jsem zase na moři pro změnu s profi. Když ne rybaření, taj je zase práce okolo baráku,lodi,nebo společná se sousedy atd. Jinak setkání ale plánuji. Setkat se s takovým pracovitým a trpělivým člověkem, znalcem mořského rybolovu a navíc gurmánem, by pro mně byla čest. Někdy koncem sezony by to snad mohlo vyjít. Vzal bych něco na zub z darů moře vlastní výroby a také něco na spláchnutí.((-: Zatím se měj,Honza.
A abychom tady jen planě „nekecali“, posílám pár fotek pro gurmány a rybáře,pro každého něco (-:
Uzené makrely zná každý,marinovaného mořského ďase v aspiku už asi méně…
Na echolotu tresky tmavé při včerejším návratu z lovu ďasů.
I ve středním Norsku se na šelfu nechají běžne chytit okouníci mořští větších velikostí.
Na snímku s ďasy, je zajímavá hvězdice se sedmi rameny.
Radost z velkých polaků je pomíjivá. Někdy neberou žádní,v lepším případě ti menší.
Metráky výborných jater z mořských ďasů mizí v nenasytných hrdlech racků.
Pro milovníky těch nejvěrnějších kamarádů moje Jessie.
Na písčinách v okolí ostrova Sandoy není halibut žádným vzácným úlovkem.
jegrhanz
ÚčastníkDedo 145: ryby berou málo i tady na Sandoy. Na echolotu jsou vidět, ale o nástrahy nejeví zájem. Když už konečně například polaka ukecáš,tak je malej. Minulý týden dva výjezdy na šelf a doslova propadák. Pod lodí 100m., černé tresky od 60 do 80 m.,veliké hejno a ani ťuk. Pouze brosmy a mníci,tak trochu berou. Zato makrely jsou obrovské a jsou vidět tuňáci. Teď má být pár dní mizerné počasí a vítr,tak se to snad změní.
Ale pěkně tučná ,uzená makrela,tak té se nic nevyrovná…(-:
jegrhanz
ÚčastníkVydra: mě je úplně ukradený z jakého důvodu se očkovat necháš, nebo nenecháš a taky mi je šumák, jestli se nějaký Vydra do Norska dostane, nebo nikoliv. Kdyby si se nezmiňoval o tom, jak si farmaceutický průmysl mastí kapsy,tak jsem nenapsal ani řádku. To ty jsi zavedl diskuzi na téma mimo mísu a které tě trápí. Proč jsi cítil potřebu na rybářském fórum, sdílet svůj osobní názor jak si mastí kapsu? Ptal se tě někdo na něj? Mimochodem průmyslu, který lidem vrací zdraví a zachraňuje životy?
jegrhanz
ÚčastníkNezapomeňte se pojistit, aneb i rybařina občas bolí….
Opatrnosti není nikdy dost. Stačí zlomek sekundy a máte zkaženou dovolenou.
Hák našemu sousedovi nešel z dlaně vytáhnout, tak mu ho brácha přeříznul úhlovou bruskou, ale já po setkání se žralokem musel do nemocnice…

jegrhanz
ÚčastníkMezi ostrovem Fjortoft a Harøy, je velké množství štikozubců. Foto z echolotu při zpáteční cestě z lovu ďasů. Profi rybář z Fjortoftu z nich 20.7. odlovil 2,8 tuny. Na Fjortoft občas turisté z Čech zavítají, takže jestli tam nyní někdo z nich je, má skvělou příležitort k jejich lovu.
jegrhanz
ÚčastníkKambala, která se v této velikosti tak často nevidí. 16 hodin na moři v téměř čtyřmetrových vlnách nebyla procházka růžovým sadem, ale vyplatilo se. 700 kg ďasů, pár halibutů a třešničkou na dortu kambala rovných 20 kg! Zvíře bojovnější než halibut a mít takto velikou kambalu na prutě, by musel být životní zážitek! Nejen zážitek rybářský, ale i kulinářský. Je vynikající.Křehká a šťavnatá, dvěma slovy, famózní lahůdka! Je ale třeba počítat s tím, že na takto velikou rybu, by někomu nestačila ani celá výpleta!
jegrhanz
Účastníkmikulcak: jestli si to nepochopil,tak to byla jen reakce na příspěvek uživatele „mex“. Pouze jsem dohledal zdroj a tím zároveň doložil, že ta nehorázná lež pochází z dezinformačního webu. Jestli seš i ty příznivec těhle hovadin, tak naopak soucítím já s tebou..Já tyto konspirace nemusím, situaci jen zhoršují a návrat k normálnímu životu,včetně rybaření v Norsku jen komplikují. Své názory na Covid nikomu nenutím, reaguji jen na dezinformátory kteří šířením hovadin pouze škodí.
