[Bohuslav Poles]

ať počítám, jak počítám, tak z toho nejsem chytrý. Pokud pojedu do Gdaňska nebo do Travemunde, tak pojedu přibližně stejně daleko, jen přes to polsko to bude trochu horší a delší cesta. Na druhou stranu trajekt Travemunde  – Helsinki jede 26 hodin a Gdaňsk – Nynashamn jede 17 hodin. Helsinki – Oksfjord je 1430 km, Nynashamn – Oksfjord je cca 1600 km. Takže mi logicky jako rychlejší cesta připadá přes Polsko. Ještě chci počkat na nový ceník trajektu pro rok 2010 a podle toho jednat. Jak tady píšeš, tak Travemunde  – Helsinki mě bude stát 18.000,- Kč a Gdaňsk – Nynashamn podle uživatele Sob při včasném nákupu 5.500,- Kč + 1 osoba navíc. Takže jestli by to bylo takhle, tak není o čem diskutovat.

A stejně, do Gdaňsk pojedu těch 800 km pěkně v klidu přes Německo v noci a přes Polsko dopoledne, což je v pohodě a pokud si na cestu dám 12 hodin, tak by to mohlo být v pohodě. A 17 hodin na trajektu je taky dost pro odpočinek.

[Bohuslav Poles]

ono jde spíš o to, že si na trajektu pěkně odpočineme, protože pak je to ještě dalších 1600 km do cíle. Je pravda, že je to dražší, ale jen v případě, že si trajekt koupíš na místě a jen jednu cestu. Pokud si koupíš dostatečně dopředu a i spáteční, tak to vyjde daleko levněji, než z Trelleborgu. Jestli pojedu o 6 – 10 hodin déle mi nevadí, směrodatný je to, že si budu pěkně sedět v teple na trajektu, popíjet pivko, baštit teplé klobásky a užívat si cesty. Je to jen o prioritách. Na cestě zpět to bude ještě lepší, protože vím, jak jsem přijel minule zmordovanej.

[Bohuslav Poles]

Na Soroya jsem jel taky do Prahy sám a tam přistoupil zbytek. Dobré na tom bylo to, že jsem v práglu přespal u segry a druhý den se jelo. Ovšem cesta zpět byla urputná, protože rád řídím a v autě se nevyspím, takže z Prahy jsem jel už jen na „devizový příslib“, nadopovanej energáťakama a stále jsem někomu volal, abych byl ve střehu. Bylo to nejkrušnějších 200 km z celýxh 3.390 km. Příští rok to chceme vyřešit cestou přes Polsko. Sice je to o více jak šest hodin delší, ale na pohodlí se to nedá srovnat. Teda myslím těmi 17-ti hodinami na trajektu, kde si človíček může dát pivko a v klidu se prospat.

[Bohuslav Poles]

a tu tresku jsi navíjel na způsob rychlonavíjení, nebo jsi ji zdolával zdolávacím tlačítkem??  To by mě celkem zajímalo, protože mě a některým kolegům zdolávací tlačítko nějak nemaká.

[Bohuslav Poles]

A trochu literatury na závěr :

Převzato – Zdravá výživa – 15. 05. 2007

RYBY …je nutné jíst ryby? Je v nich něco důležitého?
Ve sdělovacích prostředcích se často objevují informace o nezbytnosti konzumace rybího masa. Nejčastěji se argumentuje dvěma aspekty – obsahem jódu a omega3 mastných kyselin. Mylně se uvádí, že tyto látky jinde nejsou, takže i lidé kteří normálně maso nejí konzumují občas nebo i pravidelně ryby.

Objasníme vám, jak to s těmito důležitými látkami doopravdy a jaké jsou nejlepší zdroje. Pokud vás bude zajímat více, vždy uvádíme odkaz na zdroj dalších informací informací. 1. Obsah jódu v rybím mase není tak vysoký jak by se mohlo zdát filé obsahuje 20-77 miligramů jódu na 100 gramů, makrela 140 mg, losos 200. Doporučená denní dávka jódu je: kojenci 50-80 mg, děti 100-180, dospělí 200, těhotné a kojící 230-260. Snadno si můžete spočítat, že by tak dospělý člověk musel sníst 300 gramů – 1 kilogram! filé denně.

Pochybuji, že by to někdo zvládl fyzicky, natožpak finančně, snad jedině losos by mohl krýt denní potřebu jódu, ale k nám se většinou jako ,,losos,, dováží obarvená treska, a pravý losos 7 x týdně? Pokud jste ředitel banky tak možná U těhotných a kojenců ryby nepřipadají v úvahu vůbec, jak je uvedeno v bodě 3. Většinou v tabulkách o obsahu jódu nejsou zmíněny mořské řasy (možná úmyslně) například zde protože v porovnání s nimi jsou všechny jiné zdroje zanedbatelné Ke krytí potřeby jódu stačí pravidelně používat malé množství mořských řas – například u řasy Hiziki jen několik gramů denně. Pokud myslíte že nevíte co s řasami a jak je upravit – existují i jodové tablety z těchto řas, kde můžete snadno kontrolovat příjem jódu.

