Vytvořené odpovědi
-
Příspěvky
-
To Jan.rocky
na Hitře najdeš i hodně míst na chytání ze břehu :-), ale s chlastem bych to nekombinoval 🙁 to by mohlo blbě dopadnout 8-O. Když chlastat, tak v chalupě a na moře se koukat z okna:-D
Já si myslím, že na hlavní stránce tu má půjčovnu někdo jiný a ty stránky jsou hlavně jeho. Pravidla bazaru jsou jasná.
To se nedělá:-(
Cica ve staré diskuzi psal, že je při potápění nacházel taky v takových hloubkách a mimo jiné měl parádní fotky, které by se do kalendáře taky hodily
Zdravím všechny Norskem postižené. Já do Norska po osmi letech jezdím jen s vláčkou a dá se říci lehkou. To co napsal někdo do nejmenované diskuze je blbost, poměr návazce se šňůrou. Používám pleteku na 12kg bez návazce a používal bych i klidně tenčí, ale z důvodu ztráty nástrah v travách používám takovou. Když zavadím o trávu (ne to nabrat jak bagr), tak to s takovou pletenkou dostanu ven. Prut mám s gramáží 20 -40g a naprostá spokojenost. Já osobně si kellery ve sloupci nachytám na takový prut s radostí a potěšením po jednom s krásným soubojem, než mít na kombajnu jich navěšeno šest, ale to je každého osobní věc jak si ryby chce nachytat a jak ho to baví. Polaky a obecňáky chytáme tak do 20metrové hloubky a metrové ryby taky dostaneme. Nemáme samozřejmě cílové ryby dvoumetrové halibuty, nebo 30kilové tresky. Na to by doopravdy takové náčiní nestačilo. I když Pavlis ukázal se svým halibutem, že to také jde.:-P
Jen jednou jsem byl v Norsku v září kdy jsou najeté makrely v jížní části.
Chytali jsme větší makrely tím způsobem, že jsme pod peří místo pilkra dávali 300g olovo. Pustili jsme to dolu a počítali do 25, pak zastavili. Vždycky to dohnaly ty větší makrely 40 až 50cm. Byla to pakárna, ale než pár polaků a lumbů jsme jinak toho moc nenachytali. Tak byli dobrý i tyto makrely:-)
Chytli jsme i metrového halibuta v třinácti metrech na Hitře. Samozřejmě, že v takové hloubce na váčku a ne jediného za ty léta co tam jezdím.;-)
To Hyse k té době lovu jak již jsem psal, když se voda zastavila a byla jak v rybníku (při kolminaci odlivu, nebo přílivu) a než se dala do pohybu a aktivita ryb se opět zvedla, tak v tuto dobu jsem používal tyto červy. Co se týká gramáže hlaviček tu jsem měnil podle toho jak byl silný drift třeba jen silou větru a nebo jsem za bezvětří i odhazoval od lodě i s hlavou o váze 20g. Chytal jsem po mělčinách maximálně do hloubky 17 metrů a nejkrásnější byly červené tresky z trav v hloubkách 6 až 10metrů. I co se týká rybářského zážitku, tak treska vytažená na kontakt v mělčině je daleko lepší než někde z 50metrů na pilkrovací prut (nemluvím o velikostech tresek 100+) ale o sortě ve sředním Norsku 60 až 100. Určitě bych měl zájem na příští rok něco sehnat jestli by to zase šlo.
Díky Honza
Měl jsem možnost od Hyseho vyzkoušet tyto mega twistry. Pro vláčkaře velmi dobrý doplněk ve výbavě. 😛 Chytal jsem s kolegou na jedné lodi a poměr úlovků byl tak 4 : 1 pro mě a to chytal s berklýsema. Myslím, že dobře fungovala v době, kdy ryby nebyly zrovna aktivní a krásně je vydráždil tento červ.
Zdravím všechy,
Včera večer návrat z Hitry – Dolmoy. Rybaření (jen přívlač) super, jedna z nej návštěv za těch sedm let co jezdím, akorát polaků bylo méně než loni na konci dubna. Každý rok je v tomto období jiný, ale vždycky se nachytá. Letos byla třeba studenější voda 15.5. než loni na konci dubna. Letos jsme si užili 14dní a ryb mezi 70cm až 95cm byla většina. Letos jsem vše odchytal na 40g 3m dlouhý prut a byla to paráda. K té délce prutu vím, že by byl nepohodlný ve větším počtu rybářů na lodi, ale my jsme jezdili ve dvou a jeho akce byla parádní :o) nej ryba chycená na tento prut polak 90 cm a obecňačka 93cm. Nástraha nej kopyto oranžová s flitrem má jí tu i Michal v e-shopu a vyzkoušel jsem i červy od Hyseho, obecňačky je baštily parádně, ale polaka na ně jen jednoho, ale jak jsem již psal neměli takový apetit.
Dále píšu další zkušenost, syn musel navštívit nemocnici (operace slepého střeva) v nemocnici, která pro zajímavost je vzdálená 110km Orkdal, vše proběhlo na jedničku. Akorát dostat ho do ní byl problém. Ve dne bylo klukovi jen blbě a v noci ve dvě dostal křeče a bolesti. Po pokusu najít ve Fillanu doktora s nulovou úspěšností jsme volali záchranku. Domluvit se v této oblasti s nimi můžete jen anglicky a norsky, němčina, kterou trochu vládnu řeč neznámá. Očekával jsem pomoc od jedné osoby (on ví kdo, ať si to přebere), ale nakonec nám pomohl člověk co rozvážel noviny a potvrdil to, že čekáme ve Fillanu před obchoďákem na záchranku a ne, že si z někoho děláme srandu. V nemocnici jsme platili poplatek 270,-NOK jinak vše jde na pojišťovnu.
Proto apeluji SJEDNAT PŘIPOJIŠTĚNÍ nepodceňovat to. Relativně nejzdravější člověk 22let a problém je na světě !!
My jsme pojištění měli :o)
Ještě k těm parazitům. Největší přenašeči jsou uváděni tuleni a proto asi čím blíž k severu, tím jich ryby budou mít více viz. příklad s mníkem z jížního a středního Norska.
materiál z http://tuleniaspol.webz.cz/konference.htm
Múj názor je, že je nerozmnožujeme, akorát je vrátíme odkud přišli, nebo spíš je zreciklují krabi. Tak dalece odolnost těchto parazitů, nebo jejich dělení a rozmnožování neznám, když se dostanou vesměs do trávicího ústrojí krabů a ty pak zase zdlajznou obecňačky, ale myslím si, že to mají zasebou. Jak je to s rackama taky netuším. Taky toho zhltají hromady, hlavně vnitřností než to spadne dolu.
Moje zkušenost je taková, že když jsem na jihu Norska chytil mníka lumba cca 80cm, tak byl čistý a na Hitře kam jezdím pravidelně jsou už ty malí slizouni toho plní, proto ty mrtvoly ani nechytám, je to lov jen o trofeji a vrátit vodě se nedá. Z větších obecňaček a polaků se dají vyřezat (pupky vyhodit) jak bylo již uvedeno.
Čili mi z toho vychází, že odpad z ryb není asi jejich chovnou stanicí.
V dotazníku je Radku psáno :
Dalibor to mylslel dobře, ale tuhle větu asi přehlédl.
Pro účely výzkumu potřebujeme informace od rybářských turistů, kteří byli v Norsku. Pokud jste strávili rybářskou dovolenou v Norsku v letech 2008 nebo 2009, velmi oceníme, pokud zodpovíte tento dotazník.
Ahoj Honza
Nahrávání ...