jegrhanz
ÚčastníkDalší z mnoha dezinformačních webů. Tenhle je ale obzvlášť „hustej“. O to více lituji ty, kteří podobné informace šíří buď úmyslně, nebo jen z vlastní blbosti. Obojí je stejně nebezpeěné. I díky těmto popíračům Corony, se nám normální život vrací jen pomalu a o Norsku si i nadále můžeme nechat pouze zdát. Upřímně lituji majitele agentur a kempů, kteří vám tam dříve umožňovali trávit krásnou dovolenou a nyní bojují o přežití. Doufám že si vlády z této pandemie vezmou poučení a do doby, než bude svět ohrožovat další virus, přijmou zákon, který v rámci veřejného zdraví bude tyto šiřitele dezinformací trestat. Práveě oni nesou svůj podíl viny za desítky tisíc mrtvých, zničené hospodářství a enormní dluh státu, který budou platit ještě další generace.
jegrhanz
ÚčastníkFischstar club: No nediv se. Všechny své „dědky“ táhli na ramenou a po výstupu na horu Říp už toho měli plný kecky. ((-: Něco společného s nimi přesto máme. V tehdejší vládnoucí elitě, rodě Přemyslovců, byla zhruba z deseti % objevena DNA Vikingů. Je to ale široký pojem, protože oni neobývali pouze Norsko,ale i sever Německa,Pobaltí,Dánsko atd. Možná by to ale šlo použít jako argument a při policejní kontrole na hranicích Přemyslovce a jejich vazbu na Vikingy zmínit. Třeba by přimouřili oko ((-:
jegrhanz
ÚčastníkTamarar:
Já osobně ryby moc nemusím,ale samozřejmě je jím, především v Norsku. Mám možnost si z moře dovézt jakoukoliv rybu a s vědomím, že se jedná o kvalitní a hlavně čerstvou surovinu, si jí také dopřeju. Kdo je má ale naopak rád, je koupě u nás vyprodukované ryby dobrou alternativou. I naše ryby, přestože mívají více kostí, se nechají filetovat podobně jako ty mořské, v mase nenajdeš jedinou kost a takto připravenou rybu mohou bez obav jíst i děti. Například kapr je vynikající brzy zjara, nebo naopak okolo Vánoc, ale komu nevadí jeho intenzivní chuť a preferuje čerstvost, pochutná si celoročně a je dobrou volbou raději investovat sem, než vyhodit peníze a riskovat zklamání z neodzkoušeného mraženého produktu.
David:
Dokument jsem viděl, byl mírně zavádějící a pro nezůčastněného člověka může být i šokující. Je to ale jen zlomek toho, co se po celém světě děje a netýká se to pouze oceánů. Lidí je čím dál více, zvykli si na určitý standart a slevit z něj nechce nikdo. Těží se veškeré zdroje a pojede se až do úplného konce. Je to rozjetý vlak který se někam řítí, každý z nás mu svým způsobem větší, či menší lopatou přikládá pod kotel a zastavit ho už nelze. Klecový chov ryb je alternativa kterou jedni preferují, jiní zatracují, ale problém jak lidstvo zásobit mořskými produkty atejně nevyřeší. On to je dokonce problém i z pohledu nás, sportovních rekreačních rybářů. Okolo norského pobřeží je čím dál více lososích farem, které mají na kvalitu vody, tedy i pobřežní rybolov zásadní vliv. Změna kvality vody k horšímu nedovolí přežít základu potravinového řetězce, krilu. Když jsem před téměř třiceti lety začal jezdit do Norska, vyjel jsem jen kousek na fjord a nikdy s prázdnou nepřijel. Stačil malý člun s čtyřkoňovým motorem a deset litrů benzínu na celou dovolenou, a ani počasí nehrálo tak důležitou roli jako nyní. Dnes se musí za rybami daleko, většinou až na volný oceán a tam kde se dříve běžně chytaly, teď už nejsou. Velká koncentrace rybích farem změnila kvalitu pobřežních vod do té míry, že připravila ryby o potravu a protože se v mořích vše točí právě okolo potravy, jsou ryby tam, kde je jí alespoň prozatím dostatek. Nejsou to ale pouze ryby, na koho klecový odchov ryb negativně dopadl. Dokonce i ptactvo keré se živí produkty oceánu je na ústupu. Jeho populace rapidně klesá, protože již nedokáží