[kim]

Blahopřeji beda. Dvě mouchy jednou ranou. Oba úlovky jsou krásné. Je to inspirace.

[kim]

V loňském roce měli „gumy“ opravdu úspěch. Tresky nad 120 cm. Používám je stále častěji do hloubky 40 m. Asi dva roky před tím, jsem měl úspěch na pilkříky 40g červenozlaté barvy (červená barva se zlatým třpytem) nevím jak bych to lépe popsal. Koupil jsem je v Norsku. Zde jsem je neviděl. Bohužel všechny postupně našly své uskladnění v chaluhách a na dně. Doufám, že na veletrhu něco takového objevím. Co se týká kleští (fuoco), jsem pro.

[kim]

Kolegové. Při čtení příspěvků v této rubrice, zejména za kolik to máte a z telefonátů od přátel zjišťuji, že začínám mít příznaky norské horečky. Musím konstatovat, že nákaza se přenáší i e-mailem. Nikomu to nevyčítám. Dobrovolně a bez mučení se přiznávám, k tomu, že se příznaky této nemoci budou prohlubovat až do prvního nasednutí do lodi. Moje „nemoc“ spočíva např. v tom, že si přehrávám, na kterých místech jsem loni lovil a jaké to bude letos. Další věc je, že sedím nad mořskou mapou a studuji hloubky, zlomy a mělčiny. V neposlední řadě surfuju a čtu nové poznatky,videa dále počasí a pod. Nevím, zda je norská horečka léčitelná, ale opakuje se mi více jak deset let a zpravidla začíná v únoru. Myslel jsem si, že za ta léta získám imunitu, ale nepodařilo se mi to. Myslím, že si dám první terapii – návštěva rybářského veletrhu. Nejsem si jist, zda to pomůže. Myslíte, že jsem sám kdo je snadno nakazitelný touto nemocí, nebo je nás víc? Pokud znáte nějaký lék prosím o recept.

[kim]

Pojďme společně hledat a určit rozpoznání dospělých panen na černobílém monitoru. Druhá možnost je používat monitor barevný. Je zajímavé, jak nás chlapi tato diskuse upoutala. Bohužel jejich tvary těl nám asi nepřejí. Mám za to, že opačné pohlaví nás za naše vyjádření a názory nepochválí. To nevadí hlavně že se Norsko každému z nás blíží.

[kim]

Povedený a výstižný článek. Lovím obdobným zpúsobem. Jen to chce odpovídající gramáž hlaviček. Loni jsem si těžší nevzal a 55 g kvůli proudům bylo málo. Nejvíce nám šli polaci na světle zelené a červenobílé „gumy“. Zpravidla nahazuji směrem k chaluhám a nechám padnout na dno – nemusí to být pravidlem. Další místo, kde lze mít úspěch jsou „podmořské“ hory- plotny. Obdobně si počínají i kolegové. Po záběru u chaluch pak začíná souboj, kdo z koho. Když povolím je to zpravidla ztracené. Kolegové přišli na jednu věc : když je záběr přímo u chaluch, nastartují motor, zařadí zpátečku a pomalu se od nich vzdalují. Prodlužují tak délku kontaktu s rybou, která zůstává na místě, s následným přitažením k lodi. Musím však konstovat, že loni polaci moc nešli, snad neubývají. Přimlouval bych se o zvěřejnění fotek používaných nástrah. Stejně je to krásná ryba – ohnutá boční čára a velké oči.

[kim]

Ja. Gratuluji k úlovku.Poděkoval jsem. Vtipu a legrace není nikdy dost. Jen tak mimochodem na co vzala?

[kim]

V naší partě se na pilkrování používají jen pruty o dělkách 2,1m a 2,4m s různými navijáky. Převaha velkých smekacích navijáků oproti multiplikátorům je 1 : 2.

Na přívlač jsou délky 2,4m nebo 2,7m od 50 do 100g. Pouze 2 kolegové mají délku 3 m.

U obou kategorií to považuji za optimální. Loni jsme v partě zlomili jen jeden přívlačák a to ten nejdražší.Ale to patří k lovu. Jinak by ty pruty nemuseli vyrábět.

