- Toto téma obsahuje celkem 3,493 odpovědí. Do diskuze (275 diskutujících) se naposledy zapojil uživatel
a poslední změna proběhla před 8 roky a 8 měsíci.
-
Příspěvky
-
Gigantický žralok vážil sedm tun a měřil 11 metrů, vytahovaly ho dva jeřáby.
Už ho vidím, ako sám umrel, vo chvíli, keď sa objavila rybárska loď.
A ako Japonci, ho vytiahli pre výskumné účely.
Ešte ho aj naporcovali:-(
stipko napsal:
Už ho vidím, ako sám umrel, vo chvíli, keď sa objavila rybárska loď.
A ako Japonci, ho vytiahli pre výskumné účely.
Ešte ho aj naporcovali
No já nevím, ale na tom videu to vypadá, jako by mu z pod břišní ploutve tekla krev. A to se přeci samoumírajícím jedincům jen tak nestává, ne? Nebo že by ho poranili při nakládání jeřábem? 🙁
Oni se tito mírumilovní obři občas stanou předmětem “lovu” – je to snadná kořist. V Thajsku u ostrova Phi Phi jsme na něho čekali celý týden a bez výsledku. Pak najíždějí do Rudého moře a potapěči je potkávají nejčastěji v úžině než začíná Indický oceán. Nejznámější výskyt je na Filipínách – přístav Donsol. Od února do dubna. V Donsolu bych měl být po 20.3. a tak snad několik jedinců potkám. Mám pochybnosti, že uhynul snad věkem. Jestliže by opravdu uhynul je více než praděpodobné, že by jej načali žraloci než by byl objeven někajou lodí.
V chorvatsku u Omiše žraloci najíždějí s příbojem za rybkama až na pláž,proto tam jsou všude zákazy koupání po 22 hodině . Fakt !
Ahoj všem, jelikož se letos z rodinných důvodů na sever nepodívám je tato stránka jediné co mě drží při životě. Odpočítávání je v nedohlednu, ale myšlenky ohledně Norska mě stále leží v hlavě. Jednou z otázek na kterou si sám nedovedu odpovědět je, jak to bude s Norskou rybařinou dál? Doba jde dopředu a s tím i různě vymoženosti co se vybavení týče(šňůry, háčky,echoloty ) atd. Počet rybářů kteří budou chtít zažít taková krásná dobrodružství bude stále přibývat a s tím i počet ¨rybářů¨ kteří tyto vody drancují a nevyužívají tento kraj jako relax a pocit svobody alespoň na pár dní tak jako většina z nás. Proto bych Vás chtěl poprosit o názor na to, jak to asi bude vypadat za 5-10 let, zda budou úlovky stále tak krásné a já budu moci vzít své děti na tak krásnou rybařinu jaká je tam nyní. Předem všem děkuji za jakýkoliv názor raději určitě uslyším dobré vyhlídky:-)
Odpověď na otázku není jednoduchá. Během 10 let bude zcela jistě hrát roli více faktorů např. Zvýšení či snížení “průmyslového” rybolovu, působení Golfkého proudu, působení kraba kamčatského, možné ropné havárie, chemické vlivy (PH), a další okolnosti které v tuto chvíli nemůžeme předpokládat. Možná i změna klimatu a pod. Důležité je to, aby nebyl z jakékoliv důvodu narušen potravinový řetězec. Sportovní rybáři populaci ryb dle mého názoru neohrožují. Nepředpokládám, že se bude enormě zvyšovat počet rybářů – norků. Vím ze svého okolí, že několik z nich právě v důsledku krize letos nepojede. Velmi mě znepokojuje odpadové “hospodářství” v některých oblastech světa – osobně se s negativy setkávám. Jsem svědkem toho jak mizí např. korály a s tím i populace živočichů žijící v nich. Opravdu není jednoduché napsat odpověď, ale v současné době nevidím pozitiva. Mechci působit jako skeptik, ale co píši je realita s níž se setkávám. Severní a jižní části zeměkoule ještě nejsou tak devastovány jako oblasti kolem rovníku.
