[kloboukatej]

sedoil :

Tohle je na stránkách besipu,zvláštně vyřešené používání zimních pneu.

Nevíte, kdy mají v norsku velikonoce?

Kdy jsou v Norsku Velikonoce to nevím. Protože Norsko je jednoznačně křesťanskou zemí, na 99 % bych si tipnul, že tam budou Velikonoce jako u nás. Tedy první pondělí po prvním jarním úplňku. (Jaro je od jarního slunovratu – každý rok 21. března-, letos první úplněk po tomto datu je ve středu 27. března a následující pondělí 1. dubna je velikonoční.)

Takhle stanovit konec zimních pneu je docela zajímavé, protože každý rok je to jiné datum a vlastně se může lišit skoro o měsíc. Ale možná jim to vyhovuje, protože je to datum po prvním obrovském jarním ježdění, kdy asi i v Norsku po zimě vyrazí všichni sváteční řidiči. A to ještě musí mít všichni zimní pneu.

🙂

[kloboukatej]

Rakovnicko

[kloboukatej]

Ale jezdí,ale na těchto stránkách to fakt není vidět. V červenci jedu na Halsu -Korlin.

[kloboukatej]

[citace]husky19 napsal:

Echolot je dobrá věc a když ho mám na lodi, tak jsem rád.

Pro mne je ale podstatně důležitější GPS a kvalitní mapa. S tím najdeš místo dle svých potřeb a představ. [/citace]

Mapu mořského dna jsem měl už vloni a i vypůjčenou GPS v mobilu. GPS nás uchvátila, ale dost nám to vypadávalo. Takže když jsem narazil na výstavě v Praze na relativně cenově dostupný echolot s GPS, tak se mi manželku podařilo přesvědčit. Jinak letos po zimě mám okolní mořské dno nastudované do nejmenších podrobností a samozřejmě vytypovaná žhavá místa

[kloboukatej]

No pokud jde o to zeptání se na místě, moje zkušenost ,ale i mých kamarádů je,že na dotaz kde jste to nalovili,kde jsou dobrá místa, byla odpověď : “ na moři „.

Jinak asi blbá otázka- lidi kde mám sehnat tu podrobnou předpověď počasí,někde na norském netu ?

Karel [/citace]

Já v oblasti Halsa používám tuto adresu :http://www.yr.no/place/Norway/M%C3%B8re_og_Romsdal/Halsa/Vals%C3%B8ybotn/, samozřejmě se zde dá navolit cokoli. Myslím, že řada kempů dává rybářům denně předpověď k dispozici. Jinak pochopitelně je pro užití dané adresy nutné internetové připojení a počítač. Na to je třeba se před zvolením lokality informovat.

[kloboukatej]

[citace]scan napsal:

Ale pánové, čest a sláva všem cestovkám, které nás naučily rozpoznat kapra od tresky.Trochu lepší paměť bych prosil. Ani Norové nebyli připraven technicky na nával Čechů.Nehanět.[/citace]

To není hanění Norů, ale Čechů pracujících v kempu a bývalé provozující cestovky. To tedy neříkám z vlastní zkušenosti ale z vyprávění těch, kteří přes všechny útrapy zůstali této lokalitě věrni a z diskuse na těchto stránkách.

Letos pojedeme do Korlinu s manželkou 3.rokem a jsme Norskem nemocní jako mnoho jiných. Určitě i dnes ve srovnání s jinými lokalitami má Korlin nevýhody. Především nutná doprava autem z kempu do přístaviště cca 5 min a zpět. To tady jinak nejde. Tato doprava je ovšem už zahrnuta v ceně. Záleží na každém, zda je ochoten to zkousnout. Nám to zas až tak nevadí a klady převažují. Pokud se nemýlím, tak bezkonkurenční cena, nádherné okolí s kopci vysokými přes 600 m, členité fjordy na všechny světové strany s možností vždy se někde schovat před větrem, mělčiny, podmořské kopce i hloubky 200m. Je to fjord, není to otevřené moře.

[kloboukatej]

[citace]otapa napsal:

Chlapi,kdo jezdíte trajektem do Oslo – jak tam probíhá vylodění??

Myslím z hlediska pravděpodobné kontroly na chlast …..

Je ta pravděpodobnost stejná jako po silnici a nebo větší??

Díky Ota[/citace]

Vloni jsem jel trajektem Frederikshaven – Oslo. Časový plán nám narušilo zdržení s celníky v Oslu. Zastavili každé auto a někoho odstavovali k prohlídce. U nás se spokojili pouze s rozhovorem, ale fronta z trajertu k celníkům nám trvala dobrou hodinu.

Zpátky z Norska jsem se chtěl pokud možno celníkům vyhnout a někde přespat. Zvolili jsme švédské Tockfors hned u norských hranic. Přespání naprostá spokojenost (a levné v nové chatce). Zážitek byl přechod hranic. Při jízdě Norskem vás cedulí vítá každá nová správní jednotka. Tak jsme na GPS napjatě sledovali a očekávali přibližující se státní hranici se Švédskem. Najednou jsme zaregistrovali nápisy ve švédštině a byli jsme ve Švédsku. Žádná celnice, žádní celníci, žádná cedule státní hranice prostě nic, tedy aspoň jsme si ničeho nevšimli.

Zpáteční cestu jsme pro urychlení volili přes Oresundský most a trajektem Rodby – Putgarden. Velice pohodovou jízdou od Aure i s přespáním nám cesta do středních Čech trvala 36 hodin.

