Vytvořené odpovědi
-
AutorPříspěvky
-
Jan Kalanin
ČlenPro Vamor, Shark,a další: No, ale že se občas můžeme zasmát alespoň na tomto fóru, a ocenění zaslouží ten, kdo se zasměje i sám sobě – a nechť tomu je tak navždy 😛 Průserů je nasvětě i bez našeho přičinění beztak až-až.
Je jasné,že nejde míchat lov tropických a severských ryb – hlavně jak je dostat na loď či břeh. Nezatracoval bych podběrák pro lehčí přívlač, zejm. ze břehu, kdy se často potrápíme s pollakem,než je bezpečně náš: mně se ovědčilo najít mělčinu, a opatrně ho v terminální fázi přiblížení ke břehu „rozjet“, až vyjede na břeh. Ale copak s tím na prudším srázu: ne vždy se taková mělčí část najde, pak se může podběrák hodit. Pak ty kleště: jednoznačně zatím nejlepší finta, jak s rybou do lodi. Ale mávat s nima u tlamy rozzuřeného žraloka – no asi by to bylo poslední, čím kdy ta ruka mávala… 😀
ČlenMne by netrápil downrigger a JEDEN prut, ale spíš ten obvyklý „vějíř,“ co se za takovou hogofogo jachtou běžně táhne: tam by zákonem problém již nastal – si myslím.
Pro Sharka: děkuji za vyjádření a beru to – ani jsem nehodnotil úmysl, jen způsob.
ČlenPro Sharka a ostatní:
Nerad vidím, když se zde diskutuje invektivním způsobem, prosím, važte slova: na to by nemělo být časem nás všech plýtváno. Downrigger a jiné hlubokomořské techniky lovu jsme užívali v Japonsku, ale zdaleka ne prioritně. V Norsku mě to nikdy použít nenapadlo: velmi nepravidelný tvar dna, většinou malá hloubka okolo pobřeží, malé lodě a nevhodnost montáže takové techniky na kormě, a dostatek jiných způsobů, lehčích a efektivnějšíchm, než hodiny táhnout za sebou 6-8 udic v různých hloubkách a pít pivo či co… Za tímtoo účelem se jezdí jinam, ne do Norska. Ale kdo si chce vyzkoušet zaháknutí downriggeru o skalisko, nebo pár hodin bez pohybu na lodi – klidně ať to zkouši. Pokud mu ovšem nevadí, že dle předpisů v Norsku může cizinec-turista-rybář lovit na JEDNO zařízení, držené v ruce….
ČlenK nepořádku podél pobřeží: Norové v tomto asi jen využívají zákony – pokud došlo ku přírodní katastrofě, je to tzv. vyšší moc, následky asi nikdo není povinen odstranit, a tak neudělají nic – hlavně ne to co se v rámci přespřísných ekologických zákonů nemá, t.j. velký táborák anebo železnou neděli… U Oernulfa je trochu smůla, že ve Hasfjordu je celkem v závětří, a ještě asi potrvá pěkných pár let, než se ten binec rozpadne dočista… Asi tam nevykupují železný šrot jako u nás. Při vláčecích výpravách podél různých fjordů (hlavně blíž civilizaci) jsem se napřeskakoval tolik harampádí, žeby z toho naši „spoluobčané“ žili klidně až do smrti…
ČlenProsím rovněž o uvedení suroviny, ze které nejmenovaní kolegové v Norsku vyráběli tu dobrotu: žeby borůvky ??? těch tam je co pamatuji snad nejvíc na světe.
ČlenMůj osobní názor sice je, že destilace je nejužitečnější hobby zralého muže (hned vedle rybolovu), ale dost by mne zajímalo, kolik by slavný soud v Norsku za toto počínání napařil… asi oslovím vševědoucí paní Janku:-)
ČlenNo, já se Oernulfovi ani nedivím – mně vyložil, že se EKOLOGICKÁ likvidace těch čímsi napuštěných trámů dělá jen na pár místech Norska, a stálo by ho to se speciální lodí a vytrháním lodním jeřábem kolem 3,000,000,- NOK… A zub času hlodá sice pomalu,ovšem zdarma…
ČlenSouhlasím, ještě plněji, se všemi posledními příspěvky – jsou věci, co stojí za všechny prachy. Nebýt Norska, měly by ve cvokhauzu minimálně o jednoho kunčafta víc…
Na druhé straně – stačí podívat na ceny v Makru – jedna pěkná trofejní rybka ( halibut 25 kg) stojí tolik co průměrný pobyt ve středním Norsku… Ryby-SUPER zdravá výživa, odbornící říkají: 1-4x týdně, a je po ateroskleróze! Doma už grilujeme téměř jen ryby, všem kamarádům chutnají,k lepšímu se změnilo stravování mé rodiny i hodně přátel.
