[bestik]

Nasel jsem to jeste tady http://nordmeer.de/boote-und-echolote/navigation-auf-see/seekarten

[bestik]

Trochu bych mel strach z tech spoju. Cim vice obratliku nebo karabin, tim vetsi sance, ze to nekde casem selze…

[bestik]

[citace]JIMMI napsal:

přesto jde poznat, že to je okoun jako u nás z přehrady a ne vytažený z průplavu z moře…..[/citace]

V braktickych vodach (kombinace slane a sladke vody u pobrezi, v zalivech a usti rek) se ve Skandinavii bezne chytaji dravci jako stiky a okouni. Zni to divne, ale hlavne na vychodnim pobrezi Svedska se jezdi na stiky na more. 😀

[bestik]

Jinak tady mas terminy privlacovych tur na kutru (z Landskrony), pokud bys chtel nejaky den vyrazit…

http://landskronabaten.se/?page=aktuellt.asp&pid=18

Premyslim, ze bych nektery den na zacatku listopadu taky sjel otestovat jak berou. 😀

[bestik]

V Öresundu chytam pomerne casto viz. napr. http://rybolovnorsko.cz/index.php?text=313-zimni-privlac-v-oresundu

Pruty si urcite vem. Pokud chces vedet neco vice, tak se ptej…

Ze brehu to bude nejlepsi v pristavech. Na hlubsi vode. Tam se momentalne hodne chytaji sledi, sem tam nejaka makrela, natezko platyzi popr. tresky (ty i na privlac).

Na plazich se normalne chytaji bud jehlice, ktere uz ted moc nebudou (nejvic jich je na jare nebo v lete), nebo morsti pstruzi, kteri jsou ovsem mezi 1.10-31.12. ve Skåne hajeni.

[bestik]

[citace]Respi napsal:

hele a co myslíš,proč č.treska nedorůstá takové velikosti jako tkzv.zelená,šedá..?toť další otázka..,,,!![/citace]

To mi prijde jako celkem jednoduche na objasneni. Tresky, ktere ziji v mensi hloubce nebo blize u brehu, maji v potrave vetsi pomer korysu a jine haveti dna (krabi, hvezdice apod) vuci rybam. Tresky na hlubsi vode lovi vice ryb (sledu popr. jinych) a tim padem bude prirustek hmoty rychlejsi (rybi potrava bude vyrazne vice vyzivnejsi).

[bestik]

[citace]jigin1 napsal:

Jasné že zbarvení je způsobeno prostředím…[/citace]

Svedske zdroje uvadeji nekolik duvodu:

1. Typ dna – cim tvrdsi a tmavsi dno, tim tmavsi barva, napr. tzv. bergtorsk (treska z utesu) je tmave cervena stejne jako tresky z chaluh, pisecne dno svetlejsi barvy

2. Hloubka, ve ktere ryba zije – cim mene svetla, tim svetlejsi ryba

3. Migrace – ryby, ktere nemigruji a zustavaji na jednom miste, jsou tmavsi

[bestik]

[citace]Sim napsal:

3, Pohodlné auto s postelí, LCD televizí a velkým hardiskem

[/citace]

Jak koresponduje postel v aute s bezpecnosti a dodrzovanim zakonu danych zemi?

[bestik]

[citace]Pafka napsal:

Pres co jste to kluci objednavali?[/citace]

treba

https://www.stenaline.cz

jde o to najit si termin, levne byvaji vecerni plavby… samozrejme v tydnu (ut,st) – vikend je drazsi

vidim tam minimum 33 EUR za jeden smer na lince Sassnitz – Trelleborg

[bestik]

Nejlevneji zpusob jak se dostat do Svedska je dnes trajekt Sassnitz – Trelleborg. Nejlevnejsi listky pro auto + posadku jsou za 299 SEK jednim smerem (necelych 900 Kc). Rostock – Trelleborg se prodava od 499 SEK.

[bestik]

Tak to si porid akvarko se slanou vodou rovnou do obyvaku 🙂 Muzes to krmit z gauce…

[yt=TMskk8xubw8=yt]TMskk8xubw8[/yt]

[bestik]

[citace]Respi napsal:

podle me cervena buzirka neni videt ve vetsi hloubce kde je sero,tma ta fluo barva tam videt je..[/citace]

Ja jsem pozoroval s „buzirkou a trasnemi vylepsenym hackem“ vyrazny rozdil pri privlaci v hloubkach kolem 10, max 20m. U pilkrovani na hloubkach mi prislo jedno, jestli je hacek nejak upraven. Samozrejme fluoro bude v hloubkach presne to, co buzirka a trasne na melcine. Jen je treba poradne nasvitit.

Ona ta cervena nebo jina vyrazna barva bude ryby v mensich hloubkach dobre drazdit. V zime na ledu na pstruzich jsem na klasickem severskem zavesu (velka vyrazna plandavka bez hacku a pod ni na kratkem navazci kreveta) u jedne plandavky pozoroval, ze mi pstruzi strasne busi do ni misto toho, aby brali na nastrahu. Az pak jsem zjistil, ze ma na konci maly cerveny privesek…

[bestik]

Na nektere motory se to da pridelat dopredu pred vrtuli a pritahnout stahovaci paskou. Zalezi jak je motor staveny. Mel jsem to takhle kdysi na elektrickem motoru a fungovalo to dobre. Otazkou je, jestli by to slo i na neco vykonejsiho. Samozrejme je treba to dobre zajistit proti uvolneni…

[bestik]

[citace]Sim napsal:

Sever Norska kolem Alty zasypal nečekaně sníh

http://www.altaposten.no/lokalt/nyheter/article8405651.ece

[/citace]

Ja bych byl s tim zasypanim trochu opatrny. 😀

Jednak to je ilustracni foto a taky tam pisou, ze snih teprv prijde a ze je cas prezout pneumatiky…

😀

[bestik]

Ja mam na privlaci velmi dobrou zkusenost s trojhacky, ktere maji na konci „trasne“ z fluoro materialu. Tresky na to berou nasobne vice, nez na nastrahy s obycejnymi haky.

Ukazka trojhaku s cervenou buzirkou a trasnemi (uz je trochu jety… 😀 ) .

[Autor]

Příspěvky