[bestik]

[citace]northwolf napsal:

Poblíž jednoho z malých Vesterålských ( čti Vesterólských – kroužkované å se v Norštině správně čte jako dlouhé ó – dlouhodobě mě mrzí že nejen Češi ten název komolí, dokážete-li jej před místními správně vyslovit je to v jejich očích Vaše plus, podobně jako dokázat po jejich pozdravit nebo poděkovat. Bohužel k propagaci té zkomolené varianty přispívají jak cestovky tak ve svém dokumentu i Česká televize.

[/citace]

Ja myslim, ze problem je spise v tom, ze v CT a jinych mediich se snazi cokoliv prevest na „korektni“ jazyk cesky (vsechny ostrovy jsou skoro automaticky prekladany s -y na konci – Lofoty, Vesteraly, Spicberky, Maledivy,… – samozrejme s vyhozenim diakritiky, zenska jmena jsou prechylovana na -ova apod.). V praxi je to spise ke skode. Nemyslim si, ze by cestina utrpela, kdyby se v nekterych nazvech priblizila originalu. Kdyz muzou politici do jazyka prinaset kopu nesmyslnych -ismu (resp. dle aktualnich pravidel -izmu, co mi prijde jako totalni kravina), cizich slov (politik je z principu debil, ktery si mysli, ze pokud mu obycejny clovek nebude rozumet, tak bude uznavat jeho funkci) a pseudopocestenych vyrazu, tak nevim, proc by cestina nemohla obcas v cizim nazvoslovi pouzivat varianty blizsi originalnim pojmenovanim.

Tolik k jazykovemu okenku od cloveka, ktery mluvi svedsky a ma stejne jako northwolf husi kuzi, kdyz si pusti ceskou televizi a slysi vyslovnosti skandinavskych nazvu. 🙂

[bestik]

Nahodou je to video pekne. Je treba si uvedomit, ze voda je pod celym tim paloukem a to, po cem chodi a vypada jak louka, je jen plovouci vrstva travin, keriku a mechu. Neni to zadna kaluz, ale jen otvor do vetsi vodni plochy. Typicke skandinavske bahenni jezirka.

Naopak by rekl, ze zaslouzi pochvalu za perfektni nahoz, zkusene drzeni ryby u hladiny (jde tam pekne videt, jak ryba zajede zesikma pod povrch…) a v ramci moznosti setrne zabiti ryby.

[bestik]

[citace]kbfotoservis napsal:

Amaterismus . škoda .Bohužel i já prvních 5-10 výprav byl tak pitomej .Ještě umlít s kořením a strouhankou ,, a máme karbanáky [/citace]

Me by zajimalo, jakym zpusobem zpracovavas ryby, co vsechno beres, jak to pripadne mrazis a jak to prevazis (predpokladam, ze dodrzujes 15 kg limit).

Clovek se rad priuci a pripadne zmeni zabehane zpusoby.

[bestik]

[citace]sroubek282 napsal:

Psát je vždycky o něčem.. [/citace]

To sedi. 😀 Dneska jsem pred barakem zkusil navrtat na jezere diru do ledu, abych omrknul stav. Oproti 2 tydnum zpatky je led o 10cm silnejsi a kazdy den to narusta. Ted uz pres 30cm (jizni Svedsko). Zima ve Skandinavii jeste nejaky patek potrva…

[bestik]

[citace]bulik napsal:

jedu za 16 dní, tak to musí povolit dřív, to už budou rackové umírat vedrem[/citace]

Tak s tim bych vubec nepocital. Predpoved na dalsich 10 dnu predpoklada pro celou Skandinavii teploty hluboko pod nulou. Fouka severni vitr a u toho se clovek nezahreje… :-)))

[bestik]

Swing Impact Gold Shad viz. webova stranka

Koupil jsem si potom v srpnu nekde na webshopu v Nemecku balik 10 velikost 3′ za 7 EUR (neco se da najit na amazon.de) a pouziti je univerzalni. Chytam na to pred barakem stiky a okouny nebo na mori ze brehu vse, co se pohne… 🙂 Na vetsi hloubky to samozrejme chce neco vetsiho nez 3′.

[bestik]

Downrigger pouzivam na lodi na sladke vode. Na hlubsich jezerech je to dobry zpusob na lov lososu, pstruhu popr. stik.

