Vytvořené odpovědi
-
Příspěvky
-
Doporucuju omrknout web http://earth.nullschool.net/ Aktualni animovana mapa vetru popr. morskych proudu. V odkazu jsem hodil vitr v kombinaci s pozadim vody v mracich (tzn. destove mraky). Zajimave videt, odkud se co zene. Kliknutim na Earth se daji menit parametry.
Zrejme norsky rekord nahobricha severniho (sølvkveite) byl chycen na Saltstraumenu pred par dny. Vaha 8.17 kg, delka 150 cm.
sten75 napsal:
Okouník 74 cm, 7,4 kg na pilkr 1 kg, hloubka 220 m
Paradni ryba. Gratukace. Ten uz je na zapis do rekordu.
Je pravda, ze ekvivalent je primo ve sbirce zakonu viz. odkaz.
Tam se pise:
Det kan i tillegg til utførselskvoten også utføres én hel troféfisk uavhengig av vekt.
Takze v prekladu:
Je mozno navic k vyvozni kvote taktez vyvezt jednu celou trofejni rybu nezavisle na vaze.
Zajimave, jak si celnici vykladaji zakony a uzpusobuji si je a pridavaji nejake nesmysly…
Ja bych po nekolika prectenich dokonce rekl, ze pokud berete trofejni rybu nad 15 kilo, tak pak je ona ryba v ramci limitu, tzn. nemuzete mit nic jineho… Laicky receno bud mate 15 kg, nebo mate rybu nad 15 kg.
Cesky preklad one stranky (jak z norstiny, tak z anglictiny je totozny):
Muzete mit mit s sebou vice nez kvotu 15 kg pokud:
– to je trofejni ryba a cela ryba vazi vice nez 15 kg
Predpokladal bych, ze celnici se ridi tim, co pisou na svych vlastnich strankach.
sroubek282 napsal:
menší raritka..
Zajimave, ze si tresky smlsnou na malych kockach… Na Saltstraumenu se letos chytil halibut 180 cm, kteremu jeste lezla z huby 7kg kocka…
My jsme tam letos chytli ca 90cm tresku, ktera mela strasne divny tvar bricha. Kdyz jsem ji vykuchal, tak mela v sobe cely umelohmotny tvarovany plat z bonboniery (rozmer tak 15x20cm)…
sroubek282 napsal:
Kočka 118cm z 25metrů..
118 to uz by mohlo byt na zapis do ceskych rekordu… 😀
at kousou!
os napsal:
spíš si jen tak hodit. Na vláčku asi štiky, jenom po cestě přibrzdíme na 2-3 hodinky, najíme se, zavláčíme a pojedeme dál. Nechceme ani nijak moc někam uhýbat z trasy. díky za info.
Uz jsem ti to jednou psal do vlakna Soroya. Na velkych jezerech, kde se rybari zdarma (viz. seznam Janky), neni velka pravdepodobnost, ze bys jednoduse chytl stiku ze brehu. A jinde je treba koupit povolenku. Obecne se i na normalnich svedskych jezerech dost blbe rybari ze brehu. V drtive vetsine pripadu je treba lod, protoze brehy jsou spatne dostupne nebo voda prilis melka.
Mi prijdou schudne 2 varianty:
1. Zastavit se u Vätternu primo u E4 a zkusit ze skal pstruhy nebo lososy (teoreticky i ta stika by mohla byt) viz. muj drivejsi prispevek:
A jeste bych pridal pro nadsence hned u dalnice ve stejnem miste krasne skalnate pobrezi Vätternu. Jedno z mala, kde se daji ulovit ze brehu lososi popr. siveni (koho by zajimalo, tak lovne miry jsou na http://www.vattern.org/ – losos 60cm, siven 50, pstruh 50). Takze pokud bude nekdo zkouset stesti, tak doporucuji bud vetsi leskle plandavky (zlata, stribrna, medena) na vlacak nebo nejakou peknou mouchu na musaku… http://goo.gl/ai6bYf
Na Vätternu se rybari zdarma, stejne jako na dalsich 4 nejvetsich svedskych jezerech (Vänern, Vättern, Mälaren, Hjälmaren a Storsjön).
Prijezdova cesta vede skrz golfove hriste, pokud by to nekoho vydesilo…
2. Zastavit se u more. Tam je ale otazka, na co se soustredit. Zrejme to skonci u morskych pstruhu, protoze ulovit stiku v braktickych vodach bude trochu obtiznejsi. Parkrat jsem se zastavoval pod Gävle pobliz E4 tady http://goo.gl/xgcB8j Je to ale klasika na morske pstruhy – melka voda s kameny, lehke nastrahy a nejake gumaky, aby clovek nebyl mokry, nez prejde mokrinami od parkoviste ke brehu popr. aby mohl prechazet v melke vode.
Vyse jsem nikdy nezastavoval, resp. pokud ano, tak vice ve vnitrozemi a s povolenkami.
os napsal:
to all: Chlapi a dámy prosím o pomoc. Někde tady někdo psal (tuším Bestík) o možnosti rybolovu na švédských jezerech, kde není třeba povolení. Plánujeme cestou na Soroya delší zastávky, tak na zpestření. Poradíte někdo? Díky
Co chcete chytat?
cica napsal:
to není hala Globen,je to bílá koule a hraje se v ní hokej
To sedi. Globen je vpravo ta bila koule, tele2 arena je vlevo stadion (dostaveny loni).
Ve Svedsku je jednoduche pravidlo. Do popelnice (kose) patri jen bioodpad (zbytky jidla) a dobre spalitelny odpad. Vse pak jde do spalovny, ktera produkuje teplo a elektrinu.
Vse ostatni, co neni vyse uvedene, se musi separovat. Ve mestech jsou na nekolika mistech velke kontejnery na nejcastejsi pripady jako plasty, papir, noviny, kovove obaly, sklo, baterie apod. Vse ostatni je treba odvezt do sberneho dvora. Vsechny PET lahve a plechovky jsou zalohovane a vraci se v obchodech.
Jako motivaci pro spravne trideni (krome toho, ze muze mit clovek problemy s komunou nebo popelari) je i to, ze cast poplatku za odvoz odpadu se pocita z vahy odpadu (pri vysypavani se popelnice nejak vazi).
Predpokladam, ze podobny model, se drive ci pozdeji objevi ve vsech zemich EU. Co vim, tak EU tlaci na uplny zakaz ukladani odpadu na skladky a tim padem bude treba vse zpracovat/recyklovat. A vzhledem k narocnosti trideni odpadu bude pro samotne lidi ve finale nejlevnejsi poctive separovat…
Vetsinou nepomuze. Uz jsem kdysi klukum posilal, jak to vyresit. Je to zalezitost programatora, aby upravil formatovani zobrazeni. Problem je v momente, kdy nekdo vlozi dlouhy odkaz, jako napr. mthead dne 13.01.2011 v 14:28:58. Ten se pak nezalomi a tim padem natahne sirku sloupce a ten se diky formatovani stranky schova pod pravym krajem…
Takze dokud programator nezmeni kod, tak budeme furt cucet na orezane prispevky.
Nahrávání ...
