Vytvořené odpovědi
-
Příspěvky
-
2 Jonas – já si naštěstí vždycky vybírám termín podle ceny letenek, takže cena mých letenek nikdy nepřesáhla 5000 CZK. Předpokládám že o změně času příletu jsi se dozvěděl alespoň den předem a hotel Ti zaplatili jako kompenzaci.
Já bych to zas tak tragicky s tou cenou neviděl, měl jsem palubní zavazadlo + 2 x 20 a Praha – Harstad/Narvik EVE za celkem 1208 NOK. Jasně že nejvíc záleží na termínu a včasném nákupu. Spojování tubusů izolačkou by myslím mělo být přípustné do 12ti Kg hmotnosti.
Nevím co všechno brali Norwegian v úvahu při rušení linek, ale na mě dělají dojem dost dobře fungující tržně orientované firmy, jako důvod si dokážu představit nízký zájem ze strany cestujících, oni totiž na svých linkách dosahují úžasných čísel obsazenosti, takže tato se snadno mohla stát jednou z nejméně efektivních. Myslím že to samé mohlo platit i pro Stavanger kam se z Prahy už taky nelítá.
Zdravím z Vestrålen a přidávám své nejnovější zkušenosti s lítáním s Norwegian. Poprvé se mi včera stalo že jsem kvůli zpožděnému letu z Prahy (oba lety s Norwegian) nestihnul v Oslu přestoupit, bez problémů mi vyměnili letenku za pozdější let, čekací doba v Oslu se mi však protáhla místo původně plánované jedné hodiny (na přenesení zavazadel přes celní kontrolu a následné odbavení druhého letu tak akorát) na 4hodiny a 20 minut. K nové letence jsem dostal voucher na 12 EUR (přepočítali mi to na 81 NOK) na jídlo a pití k použití kdekoliv v letištní hale.
Další příjemné zjištění bylo že na letu Praha – Oslo funguje na palubě (s vyjímkou startu a přistání) bezplatný wifi internet ( z propagačního materiálu jsem se dozvěděl že Norwegian jsou v tomhle na 1. místě v Evropě, aktuálně mají wifi v cca 50ti % letadel a do konce roku 2012 chtějí mít všechny lety s wifi)
Méně příjemné překvapení však bylo při odbavení zavazadel v Oslu k druhému letu a spočívalo v nutnosti roztrhat a odstranit ochrannou folii ze zavazadel. Odůvodňovali to tak že ta folie způsobuje potíže na jejich pásových dopravnících. (v roce 2009 tomu tak zcela jistě nebylo, nebo jim to nevadilo) Já jsem si ji tam s radostí za poplatek 95 CZK/zavazadlo nechal namotat v Praze na letišti protože jsem pak měl podstatně větší pocit jistoty a bezpečí 😀
Přes drobné komplikace způsobené zejména tím že na pozdější let mi už na severu nenavazoval žádný autobusový spoj zůstávám s létáním spokojen a případným zájemcům kteří o něm přemýšlí a jsou dostatečně jazykově vybaveni doporučuji se nebát.
2 elem: nemyslím že by uvařený až po zabití byl jedovatý, řekl bych že to spíš vychází z místních zvyků zakořeněných možná stovky let. Zaslechl jsem cosi o tom že právě tento systém (vhodit živého do vroucí vody) je trnem v oku ochránců zvířat.
K tankování obecně: Aktuálně se na Vesterålen (Sortland) cena obojího přibližuje 15ti NOK za litr. V průběhu týdne se často mění, nejlepší ceny bývají ve čtvrtek a pondělí vždy ráno. Nejlepší cenu má vždy samoobslužná Shell. Kdo zabloudí sem a nebude vybaven kartou popřípadě hotovostí v NOK záhy zjistí že má docela problém, nedávno jsem ho řešil a zjistil že tady aktuálně neexistuje spolehlivá možnost výměny peněz. Banka je pouze kancelářské pracoviště nepracující s hotovostí, pošta o EUR nemá zájem, v místním hotelu kam jsem byl odkázán mi obsluha na recepci sdělila že odnesla veškerou tržbu do banky na účet a že aktuálně hotovost nemá, turistické centrum omezeně fungovalo jako směnárna v turistické sezóně (nevím přesně co to zamená za datumy) Další zajímavé zjištění bylo že místní bankomat absolutně nezajímá limit mojí karty (že je vyšší) než jeho přednastavenej, takže tady máš 9900 NOK a trhni si nohou, další prachy příští týden.
