Vytvořené odpovědi
-
Příspěvky
-
Paní janko, díky za objasnění – jen jsem popsal svou osobní zkušenost, kdy mi náš celník tvrdil, že dovozní limit je 10 kg. Tak až se příště zase blbě vyspí a bude mít chuť se vozit po lidech, budu to mít vytištěné v zadní kapse černé na bílém.
TO Leiter + Kaqpa
Po A 3 (odbočka před hamarem doprava) je to určitě lepší – svižnější cesta, jen asi 5 radarů no a samozřejmě mochomůrka …. to se nedá vynechat. Navíc tam maj na pumpě dobrý a velký kafe. Na E6 se napojíš zase až před Berkakem a to už je do Trondheimu kousek (na norské poměry:-)
Vojta a jeho první keler 100+ . Přesně měl 108 cm a skoro 10 kg. Halsa-Klevset na výjezdu na vinjefjord, černý švihák sezobnul při vláčce malý stříbrný návazec na přívěsu. Roste nám pánové konkurence a to je dobře.
To Jisto + Janka
Tak teda furt nějak nevím. Jisto se kloní ke pstruhovi, paní Janka (pokud to dobře chápu) spíš k lososovi. Podle popisu paní janky ohledně teček mi to ale vychází taky spíš na pstruha, zkoumal jsem i další obrázky. Maso bylo růžové, ale osobně jsem si nemoh zobnout, takže rozlišit chuť neumím. Co názor “Nora” Dufka? (Honzo, po čase tě zdravím). No ale ať je to, co je, je to krásná ryba, kdyby to byl pstruh, byl by to macek (84 cm, 6 kg). Teď ho ale aktuálně zastiňujou keleři metr+, v poslední době si jich chytá denně několik, na přívlač nádhernej mazec (včerejší rekord 110 cm a přes 11 kg).
Nedávno se tady někde diskutovalo o kamčatských krabech. Nevíte, co je tohle za potvoru? Připletlo se to chlapům na pilkra někde ve 120 m.
Ta kvóta není dovozní, ale vývozní. Do klasické “norské” bedny se dobře vyfiletováno a naskládáno vejde přes 20 kg, do “makrácké” ještě víc. Norští celníci to většinou neřeší, přistují k tomu: co člověk to bedna (pokud nemá velikost skříně) je OK. Ale ve starší diskusi už bylo několik dost hrůzostrašných příběhů o tom, jak celníci prudili, když třeba část chlapů letěla a zbytek vezl ryby, nepomohly ani kopie letenek, ani potvrzení u nákupu nadlimitu z krámu, stálo je to pěkné peníze.
Většina lidí ale zapomíná na to, že v Evropské unii platí i dovozní limity na maso a masné produkty, což je 10 kg na osobu. Zatím jsem s tím neměl potíže, protože to nikdo nekontroloval, ale vloni na podzim nás s tím celník na ruzyňském letišti dost dusil. Nakonec mávnul rukou, že prý dobře, když je to z Norska, kdyby prý to bylo ale odjinud… Takže teoreticky se může stát, že při vstupu do unie člověku doclí nebo seberou vše nad 10 kg.
Moje zkušenost za x let v Norsku je opačná, než si myslí Vojtko. Norové jsou zvyklí platit kartou prakticky všechno, i kafe a lívanec na 20 minutovém trajektu, bez problémů s ní platím i v malých krámcích v zapadlých končinách. Holt se někdy stane, že někdy někde to kartu neveme a jinou jo, zkrátka to chce mít (aspoň v partě) víc typů karet – záleží opravdu na smlouvě “obchodník-banka” (mojí master card “nežere” např. ani Stena Line, ale Visu od jiné banky ano) . Benzínky stvrzenku vydávají, akorát člověk musí zvládnout ten norský návod, jak to udělat, u každé pumpy je to trochu jinak. Někdy jim holt dojde v tiskárně papír a pak z toho zkrátka potvrzení nevydoluješ … obsluha těch menších automatických pump u toho není denně. Jediné, co vím bezpečně, Biltema (obdoba krámů typu Hornbach)žádné karty nebere, jen jejich norské. V ostatních krámech nikdy žádný problém, u pumpy když to nejde jedním typem, s druhým vždy pochodím.
Jsem z toho vkládání obrázků magor – najdu ho, vyberu, dám odeslat a vyskočí tam prázdný obdélník – 3 pokusy, 3 chyby.
Stručné shrnutí července na Klevsetu (Halsa). První půlka července normální letní – tj. menší i větší keleři (největší měl 107 cm a 12 kg), makrely, mníčci, jednoskvrnky), málo polaků a obecňaček. Počasí velmi kolísavé, pár dní vedro, pak zase nic moc, s větrem zaplať pánbůh žádný problém, max. do 5m/s a to tady vadí jen dlouhodobý zápaďák, jinak se dá vždycky chytat bez problémů. Po úplňku malý rozdíl přílivů a odlivů, zase 3 dny na plavky a hned na to 12-14 st. a déšť. Ryby jakoby zmizely (jak je to s vlivem úplňku na ryby???, říká se, že po úplňku nejdou a tady se to docela potvrzuje. Poslední červencový týden už byl mnohem lepší, zase se objevili polaci kolem 90 cm a hlavně to byl týden velkých kelerů – desítky ryb nad 90 cm, největší 104 cm/10 kg. Na vláčku ve sloupci nádhera, zobali prakticky všechno, co se vodou rychle hýbalo, velmi účinná kombinace stříbrný pilkřík 60-80 g a na přívěsu klasická norská lžička. Jednou jsem tam kvůli makrelám nechal celý návazec se 3 lžičkami a vyndal full hand se 4 kelery, kteří měli dohromady přes 20 kg. Myslel jsem, že to vůbec na přívlačáku nedostanu z vody, naštěstí se ty ryby trochu utahaly navzájem.
