[milos]

Ale jdi. Jak 100% není?

Když se budeš snažit, tak to dáš. Jsou to jenom vektory. Mapy se dají převádět mezi různými formáty … nakonec třeba MaxSea atd. Kde není vůle nejsou výsledky.

[milos]

Tak jak Jindro? Pořád jsi na to nepřišel? Já myslel, ze ty být ajťák 😡

Tak zkus pro začátek třeba HomePort, nebo Touratech QuoVadis …

[milos]

Tys mi dal. Rozebral jsem a složil oba moje Stradíky, jelikož jsem je zatím nepromazával a potřeba to stejně ani nebylo, jelikož jsou po dvou sezónách jako nové a to jsem je tak akorát při odjezdech osprchoval.

Problém se Shimanem moři se mi stal s baitrunerem a to jednak kvůli zadní brzdě jelikož se v ní usazovala sůl a pak to drhlo a druhej důvod je, že se mi usazovala sůl v nacvakávacím mechanismu cívky a blbě zapadávala – stačilo to vyčistit, ale baitruner už leda na skály. Čili to samé jako všechny navijáky se zadní brzdou.

Asi si děláš prdel, co? Nebo je víc lidí, kterým teče olej ze Shiman?

[milos]

Víc čeho? Víc ryb, víc větších ryb, horší zacházení … nebo víc kořaly?

[milos]

:-)jednodušší a elegantnější, než bych čekal. Fakt jsem si myslel, že to pouštíš přes velkou plastovou bóji. Jen by to chtělo upravit tak, aby se nástraha pohybovala po dně, nebo kousek nade dnem. Na prvním odkazu máš průběžnou montáž se zarážkou (Controlled depth) – zkoušel jsi to někdy bez té zarážky – korálku? Bylo by to ovladatelné? Jinak je to sympatické. Navíc balonky stojí v hračkářství jen pár korun a místo nezabíraji. A když fouká … 😀

[milos]

Jak to máš smontované?

[milos]

46 ?

[milos]

Já to spočítal právě na Balsnes co jsi mi kdysi posílal odkaz :-D.

Trajekt tam a zpátky mimo prázdniny a noc vyjde na 220€. Když udrží spotřebu 5,5L nafty na 100Km ta je to celkem 200L a se všemi ostatními poplatky budou za dopravu tak 13.500,- Balsnes je s loďkou za 7.500,- NOK a vzhledem k tomu, že vyjedou od mola 1km a jsou na proudu, tak ani moc neprojezdí. nullhttp://www.dintur.no/parentproductinfo.aspx?ProductID=Boat034&ParentProductID=Balsne

[milos]

Nedalo mi to a cvičně jsem si udělal kalkulaci a ve čtyřech by se to střední norsko ubytování s loďkou na týden fakt dalo za 10.000,- na osobu. Jaké to překvapení 🙂 😀

[milos]

To Gruvearbeider: Právě, že mražáky k zamražení ryb, měli u moře v každém kempu stejně tak jako lodičky a sprchy. A zeptat se na místě je velmi jednoduché. Velký stan s dvěma ložnicemi a „obývákem“ se nechá i půjčit. Mělo to i ten efekt, že v kempu je víc lidí a rádi se přijdou pobavit, popít atd. Stačilo všechny kolem sebe s úsměvem zdravit … No nikomu to nevnucuju.

To ZM: a přijedeš osobně říct mé rodině, že příští rok jedeme spolu místo na 14 dní rovnou na celý měsíc? No i kdyby mě na krásně pustili, tak bych si celou dobu vyčítal, že jsem si vyplácal dovolenou jen pro sebe a s nimi už se nikam nedostal. Ale jo … pouze snít o Lapoských pstruzích a nejet je hloupé. Takže si cestou Soroyu přidáme průzkum Laponska? A napřesrok … hurá do nich. Moře už je ohraný, rekordy dosaženy, nic zásadně nového se stát asi nemůže. Čekat do důchodu nechci. Tak jo. Jdeme do toho.

😀

[milos]

Docela ti závidím. Za studií nesou sice prachy, ale je spousta času a to už se nikdy nevrátí. A ještě máš kombíka. Víš, jak bych to udělal já? Domluvil bych se s dvěma kamarády a vypálili bychom na měsíc a úplně na blind. Místo baráku by zase stačil velký stan. Kempů je všude dost a u moře je loďka samozřejmostí v každém kempu a nestojí to až tak moc. Když jsem takhle byl naposled, tak stan byl do 90 Nok za noc a loďka 200 -300. A to bych se ještě minimálně z poloviny toulal kolem řek a jezer, kde je to jen za povolenku. U moře se nechá chytat i za břehu. Je to sice složitější – ani ne tak na rybolov jako sehnat plácek na přespání, jenž by byl zadarmo, ale taky se nachytá – když se přemýšlí. Píšeš, že by ti nevadilo, že nechytíš 20kg tresku. Takhle velkou rybu zas tak moc lidí, co sem přispívají, nechytlo. Valná většina (krom Finmarkářů) se za celý život každoročních výprav nedostane přes 10kg. Typická ryba středního Norska je 50-60cm. Tedy pokud nenarazíš na hejno větších, ale na to se spoléhat nedá. A i kdyby, plavou, odfrčí … I tak aby se ti zvětšila průměrná velikost/hmotnost na rybu, budeš muset pracně a zdlouhavě získávat zkušenosti. Přečíst a pochopit se dá ledascos, nicméně osobní zkušenost je nepřenosná. Panečku … celé prázdniny na rybách. To už je jen sen. Dalo se to – i bez peněz. Další šance bude až v důchodu. Teď jsou sice prachy, ale není čas.