[kloboukatej]

[citace]Step napsal:

to kloboukatej: je to stejné místo, ten horní snímek jsem zvětšil a domek vpravo nahoře má nad prostředním oknem malé okénko a dole ty tři nad zemí, stejně jako domek na spodním obrázku vlevo nahoře.

[/citace]

Koukal jsem na to dost dlouho a souhlasím, že je to stejný objekt. Mátl mě ten červený dům vpravo nad silnicí u „vyhořelého“ snímku, ale ten na prvním záběru evidentně není, je vpravo mimo záběr. OK, díky.

A když je to z Korlinu, tak to místo letos v červenci zkusím najít i když přesné místo původního přístaviště neznám. Pojedu tam teprve 3.rokem.

[kloboukatej]

Asi někde opravdu hořelo. Že by ale na obou fotkách byl stejný objekt, to se mi nezdá. Např. schody do vody jdou na druhou stranu a 2 červené domy hned nad silnicí za vyhořelým na první fotce taky nejsou.

[kloboukatej]

Taky se letos na platýse svědomitě připravuju. Co jsem kde zahlédl, všechno jsem prostudoval. K dokonalé přípravě mi ještě chybí víc informací o zpracování ulovené ryby a taky nějaký nejlepší vyzkoušený a zaručený recept na přípravu.

O výsledku budu informovat v srpnu.

[kloboukatej]

[citace]Naki napsal:

Vláčku ze břehu z tohoto místa jsme taky byli nuceni podstoupit.

[/citace] Myslím, že se jedná o mořskou okurku. Podle Wikipedie :“Sumýši (Holothuroidea), někdy též „mořské okurky“ (sea cucumbers), je třída ostnokožců.

Sumýši se vyznačují válcovitým protáhlým a měkkým tělem. Kostra, kterou najdeme u mnoha jiných ostnokožců, je u sumýšů zakrnělá a omezuje se na mikroskopické kotvice ve tkáních. Kolem ústního otvoru se nachází množství chapadel, které se často ještě větví. Živí se filtrováním substrátu nebo prostým požíráním sedimentů. Dýchání se uskutečňuje přes tzv. vodní plíce, vzniklé na prokrvené tkáni konečníku. Vývoj se odehrává přes larvu, zvanou aurikularie. Někteří sumýši mohou být loveni jako potrava (sumýš jedlý, Holothuria edulis).[1]“

[kloboukatej]

Letos mám 2 bedny zdarma od lososů z MAKRA. Před pár lety byli v Makru v nadbytku, ale dnes jdeš pro bednu a dají ti jen jednu, protože „Norků“ je přetlak. Na 3 pokusy jsem získal 2 bedny. Ale cesta k získání bedny je to dobrá.

[kloboukatej]

[citace]Kapitan-lipanek napsal:

Zdravím, Aure tento rok taky navštívim, jedu z kraje srpna, tak pokud by k tomuhle termínu měl někdo nějaké rady, byl bych rád. Chci převážně vláčet, občas pilkrovat a chytat na maso, rád bych dostal co nejpestřejší škálu ryb[/citace]

Ve stejném termínu a se stejným záměrem jedu jen o trošku jižněji do bývalého „Korlinu“. To se můžeme i potkat ve „vratech“ nebo u mostů u Aure. Ale Aure je pro naše slabší motory už dost daleko. Budeme také především vláčet. Víc se připravujeme na dno na maso a mám podle mapy vytypovaných pár míst na okouníky, pro které jsem připravil desetimetrové návazce s více háčky. Hodně si slibuju od míst od vrat směrem k Aure. Naše nejbližší okolí přístaviště moc členité dno není, ale směrem k Aure to podle mapy vypadá mnohem lákavěji.Je tu řada podvodních kopců. Má s rybařením v těchto místech někdo zkušenosti? Mám na mysli především konec fjordu na jih od Aure.

[kloboukatej]

Jeste jsem zapomnela napsat – slavky musi byt zavrene, kdyz se davaji varit, a vari se tak dlouho, nez se otevrou [/citace]

To, co platí o slávkách, tedy, kdy se dají jíst a kdy ne, to platí i o srdcovkách ?

[kloboukatej]

Zkušenější nejsem, taky si o gafu něco rád poslechnu.

Vloni před první cestou do Norska, jsem všade možně sháněl jak má gaf vypadat a nic moc jsem se nedopídil. Jen mi kamarád popsal, jak ten nástroj má vypadat.

Vlastním socialistickou NDR polní lopatku, která funguje jako rýč nebo motyka, přičemž ten vlastní nástroj je našroubovaný na cca 40 cm dřevěné rukojeti. Požádal jsem kamaráda kováře a ten mi vykoval z ocelové tyče o průřezu 10 x 10 mm 40 cm dlouhý hák na druhém konci se závitem, který se na násadu našroubuje.Celý gaf je pak dlouhý cca 80 cm. Dřevěnou násadu jsem v rukojeti provrtal, abych gaf mohl preventivně přivázat šňůrou k lodi proti eventuelnímu utopení. Asi není dobré si vázat gaf k ruce, to zase jako protiopatření proti pádu do vody vlastní osoby. Počítal jsem s tím, že nástroj-rýč použiju na vydobytí pískovníků jako nástrahu na platýse. Na platýse ani na pískovníky nakonec z časových důvodů nedošlo, to jsem přesunul na letošek.

Gaf jako takový fungoval dobře a ve váze vytahovaných ryb má evidentně veliké rezervy. Na to, co jsem vloni vytáhl, mohl být slabší a lehčí. Ale kdyby přišla velká ryba, co se týká gafu, jsem v klidu.

[Autor]

Příspěvky