A to už se vyplatí, Horste…
ČlenPokud mohu poradit,připlať si alespoň jedno Kvaerno, a nebudeš litovat:má GPS/sonar, plastové lodě mají jen sonary. Pak můžeš navigovat ostatní kolegy. Navíc: vyplatí se zkoušet dle GPS označená místa předchozích uživatelů – pokud ovšem nepoužíváš svoji GPS. Jen pozor na mělčiny: taková „bažina“ jako v okolí přístavu Bakkanu se vidí v Norsku málokde… nutno pečlivě sledovat koridory na příjezd a výjezd do moře, hlídat sonar, a nezkoušet žádné zkratky.
ČlenJak si to tady pročítám, moje statistická rozvaha spíše směřovala k „Pafkovi,“ a měla podpořit Tvé stanovisko. Ale jen perlička na závěr: halibut 26 kg byl vytažen kolegou (též poprvé na rybách) s použitím sice solidního prutu Daiwa,ale měl plastový „pilkrovací“ smekací naviják z Lídlu 🙂
ČlenPro Sroubek282:
Dovol malou statistiku – v červenci 2010 Bakkan, 8 lovců: 3 multíky manuální, jedna Daiwa Seaborg 500FE, zbytek velké smekací navijáky. Dva halibuti (26 a 9 kg) vytaženi cca ze 60ti metrů – smekací navijáky 12 lb. Nejvíc ryb za den: kamaráda Jardu (poprvé na rybách) chytl kelleří amok, a nacpal půlku lodi rybama nad 80cm. Až za ním byla (množstvím vytažených ryb) elektrická Daiwa.
Závěr: na Bakkanu se jen tak nenajde něco, co nevytáhneš smekacím navijákem, a je to dobrá stavovská rybařina. Elektrika: super na přesnou kontrolu hloubky, hledání míst, a rychlé změny loviště. A můžeš pohodlněji přezkoumat větší hloubky. Já bych si elektriku vzal taky, nemusím pak mít manuální multík, ale velkou smekací mašinku bych bral určitě. Pokryje těžkou přívlač i lehčí pilkry.
ČlenPro upir: jeli jsme bez pauzy zpátky z Mellsteinu, na Kvaernu 40 HP Yamaha, a při dojezdu do přístavu u Benna byla nádrž splácnutá na nějakých 15 cm! To už je solidní podtlak, co? A motor jel zcela pravidelně… Dalo dost práce a času ji zase vrátit do zhruba původního stavu. Pak už jsme raději víka nádrže občas povolovali.
ČlenNerad bych zanášel téma, a pokud to se už někde probíralo,tak sorry. Ale loni v dubnu se Oernulf poškleboval nad našimi „elektrikami“, a to prosím na Soroyi(!). Prý jen manuální pohon je hodný pravého mořského lovce. Ale co hlavní: tvrdil, že elektrické multíky jsou v Norsku zakázané! Slyšel o tom někdo???
ČlenPřipojuji se k ocenění Mifakova příspěvku: ačkoli pro mne Norsko funguje jako nejlepší „nervové sanatorium“ a tam už nic moc nepočítám, díky těmto vzorečkům si už tady mohu zjistit, jak daleko se v nové lokalitě zhruba dostanu. Stanovím „akční rádius“ přesněji než jen „by voko“, a mám tak alespoň co dělat v době stříhání metru… Finnmark za (doufám) 102. A velké díky, Mifaku.
ČlenKolegové, děkuji za dokonalé rady, nyní má u mne revma utrum!
-
AutorPříspěvky
