Nápověda Doporučujeme:

Lov velkých kelerů 3/3

Takových důvodů může být více. Hlavním důvodem bývá tah nebo tření sleďů, nebo výskyt mořských proudů, které v daném období vynáší na toto místo dostatek potravy (krylu) pro menší kelery, smačky nebo sledě. Jestliže tam budete v jiném období máte prostě smůlu. Buďte aktivní, musíte si zkrátka ryby najít sami! Jak? Ptejte se domácích, jaká drobná rybka se právě vyskytuje u pobřeží. Ryby hledejte na podmořských horách a na hloubkových zlomech, to jsou místa, kde se prudce mění hloubka např. 50–180m, zde je dost možností, kde se menší ryby mohou ukrýt a velcí dravci nebudou daleko. Gps je opravdu výborný pomocník, ale není to garant bohatého úlovku. Obzvláště pokud ji zapnete a na display se objeví 1500 waypointů, Babo raď, v tomto případě se řiďte doporučeními, které jsem popsal dříve!

 

Dva druhy proudění

Mořské proudy jsou pohyby vody v oceánech. Rozlišují se povrchové a hlubinné proudy, které jsou mohutnější. Nás jako rybáře zajímají hlavně ty hlubinné, protože tyto proudy způsobují přísun potravy do určitých míst a tím je zaručen výskyt ryb. Tyto místa si rybáři obvykle označují jako waypoints, protože se zde velmi často podaří nějaký mimořádný úlovek. Povrchové proudy vznikají důsledkem větrné činnosti a rotací Země. Působí zejména na hladině moří a oceánů. Hlubinné proudy jsou způsobeny rozdíly ve slanosti a teplotě mořské vody. Hlubinné proudy se pohybují velmi pomalu. Mořské proudy významně ovlivňují podnebí a počasí.

 

Vyjeďte z hlavního hejna

Někdy se ovšem vyplatí udělat ještě jeden objezd této podmořské hory, ale zajet vždy ještě o něco dále na větší hloubku. Kolikrát se mi stalo, že přímo u hran, kde jsem je lovil zrovna keleři nebyli a až potom co mě drift odtáhl asi o kilometr dál od hrany a podmořské hory, tak mi přišel záběr. Potom mi bylo jasné, že velicí keleři se právě pohybují o něco dále od mé oblíbené podmořské hory. Vliv na to, kde právě jsou má i příliv a odliv. S přílivem a stoupající vodou připlouvají houfy drobných ryb následovány velkými dravci.

 

Nezatracujte neprozkoumané místo

Lovíme při proudící stoupající vodě minimálně 3 hodiny před kulminační dobou přílivu a ještě 1 – 2 hodiny po maximálním stavu vody. To mne docela překvapilo, jelikož bych to od tresky tmavé nečekal, spíš od tresky obecné či tresky polak. Nic méně ještě nemohu s určitostí říct, jaký vliv to na kelery má. Co mám odpozorováno, tak v případě kdy je odliv, tak se keleři stahují na větší hloubky, tudíž o něco dále od podmořských hor. V případě, kdy je příliv, dařilo se mi je lovit přímo na hraně u podmořské hory. Občas i přímo na ní. Tyto informace ovšem berte s rezervou, jelikož ne vždy to bylo jednoznačné, ale ve většině případů tomu tak bylo. Popisované kruhy kolem podmořských hor, které dělám, mohu jednoznačně každému doporučit. Bylo by nesmyslné zahazovat jedno místo, pokud bychom udělali jeden či dva drifty a neměli úspěch. Kolikrát trávím opravdu spoustu času objížděním a chytáním. Nic méně když na ně třeba po dvou hodinách narazím, tak to stojí za to.