2.Omega-3 mastné kyseliny nejsou jen v rybách!! Navíc jejich obsah v rybím mase je malý. Porovnejte sami: 1lžíce leněných semínek obsahuje 2372 miligramů omega-3-mastné kyseliny.Abyste získali stejné množství z ryb musíte sníst – 300 gramů tuňáka, nebo 400 gramů pstruha! Ořechy například mají 10 x více omega-3 mastných kyselin než ryby!(4000 mg na 100 gramů), mnoho omega-3 obsahuje i sója, olivový olej, špenát, výhonky alfa-alfa! Vegetarián má díky konzumaci kvalitních tuků (ořechy, olivový olej) mnohem větší příjem těchto důležitých mastných kyselin než konzument masa.

více na: http://www.ohz.cz/Klamani/ryby.html

3.Jsou ryby zdravé? Opět si udělejte názor sami: V dubnu vydala americká vládní zdravotní agentura prohlášení, ve kterém varuje těhotné ženy před konzumací ryb! Důvodem tohoto varování je nebezpečně vysoký obsah rtuti.Rtuť silně poškozuje mozek a vnitřnosti nenarozených dětí. Navíc se v těle hromadí, a může způsobovat problémy v budoucím těhotenství, pokud žena ještě dítě nemá.Agentura dále radí, pokud konzumovat ryby, tak ne častěji jak jednou měsíčně.

http://www.cnn.com/2001/HEALTH/parenting/04/12/fish.pregnant/index.html?s=8 http://www.seattleinsider.com/partners/kirotv/consumer/2001/06/mercurytuna.html

4. etická stránka Ryby cítí bolest stejně jako ostatní živočichové, o tom není pochyb. Při rybolovu na moři je chyceno velké množství ryb a jsou zpracovávány přímo na lodích.Ryby po vylovení mají (kromě jiného)problémy s dekompresí, čímž velmi trpí, navíc velmi pomalu umírají a jsou kuchány a zpracovávány ještě zaživa!

5.otravy Otravy a trávicí problémy způsobené rybami jsou velmi časté-dokonce ze všech druhů potravin nejčastější! Důvodem je dlouhá přeprava, špatné hygienické podmínky a časté rozmrazování. Asi by vás překvapila doba která uplyne než se ryba dostane z moře až na váš stůl

http://www.ohz.cz/Klamani/ryby.html http://www.lidovky.cz/archiv.asp?r=pzdravi&c=L176a17C&d=31.07.2001clanek http://www.lidovky.cz/archiv.asp?d=31.7.2001&r=pzdravi

6.jedovaté látky o rtuti jme již mluvili, ale to není jediný jed, který se v rybách nachází. Ryby filtrují tisíce litrů mořské vody a v jejich těle se tyto nebezpečné látky hromadí v ohromném množství.

7.ekonomická a ekologická stránka Ryby jsou drahé (kromě nekvalitních rybích prstů vyráběných ze zbytků), to ví každý, přestože rybolov a zpracování ryb představuje minimální náklady. Ryb se uloví statisíce tun, ale rybáři nemají žádné zásluhy na jejich množství v moři-jen začnou lovit-to znamená, že vstupní investice jsou minimální a zisky obrovské.

Proto tolik investují do propagace „ryby pro zdraví“. Masivní rybolov ohrožuje stabilitu moří. Proč nám jsou nám tak často ryby doporučovány? Protože se na nich dá hodně vydělat-to je důvod proč se na ně objevuje reklama skrytá za „odborné články“ , zejména v časopisech pro ženy – ty totiž vaří.

Navíc většina lékařů a výživářů vystudovala za minulého režimu, kdy na fakultě o mořských řasách asi těžko něco slyšeli, navíc v té době „spotřeba masa a ryb svědčila o ekonomické vyspělosti společnosti“ Omega 3 mastné kyseliny jsou toho důkazem – existuje mnoho lepších zdrojů než jsou ryby, ale málokdy se o tom píše.

Ale jak si můžete ověřit-stačí se do důsledků zamyslet nad tabulkami a propočítat si, jak je vše doopravdy. Nenechte se ohlupovat, máte přece vlastní hlavu! Proč jíst ryby, když v nich nejsou žádné látky které by nešlo získat jinak-když ještě prokazatelně víc škodí než prospívají, zejména těhotným a dětem.

