Amatéři zpět na Maledivách 4/4

Ryba se trochu uklidnila, takže máme možnost si sednout a nabrat síly. Musím podotknout, že Luboš má na krku šest křížků a celé dvě hodiny zdolává rybu bez střídání, úplně sám. A je tady finále, ryba se dává znovu do jízdy, tentokrát ne kolem lodi, ale namířila si to rovnou na otevřené moře. Tak teď je to vabank, buď se unaví a otočí, nebo to serve i s celým návinem pletenky na 51kg. Brzda naříká do tiché noci a začíná prosvítat cívka, doporučuji Lubošovi utáhnout brzdu na krev, hop nebo trop. Lup, něco povolilo. Navinuli jsme pletenku a kontrolujeme montáž. Nevydržel do pevnostní obratlík na 80kg. Další montáž v tahu!

Plachetník v těsné blízkosti

Luboš je zpocený od hlavy až k patě. Míříme na příď, kde berou chňapalové. Na štěstí nikdo neutrhl. Takže mohu navázat ztracenou montáž. Při navazování poslouchám vyprávění Pavla o tom, jak do těsné blízkosti vylovovacího mola připlul obrovský plachetník a ve světle reflektoru lovil rybky. Nevěřili jsme mu ani slovo a poslali ho pro vodku, kterou kupoval tentokrát Luboš na ztrátu trofejní ryby a my, můžeme jen hádat, co to bylo za zvíře. Cinkání skleniček přerušil až výkřik Pavla: „Ták a máte ho tady, vy nevěřící jelimani.“ Otáčím se a ze tmy k nám míří velká ryba, která pluje rovnou pod světlo, přímo do hejna malých rybek. Všichni jsme úplně konsternovaní tím divadlem. Nikdo z nás tak velkého plachetníka nikdy neviděl. Ta ryba si z nás dělala srandu a přišla nás provokovat. Po tomto zážitku balíme a jdeme spát.

Na trolling se daří

Po ránu připravuji znovu trolling a nabíráme kurz zpět do Male, ale máme před sebou ještě dva dny plavby. Po chvilce znovu záběr a tentokrát Livie zdolává svoje první wahoo. Vede si dobře, takže brzy je ryba u nás na palubě. Rybu si opět ponecháváme jako nástražní na noční rybolov. Mezitím na druhé lodi zdolávají pěkné dorádo na chobotnici. A vzápětí Mirek zdolává pěkného tuňáka žlutoploutvého. Po takto úspěšném trollingu zkoušíme znovu poping, leč opět bezvýsledně. Fakt nevím, kde je chyba protože tyto místa dobře znám a v letech minulých, jsme zde byli hodně úspěšní. Nepropadám depresi a jdeme se koupat. Nechali jsme se zavést na ostrov, válíme se v bílém písku a blankytně modrém moři. Ať se podívám doleva nebo doprava, všude vidím kýčovité palmy, které jsem předtím znal jen z reklamních pohlednic. Začínám tomu přicházet na chuť.

Kamaráda vrátili zpět do ČR

Po obědě si dáváme všichni šlofíka, jsme přece na dovolené. Než jsem usnul vzpomněl jsem si ještě na Vildu, který chudák ztratil pas a na Maledivy ho nepustili. Zažil jsem s ním hodně krušné chvilky, když všichni byli již na pasovém odbaveni a čekala nás celní kontrola. Bohužel se mě nepodařilo celní úřednici přesvědčit, že ikdyž mám jeho jméno na voucheru a faktuře, tak stejně bez pasu do země nesmí. Nakonec se podařilo přebukovat letenku a Vilda se vrátil zpět do Dubaie, kde mu český konzul vyřídil náhradní cestovní doklad. Vyprávěl jsem o tom Maledivcům a jim se ho zželelo a slíbyli mi, že ho mohu přivést za zvýhodněnou cenu na příští výpravu, která se chystá již za deset dní.

Tady má příroda navrch

Zbytek pobytu už jsme to s rybami tolik nepřeháněli a věnovali jsme se hlavně koupání, toulání po neobydlených ostrovech, hlavně bloudění v tropických pralesech byla moje oblíbená disciplína. Pro pohyb po ostrovech doporučuji hlavně dobré obutí. Bosí byste do pralesa určitě neměli vstupovat, protože riskuje propíchnutí nohy o starý, uschlí palmový list. Příjemné je že vás nebude obtěžovat žádný jedovatý, bodavý hmyz ani hadi. A byl tady poslední den pobytu. Ráno jsme se pokusili ještě o trolling, ale plachetníci se nám jen vysmívali a na závěr se podařilo jedno wahoo. Balíme pruty, sušíme nástrahy a míříme do Male. Posádka nám dělá ještě večeři a kolem 7h už na nás čeká taxi, které nás převeze na letiště. Hlavou se mně honí krásné zážitky s velkými rybami, co jsme nezvládli otočit. Jo, tady má příroda nad lidmi holt „zatím“ navrch!