 

Pozor na mořské proudy

Tento pomocník i nepřítel si určitě zaslouží vaši pozornost, neboť nejvíce ovlivňuje váš úlovek. Již mnoho krát jsem navštívil Soroya, místo, které je považováno za jedno z nejlepších v Norsku, ale už několikrát mě byla udělena tvrdá lekce. Vybrali jsme si tutový srpnový termín, tedy období, kdy nebylo o úlovky 10kg tresek tmavých žádná nouze. První dny jsme objeli známá místa a hned nastal problém. Ryb bylo velmi málo a když, tak jen do velikosti 6kg, dost slabý výsledek rybolovu šesti lidí na dvou lodích. Bohužel tento šálek hořkého čaje jsme si užívali celých šest dní. Nepomohla ani návštěva místní hospody, kde se scházeli profesionální rybáři z celého ostrova. Ti také nebrali turisty na rybolov, protože věděli, že velké ryby u pobřeží prostě nejsou. Moje otázka zněla: „Kdy se to změní?“ Nikdo z těchto profíků nedokázal odpovědět: „Možná zítra, možná za 14 dní.“ Byla jejich odpověď. Z hospody jsme odcházeli zdrceni.

 

Jak vznikají mořské proudy

Motorem mořských proudů je slanost mořské vody, a její teplota. Stálý koloběh a pohyb vody v oceánech a mořích v horizontálním a ve vertikálním směru. Hlavními příčinami mořských proudů jsou vítr nad povrchem moře, tlakový gradient ve vodě, přílivové a odlivové síly Měsíce a Slunce. Směr mořských proudů je určován zemskou rotací a směrem pravidelných větrů. Lze rozlišit horizontální povrchovou a hlubokomořskou cirkulaci mořské vody, spojenou do jednoho systému vertikálními sestupnými a vzestupnými proudy vodních mas. Pokud začnou ve velkém tát „sladké“ ledovce, a ony už nějakou dobu opravdu tají, slanost mořské vody poklesne a „motor“ se může zadřít. Odhaduje se totiž, že devadesát procent veškeré sladké vody na světě je uvězněno právě v polárních ledovcích. Intenzitu mořských proudů měří vědci již od roku 1957. Provádějí to v různých hloubkách oceánu podél pětadvacáté rovnoběžky od Bahamských ostrovů po Maroko.

 

Trpělivost růže přináší

Další dva dny rybolovu se nesly v podobném duchu, dní předcházejících. Až předposlední den zaklepal někdo na dveře: „Kluci jste doma?“ Ptal se starý Hans. Otevřeli jsme mu a on hned povídá: „Dnes po půlnoci se mají mořské proudy změnit a připlavou velké ryby. Moc nepijte a zkuste to!“ Nikdo jsme mu nevěřili, ale i tak jsme se v jednu hodinu v noci (červen za polárním kruhem, je obdobím, kdy slunce nezapadá – tzv. polární den) vydali na moře. Najíždíme na známá místa, která nás vždy obdařila zajímavým úlovkem. Sleduji okolí a na vodě to vře! Malé rybky sbírají ze vzduchu racci a možná ze spod do nich buší velké tresky, a my nic.

Rybářská nirvana

Ani tady žádné ryby nebyly potácíme se na moři až do ranních hodin, najednou se ozve ve vysílačce, kolega Standa: „Chlapi zajeďte sem, na tu kosu, tady jsou ryby, že je nemůžeme vyndat do lodi!“ Měl pravdu, ten den jsme chytali na moři asi 15 hodin bez jídla, ale zážitek to byl luxusní. Chytali jsme mezi racky, kteří sbírali drobné rybky z hladiny, do toho připlavali bílonosí delfíni, kteří skákali mezi námi a dole, dole na dně byli velké ryby! Za tento výjezd se povedlo pět tresek tmavých přes 14kg.

 

Přejít na:

 

Autor Michal Simčo

Foto rybolovnorsko.cz

Tento článek zatím nikdo nekomentoval, buďte první!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Lokality

Bakkan Wahl

Soroya

Seter Brygge

Madagaskar

Maledivy

Poslední fotogalerie

Madagaskar » listopad 2022

Maledivy » únor 2022

Tanzanie » Listopad 2022

Anketa

Jak hodnotíte system registrací a vývozu ryb?

(8)
(25)
(200)
(33)

Nahrávání ... Nahrávání ...