Vytvořené odpovědi
-
AutorPříspěvky
-
Automatické mýto v Norsku
Norsko postupně zavádí nový systém výběru mýtného na nových silnicích, městských okruzích a v tunelech. Od léta 2008 jsou na některých místech v provozu nové automatické mýtnice. Nejspíše se s nimi setkáte v Oslo. Jejich průjezdem se zaznamená poznávací značka auta. Po ověření v centrální databázi se zjistí majitel auta a jemu pak do schránky přijde složenka, pokud nevyužívá systém AutoPASS. Jak se při průjezdu chovat, když jsme v Norsku jako turisté? Jak mýtné zaplatit a kde už se nové automatické mýtné vybírá?
Spuštění automatických mýtnic se zatím týká především vjezdem do centrální části Oslo a Bergenu. Setkáte se s ním i na dalších komunikacích.
Běžný turista musí u klasických mýtných stanic zastavit a zaplatit mýtné na místě (buď kartou nebo mincemi). Nové automatické stanice naopak už dopředu varují cedulí “Do not stop”. Prostě bránou jen projedete a ona sama zaznamená vaši registrační značku. Mýtné pak můžete zaplatit na nejbližší čerpací stanici. Pokud tak neučiníte do tří pracovních dnů, přijde vám domů složenka k úhradě (bez dalších poplatků). Norské firmy, které vybírají mýto spolupracují s londýnskou firmou Euro Parking Collection plc, která zajišťuje rozesílání poukázek. Systém pracuje v tříměsíčním cyklu, takže se neradujte, pokud vás platba nezastihne doma hned po příjezdu z Norska. Pokud nezaplatíte mýtné včas, přijde upomínka. Následně se pak vystavujete pokutě 300 NOK.
A kde se při cestách Norskem setkáte s touto “automatikou”?
- vjezd do Oslo
- vjezd do Bergenu
- vjezd do Tønsbergu
- silnice rv. 2 Kløfta-Nybakk (Akershus)
- silnice rv. 45 Gjesdal (Rogaland)
- silnice rv. 680 Imarsund (Møre og Romsdal)
- silnice rv. 653 Eiksund (Møre og Romsdal)
- silnice rv. 544 Halsnøy (Hordaland)
- silnice rv. 9 Setesdalen (Vest Agder).
Další úseky budou brzy přibývat.
Co je to AutoPASS?
Systém AutoPASS připomíná naše mýtné pro kamiony (nebo chystané e-viněty pro dálniční poplatek). Pro její zřízení si musíte nejdříve založit účet a zaplatit dopředu sumu, ze které se pak bude mýtné odečítat. Minimální částka je 200 NOK. S kabičkou AutoPASS pak můžete volně projíždět mýtnými branami v pruhu označeném stejnojmenným nápisem. Zároveň je hned po průjezdu na semaforu patrné, jestli váš kredit ještě stačí nebo už musíte dobít další “NOKy”. Při poklesu částky pod 75% kreditu je vám také zaslána nová faktura pro dobití.
Po odjezdu z Norska můžete krabičku opět vrátit, buď u společnosti poskytující systém AutoPASS nebo poštou.
Zdroj: http://www.autopass.noZahraniční turisté, kteří projíždějí mýtným, mohou po vjezdu do vnitřního Oslo během 3 následujících pracovních dnů zajet na nejbližší benzinovou stanici ESSO a zaplatit hotově. Nejdříve vyplní formulář, kde uvedou RZ, kód země, datum průjezdu a částku. Poté u pokladny zaplatí (hotově nebo kartou) a obdrží stvrzenku. Jiná místa v Norsku mohou mít odlišný systém, dohody s jinými benzinovými stanicemi či obchody apod. Některé průjezdy upozorňují na tlačítko s nápisem ETTERBETALING/PAY LATER nebo STOPP PA BENSINSTASJON/STOP AT PETROL STATION apod. Řidič stiskne tlačítko a zajede k nejbližší benzinové stanici a mýtné zaplatí.
Pokud nezaplatí, obdrží vlastník vozu dodatečně fakturu – prostřednictvím databáze vlastníku aut v Londýně (Euro Parking Collection). Doručení faktury může trvat velmi dlouho (posílá se, až když částka dosáhne 100 NOK s tím, že nedosáhne-li po určitou dobu této částky – turista projede automatizovanou branou jen jednou – bude faktura rovněž poslána, ovšem s velkou časovou prodlevou). To je ovšem velmi náročná a nákladná praxe, která zatím není dostatečně vyzkoušená.
Vlastníkům vozidla také hrozí, že pokud fakturu skutečně obdrží, bude na mnohem vyšší částku, než byl poplatek za mýtné – budou do ní zahrnuty správní poplatky apod. Doporučuje se proto po průjezdu neobsluhovaným mýtným zajet na nejbližší jakoukoli benzinovou stanici a zeptat se, kde mýtné zaplatit.
Oficiální norské informace jsou v angličtině na stránkách norské správy silnic http://www.vegvesen.no a http://www.autopass.noDalsi možnost platby je registrace vašeho vozidla a kreditni karty přes internet http://www.autopass.no/Besucher/Zahlung+f%C3%BCr+Besucher
Platby pak probíhají automaticky. Vyúčtování najdete opět na stránkách http://www.autopass.no
taky se muzete zaregistrovat pres internet, auto a svou kreditni kartu a pak se prejezdy odecitaji automaticky.
V podstate je to na tom letaku slusne vysvetleno a ja jeste pridavam text, co posilam svym klientum.
