- Toto téma obsahuje celkem 34 odpovědí. Do diskuze (15 diskutujících) se naposledy zapojil uživatel
a poslední změna proběhla před 14 roky a 2 měsíci.
-
Příspěvky
-
Ono to asi nie je o tom, kto si čo odvezie a čo nechá v mori. Moja prvá návšteva v Nórsku, to bolo striedanie úžasu a šoku. Úžas z krajiny, rýb, ohromných možností a šok z plytvania a pohŕdaním rybami. Tiež som to videl u Nemcov. Ale našinec sa rýchlo učí, alebo je prinútený limitom. Filetovať nás učil Nór a možno preto mi príde blbé brať len “sviečku”, keď to ide aj inak.
Nóri ten limit majú asi spočítaný. Ak je 15 kg filety je 30% čistej váhy, tak športový rybár si môže prisvojiť 50 kg živej ryby. To nie je zase až tak moc. Neviem koľko odpadu vzniká pri čistej sviečke, ale ak je to 80%, tak sa musí nachytať 75 Kg živej ryby. To znamená, že 4 členná partia na lodi, pri dodržaní predpisov zoberie cca. 300 Kg živej ryby za pobyt.
Takže toto asi nie je ten problém. Problém budú peniaze a profi rybári. Už nejaký čas je na nich vyvíjaný tlak, na zníženie kvót ťažby tresiek. Že tresiek ubúda, to sa poprieť nedá. A tak si predstavte naštvaného profíka, ktorému chcú vziať prácu a príjem, keď vidí nás, sviatočníkov, ako to tam veselo mrskáme.
Asi najvačší výlov do sietí je v čase ťahu tresky do trenia, resp. pri trení. Vtedy je ryba najviac koncentrovaná a najrýchlejšie vylovená. Neviem, či platí nejaký zákaz o ťažbe tresky v čase trenia, ale zatiaľ som to nezistil. Aj od domáceho viem, že chodia na ryby na začiatku roka – leden, únor, – keď sú veľké ryby pri pobreží. Možno by nebolo od veci, nechať sa ryby v kľude vytrieť aspoň 3 – 4 roky a potom by sa neriešili tieto problémy. Etické problémy, či ryba cíti bolesť, akej intenzity, pri akom zaobchádzaní by to ešte šlo kedy už nie, to nechám na ochranárov. Som pstruhár a tam sa to nerieši. Ak si chcem rybu nechať klepnem ju a vyčistím, keď má žiť, tak to nebudem zdržovať. Ťažba na rybárskych lodiach funguje bez zabíjania. Tam ich nechajú padnúť. Čo je lepšie?…
My by sme sa mali chovať tak, aby sme profíkom nedávali esá do rúk. Predsa len, majú viacej možností lobovať vo vláde ako my.
Souhlasím s vámi pánové s obouma, konečně názory hodné rozumného člověka. Mohu potvrdit, že i u naší výpravy platil zákon, že se bere jen svíčková. Tzv. “uši” (maso mezi hlavou a prsními ploutvemi) a maso z břicha používáme na místě k naší potravě, skrátka k večeři. Zbytek – odpad odvezeme na moře, kde z toho žijí další tvorové, které budeme třeba jindy filetovat. O tom, jestli sportovní rybáři likvidují populaci tresek by se dalo určitě dlouho polemizovat, ale nevěřím tomu, že by se na počtu ulovených ryb podíleli více jak 5%.
Noo,něco malinko přidám.Samo,že když je hojnost ryb,-nabízí se filetovat a vybírat jen to nej a ostatní vracet moři.Jezdí s námi také dva kuchaříci,ti nás školí…Třeba taková rybí “čína” nebo rybí salát,hošani,tak to je bomba.Kdo má ty kila po 15 dnech shazovat.A právě na tyto specialitky používaj břišní maso.Stáhnou kůži,na čínu rovnou nakrájí na kosky asi 0,5 x 0,5 cm,na salát 2 x 2 cm,daj do mikrotenu zamrazit.No a pak doma….je zbytečné,na tyto pochutiny používat krásná filátka.Když bude zájem,popíši recepty.Norsku zdarec.
