Vytvořené odpovědi
-
AutorPříspěvky
-
Bohuslav Poles
Účastník4 Fish : máš pravdu, je v tom jisté riziko, ale pod značkou Daiwa je podepsaná kvalita. Nevím, jestli jsi měl v ruce na porovnání Banaxe a Daiwu, ale je to asi tak, jako kdyby jsi chtěl srovnávat trabanta s mercedesem, to taky nejde. Za cenu Banaxe si koupím sice jetou, ale funkční Daiwu a troufám si tvrdit, že s Daiwou můžu „skákat z útesu“ a bude stále makat…… Ano, je větší, těžší, dražší, ale je nastálo. Tím ale nechci hanit Banax, to je taky v celku povedená mašinka, ale musíš si na ní dávat pozor a slušně s ní zacházet.
Účastníktaky bych rád věděl, kdy budou projíždět naší ulicí 🙂 Ale jsou ti chlapci kousci 😀
ÚčastníkZajímavé video, absolutní masaři, ještě že netrefili na hejno sardinek, už by bagrovali moc malé ryby. 😀
Účastníkno a to jsem se tam chtěl potápět……..radši zůstanu v lodi s vysokými bordy. 🙂
Účastníkpočítej s tím, že pokud ji koupíš v zahraničí, tak nemáš v republice záruční servis. Pokud to vezmeš z Evropy, tak cena bude sice menší, ale jen o pár stovek až tisícovek, což se ti v poměru cena / servis nakonec nemusí vyplatit. Jestliže ho koupíš v USA, Japonsku nebo v Idonézii, tak jsi cenově na 2/3 až 1/2 zdejší ceny, ale riskuješ, že zboží nebude nové, nebo nepřijde vůbec a hlavně se musíš registrovat a platit přes PayPal, nebo ti to musí někdo koupit. Já jsem si teď třeba koupil z Japonska jetou Daiwa Tanacom 750 za poloviční cenu a jsem navýsost spokojen.
Účastníkto Ursus: na ebay se sem tam objeví lepší či horší kousek, je třeba to sledovat a dražit. Jsem v kontaktu se dvěma Japonci, kteří mají sem tam celkem pěkné kousky, takže pokud by jsi chtěl, pošlu ti nabídku formou fotky a ceny a ty mi řekneš, jestli to chceš či ne.
ÚčastníkTaky dávám Banax pryč, je dobrý pro začátečníky či nenáročné. Pořídil jsem si
mašinku Daiwa Super Tanacom 600, má výtah 30 kg, na cívku se vejde 300m 80lb šňůry,
auto pilkrování, kvalitní robusní tělo a převody. Takhle jak je na fotce je možno
jej zakoupit za 11 – 12.000,- Kč.
ÚčastníkČlenskými státy Schengenského prostoru v současné době jsou následující země EU – Belgie, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Itálie, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Německo, Nizozemí, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko a Švédsko. Mimo Evropskou unii jsou to pak Island a Norsko.
Státy země EU plně přijmuly úmluvu o příhraničním odbavování v Schangenském prostoru, kdežto Island a Norsko přijmuly úmluvu jen částečně. Z toho plyne následující : mezi zeměmi EU, které přistoupily k Schangenské úmluvě se dnem vstupu do Schangenského prostoru ruší veškerá opatření na hranicích státu (lidově řečeno, na hranicích se nesmí kontrolovat a odbavovat), kromě akcí týkajících se národní bezpečnosti. Toto ovšem neplatí na státy mimo EU, která sice přijmuly část Schangenské úmluvy (můžeme třeba cestovat pouze na občanku), ale mohou i nadále provádět kontroly na hranicích.
Tím se vysvětluje i to, že na cestě z ČR až na hranice s Norskem jsme v EU a tudíž na hranicích (mostech) nemohou být problémy. Silniční kontroly ze strany celníků a policie však mohou být pár kilometrů před a za hranicemi, to není porušení úmluvy.