[kim]

Snad každý rybář má sen o ulovení trofejní ryby. Tak nás chlapi asi příroda přeurčila. S tím nic neuděláme. Při této příležitosti je však třeba zvážit, co si z ulovené ryby ponecháme jako trofej.Preparátoři jsou dnes již na výši. Můj příbuzný se angažuje v systému „chyť a pust“ – kaprařina. Prohlížím si jeho fotky. To jsou u nich trofeje. Někdo zase hlavy, požeráky a pod. Nechť si každý rozhodne o trofeji sám. Co se týká konzumace ryb, o tom není třeba pochybovat. Moji dloholetí přátelé, co jezdíme do Norska preferují ryby ke konzumaci o velikosti 60-85 cm co se týká tresek. Mají prý nejkvalitnější svalovinu. Nevím, ale něco na tom bude. Dle mého názoru také hodně záleží na ošetření filetů. Ve světě se konzumuje mnoho ryb, zejména v Asii. Lidé tam mají méně infarktů, ale je to dáno i dalšími okolnostmi, např. že jedí pálivá jídla (chili) ale i tím že nesolí a nebo jen málo. To nám musí říci odborníci. Je rovněž rozdíl ve složení sladkovodních a mořských ryb.

[kim]

Používám celý komplet od finské firmy Jahti Jakt – ala – tex a pak triko ze Švédska. Měl jsem tuto výbavu i v Kanadě a bez problémů. Ta finská firma to vyrábí pro myslivce, ale lze to použít i pro Norsko.

Pod overal – (viz moje foto vedle) si beru jen toto prádlo a bez problémů. Vítr déšť a postříkaný od vln mi není zima.

[kim]

S tím tukem je to pravda. Musím však sdělit zásadní věc: Nikdy nepoužívám při filetování sladkou vodu. Pouze mořskou – nedochází k znehodnocení filetů a déle si uchovají svoji konzistenci a pod. Nejsem sám. Co se týká slávek. Někteří je vaří a konzumují. Neviděl jsem, že by je nějak zvášť připravovali. Já z mořských plodů jím jen krabi a lobstry. Všemu ostatnímu se při cestách po světě důsledně vyhybám.

[kim]

Kellery a další neškrábu. Nemají „sklovité“ šupiny jako např. sleď, kapr a pod. Pstruha také neškrábu. Před kuchyńskou úpravou je řádně omyji a spustí se sliz a filety jsou v naprostém pořádku. Něco jiného je, pokud se ryby stahují – s tím lze souhlasit i když k tomu mám své výhrady – důležité stopové prvky mezi kuží a svalovinou, o ty se stahování připravím.

[kim]

Také jsem tam byl asi v té době jako vladov. 90% úlovků byl menší kelleři. Pak jsme začli jezdit na konec fjordu – asi 13 km a chytali na „maso“ šli tam mníci a tresky (vitlingové),ale opět tak kolem 3 kg. U toho potoka co píše vladov mi k lodi připlaval asi 1m losos a asi na 5 minut se schoval přímo k boku. Tak jsem na něho koukal až odplaval. Potvrzuji, že motory byly slabé. Rovněž tak souhlasím že příroda je nádherná. Udělal jsem si výstup na hřeben skal – nádherná vyhlídka – výtup zabral asi 50 min.

[kim]

pro Peeta.

Vozím s sebou asi 1500 NOK a 400 Euro na osobu – 10 dní pobytu bez cesty. Vždy nám to stačilo. Eura je třeba na trajektu – oběd a pod. V Norsku zpravidla kupujeme: bruninky, borůvky, jahody, maliny – vše zavařované. Pak velké krevety a někteří uzené lososy. Pak různé koření – např.citronový pepř. Před odjezdem si uděláme schůzi, na které se rozhodí, kdo co vezme za proviant – vaříme společně. Máme dva výborné kuchaře. Jejich specialitou jsou rybí škvarky, které chroupeme u TV. V obchodě platím NOK.

[kim]

Navím jakou mají panny míru. Ale prý mladistvé jsou na echolotu červené a dospělé mají barvu zelenou.

[kim]

Někdo mi vyprávěl, že za ocas tahají mořské panny. Zdali tomu tak je nevím. Jen je třeba tu informaci prověřit.

[Autor]

Příspěvky