[Bohuslav Poles]

Něco na všem bude. Manželka má již několik let alergii na kapra, po kterém jí začne otékat jícen a jazyk, ostatní ryby jí nevadili. Když jsem na jaře přivezl ryby z Bakkanu, tak je jedla bez jakýchkoli problémů. Když jsem pak v září přivezl ty samé ryby ze Soroya, tak je šla manželka připravovat a už po kontaktu s masem jí začala pálit kůže na rukách a při jídle jí začal otékat jazyk a jícen, takže bylo po jídle. Na vánoce jsme proto zvolili kupované file – Pangas a po jídle celá zčervenala a osypala se na kůži. Jedno víme jistě, je alergická na jód, takže dle mého názoru je rozdíl ve složení látek v těle ryb podle lokality, který se i zřejmě mění s jejich cestováním. A co se týče toho, jestli jsou zdravé či ne, to nemá smysl rozebírat, neb co není zdravé pro mého psa, to je zdravé pro mne a naopak. 😀

[Bohuslav Poles]

to Lipenak :

ta druhá varianta je přesnější, jsem přímo z Nových Hradů. Velenice jsou sice o trochu jižněji, ale zatím se odsud nikdo nehlásí, takže jsem prozatím nejjižnější 😀

[Bohuslav Poles]

Zatím jsem koukal na netu na ceny a termíny trajektu, ale je k mání pouze  jízdní řád na letošek. Jsem zvědavej, kdy tam pověsí ten na příští rok. Už jsme se domluvili, že tento spoj využijeme, tak se těším. 🙂

[Bohuslav Poles]

[Bohuslav Poles]

na stánkách  http://www.noramb.cz  je popis jak a co v Norsku. Mimo jiné je zde možno dočíst se náledujících info :

Norské Ministerstvo rybolovu a pobřežních záležitostí zavedlo vývozní kvótu pro mořské ryby a rybí produkty s platností od 1.června 2006. Kvóta se vztahuje na sportovní rybaření a omezuje množství vyvážených rybích produktů na 15 kg rybích filetů na osobu (odpovídá ca. 48 celých ryb).

Rybí produkty, který nejčastěji sportovní rybáři ze země vyváží, jsou rybí filety. 15 kg filetů při převodním koeficientu 3,25, což je standardní koeficient u mechanicky zpracovaných filetů bez kostí, odpovídá 48 kg celých ryb.

Čísla Institutu dopravní ekonomiky ukazují, že průměrný úlovek zahraničních turistů v roce 2004 odpovídal 14,5 kg filetů na cestující skupinu (t.j. ne na osobu) v sezóně a po zbytek roku byl nižší. Vývozní kvóta 15 kg na osobu se tak nedotkne obyčejných turistů.

Limit se týká vývozu z Norska a není přímým omezením objemu úlovku. Vývozní kvóta nemá za cíl postihovat turistické rybaření.

Rybářská výstroj

Cizí státní příslušníci, kteří nemají trvalý pobyt v Norsku, mají povoleno se účastnit sportovního rybaření s využitím výstroje držené rukou (vlasce, vlasce s třpytkou nebo prutu), ale nesmějí úlovek prodávat.

Vývozní kvóta u ryb a rybích produktů

Z Norska nesmí být vyvezeno více než 15 kg rybích filetů nebo rybích produktů na osobu.

Vývozní kvóta platí na úlovek ze sportovního rybaření v norských teritoriálních vodách.

*

Kvóta platí na celou / vykuchanou rybu nebo zpracované produkty jako jsou rybí filety.

*

Ryba nebo rybí produkty nebudou zahrnuty do kvóty, pokud bude možné prokázat, že byly zakoupeny z registrovaného obchodu.

*

Sladkovodní ryby, losos, pstruh a siven nejsou předmětem vývozní kvóty.

*

Kvóta platí pro každého včetně norských občanů.

*

Pokud se kvóta přesáhne, množství nezákonných ryb může být zabaveno.

*

Celní správa provádí kontroly, aby zajistila, že ryby nejsou vyváženy v rozporu s nařízením.

*

Je povoleno vyvážet celé trofejní ryby kvůli vypreparování atd. Předpisy kvóty nebrání vývozu jednotlivých celých ryb těžších než 15 kg navíc ke kvótě.

Rybářské úřady doporučují provádění omezení v souvislosti s rybářskou turistikou.

Minimální velikost

Rybářské úřady požadují po individuálních turistech, aby dodržovali stejné minimální velikosti ryb, jaké platí pro profesionální rybáře.

Příklady druhů, které mohou profesionální rybáři prodávat spolu s minimální velikostí, jsou uvedeny níže.