Palubni jednotku mit zakoupenou muzete a nemusite. U prejezdu automatickym mytem se muze platit v hotovosti u nejblizsi cerpaci stanice, kiosku apod. Misto je znaceno znackou Service – bohuzel se mi tu ten obrazek nechce objevit, ale je to znacka aut. myta (kamera s vlnama 🙂 a u toho napis Service.
dostala jsem krasnou fotku z lovu na dirkach v Laponsku 🙂
Stejne podminky na zimni rybolov nabizi i Egil na ostrove Smola, Jostolen.
Obrazky jsou z Averoy Karvag
Specialni nabidka na Karvag Averoy – Atlanterhavsveien Sjostuer
Majitel nabizi 10 % slevu na pobyt v unoru a breznu a 5 % slevu na pobyt v dubnu. Platba lode jen za dny, kdy bude lod pouzita.
Podrobnosti u me: e-mail janaseitz@centrum.cz
Pane Zapa, odkaz na pravidla rizeni malych plavidel jsem znovu uvedla, takze si to tam muzete vse precist.
Ostatni radeji v mailu.
To Petrs a i ostatni.
Neodpustim si opet srovnani s rizenim auta. Myslite, ze staci, kdyz ridi nekdo bez ridicaku a pouze jeden z posadky ridicak ma? Kdo je zodpovedny za skodu, kdo plati pokutu, co je pri pripadne kontrole? ten kdo ma ridicak a nebo ten, kdo ridi? vezmete si vy zodpovednost a budete platit a rucit za chovani nekoho jineho jen proto, ze mate ridicak a on ne?? Lidi, uvazujte prece rozumne!
Tak znovu a od zacatku .. .-)
Pokud jste se narodili pred 1.1.1980 muzete ridit rekreacni plavidlo v Norsku bez jakehokoliv opravneni a omezeni.
Pokud jste se narodili 1.1.1980 a pozdeji, opravneni nepotrebujete na rekreacni plavidla do 8 m delky a 25 PS sily motoru. Na cokoliv vetsiho a silnejsiho opravneni k rizeni potrebujete .
Co se tyce obleku a normy EN 393 :
Plovouci oblek a vesta, ktera tuto normu ma, neni zachranny prostredek, pouze zachranna pomucka. Zajistuji, ze se clovek nepotopi, ale nezajistuji, ze se obrati do bezpecne polohy v bezvedomi nebo pri vycerpani. (udrzeni hlavy – dychacich cest- nad vodou).
Tuto podminku splnuji omezene pomucky s EN 395 (klidne vody, chranene reviry,..) Vztlak 100 N pro prumerneho cloveka. Pomucky jsou pevne spojene s telem cloveka a omezene zarucuji obraceni do bezpecne polohy v bezvedomi nebo pri vycerpani ( usta nad vodou) toto muze byt silne ovlivneno napr. oblecenim.
EN 396 Minimalni vztlak 150 N, vhodne pro pribrezni plavbu. Tyto zachranne prostredky (vesty vetsinou nafukovaci) jsou schopny udrzet cloveka v bezpecne poloze i v bezvedomi ….
Zachranne obleky, ktere jsou pouzivany pro profesionalni obsluhy lodi apod. maji tuto nafukovyci vestu integrovanou v plovoucim obleku. Jedna se o opravdu profesionalni a specialni obleceni – cimz nechci rict, ze ho treba nekdo z vas nemate.
Na zaver odkaz na predpis o rekreacnich plavidlech a o prukazu na rizeni lodi a moje mala poznamka – to je tak strasne, hodit si do lodi vesty? Rezervni kolo v aute taky vozite a nezavisi na nem (vetsinou) vas zivot. Je to podle predpisu, nemusite si delat starosti s kontrolou a treba se bude hodit … ne ze bych vam to prala.
Vlkousi se chytaji i ve strednim Norsku a dokonce i ze brehu! Averoy, Smöla .. do stare diskuze jsem davala fotky ryb chycenych na Smole ze brehu a nebyly to zadne male rybicky …
A v jiznim Norsku jsme chytili taky .. maleho, a byl tam! 🙂
Pozdravy od Santy z polarniho kruhu ve Finsku
Live http://www.ustream.tv/channel/santaclauslive-inside-cam
To Mipra
poslete mi datum jizdy, rozmery auta, pokud je delsi nez 5 m a vyssi nez 2 m, a ja vam cenu spocitam
Pri vcasne objednavce je cena za 4 osoby a jedno auto do uvedenych rozmeru, kajuta vnitrni na obe cesty 499 EUR
Odkazy na norske predpisy http://www.fiskeridir.no/fiskeridir/fritidsfiske
http://www.dirnat.no/content.ap?thisId=500009418&language=0#frittfiske
V zakone se opravdu neuvadi pocet prutu, v podstate plati, jako pise pan Zapa, jen turisti nesmi chytat do siti, vrsi, kosu a na polozenou snuru … V textu uvedene limity (pocet hacku na snure atd) plati pouze pro norske obcany.
Pane Zapa – je videt, ze me neznate – s tema parkama bych urcite vyhrala :-)) .. ale veleni tady vam klidne prenecham :-))) Nadale se radsi budu pohupovat v siti (uzirat parky a popijet vinko), pozorovat cvrkot a obcas utrousim nejake to moudro :-))
To Zapa
Jasnee .. na kolty nebo na savle?? ;-))
No musim uprimne priznat, ze jsem si opravdu chvili pripadala jako zpocatku na techto strankach, kdy jsem musela dokazovat, ze i zenska muze obcas do neceho kecat a vedet o cem mluvi .. 😉 🙂
No jo – kazdy je sveho stesti tvurcem aneb komu neni rady ….
-
AutorPříspěvky