….Toto zvěrstvo jsem viděl u Němců, …..
Toto “zverstvo” neni zapricineno ani tak vybiravosti, jako spise vrozenou nemeckou lenosti a pohodlnosti. :-)) Nechce se jim kontrolovat bricha ryb, protoze prave tady je nejvic parazitu. Takze vetsinou vyriznou file shora a spodek bricha leti pryc jako potencialne zaparazitovany kus masa.
Co se tyce limitu – na zasedani letos v lednu zaznel take navrh na zvyseni limitu na 25 kg, neprosel.
Na 15 kg limit prisli Norove podle prumerne spotreby rybiho masa na rodinu. Nekde jsem v oduvodneni teto hranice cetla, ze pocitaji s tim, ze do Norska jede cela rodina, tedy 2 dospeli a 2 deti. Kazdy si odveze 15 kg, to je 60 kg na rodinu a rok a to odpovida hlavnimu rybimu jidlu 1x za tyden.
Turisti nachytaji v Norsku za rok ca 13 400 tun ryb a prinesou 2,3 miliardy NOK. Severonorsti rybari meli v roce 2009 velke problemy s prodejem ryb, ceny velmi klesly a proto maji obavy o svou zivnost. Chteli by pro turisty urcit kvotu 8000 tun ryb za rok. v roce 2008 byl export lofotskych rybaru 336.000 tun. Namorni vyzkumny ustav se ma ted zabyvat touto problematikou, vypracoval velkou studii, ktera ma trvat 3 roky. S tim asi souvisi i dotaznik, ktery se uz vloni objevil v nemeckych rybarskych casopisech. Tak si drzme palce 😉
odkazy na oduvodneni a lednove jednani sem davat nebudu, musela bych to dlouho dohledavat… nezbyva vam, nez mi verit. 😉
Paní Janko dobrý den. Mám na Vás dotaz. Nezachytila jsete nějaké informace čím zdůvodňují pokles zájmu o norské rybí maso. Teť pominem jeho cenu. Neoficialně jsem zachytil nějaké info že za to může právě ta značná zaparatizovanost ryb. Hlavně státy ve kterých je oblíbené suši a podobné delikatesy to prý odmítají. Sám jsem si za poslední léta taky všim nebývalého rozmnožení hlísťů a v loni dokonce i desítek vodních vší na ulovených rybách. To dříve nebývalo a to jezdím léta do stejné oblasti.
Jinak se přiznám, že doporučuji brát jen vysoké maso ze hřbetu. Hlavně u starších ryb je v břišní stěně velmi často zapouzdřen parazit. Asi každý to zná a proti světlu je pěkně vidět.
Taky jsem díky tomu docela na rozpacích jestli je správné vracet do vody odpad plný parazitů nemohu se ubránit dojmu že je vlastně tímto množíme. Jaký na to máte názor páni kolegové?
Múj názor je, že je nerozmnožujeme, akorát je vrátíme odkud přišli, nebo spíš je zreciklují krabi. Tak dalece odolnost těchto parazitů, nebo jejich dělení a rozmnožování neznám, když se dostanou vesměs do trávicího ústrojí krabů a ty pak zase zdlajznou obecňačky, ale myslím si, že to mají zasebou. Jak je to s rackama taky netuším. Taky toho zhltají hromady, hlavně vnitřností než to spadne dolu.
Moje zkušenost je taková, že když jsem na jihu Norska chytil mníka lumba cca 80cm, tak byl čistý a na Hitře kam jezdím pravidelně jsou už ty malí slizouni toho plní, proto ty mrtvoly ani nechytám, je to lov jen o trofeji a vrátit vodě se nedá. Z větších obecňaček a polaků se dají vyřezat (pupky vyhodit) jak bylo již uvedeno.
Čili mi z toho vychází, že odpad z ryb není asi jejich chovnou stanicí.