System je klasika viz. video:

[yt=2WacQ4oAXjk=yt]2WacQ4oAXjk[/yt]

[bestik]

[citace]kim napsal:

Ano papuchalku jsem v Norsku viděl.[/citace]

Nechci moc debatovat o jazyce ceskem, ale tady mi vylozene dere usi, kdyz slysim papuchalku a on je to ten papuchalk…

Mam je na spouste fotek nafocenych z par desitek centimetru na Latrabjargu na Islandu. Krasny ptak.

[bestik]

Me by celkem zajimal nazor na miry halibuta. Dost casto jsem tady na foru narazil na formulace „nachytali jsme pekne haliky kolem 70 cm“ nebo „nejlepsi jedla velikost je 70-80cm“, ale ja jsem vzdy zil v predstave, ze 80cm je minimalni mira a pod ni se ryba proste nebere (vynecham-li pripady, kdy nema sanci prezit)…

[bestik]

Kajuty jsou podle me povinne (na techto „zabavnich“ linkach). Listky urcite dopredu.

[bestik]

Jel jsem nekolikrat. Stockholm – Turku (Åbo svedsky) nebo Helsinki – Stockholm. Vzhledem k cenam alkoholu ve Svedsku (pivo v hospode klidne za 65 SEK, spotrebni dan na alkohol je pres 500 SEK na 1 litr 100% ethanolu) jsou lode v 99% brany jako alkoholove vyletni mejdany. Zpravidla tak, ze v patek vecer se vyrazi jednim smerem, lod v noci na mori chvili stoji, abyste nebyli v pristavu prilis brzo a meli cas par promili spalit ve spanku, druhy den nejak preklepete do odpoledne v cilovem meste a vecer se frci to same jeste jednou zpatky… 🙂

[bestik]

Uz jsem to tu nekde parkrat psal. Jednu dobu jsem jezdival hodne mezi CZE a SWE a nejlip mi vzdy vychazel trajekt Sassnitz – Trelleborg jak pise Holzby. Jezdival jsem ze severni Moravy, takze co nejrychleji na polskou A4 a pak po dalnici az do Stralsundu pred Rujanou a pak ten kousek do Sassnitz. Kdo prijede na trajekt o chvilku drive, tak 10km od Sassnitz v Glowe jsou paradni plaze na odpocinek.

Nekdo samozrejme muze preferovat setreni minut ruznymi objizdkami. Ja rikam: Spechej pomalu. Takze na pohodu doporucenych 130 km/h v Nemecku, pohodicka severem, caste zastavky. Pokud chce nekdo rybarit o hodinu driv, tak staci o hodinu driv vyjet. Honit hodinu cestou a nervovat se mi prijde u dovolenkaru, coz cesti rybari v norsku jsou, zbytecne.

[bestik]

Jeste bych k tomu doplnil vandrarhemy (turisticke ubytovny) http://www.svif.se

Treba na jare byvaji casto kempy zavrene a spani ve stanu neni zadne hogofogo, kdyz je v noci pod nulou. Jen pro predstavu, loni koncem kvetna bylo na urovni Trondheimu na svedske strane jeste pul metru snehu. A to je teprve pulka Svedska! To clovek rad zapadne na spani do budovy. Ceny dle mych zkusenosti mezi 150-250 SEK / osoba podle velikosti pokoje, oblasti apod.

U kempu je treba si uvedomit, ze Svedsko je extremne sezonni zeme. Decka konci skolu v pulce cervna a zacinaji v pulce srpna. 95% obyvatel ma dovolenou v cervenci. Ze zakona ma kazdy narok na 25 dnu dovolene. V cervenci krome mist, kde se lidi sjizdeji na dovolene, nic nefunguje. Vsichni jsou pryc. V pulce srpna se vetsina aktivit spojena s turistikou zavira. Nekdy je to divne, kdyz nekam prijedete 20. sprna, venku hic a na vratech cedule: Sezona skoncila, tesime se na vas pristi rok v cervnu…

[bestik]

Uz jsem tu par odkazu daval viz. http://www.rybolovnorsko.cz/forum/index.php?id=1569&sekce=vypis-tematu&nazevtematu=zastavka-ve-svedsku-pri-ceste-na-sever.

[bestik]

Hosi, koho jste to tam gryzli? 😀

[Autor]

Příspěvky