uživit všechna mláďata v takovém počtu, jako se podařilo odchovat dříve. I rodiče ve snaze je uživit, hynou vysílením daleko na moři, protože blíž k hnízdišti prostě dostatek potravy neseženou. A aby tomu nebylo málo, objevil se další velký hráč, který má o kril eminentní zájem. Farmaceutický průmysl. Jeho lodě lovící kryl do vlečných sítí decimují v potravinovém řetězci nejdůležitější zdroj oceánu a rybám a ptákům konkuruje. Zajímavá logika. Namísto toho, aby s nulovými náklady nechali kril přeměnit přirozeným způsobem v plnohodnotnou stravu, tedy kvalitní rybí maso, si můžete tento produkt koupit pouze jako stravy doplněk (-: Můj příspěvek je jen malé zamyšlení nad dokumentem který zde zmiňoval David. Byl bych tedy nerad, aby jej někdo chápal jako zrazování od cesty do Norska. Právě naopak. I přes všechna negativa, poměrně snadno dosažitelné Norsko ve světovém měřítku zůstává i nadále tím pravým rybářským rájem a stojí za to se tam vracet. Nikde si za podobné peníze lépe nezachytáte, jen už to prostě není to, co to bývalo. Nikde to není lepší. U nás už to také není to, co kdysi a ryby jsme chytat nepřestali….
jegrhanz
ÚčastníkTamarar:
S čerstvými rybami je to v zemích které neleží přímo u moře problém. V podstatě tady v Čechách mořskou čerstvou rybu koupit ani nelze. Opravdu čerstvou rybu můžeš koupit pouze v přístavních městech buď přímo z rybářské lodi, případně v marketech poblíž rybářských přístavů. Ale i u nás lze koupit rybu v kvalitě velice podobné té, jako je čerstvá, nakoupená od rybářů. Nemám zkušenosti s jinými markety, ale právě v tebou zmiňovaném Makru, lze koupit opravdu kvalitní rybu, kterou normální smrtelník od právě ulovené čerstvé ryby nemá šanci poznat. I v Makru (a nejspíše i jiných) se jako čerstvé, prodávají ryby čerstvě ulovené, kvalitní, šokově zmražené, pak v obchodě šetrně rozmražené s důrazem na to, aby vše proběhlo od doby ulovení v co nejkratší době. Toto je v našich podmínkách čerstvá mořská ryba. Nutno podotknout, že se nejedná o žádný podvod, ryby jsou opravdu kvalitní, kvalitně ošetřeny a spotřebitel není nijak poškozen. Je to prostě nutnost a ryby, které koupíš například v Makru, jsou kvalitou stejné jako ty, které si v moři sám ulovíš, kvalitně zmrazíš a dovezeš domů. Pravdou ale je, že lze koupit opravdu čerstvou rybu, ale jedná se spíše o gurmánsky ceněné ryby které se na objednávku přepravují letecky. Například vloni v listopadu kapitánovi volali (a to jsme byli ještě na moři) jestli máme nějaké halibuty. Měli jsme tři a z výkupu jeli večer halibuti uložení v ledu autem do Molde na letiště a ráno byli v Paříži na rabím trhu, nebo někde na nějaké soukromé párty. I z tohoto důvodu je možnost, přivézt si osobně ulovené a zamražené ryby náležitě ocenit, protože lepší produkt, než je tato ryba, v našich podmínkách prostě neseženeš a rozhodně se vyplatí jim patřičnou péči již v Norsku věnovat. Ale i tak při nákupu doporučuji vybraný produkt alespoň vizuálné prověřit. U celých ryb nám nejvíce napoví oko a barva žaber, u filetů konzistence, celkový vzhled a barva. Mám s tím osobní zkušenost. Sítě se vytahují každý druhý, spíše třetí den a v některých případech špatné počasí, společně s rozbouřeným oceánem, tuto frekvenci ještě prodlouží. Může se tedy klidně stát, že jsou v moři i déle než zmíněné tři dny a o tom, zda je chycená ryba ještě v dobré prodejní kvalitě, rozhoduje svými zkušenostmi posádka. Nekvalitní ryby končí zpět v moři, ryby kvalitní putují do výkupu, ale faktem je, že jsou již třeba i tři dny staré, v některých případech tedy i tři dny mrtvé. Jak dlouho vydží chycené ryby v sítích živé rozhoduje mnoho faktorů, jedením z nich může například