[milos]

Na hloubku 100m? Se šňůrou minimálně 50lbs? Nebude jednodušší tam přivázat pořádnýho pilkra? Plus 2 a víc větších gumových maků? Proč ne. Na chvíli … než to začne být otročina. Pokud berou tak to zábava je. Nebo budeme takhle hluboko vláčet gumy? Mám nakoupeno větší množství větších gum ve velikosti od 15cm a zátěžích 150-400g. Nemám je rád. Dolu sjedou celkem rychle. To jo. Ryby nachytají také. Akorát jsou zavalité a vláčení je pak otravně namáhavé. A vláčet je 60 a víc metrů pod lodí je vyloženej vopruz. U takhle těžkých gum se mi pytel/průvěs na šňůře nedělá ani na 50lbs šňůře (Pokud není moc silný vítr). S lehkou gumou se mi pytel/průvěs na 50lbs šňůře udělá už na 40m při slabém větru. Ve stejných povětrnostních podmínkách a stejné nástraze se slaboučkou šňůrou se pytel/průvěs neudělá – „dobře řeže vodu“. Proč mi vadí pytel/průvěs, když záběr ucítím i s průvěsem? Protože pokud budu chtít gumou (nebo čímkoliv jiným) jen pocukávat tak krom popotahávání gumy nahoru a dolů také vyrovnávám průvěs – musím cukat razantněji a to je celkem únavné. Krom toho pokud bych chtěl prochytat dno při dělším driftu v silnějším větru, tak budu muset neustále povolovat z navijáku víc a víc šňůry – průvěs bude čím dál větší. Je to takovej věčnej kompromis mezi průvěsem a rizekem uváznutí s následkem ztráty nástrahy. Stejně se keleři honí za malými rybičkami. I ty veliký.

[milos]

Pane ZM. Poptal jsem se u pana kapitána Káji, jak to s tou přívlačí je (jelikož kapitán ví všecko nejlíp) a prej jsme to vzali za špatnej konec. Musíme to vzít od těžké přívlače. Ta se mu dělá po sušeném sobím mase, a jakmile si „odloží“, tak se mu vláčí lehce – čili lehká přívlač. Logicky s tou závodní přívlačí je to tak, že každej kdo se v Norsku pobleje, je závodník. Jako důkaz se máme podívat do aktualit 2010.

Na lehkou přívlač mám podobný názor – tedy, že je to závodnická záležitost. Akorát ten kdo to chce provozovat, by si to závodění taky měl zkusit. Jedna věc je, že se zvýší šance na záběr, ale druhá věc, že zdlouhavé zdolávání plaší ostatní ryby. Aha. Je tedy fakt, že v moři nejsou tůně a zdolávaná ryba může rozjančit i ostatní ryby v hejnu/školce/partě, ale to zas funguje nejlíp, když se při zdolávání přidrží a nechá třepat „na malém dvorku“. Rychlé zdolávání u tenké šňůrky s tenkým drátkem na jigu atd. raz dva skončí ztrátou ryby. Takže to moc efektivní vlastně není (na moři v Norsku). Pravda je, že první větší polaky jsem si užíval na vláčáku 20-50g a ohromně jsem si užíval prut ohnutý až u rukojeti a mnohonásobné úniky. Navíc jsem nevěděl jak na ně a každou rybu, která mi vypnula, jsem si vyčítal jako chybu. Jenže koho by bavilo furt dokola chytat čudly, tam kde sou větší.

Tenká šňůrka s malou lehkou nástrahou prořízne hlubokou vodu mnohem snadněji. Na kelera – z hloubky – proč ne?

[milos]

No jo, ale co to je ta „lehká přívlač“?

Znamená to, že používám lehké nástrahy? Nebo jen lehkou zátěž (jigovou lavičku apod.)? Nebo že používám jemné náčiní (prut, naviják, šňůra atd.). Nebo lovím malé ryby? Kombinace všeho? Nebo jde o namáhavost lovu? Loví se mi lehce -> loví se mi těžce?

[milos]

ZM(jenž jej chytil) je v levo, uprostřed Kája. Tlusťoch v pravo já.

Hrajeme tu novou hru „Nastoupí cestující / vystoupí cestující“. Tenhle je z těch co vystupujou až na konečné největší. Luboš chytil 35kg/145cm(?) – už chrápou, tak sem hodí fotku sám …

[Autor]

Příspěvky