Amatéři chytají na Maledivách 4/4

Probouzíme se do překrásného rána. Tentokrát vybrali Maledivci opravdu kouzelné místo pro přenocování. Jsme v blízkosti ostrova, který je zahalen lehkým oparem. Kousek od nás je zajímavý útes, kde se tříští vlny. Celá osádka lodi spí, pomalu svítá. Beru vláčák zkouším pár hodů na popping. Svoje hody umísťuji k útesu, kde se voda doslova vaří, což vyvolává silný proud. Po asi třetím náhozu se mě pletenka zamotává a vytvořil se mě tzv. pavouk. To už mě ale na záda dýchá Pavel a povídá: „ Až vyrazíme na trolling, tak musíme narovnat překroucené šňůry.“ To se dělá tak, že pletenku bez nástrahy odvinete z navijáku, volně za jedoucí lodí a po chvilce ji opět svinete.

Pozor na překroucenou pletenku

Rozmotal jsem pavouka na pletence a vrhám další nához rovnou do vařící vody. „ Sakra“ zaklel jsem, další pavouk. Jsem rozčilený a snažím se pletenku s poperem rychle svinout, když v tom to přišlo. Asi deset metrů po dopadu nástrahy přichází záběr, o který jsem v tento okamžik vůbec nestál. Ryba sebrala nástrahu tak agresivně, že vyskočila nad hladinu a ukázala se v celé kráse. Pavel vydechl úžasem: „ To je kráva.“ A byla, kranas odhadem tak 110cm, 20–30kg, neskutečný zvíře. Modlil jsem se, aby uzel, který se na pletence vytvořil, vydržel. Bohužel se tak nestalo, ryba to vzala okamžitě do brutální jízdy a zhruba po dvaceti vteřinách to v uzlu povolilo. Toto představení jsem viděl pouze já s Pavlem, ale do smrti na to nezapomenu.

Připravujeme trollingové pruty

Celá loď se pomalu probouzí a mě se nechce o tomto zážitku s nikým diskutovat. Připravujeme trollingové pruty a loď pomalu startuje. Domorodci připravili výživnou snídani, podávají se vaječné omelety a pomazánka z Wahoo. Snídáme s Pavlem sami. Posádka totiž respektuje, že jste na dovolené, takže si nedovolí nikoho násilím budit. Staříci lovili dlouho do noci, tak to teď dospávají. Po jídle se s Pavlem přesunujeme na záď lodi. Pomalu si sedám do sedačky, když se rozjede brzda navijáku. Ano, čte te dobře brzda navijáku, potom, co jsme vyloučili dva údajně německé multiplikátory z rybolovu, tak bylo nezbytné použít velký smekací naviják Ryobi Safari, který jsme původně hodlali použít na popping. Brzda ječí jako zběsilá, k prutu dobíhá Pavel, lehce cukne se špičkou, aby si potvrdil kontakt s rybou. Já mu zatím zapínám bojový pás. Nastává zapeklitá situace, protože trollíme vláčecí naviják, na kterém je navinuta pletenka s malou kapacitou cívky. Přesně řečeno, všechno špatně.

Konečně tuňák

Sleduji Pavla, jak nekompromisně ztrácí nekonečné metry pletenky z cívky. Okamžitě jsem dal pokyn posádce, aby zastavila loď, což moc nepomohlo. Na navijáku zbývají poslední metry, začíná prosvítat prázdná cívka. Konečně se probrali i Maledivci a nabízí zdolání ryby ze člunu. Neváháme ani minutu, první jde Pavel, potom já a na záď si sedá čertík. Je vidět, že ví o co jde, okamžitě startuje a míří za vzdalující se rybou. Konečně si parťák může domotat trochu pletenky na finálový souboj. Zastavujeme přesně nad rybou, která krouží dokola kolem lodi. Už je jasné, že pokud se neuvolní nástraha z tlamy, tak ji dostaneme. Konečně je vidět, je to tuňák, wobler Rapala však drží za poslední háček. Je nám jasné, že na vylovení máme jen jeden pokus. Pavel navádí zkušeně rybu k lodi, nemáme gaf, musím ji chytit za ocas plný kostí bez vylovovací rukavice, kterou jsem zapomněl na mateřské lodi. Je to tady, beru tuňáka za ocas a tahám ho do člunu, ryba se zmítá a já cítím, jak se ostré ocasní ploutve zařezávají do mé ruky. Je to férový souboj, kdo z koho. Povedlo se, tuňák leží v lodi. Dlaň mě štípe, ale jsem šťastný, že se to povedlo.

Dorádo útočí

Vrátili jsme se na mateřskou loď, která byla kompletně na nohou. Všichni sledovali, jestli to zvládneme. Nastražili jsme znovu trollingové pruty a míříme ke protějšímu atolu. Cestou potkáváme několik skákajících marlinů, kteří vypadají, že jsou opravdu při chuti. Opak byl však pravdou. I když jsme otočili loď a několikrát jsme přejeli místo, kde skákali, nic jsme nechytili. Uvelebili jsme se tedy v sedačkách a pomalu jsme usínali, když znovu přišel záběr, tentokrát na chobotnici, ale nebyl to žádný obr. Bylo to malé dorádo, které neodolalo jedinečnému pohybu chobotnice. Udělali jsme pár fotek a toto miminko jsme pustili na svobodu.

Nebezpečná muréna

Pomalu jsme přiblížili k místu, kde jsme měli opět vyzkoušet popping. Někteří za nás, se však chtěli potápět, protože na dohled byl vrak staré lodi, což bylo pro rybolov nesmírně atraktivní. Rozdělili jsme se tedy na dvě skupiny, půlka zkoušela chytat na maso a druzí jeli šnorchlovat. Než jsme nasedli do člunu, tak přišel první záběr. Na maso zaútočila obrovská muréna, která se nechtěla je tak vzdát, brala si poctivé metry z navijáku. Neměla však šanci, po zkušenostech z nočního rybolovu máme všechny návazce na maso, opatřeny ocelovým lankem. Háček pevně seděl v její tlamě, takže i když se snažila sebevíc návazec překousnout, tak neměla šanci. Problém nastal až s jejím vylovením. Maledivci opět naznačovali, uříznout hned ve vodě, že se jedná o nebezpečnou rybu. Ještě že sebral odvahu železný Standa, který dokázal předvést rybu v plné kráse. Murénu jsme potom pustli zpět.

Hodnocení

Asi nemá smysl se více rozepisovat a detailně rozebírat den za dnem. Nechci zde vytvářet rozsáhlý seriál, protože jsme na stránkách rybolovnosko.cz Myslím si, že jako malá ochutnávka rybolovu v Indickém oceánu to stačí. Celkově hodnotím tento způsob rybolovu velmi kladně, i když se nám nepodařilo ulovit hlavního představitele BigGame, což je mečoun, nebo plachetník. Není všem dnům konec, a já se sem určitě vrátím, abych zúročil, letos nabité zkušenosti…