být i zdánlivě nesouvicející postavení slunce a měsíce. Záleží na druhu ryb. Například mořský ďas vydží chycený v síti živý i několik dní. Třeba treska, která je v dobré víře uznána posádkou k prodeji jako kvalitní, má již tři dny za sebou a jestliže další tři, nebo čtyři dny leží na pultě obchodu, už zas tak moc čerstvá není. Proto je dobré vždy vybranou rybu alespoň zevrubně prohlédnout. Jinak máš pravdu v tom, že kvalita koupených ryb se výrazně liší. I v Norsku jsou firmy které dodávají produkty špičkové kvality, zatímco jiné výrazně pokulhávají. O to horší je to tedy v zemích, kam se ryby musí dovážet, kde se spotřebitelé v produktech nevyznají a běžně se stává, že se různé druhy ryb prodávají pod jinými, pro zákazníky přitažlivějšími názvy. Například jako losos se prodávají jiné lososovité ryby, ale o lososa se ani zdaleka nejedná. Dodavatele je opravdu těžké doporučit, nejlepší je zízkat osobní zkušenost, ale cesta k ní může být dlouhá, drahá a nezřídka provázená zklamáním. Osobně si myslím, že k cestě za dobrým produktem může být prospěšný například internet a reference kupujících. Ale alternativa ze všech nejlepší, je osobně chycená a zpracovaná ryba. O tom není nejmenších pochyb…
jegrhanz
ÚčastníkNemá někdo z vás zkušenosti ,nebo informace o trajektové přepravě mezi Polskem a Švédskem? Za případnou radu předem děkuji.
jegrhanz
Účastníkos: naprostý souhlas. Na druhou stranu je ale třeba chápat i zpochybňovače pandemie a odmítače očkování. Oni jim totiž na ruských dezinformačních webech napsali, že se jedná o chřipečku a rýmičku,proto není potřeba se očkovat a také to,že vakcínu někde v garáži a v ešusu, jak píšeš ty, společně vyrobili Montgomry Burns, Bárt Simpsn a Mckey Mouse. Češi nejsou sto pochopit,že celý svět ohrožuje nebezpečný virus /bez ohledu na to,jestli byl vypuštěn úmyslně,nebo nikoliv/, toto vysvětlení se jim zdá jako příliš laciné a raději věří konspiračním ruským webům, které zde jejich sympatizanti ochotně šíří a nebezpečně matou širokou veřejnost. Divím se, že zatím beztrestně,protože se jedná o snahu vnitřně rozvrátit stát v dobách nouze a nesou i zásluhu na desítkách tisíc mrtvých. Míru infekce a úmrtnost jednotlivým státům nepřiděluje Pán Bůh, ale je odrazem inteligence celého národa, premiérem počínaje a posledním občanem konče. Obojí je katastrofa a jako důkaz k mému tvrzení lze použít fakt, že Češi suvéréně udávají světový trend jak v nakaženosti,tak i úmrtí. Zatímco myšlenkově vyspělejší většina Evropy pandemi celkem úspěšně zvládá, Česko je označováno jako semeniště vyrů, jsme izolováni a zbytek světa se nás doslova štítí.Toto je naše vizitka a není divu,že i letos s téměř stoprocentní jistotou Norsko nebude a pro mnohé z nás, nebude už nikdy. Jediná cesta z tohoto marasmu je očkování. Nepodléhejte desinformacím. Očkováni jsme byli od dětství, nikdo se nás na nic neptal a díky tomu mnohé podobné nemoci téměř vymizely. Každý z odpíračů očkování, na vakcíně hledá jen to nejhorší,ale brufenu a jiných daleko více škodlivých „léků“ mají všichni plný noční stolek,o chlastu,kouření a obezitě vůbec nemluvím. Až takhle moc dokáží desinformace pomáhat v kybernetické válce která je v plném proudu. Je levná a účinná.Stačí jen dobře sestříhat a chytře okomentovat video, zveřejnit účelově vylepšené a upravené informace nebo prohlášení a pak už jen čekat na sympatizanta který je prostřednictvím sociálních sítí začne šířit. Výsledek? Dokonalý rozklad státu, zmatek ,anarchie ,desítky tisíc mrtvých,vysoké počty nakažených kteří si ponesou dlouhodobé zdravotní následky a hluboký hospodářský úpadek.
Obrázek: Fakt nevím jestli se mám smát,nebo brečet….
-
AutorPříspěvky