Na tresky s ženskou logikou 3/3

Tresky jsou vyhledávány pro svoje vynikající maso a beze sporu také pro sportovní zážitek, který vám poskytne, když ji ulovíte na prut. Tresku obecnou si ani začátečník nesplete s jinou rybou. Tato ryba má podlouhlé vřetenovité tělo s mohutnou tlamou, která tvoří bezmála jednu třetinu těla. Na spodní části čelisti má masitý vous, který je charakteristickým znakem těchto ryb. Její zbarvení je variabilní a mění se podle prostředí, kde treska žije. V mořských chaluhách najdeme převáženě jedince zbarvené do hněda, někdy i do červena. Obecně platí, že čím sytější zbarvení treska má, tím je ulovena mělčeji a sluneční světlo způsobuje toto výrazné zbarvení. Naproti tomu velké matečné tresky žijící v hloubkách 80–200m, kam už světlo téměř nepronikne, mají pigment mdlý a nevýrazný. Růstové možnosti této ryby jsou velmi rozdílné a závisí na množství potravy, kterou jí daná lokalita může poskytnout.

Výborné podmínky pro život

Jak výzkum ukázal, dlouhodobý nárůst teploty vody ovlivňuje několik článků v potravinovém řetězci. V teplejší vodě se více daří planktonu, který se nalíhne dříve, než se mladé tresky vykulí z jiker a slouží treskám, jako vydatná potrava v první kritické fázi života. Když treska pohlavně dospěje, kolem pátého roku života, tak teplejší voda příznivě ovlivňuje množství jiker v jejím břiše, ze kterých se potom vykulí další potomstvo. Jednoduše řečeno, tresky mají naší době ideální podmínky k reprodukci a v budoucnu očekáváme ještě větší populaci s velkými exempláři.

Jak rychle roste treska?

Po rozhovoru s norskými vědci jsem se dozvěděl šokující zjištění. Treska ve středním Norsku dosáhne hmotnosti 20kg za 15–20let, zatím co ve Finnmarku /Barentsovo moře/ dosáhne váhy 30kg za 7let. Toto tvrzení si můžete jednoduše ověřit tím, že při kuchání vyjmete z hlavy tzv. lebeční kost, podle množství výčnělků snadno zjistíte věk ryby. Rekordy ulovené na prut pochází právě z území ostrova Soroya, kde český rekord činí 150cm 38kg a světový rekord tresky obecné byl uloven rovněž na tomto místě a činí 47.25kg. Exempláře ulovené do sítí jsou však mnohem větší až 80kg, takže je zde stále velký prostor pro další lovce, kteří sem přijedou zkusit štěstí.

Globální oteplení rybám pomohlo

Norští vědci zabývající se studiem oceánů hlásí populační explozi tresky obecné a dalších druhů ryb v severní části Norského a Barentsova moře. Jako důvod bývá uváděno globální oteplování moře, které pozitivně působí na růst a rozmnožování ryb. Je to neskutečné, ale počty tresek obecných se zvýšili desetinásobně oproti 70. a 80. letům minulého století! Někdo si řekne, že je to malá změna, zvýšení teploty moře o 0.9C, ale v arktických oblastech za polárním kruhem, to opravdu způsobilo dramatické zvýšení populace tresek.

Šelf, domov tresek

Další den jsme se probudili do mírně větrného rána. Předpověď hlásila, že se to má na oběd uklidnit, ale po té se to brutálně zhorší až na nějakých 11m/s. Zvažujeme, jestli vyjet nebo raději ne. Nakonec chuť smočit pruty je silnější a dohodli jsme se, že pojedeme na tutovku, což je podmořská hora 115m, asi 10km od Hasviku na otevřeném moři. Dopoledne je opravdu klidno, takže po nějakých 12min jízdy jsme na místě. Rybolov zde je fantastický v každém ročním období. Tento útes je zkrátka neustále obležen rybami! Spouštíme naše montáže s kilovými pilkry a jedním úhoříkem. Taháme rybu za rybou, ale největší kusy mají jen 14kg.

Kapitální treska

Vítr si s námi pohrává, jako s pírkem na hladině. Bouchám o dno asi tři minuty a nic. Vítr burácí a voda stříká ze všech stran. V Karolíně tváři vidím, že je bez sebe strachy. Velím tedy raději ústup do přístavu. Zapínám navíjení na elektrice, ale naviják stojí. Lehce přisekávám a cítím silný tah ryby. Karolína je na tom podobně, prut se mu ohýbá až k hladině. V burácejícím větru slyším, jak na mě kolegyně řve: „Jestli to přežijeme, tak na to nezapomenu do konce života!“ Karča je rychlejší a už vylovuje dva krásné kelery kolem metru a vybízí mě, ať přitlačím na pilu, protože to počasí se neustále zhoršuje. Dřu rybu ze 150m co to dá. Po 15 minutách je u lodi další monstrum, obrovská treska obecná. Beru ji zkušeně do lodi, ukládám pruty do držáků a mizíme do přístavu. Jediný důvod proč jsem to nezabalil dříve, byl, že jsme cestu zpět do přístavu měli po větru, takže jsem nemusel zdolávat žádné „Himaláje“ a bezpečně jsme „surfovali“ do přístavu.

Tipy na ulovení velké tresky

Na moře vyjíždějte 2hodiny před přílivem a zdržte se ještě 3hodiny po přílivu. Určitě není nutné na moři trávit na moři 10hodin, protože tresky se v době vrcholu nažerou a potom nejsou tolik aktivní. Na jaře se chytá kolem 80-90m v létě hlouběji 120-150m. Pokud chcete lovit jen větší kusy, používejte jako nástrahu velké gumové ryby Roybait až 32cm při hmotnosti 600g. Na švédský pilker budete mít více záběrů, ale budou vás obtěžovat i menší ryby, které budete muset tahat z velkých hloubek. Taková ryby se již vlivem změny tlaku nedá pustit zpět. Je zbytečné masakrovat dorost, když limit už máte nachytaný a toužíte po velké rybě. Také počasí hraje roli, nejvíce tresek nachytáte při pošmourném počasí s lehkými dešťovými přeháňkami. Naopak při jasné obloze se věnujte raději lovu halibutů na hloubkách 20-40m. Pokud se vám článek líbil, můžete se ještě těšit na připravovaný článek o halibutech a mořských kočkách.