Všichni jsme přezbrojili na přívlač
Osmý den lovu na Havoyi. Nebe bez mráčku, zkrátka azuro po přechodu fronty. Jen to trochu víc fouká, ale teplota je kolem krásných 18°C. Vyplouváme v pravé poledne. Nejdříve zkusíme prochytat mělčí místa u levého protějšího ostrova. Chytneme tam pár menších tresek a všechny pouštíme. Hezké počasí pro nás asi nesvědčí rybám. Po hodině se rozhodneme zajet na naše vyzkoušené místo. Situace je téměř stejná a tak dojde i na nástrahy dosud opomíjené a zde ještě nepoužité. Všichni jsme přezbrojili na přívlač. Dostávám od Romana na vyzkoušení novinku, kterou zakoupil letos na veletrhu For Fishing v Praze a sám ji ještě nezkusil. Je to duhový riper s 300g hlavičkou. Spouštím nástrahu ke dnu a drift lodi ji zanechává daleko za námi. Hloubka je necelých 50m. Pohodlně se uvelebím na přídi lodi a pozoruji ostatní, jak si vedou.
Prut ohnutý do „U“
Delší čas se nic neděje a ani echolot žádné obry neukazuje. Několikrát zavadím o dno a tak se rozhodnu riper trochu přitáhnout. Pár otočení kličkou Slameru a najednou se mi Charisma v ruce ohýbá s typickým drcnutím, takže raději přiseknu. Prut ohnutý do „U“ a jízda začíná. S ubývající šňůrou mi vystupuje studený pot na čele. Tohle se snad nedá nikdy zastavit. Tuším parádního halibuta. Kamarádi vytáhli svůj cajk z vody, motor lodi běží a my vyrážíme za rybou. Hlavou se mi honí černé myšlenky – proč jsem už dva dny nevyměnil silonový návazec, proč jsem použil menší karabinku, proč jsem si navinul jen 22kg pletenku, proč jsem nechytal na pilkrovací prut a podobně. Protože nechci nic uspěchat, dávám si dost na čas a zdolávám opravdu velmi opatrně. Po hodině přetahování je poprvé halibut u hladiny. Sotva nás spatří, namíří si to zpátky, tentokrát jsme až na 150m, jede až na dno. Toto se opakuje ještě několikrát.
Nádherných 179 cm
Bohužel se zvedá silný vítr a vlny jsou už skoro dvoumetrové. Nevím, jestli mám dřív držet sebe nebo prut s halibutem. Pro jistotu mě Roman jistí. Několikrát se přesouvám z přídě na záď a snažím se vyrovnávat kymácení lodě ve vlnách, aby šňůra zůstala napjatá a riper se neuvolnil. V tom větru se nám loď stáčí a tak Míla musí neustále korigovat její směr motorem. Při čtvrtém návratu halibuta k hladině se ho snažíme zachytit ocasní smyčkou. Marně, ryba opět uniká a zároveň podplouvá loď. Rychlý manévr s prutem a povolení brzdy vše zachraňuje. Po další době je cítit, že už toho má asi taky dost a mění svoji strategii. Využívá silného proudění vody a staví se kolmo k vlnám, je jak velká plovoucí kotva a nedaří se mi jí přitáhnout. Utahuju brzdu Slamera téměř natvrdo a pomalu zkracujeme vzdálenost mezi námi pohybem lodi. Nakonec je halibut u lodě a na druhý pokus jej vtahujeme dovnitř. Je dobojováno. Halibut měří nádherných 179 cm. Podle navigace jsme s ním najezdili skoro 5 km s hloubkami od 50 do 170 m. Později nám váha v kempu ukazuje úctyhodných 68kg.
Náš čas na Havoyi vypršel
Poslední den na Havoyi nás probudilo nezvyklé teplo. Venku krásně svítí sluníčko, je úplné bezvětří, poprvé za celý pobyt, a teploměr ukazuje 24°C. Hladina moře v našem fjordu je jak zrcadlo. Dnešek pojmu jako relax. Jirkovi to nedá a odjíždí s Romanem na vodu. Já s Mílou zůstáváme na chatě a po úklidu si užíváme pohody. Odpoledne se vrací kluci z vody s úsměvem. Povedl se jim další metrový halibut a jeden menší. Jelikož už máme limit splněný, bedny jsou plné a do odjezdu zbývá jen pár hodin, halibuty pouštějí zpět na svobodu. Určitě si tajně přejí se s nimi ještě někdy setkat. Odjíždíme z tohoto rybářského ráje jen velmi neradi, ale náš čas na Havoyi vypršel. Jsme plni dojmů a vzpomínek z pobytu u Barentsova moře. Vše proběhlo k naší plné spokojenosti a doufám,že se do těchto míst ještě někdy vrátíme.
Přejít na:
Autor:Jaroslav Kovář (kojaro)
Foto: Jaroslav Kovář (kojaro)