To Zapa
Co jsem takhle cetla, tak prave je asi nejvetsi problem ta cena. Dumpingove ceny (?) levna produkce ryb v Chile , Cina ..(?)
Co se tyce parazitu, vim jen, ze vodni vsi byly jednim z hlavnich bodu jednani na poslednim zasedani ministerstva. Zaver byl ale takovy, ze vodni ves rybe nijak neskodi a neusmrcuje ji a tak zatim neni potreba nejak vic ve volne prirode zasahovat. Vodni ves je momentalne velky problem v lososovych sadkach a sladkych vodach.
V podstate, strucne receno – nevim. 🙂 nerada bych sirila nejake dohady … ale muzu se poptat …
Zdravím,
rovněž si myslím, že hlavním problémem u Norských rybářů bude asi cena ryb, za kterou se je snaží prodat. Nedávno jsem četl článek(zdroj mohu kdyžtak dohledat) o mořském rybolovu a stavu populací ryb ve světových mořích. Norsko zde bylo zmiňováno, jako jediná země, která se snaží snižovat kvóty ulovených ryb, a důsledně jejich dodržování kontroluje. Ale i tak je známé, že minimálně třetina výlovku tresky je ulovena načerno, zejména flotilami lodí z jiných zemí (země, které nemají stanovené podmínky a kvóty pro lov ryb, a není problém si tam takovou plovoucí továrnu zaregistrovat), a i přes kvalitní monitorovací techniku je těžké je uhlídat. Na tom Norští rybáři zřejmě trpí. Další věcí, která jim může zhoršit ekonomiku lovu je, že v dnešní době (dříve tomu tak nebylo) musí do přístavu dovézt i takzvaný nechtěný úlovek (což jsou jiné druhy ryb, korýšů, atd.), který dříve šel přes palubu, a v dnešní době je dále zpracováván, byť na rybí moučku a další produkty. Což je samozřejmě z pohledu udržitelnosti mořského rybolovu dobře, ale z pohledu samotných norských rybářů to asi tak nebude, páč jim to musí zdvihat náklady na jednotku ulovených ryb, a asi to není ze strany státu dostatečně kompenzováno. Je pravdou, že výlovek sportovních rybářů je rok od roku vyšší, ale stále jsou tyto čísla poměrně zanedbatelná ve srovnání s průmyslovým lovem ryb. A určitě je následná cena vylovené ryby sportovními rybáři někde jinde, když si vezmeme v úvahu, kolik pěněz rybáři utratí po dobu pobytu, atd. Myslím si, že jednou norům určitě dojde, že je pro ně turismus daleko výhodnější. Toť můj skromný názor.
Paní Janko děkuji nebudem tu šířit nějaké drby to máte pravdu. Veš taky nepovažuji za tak hrozného parazita spíš mě udivují ty vnitřní parazité. Ty ale asi podle norů nejsou nikdy jsem totiž nezachytil žádné vysvětlení.
Ještě k těm parazitům. Největší přenašeči jsou uváděni tuleni a proto asi čím blíž k severu, tím jich ryby budou mít více viz. příklad s mníkem z jížního a středního Norska.
materiál z http://tuleniaspol.webz.cz/konference.htm
Tato teorie ale vyvolává otázku přenositelnosti parazita na člověka. Tuleň je také savec. Pokud tu je nějaký doktor může se k tomu vyjádřit. Je možná nákaza?
Psalo se o tom ve staré diskuzi,psal jste o tom vy,paní Janka a další.Jde o parazita Anisakis simplex,který se ničí delším zmrazením nebo dostatečnou tepelnou úpravou.Ze sladkovodních je to tasemnice Škoulovec široký,vyskytující se hlavně v štice,okounovi,mníkovi.V zemích,kde se často marinují ryby(Pobaltí,Rusko)je výskyt tohoto parazita u lidí častý.Nechce to jíst syrové ryby. To jsem vyčetl,nejsem odborník.
Pro reakci na toto téma se musíte přihlásit.
Nahrávání ...