Druh Oblast Minimální velikost

Platýz (halibut) Celá země 60 cm

Treska Jižně od 64 st. sev.š. 30 cm

Severně od 64 st. sev.š. 47 cm

Treska skvrnitá Jižně od 64 st. sev.š. 27 cm

Severně od 64 st. sev.š. 44 cm

Platýz (plaice) Západně od Lindesnes 29 cm

Východně od Lindesnes 27 cm

Makrela Celá země 30 cm

Mořský pstruh, siven artický a losos 35 cm

Výjimky: Norland, Troms a Finnmark (platí jen pro mořského pstruha a sivena arktického) 30 cm

Délka ryby se měří od tlamy po konec ocasu.

 

Podle toho mi logicky vychází to, že můžu klidně chytat na dva pruty, které budu ale držet v ruce. Pokud budu mít prut v držáku na vláčku s masem a druhým budu pilkrovat, tak zřejmě porušuji zákon. Čímž je řečeno, že vlastně smím chytat jen na jeden prut.

[Bohuslav Poles]

Záleží na tom, jak se ti chce řídit, protože cest je několik. Mohu popsat cestu, kterou jsme jeli na Bakkan letos v dubnu s 9-ti místným tranzitem v 6-ti lidech. Jeli jsme podle Michalova návodu :

Praha-Drážďany-Berlin-Rostock zde trajekt do Gedser/cena 87,- eur a jezdí každou druhou hodinu od 6h do 24h/-Kodaň zde na most/cena 39,- eur/ směr Malme-Goteborg-Oslo /zde se platí míto 40Nok za dálnice a 20Nok za průjezd Oslem/-směr Trondheim před Hammar odboč na Elverum /je zde menší provoz než na E6 a nejsou zde radary!/……..

Zpět jsme jeli tu samou cestu, akorát jsme ve Švédsku pod Göteborgem odbočili na trajekt v Helsinborgu do Dánska – Helsingör, přes dánsko je dálnice a do Německa jsme jeli trajektem Rödby – Puttgarden. Když si na tyto dva trajekty koupíš jízdenku najednou, tak to stojí 94,- Euro, takže na spáteční cestě jsme sice najeli o 100 km více, ale na poplatcích jsme ušetřili cca 32,- Euro.

Původně jsme cestou zpět chtěli jet trajektem Trelleborg – Sassnitz (bez rezervace se to dá risknout jen mimo sezonu), ale u Göteborku jsme zjistili, že by jsme na odjezd trajektu museli podle času čekat nejméně 4 hodiny a tím jsme změnili plán cesty.

Pokud chceš méně řídit, tak jeď trajektem Kiel – Oslo, ale cenově a časově to nedoporučuji.

Každopádně nejlepší je pročíst si diskuse, vybrat si více možných tras, vypsat si odjezdy trajektů a podle času improvizovat, protože jedna blbá bouračka na dálnici a stojíš i půl dne v koloně.

[Bohuslav Poles]

Když jsme v září byly na Soroya, tak jsme za trajekt platili 498,- NOK = auto do 6 metrů (tranzit 9 míst) s řidičem + 5 osob (takto je přesně definována položka na účtence. Další ceny stejným autem a stejný počet osob :

trajekt Rostock -Gedser = 87,- Euro

most do Malmö (Švédsko) = 395,- SEK

nebo jiná cesta:

jízdenka na trajekty Puttgarden (D) – Rödby (DK) + Helsingör (DK) – Helsingborg (S) = 940,- SEK

Jinak cenově nás to vyšlo se vším všudy s ubytováním v Hasfjord II na 10 dní pobytu na 22.000,- Kč

[Bohuslav Poles]

někde na netu jsem četl článek, že od roku 2010 bude pro řízení motorového člunu v Norských vodách potřebný řidičák pro osoby narozené od roku 1980. Jak je to s výkonem nevím, už ten článek nemohu najít.

[Bohuslav Poles]

koipil jsem si od Vitany ten rychlosáček s omáčkou na zapékané ryby a zkusil jsem to na filetách z tresky. Chuťově celkem dobrý, je to zase něco nového. Také jsem si přivezl celého kelera, kterého jsem nasolil, napepřil a načesnekoval, zabalil do alobalu a po 4 hodinách uležení pekl zvolna na grilu. Asi po hodině jsme alobal roztrhli, zevnitř se linula překrásná vůně a maso bylo krásně šťavnaté a křehké s vynikající chutí.

Nemáte někdo zkušenosti, jak udělat z tresčích jiker kaviár?? Zajímalo by mě, jestli to jde a jak asi chutná ??

[Bohuslav Poles]

zajímavé názory, také by mě zajímalo, jak je to s obsazeností trajektu, zvláště v jarním období, jestli je opravdu nutné lístky si koupit dopředu. A jak to vypadá v cíli s kontrolou od celníků a policie??

[Autor]

Příspěvky