Vytvořené odpovědi
-
Příspěvky
-
Nabízím 2 volná místa do skoro téže lokality-Batnfjord od 28.8.-11.9.2010:Může být i manželský pár nebo podobně. Vše zajištěno,doprava mým autem.Celkové náklady na těchto 14 dnů cca 20 tis/osoba.Lokalitu a podrobnosti si můžete prohlédnout na http://www.lidira.no
Zdravím pana ZAPU, to mám opravdu radost, že jste obnovil svoji přítomnost na těchto stránkách . Je to pro nás všechny hezký dárek k Vánocům.
Vaše odbornost,rady,zkušenost a věcnost Vašich příspěvků byly a jsou tím, co rybáře a všechny příznivce tohoto sportu obohatí a co si zapamatují vždy výrazně více, než mnoho jiných příspěvků,které jak správně hodnotíte, nejsou opravdu v mnoha případech k věci.
Takže za sebe a za všechny ještě jednou díky za Vaše znovuobjevení.
Hezké Vánoce a vše nejlepší do nového roku
To Bowman: A´T se dívám jak se dívám, tak jsem tam nic nenašel.Mohl bys ty obrázky překopírovat sem?Díky
To Bells: Tuto lokalitu dobře znám, jezdím tam již dlouho. Můžeš mi prosím napsat souřadnice nebo zákres na mapě toho supermísta?. Kolem ostrova Bergsoya se motáme stále kolem dokola,tak by mě to docela zajímalo. Díky za odpověď.
Letos jsme dle receptu na?í paní domácí v Norsku vyzkou?eli tento recept na tresčí játra a bylo to docela dobré:
Na cca 0,5 -0,7 kg jater dát do hrnce tolik vody ,aby játra plavala.K tomu přidat 5 kuliček celého pepře,5 kuliček nového koření, 1 celá cibule, sůl, ocet(ale pouze trochu,aby byl ve vodě jen cítit – něco mezi malým a velkým panákem), trochu cukru a 1 bobkový list. Voda se předehřeje asi na 90-95 °C (nesmí být ve varu) a játra se v tom vaří(ale pořád jen pod bodem varu!!) 15-20 minut; nesmí se ale rozvařit(doba vaření zále?í na tom,zda je necháte celá nebo je nakrájíte na men?í kousky).Poté je z vody vyndat, nakrájet nebo nasekat na men?í kousky, dle chuti mo?no přisolit nebo pokapat citronem.Játra se mají jíst údajně kdy? nejsou teplá ani studená.Já to jedl i studené a nemělo to chybu.Pokud se správně trefíte při jejich přípravě,tak jsou jako z konzervy. Dá se z toho udělat pomazánka nebo jen natřít na chleba s máslem. Dobrou chu?.
To gruvearbeider a Karavela + obecně:
Jezdím do Norska na ryby ji? skoro 20 let (hned po revoluci s CK Korlin) a potom ji? samostatně. Faktem je, ?e v Norsku najdete zcela obdobné druhy jako v ČR. Nejlep?í termín pro sběr hub je od poloviny srpna do poloviny září,ale někdy to skutečně závisí (jako u nás) na počasí.Pokud není dé??, teplo atd, tak ani v Norsku houby v tomto případě nerostou. Jinak Norové houby nesbírají proto,ne ?e mají strach z radioaktivity,ale proto?e je neznají a mají skutečně strach z otravy. Pokud jsme je nasbírali,upravili třeba na smetaně nebo na jakýkoliv jiný způsob a nabídli jim k ochutnání, tak jedli,a? se jim za u?ima boule dělali.Kdy? jsem se jich zeptali zda si pří?tě také půjdou houby nasbírat a upravit sami, tak nám v?dy řekli, ?e si je zase půjdou koupit raději do obchodu ( zejména ?ampiony). Jinak klí??at je tam po?ehnaně,ale co nám říkali Norové, tak nejsou (a? na vyjímky) naka?ení. Man?elka tam letos byla na brusinkách, měla asi 5 klí??at za odpoledne a na?e paní domácí jich měla asi 20 a ?ádný problém.Jen se to asi ka?dému moc nelíbí, kdy? se jich má zbavit.
Ale musím oponovat tvrzení, ?e Nor si jde raději rybu koupit ne? by si ji chytil. To nemohu akceptovat a dále nemohu akceptovat to, ?e to "paj?l" nesnese. Z jakého důvodu? Z lékařského hlediska jsem to nikdy nesly?el. Nebo to má být jiné vysvětlení? Rád bych,aby to přispívající vysvětlil.Děkuji
To Piskotus:
Chytali jsme mezi 3 a 4 pontonem(vět?inou) nebo jsme draftovali před a za mostem podle přílivu neb odlivu.Faktem je , ?e směrem ke Kristiandsundu byla vět?ina lodí,ale my jsme se orientovali podle toho,kde bylo nejvíc norských rybářů,kteří chytali z mostu.Jinak chata je pro 4 dospělé a 2 děti
Vzhledem k tomu, ?e tuto lokalitu dobře znám,tak jen pár poznámek. Letos jsme tam byli od 21.8.-6.9.2009. Bydleli jsem skoro na konci Batnsfjordu,ale musím říci, ?e přepych. Na 14 dnů chata + loď´= 14000 NOK,technické zázemí přepych.(mů?ete se mrknout na http://www.lidira.no).Faktem je, ?e v tomto fjordu nic (skoro) není.My jsme jezdili pod modrý pontonový most a během 6 dnů jsme měli dávno limit pro ka?dého nachytaný.Vět?inou keleři kolem 80 cm.Letos makrely skoro ?ádné,vloni jich touto dobou bylo milion. Prostě ka?dý rok a ka?dý den v Norsku je jiný.Jinak jak popisuje Piskotus kolem ostrova Aspoya opravdu nic nebylo. Pod pontonovým mostem v?ak musíte vystihnout přesně tu hodinu,kdy berou,jinak tam mů?ete být celý den a nic nechytíte.Ale pokud se do "toho"trefíte,tak opravdu uvidíte na vlastní oči jak se vaří voda.
Nahrávání ...
