Touto otázkou se zabývá nejvíce začátečníků. Abychom mohli na danou otázku správně odpovědět, je nutné vědět, kam se vlastně do Norska chystáme. Pilkrovací prut pravděpodobně nebudete potřebovat, pokud vaše první návštěva bude směřovat do okolí hlubokých fjordů, které jsou dobře kryty před silným větrem. V takových místech se převážně vláčí. Zde vystačíte s universálním vláčecím prutem jako je třeba Charon od Ice Fish, na který můžete v klidu zatížit až 150g pilkrem a tento prut nepoškodíte. Ve fjordech se chytá převážně na pomořských horách 20–40m, takže vláčecí prut bude do těchto podmínek určitě ideální volba. Pokud se však chystáte vyzkoušet lov na větších hloubkách nebo dokonce na otevřeném moři, bude pro vás nezbytné, pořídit si pilkrovací prut.
Tyto klacky si pořizují rybáři „specialisté“
Pryč jsou dnes doby, kdy se říkalo, že pilkrovací prut je vlastně lešenářská trubka. Nyní jsou k mání pruty, které mají podobnou váhu a průměr jako vláčecí pruty. Jsou však mnohem houževnatější a svojí bytelnou konstrukcí jsou připraveny na lov i s kilovou zátěží. Pilkrovací pruty se vyrábí v různých délkách s různou zátěží. Tato zátěž je vhodná pro rybáře, kteří ví, že chytat na kilové pilkry nikdy nebudou a jejich maximální zátež bude tedy těch 600g. Z vlastní zkušeností vím, že tyto pruty snesou klidně i 700g a prut se nepoškodí, ale to už je opravdu horní hranice zatížení. Mezi nejoblíbenější zátěž patří 300 – 1000g, protože nabízí širokou akci. Rybáři, kteří si pořídí takový prut většinou chytají na pilkry se zátěží 500–800g a případě špatného počasí mají možnost extrémního rybolovu s kilovým pilkrem. U pilkrovacích prutů máme ještě dvě méně oblíbené kategorie. Jsou to 20lbs pruty se zátěží 200–400g a horní hranice pilkrovacích prutů tzv. 80lbs, které vydrží i práci s 1500g zátěží. Tyto klacky si pořizují rybáři „specialisté“. Jedná se o lovce, kteří mají ve své výbavě dva a více pilkrovacích prutů, protože chtějí mít do každé situace přesně požadovanou zátěž.
Jak poznám kvalitní pilkrovací prut?
Kvalitní pilkrovací prut se pozná podle použitých materiálů. Nejkvalitnější pruty nemají již klasickou keramickou výplň oček, ale mají očka nerezová. Je to z důvodu maximální ochrany pletené šňůry, která se může poškozenou keramickou výplní poškodit, nebo zcela zničit. Dalším důležitým prvkem je kovové uchycení multiplikátoru. To je nezbytné pro pevné usazení silných elektrických multiplikátorů. Nesmíme však zapomenout na kovovou křížovou koncovku, kterou budeme potřebovat, když budeme chtít používat bojový pás. Já osobně používám ten nejmenší, který vás neomezuje v pohybu, při vylovování ryby. Na trhu jsou nyní také pruty Interline a In line, které očka nemají vůbec a vyznačují se fantastickou akcí. Jejich design je sice trochu extravagantní, ale svojí funkčností se řadí mezi nejlepší.
Co je pilkrování?
Pilkrování je vlastně spouštění olověné zátěže ke dnu. Záměrně jsem nenapsal, že na dno, protože existují druhy ryb, které budeme lovit ve sloupci, nějakých 15–20m nade dnem. Olověná zátěž nazývaná pilker by měla při spouštění ke dnu napodobovat pohyb zraněné ryby. Po dosednutí na dno se s pilkrem pohybuje, tak že ho neustále zvedáme asi jeden metr nade dno a znovu pouštíme. Tento pohyb je pro dravce dna velmi lákavý, protože nástraha nám víří písek a tento moment se stává pro ryby, neodolatelný a okamžitě útočí na nástrahu. Nejúspěšnější nástrahou na pilkrování je a bude tzv. Švédský pilkr, který bývá často doplněn přívěsnými nástrahami, které souhrně nazýváme mořské návazce. Lidem, kteří chytávají na jaře v období, kdy se u pobřeží vyskytují velká hejna oceánských tresek, tyto návazce nedoporučuji, protože zde hrozí jejich přetržení a tím ztráta trofejní ryby.
Koncová rolna ano, či ne?
Na základě vlastní zkušenosti nemohu koncovou rolnu doporučit, protože se mě stalo, že i u kvalitního prutu (cca 6000,–Kč) se po čase rolnička uvolní a vaše pletenka se dostane mezi hřídelku a stěnu rolny, kde dojde k cvaknutí pletenky, nebo rovnou k přetržení. Koncové rolny jsou vhodné na trollingové pruty typu Big Game, kde se chytá na milimetrové silony. Do Norska se však používají pletené šňůry o malém průměru a vysoké nosnosti, proto bych si prut s rolničkou na konci nikdy nekoupil.
Kde pilkrovat?
Na tento způsob lovu si vybíráme místa s členitým dnem, kde se často střídají velké hloubky a podmořské hory. Tyto místa bývají často obývány malými rybami, které loví větší dravci. Určitě je zbytečné pilkrovat na rovném dně o rozloze několika kilometrů čtverečních. Zde narazíte na ryby jen náhodně, když dravci projíždí, ale spíše zde nechytíte vůbec nic. Úplně nejlepší místa na pikrování jsou u tzv. pevninského šelfu. Tyto místa jsou většinou u ostrovů na otevřeném moři, kde se nachází hloubka nějakých 90-160m. Zde bývá ideální začít na cca 60m a nechat se splavat až na 200m. Tyto podmořské stěny jsou vlastně místa, kam se chodí velké ryby z oceánu nažrat. Takových míst budou v Norsku desítky, možná stovky, já osobně znám mimálně tři na každé lokalitě, kam jezdím. Například na Bakkan Wahlu u ostrova Mellstainen, na Seter Brygge u ostrova Kya a mnoho okolo ostrově Soroya.
Autor: Michal Simčo
Foto: Pavel Brázda
Tento článek zatím nikdo nekomentoval, buďte první!