- Toto téma obsahuje celkem 41 odpovědí. Do diskuze (21 diskutujících) se naposledy zapojil uživatel
a poslední změna proběhla před 4 roky a 8 měsíci.
-
Příspěvky
-
Norové houby moc nesbírají,skoro vůbec. Pokud je jedí, tak je vět?inou kupují a to hlavně li?ky – těch jsem na trhu v Trondheimu viděl hodně, občas su?ené houby . V lese jsem nikdy ?ádného Nora nepotkal,pouze Němce,Poláky občas a hlavně na?e. Myslím taky ?e to mají trochu v duchu víry v lesní duchy – troly a tak. Ale nevím to určitě,jen po trochu vyprávění od nich.
Dal?í a dost podstatný důvod proč Norové nesbírají je radioaktivní spad,který velmi zasáhl Norsko a ?védsko po Černobylu!Jsem bývalý havíř UD,měl jsem sebou dozimetr,dost zajímavé a to bouchnul v roce 1986.
Otázka houbaření v Norsku mě zajímala a zajímá.
Norové houby jedí, ale z 90% jen kupované. Opravdu nevím, jestli pěstují ly?ky doma, ale ?ampiony určitě 🙂 Houby občas seberou star?í lidé, mlad?í vůbec ne. Hlavním důvodem je opravdu Černoby. Kdysi jsem viděl mapku, jak a kdo to "koupil" Třeba oproti nám – Československu byl v Norsku spad nepoměrně vy??í intezity. A mám dojem, ?e to bylo zhruba po Trondheim. Gruvearbeider by mohl říct, co naměří v dne?ní době u nás a kolik v Norsku na různých územích. Houby rostou po de?tích, při úplňku, kdy? je v noci poměrně zima a přes den tepleji atd. Pau?álně – srpen a září nejvíce. Ale různé druhy se dají najít kdykoliv během roku. Byl jsem jednou v Norsku koncem září a právě začínaly růst.
to Patrik – najde? tam přesně ty samé druhy co u nás a kdy? zrovna porostou, tak to je pastva pro oči. Kdy? naoko neporostou, tak neváhej a vyra? na ně – určitě něco v srpnu najde?.
5 x jsem byl na stejném místě – 4x v srpnu a 1 x v září a poka?dá jsem na tom samém místě na?el hromadu syrovinek. Doma na NÍ narazí opravdu jen občas.
Top termín = druhá polovina srpna a těch ostru?in……
Přeju Ti plný prut ryb a plný ko?ík hub.
Kdy? porostou, sbírej houby jen mladé – staré stejnak vyhodí? a jedna z nich mohla být plodnice.
Tak co se týká hub a radioaktivity,bych si moc vrásky nedělal.Je v?eobecně známo,?e houby dobře vstřebávají radioaktivitu a třeba tě?ké kovy atd.Ov?em díky velmi ?patné stravitelnosti hub (některé druhy,jako třeba li?ka nejsou stravitelné vůbec)se tyto látky z těla dostanou stejně snadno,jak se tam s houbami dostaly,tak?e organismus je vystaven jejich působení zcela nepatrně a po zanedbatelnou dobu.
Tedy nevim, ale co jsem se bavila s Norama, tak nikdo z nich nerikal, ze by houby nesbirali kvuli radioaktivite.
Hlavni duvod mi vzdycky rikali, ze je neznaji a ze se boji otravy. Dokonce nasi pratele v Lillehammer, kteri hoby sbiraj a sami sobe je vari, nam varili jidlo s kupovanyma houbama.
Pry aby nas nahodou neotravili … 🙂
Nerad bych někoho odrazoval od sběru tak krásných hub,jaké rostou v Norsku,sám jsem je sbíral a rád,ale nejedl,ne ?e jsou radiaktivní,paj?l je nesnese.Sly?el jsem to od Norů a jak je známo,Norové ?ijí velmi zdravě,raději si koupí rybu,nabo lososa(brojlera),ne? aby si ji chytil.
Gruvearbeider – a o tom to asi je, jsou zkrátka líní prolejzat ty neupravený zarostlý terény, kdy? si v krámě koupí ko?ík li?ek, navíc mají strach z klí??at, kterých je teda v lese a na jalovcových mýtinách po?ehnaně
Ale trhat borůvky jsem je zas viděla, dokonce mi očesali před nosem nalezi?tě těch největ?ích bobulí:- ))
To gruvearbeider a Karavela + obecně:
Jezdím do Norska na ryby ji? skoro 20 let (hned po revoluci s CK Korlin) a potom ji? samostatně. Faktem je, ?e v Norsku najdete zcela obdobné druhy jako v ČR. Nejlep?í termín pro sběr hub je od poloviny srpna do poloviny září,ale někdy to skutečně závisí (jako u nás) na počasí.Pokud není dé??, teplo atd, tak ani v Norsku houby v tomto případě nerostou. Jinak Norové houby nesbírají proto,ne ?e mají strach z radioaktivity,ale proto?e je neznají a mají skutečně strach z otravy. Pokud jsme je nasbírali,upravili třeba na smetaně nebo na jakýkoliv jiný způsob a nabídli jim k ochutnání, tak jedli,a? se jim za u?ima boule dělali.Kdy? jsem se jich zeptali zda si pří?tě také půjdou houby nasbírat a upravit sami, tak nám v?dy řekli, ?e si je zase půjdou koupit raději do obchodu ( zejména ?ampiony). Jinak klí??at je tam po?ehnaně,ale co nám říkali Norové, tak nejsou (a? na vyjímky) naka?ení. Man?elka tam letos byla na brusinkách, měla asi 5 klí??at za odpoledne a na?e paní domácí jich měla asi 20 a ?ádný problém.Jen se to asi ka?dému moc nelíbí, kdy? se jich má zbavit.