Jojo na průmyslový rybolov jsem také myslel,ale raději jsem ho ani nezmiňoval.Věděl jsem, že na to nejde jen tak odpovědět a vše může být jinak už příští rok. Díky
To kim:
Na tento názor nelze nic jiného než přikývnout a souhlasit. Průmyslový lov vlečnými sítěmi, ropné havárie, zbavování se odpadů do moře, to je ten nejhorší zásah do ekosystému. Bohužel jsou to věci, které nemůžeme ovlivnit, a to je špatně.
Monty
Souhlas s Kimem…sportovní rybolov na stav rybí populace v Norsku má myslím zanedbatelný vliv.Né tak ale ty aspekty uvedené výše.Pár magorů s udičkama je jako prd do šumavských hvozdů8-)
Rybolov
V průběhu roku 2010 bylo norskou rybářskou flotilou čítající 6510 plavidel vyloveno celkem více než 2,5 mil. tun ryb a ostatních mořských živočichů v živé váze 1,3 mil. tun a v ceně cca 11,3 mld. NOK. Z tohoto celkového množství bylo vyvezeno v roce 2010 téměř 90% do 150 zemí světa. Objem produkce na farmách dosáhl 1,56 mil. tun v ceně 22,5 mld. NOK. Hodnota produkce získané na farmách je větší než hodnota produkce z tradičního rybolovu. K hlavnímu nárůstu exportu dochází tradičně u norského lososa, tresky a sleďů. Přetrvávajícím problémem zůstávají úniky na farmě chovaných ryb do volného moře (v roce 2010 jich uniklo 570 tis.) a s tím spojené riziko šíření chorob.
Tak si to přeber jaký máme na to vliv my a to nikde není řečeno kolik nežádouácích ryb uhyne při lovu do sítí.:-(
Pokud se na to podívám z pohledu místa kam již dlouhá léta jezdím tak musím prohlásit že se to za poslední léta jen zlepšuje. S spousta míst během posledních pěti let bylo vyhlášeno za bezlovná území. To znamená že se v těchto místech nesmí lovit vlečnou sítí v rámci komerčního rybolovu. Mezi tato místa patří i Soroya a Loppa. Z tohoto důvodu tam zmizeli továrny na zpracování ryb ty ještě před několika lety byly v každé větší vesnici. Zůstali pouze rybáři s malými loděmi lovící na šňůry, do tenatových sítí a klecí. Důsledek tohoto omezení pociťují všichni sportovní rybáři v regionu. Sami vidíte na fotografiích jak se zvedl počet lovených halibutů. Hlavně ve velikostech kolem metru kdy se ještě zdržují u pevniny. Výskyt tresky obecné je v některých měsících tak velký že přesahuje i počty z padesátých let. Častěji se také narazí na hejno tresky jednoskvrné nebo dospělých jedinců kelera. Má to ale i svá negativa značně ubylo malých ryb které jsou těmito predátory mnohem více lovena. Chápu že u rybářů kteří nemají srovnání a loví převážně menší ryby se může zdát,že došlo k poklesu ryb. Podle mě nedošlo, jen jsou opatrnější a více se schovávají na mělčinách kde je bezpečněji. Pokud to půjde tímto směrem dál nebude zcela jistě problém jezdit na ryby i za deset nebo dvacet let. Co se týká lovu kamčatského je to problém hlavně Bárensova moře. Je jen otázka času kdy se začne lovit komerčně ve větším počtu a populace se opět vrátí k normálu. Jeho lov zde nemá tradici a norští rybáři nechtějí investovat do nové technologie z obav o budoucnost co s drahým vybavením když se loviště vyčerpají.
Téma ‚Zajimavosti’ nepřijímá nové odpovědi.
Nahrávání ...