ÚčastníkPřed hodinou jsem se vrátil a mohu říct, že se mi to líbilo. Získal jsem plno hodnotných informací a kontaktů. Na můj vkus by mohlo být více vystavovatelů se širším zaměřením než je kaprařina a sladkovodní rybolov, ale i přes to se pár stánků našlo, kde byly zajímavé věci pro mořský rybolov a pár ochotných prodavačů, kteří si i po čtyřdenním maratonu byli schopni popovídat.
Bohužel jsem se i setkal s chováním vesnického burana ze strany obchodníka, který bez zábran pomlouval jiného obchodníka, což se mi nelíbilo a tomuto stánku jsem se raději vyhýbal. Asi to bude tou současnou chamtivostí. Každý se snaží prodat a každý o svém zboží mluví nějakou tu svou pravdu, ale aby kvůli prodeji schazoval druhého, to ne.
ÚčastníkVloni jsme byly ba Bakkanu 19. – 26. 4. a musím říct, že na počasí to bylo super. Bohužel s rybama už to nebylo takové. Ryby nežraly a většina jich byla podseknutá. I množství nebylo nic moc, jen náhodně se podařilo natrefit na menší hejna tresek. Dál na moře jsme si s těmi lamináty 25 a 35 HP netroufli, takže hloubky jsme nezkusili.
ÚčastníkJelikož máme velké auto, tak se pohodlně vyspíme za cesty. Ono být na cestách je s každou přibývající hodinou celkem úmorné i když třeba jen nocujeme v hotelu. Každý to chce mít co nejdřív za sebou, takže se jede a jede a jede ……… Ti co nejedou, tak koukají na DVD a pijou, pijou a spí a pijou …… 🙂 Nakonec člověk dojede za 41 hodin na Soroy a je rád, že ta cesta utekla „tak rychle“.
Trajek Sassnitz – Trelleborg mi připadá jako jedna z nejlepších variant a to hned z několika důvodů. Jezdí celkem často, takže pokud ho nestihnu, tak se lehce dočkám dalšího, nebo je poblíž Rostock, kde to jezdí taky stále. Jede 4 hodiny, což je celkem dobrý čas na malý odpočinek, velkou svačinu a relax po ujetí několika stovek kilometrů. Za třetí se mi podaří vyhnout Dánsku, kde cesta není vůbec záživná a za čtvrté – je to nejlevnější způsob, jak se dostat do Švédska.
Sice jsem se už viděl na trajektu Gdaňsk – Nynashamn, jak pěkně pojím, popiju, dám sprchu a postel, ale na druhé straně mě trápila myšlenka, že se může po cestě cokoli stát a přijedeme do Gdaňsk v době, kdy bude trajekt odplouvat. No a před námi je 24 hodin čekání na další (pokud zrovna nebude den, kdy nejede) a budeme si ho muset znovu zaplatit, protože na ten „včerejší“ jsme neměli zaplaceno pojištění storna. No každopádně je to velké riziko.
Trajekt Sassnitz – Trelleborg není potřeba dopředu rezervovat mimo sezonu a i kdyby náhodou bylo obsazeno, tak přejedeme 150 km do Rostocku a tam se vejdeme.
Účastníkvypadá to, že ho přejela rolba, protože nereaguje………… 🙂
Účastníkkdo tam nechce mít parazity, tak by si měl maso prohlédnout proti světlu, než ho začne zpracovávat a když se i tak bojí, může si koupit salát třeba v Tesku. Ono dělat rybí tatarák z vařenýho taky nejde…
Účastníkno jen doufám, že u sušené tresky nejsou aktivní zárodky parazita..
ÚčastníkSouhlasím s vámi pánové s obouma, konečně názory hodné rozumného člověka. Mohu potvrdit, že i u naší výpravy platil zákon, že se bere jen svíčková. Tzv. „uši“ (maso mezi hlavou a prsními ploutvemi) a maso z břicha používáme na místě k naší potravě, skrátka k večeři. Zbytek – odpad odvezeme na moře, kde z toho žijí další tvorové, které budeme třeba jindy filetovat. O tom, jestli sportovní rybáři likvidují populaci tresek by se dalo určitě dlouho polemizovat, ale nevěřím tomu, že by se na počtu ulovených ryb podíleli více jak 5%.
-
AutorPříspěvky