Z výše uvedeného vyplývá že o tankování či jiném používání EUR zde nemůže být řeč a situace bude dost možná podobná na vícero místech na severu.
2 stipko: osolí ho 😀
Nemyslím že by způsobila víc škod než způsobuje sůl běžně používaná k údržbě silnic v zimním období. Tedy samozřejmě za předpokladu že v ní to auto nebudeš používat jako ponorku.
Zkoušel někdo na těchto zařízeních od Garminu zda pro stanovování vhodných lovných časů bere v úvahu i zeměpisnou polohu ? Například jestli bude pro stejny den stejná předpovězená doba na obou přístrojích když první bude v Česku a druhej v Norsku ?
😀 2 ZM – je to teorie, ale můj názor je že to vůbec nejni jistý. Trochu jsem nad tím přemýšlel a přirovnám-li ho k lososům tak můžu odpřísáhnout že jak kdy. Z vlastní zkušenosti z práce na lososí farmě ( Lødingen 2009, plůdek/násada na sladké vodě ) vím že jsem měl v popisu práce (a boss byl nejradši když jsem tak činil i po pracovní době ) kon trolovat jak žerou, byly dny kdy jsem kromě tabulkové krmné dávky z krmítka přikrmoval protože žrali, a byly dny kdy jsem škrtil krmítka, protože granule propadávaly na dno a lososi o ně neměli zájem. Příčiny proč to kdy bylo tak nebo tak jsem nevypozoroval, ale i ti již zmiňovaní sumci fungovali stejně.
A ještě k potočákovi dlužno dodat že hovořit o jeho chování v intenzivním chovu je (za předpokladu že se za posledních 15 let něco výzkumem, nebo šlechtěním nezměnilo) čistá teorie, neboť je (byl) považován za rybu k intenzivnímu chovu z vícero důvodů nevhodnou a tudíž intenzivně nechovanou.
2 ZM: možná máš pravdu, mně to vždycky připadalo úchylný něco takovýho zkoušet, jen jednou jsem měl v práci (ještě v CZ) na návštěvě dobrýho kamaráda kterej jinak nedal než že si musí z nádrže chytit na prut, měli jsme tam sumce. Samozřejmě napíchnul granuli, takže ho měl do dvou vteřin a já se pak dalších 5 minut modlil ať ho neurve protože měl půjčenej můj prut se slabým vlascem, nechtěl jsem zažít při přelovování nějakou nutnost vysvětlovat bossovi proč nám v nádrži v uzavřeném objektu plave sumec s háčkem v tlamě a vlascem za sebou. Modlení bylo úspěšný, vytáhnul ho a dodneška z toho má zážitek jak malý děcko z vánoc.
Já myslím že je to hlavně o tom kde a za jakých okolností by měli brát, v prostředí chovu kde jim krmítko sype automaticky po pár minutách se soustředí na granule, protože je hlad nenutí sbírat cokoliv jinýho. V případě že budou vypuštěni někam do revíru kde krmítko a granule chybí poznají co je hlad a půjdou po všem co se pohne.
2 Rk: Určitě je to možné, v okamžiku kdy tu rybu naučíš žrát granule, (což zrovna u potočáka není snadné) dáš jí dostatek prostoru, potravy, kyslíku a optimalizuješ teplotu může dosahovat nevídaných rozměrů a poroste neskutečně rychle. Ani si nemyslím že by musel nějaké hormony přimíchávat, stačí standartní granulovaná kompletní krmná směs pro lososovité.
Muj Garmin GPS 78s:
http://www.digiboss.cz/Garmin-GPSMAP-78s/d52591/
to umí taky, zkoušel jsem ověřovat zda to funguje a byl jsem příjemně překvapen většina úlovků přišla ve stanoveném čase.
Nahrávání ...