Ještě prosím o radu, co to vlastně chyt kámoš, lososa nebo mořského pstruha? nejsem ichtyolog, podle encyklopedií má losos štíhlejší ocasní násadec a vykrojenější ocas, pstruh se liší hlavně ostřejším zakončením ocasní ploutve. Snad tam ty obrázky dostanu, aby to někdo objasnil.
To Sroubek282: ahoj. V tom fofru jsem se trochu blbě vyjádřil a napsal tečku místo dvojtečky. Tím, že se moc nemění podmínky jsem měl na mysli, že hlavní podmínkou je si tu vodu znovu a znovu testovat. Jezdím do Norska tak 15 let a samo, že už jsem xkrát zažil, že ryby nejdou. Hlavně letos to bylo dost atypické, pak se musí experimentovat,střídat různé gumy a čert ví, co dalšího, dokonce si zkouším různé atypické nástrahy sám z něčeho vyrobit. mě braly v květnu a červnu daleko víc na nějaké malé “dráždítko” na přívěsu, do větších nástrah se ani velkým rybám nechtělo. Ale na klasické pilkiny stříbrňáky nedám dopustit.
To Kormoran: díky za tip. Jinak bych to bral jako Mara45, akorát mě trochu zaráží poznámka o tom, že na vlasec berou ryby líp, než na šňůru. Fakt máš takovou zkušenost? Já ne. Co ostatní?
Na fotce keler přes metr, na šňůru 0,12 a prut cca 50 g, tahal jsem ho z vody skoro 20 minut, ale to je snad ten pravej rajc, ne? A jestli s tím poplaším další ryby, mně moc nevadí, nepřijel jsem těžit, ale užít si právě takové chvíle.
Chlapi, tahle diskuze fakt nikam nepovede – nechte každého, ať to dělá, jak chce. Jen drobná poznámka k rybám z větších hloubek, jícen, žaludek atd. vyblejou samozřejmě mníci, většinou to nerozdejchá ani polak (Honza Dufek jim prý tenkou jehlou nabodne břišní dutinu, tlak se vyrovná a polak odplave), ale kelera či dorše lze pustit, i když je třeba ze 60 m.
Kelery i polaky chytám ve středním Norsku zásadně na vláčku – na kelery nejradši stříbrného pilkříka kolem 60 g a jeden návazec s papričkou či něčím blýskavým. Zkoušel jsem Hitru, fjordy kolem Aure a Hendsetu, v poslední době jezdím na Halsu. Keleři mají podle mě rádi, když se nástraha rychle hýbe, někdy to berou hodně při propadu nástrahy, jindy při rychlém navíjení, taky se jim líbí kolmá přívlač. Na polaky mi přijde úspěšnější guma, v poslední době používám “dufkovky”. Polaci jdou samozřejmě na hranách, pod útesy, v chaluhách, na plotnách vedle hloubek, někdy číhá metrovka klidně ve dvoumetrové hloubce. S velkými kelery je to horší, ty torpéda jsou chvíli tam a chvíli zase jinde a o 50 m hlouběji. Není moc míst, kde by je člověk chytal stabilně.
Obecně asi platí, že pozdní jaro či začátek léta je lepší než srpen, či září. Keleři jdou večer až do určité doby, kdy se změní světlo (přijde určitý “stupeň” tmy), pak jakoby zmizí. Polaci jdou určitě líp za přílivu, za slunečného počasí mi na ně funguje žlutočervená kombinace. Letos to ale bylo v Norsku všechno nějak posunuté (dlouhá a silná zima). Polaci začli najíždět a pak zmizeli, kupodivu dobře berou teď, jak mi hlásí kámoši z Norska – včera přivezli 3/4 bedny polaků, největší 91 cm.
Takže radit, kdy je to lepší, je ošemetné, v Norsku může být všechno jinak, co platilo loni, je letos naopak. Jako inspiraci pro další sezónu přikládám foto pěkného kamarádova polaka.
Letos v tom měly makrely pěkný guláš. Objevily se už v půlce května (střední Norsko,oblast Halsa, ale stejné zprávy přišly i s Hitry), pak zmizely a znovu dorazily začátkem léta v červenci a vydrží tam určitě dlouho. Kdo trefí lovící hejna s peříčky na návazci, má co rozmotávat aspoň půl hodiny, protože 5 makrel mu to zmotá do klubíčka. V tuhle chvíli nastupuju s lehkým přívlačákem s čímkoliv lesklým na konci a maximálně 1 bočním návazcem. Velká makrela na přívlačáku už je pěkný zážitek.
Nahrávání ...