Ale musím oponovat tvrzení, ?e Nor si jde raději rybu koupit ne? by si ji chytil. To nemohu akceptovat a dále nemohu akceptovat to, ?e to "paj?l" nesnese. Z jakého důvodu? Z lékařského hlediska jsem to nikdy nesly?el. Nebo to má být jiné vysvětlení? Rád bych,aby to přispívající vysvětlil.Děkuji
Houby jsou obecně tě?ko stravitelné, to je známá věc, tak jsem pochopila i ten "paj?l":- )
S klí??ama to bude asi případ od případu, ná? Nor mi vysvětloval, ?e kvůli nim do lesa moc nechodí, sbíral jen maliny na okraji a mačkal si je do mlíka
Září – Soroya – o houby jsme při zdolávání kopců zakopávali. Během chvilky jsme měli nasbíranou hromadu mladých křemenáčů, ze kterých pak večer byla skvělá sma?enice. Kdybych jel na Soroya zase v září, tak bych si domu dovezl plno zamrazených hub, proto?e mám pocit, ?e tamněj?í houby jsou o něco chutněj?í. Ale ka?dopádně obsahují méně olova a jiných nechutných látek 🙂
Karavela,souhlasím, treska50 i já jezdím do Norska řadu let,strávil jsem
tam za rybou na počet dní víc jak rok,tady ale nejde kdo je jaký mazák.
Dělal jsem 13 let v Příbrami a tak jsme se dostali s domácím k radiaci a Černobylu,ten nebouchnul jako at. bomba,ale vysokou teplotou a roztavením,celého reaktoru. O to byl radioa. mrak hor?í. ?lo o tak navý?ené hodnoty,?e ?védská vláda nařídila evakuaci v okolí její at.elektrárny která je u Baltu,nechci dál nikoho stra?it,sám jsem za ta léta dostal tisíckrát vy??í honoty Bq,ne? jaké byli naměřené v Norsku.
Mrak,který ?el nejdříve na sever,byl silně naplněn jodem,který se rozpadá během týdnů,to odnesl dobytek,hlavně ovce,krávy a zvěř,produkty,
mléko sýry atd.Já jsem měl myslel látky, jako cesium 137,stroncium 90,které mají poločas rozpadu 30 let a plutonia,které se téměř nerozpadá,to má poločas rozpadu 24 tis. let.Tak tyto látky,se usazují,
hlavně houbách a mase zvěře,týkalo se to i dravců ?ijících v jezerech.
Jak víme Norsko je hornaté a má skalnaté podlo?í,spláchlo se to do údolích a jezer.Ohledně ryb,jestli to akceptuje? nebo ne,je mě jedno,
v?eci víme ,?e kolem pobře?í je mraky sádek,kde chovají tyhle brojlery
a vět?ina produkce je určena na domácí trh.Sám jsem viděl párkrát Nora
aby si vzal rybu,tak je?tě kraby.Myslím,?e by nám to určitě osvětlila
paní Janka,ta to bude určitě vědět,chtěl bych ji tímto poprosit.
No moc vam toho asi neosvetlim … 🙂
Ptala jsem se tedy nekolika pratel z ruznych oblasti na to, zda maji obavy z nasledku Cernobylu a moje otazka je doslova zaskocila a jejich odpovedi se daji shrnout do teto vety: Ne, a ty?
Spis je rozciluje to, co se deje na mori – uniky jedovatych odpadu z vraku a pod.
Psala jsem take jeste jednomu majiteli sadek, ale ten mi zatim neodpovedel, tak snad nekdy priste.
já nevím, ale kdy? jsme si dělali sma?enici, tak to moc mezi zubi nekřoupalo, tak?e tam těch tě?kých kovů moc nebylo 😀 A co, hlavně kdy? chutná, víme prd kolik toho je v domácích produktech…..
Nám se v Norsku stalo, ?e jsme se nabouchali hub a dva dny jsme le?eli na baráku úplně vyřízení a jednoho na?eho kolegu odvezla i sanitka. Byl z toho docela poprask. A při vy?etřování otravy jsme zjistili, ?e jsme se přiotrávili jedlími houbamy, které v?ak pro?ly mrazem a byli lehce toxické. Chvílemi jsme nevěděli, jestli máme do záchodu strčit hlavu nebo zadek. Na záchod se stála fronta s kbelíkem u huby! Po takovém zá?itku mě to do lesa nějak netáhne…
P.S. sbírali jsme je koncem září:)
Pro reakci na toto téma se musíte přihlásit.
Nahrávání ...
