Havoya 3/4

Šestý den opět míříme na naše místo, kde, jak se domníváme, na nás čeká nějaký ten vytoužený halibut. Zprvu chytáme malé tresky obecné a jednoskvrnky. Po čase se nám podaří nástrahy dostat pod hejna malých jednoskvrnek a nastupují větší obecňačky. Máme svůj denní limit a tak co je pod metr jde zpět do vody. Vytáhneme ještě pár koček boucháním o dno a Jirka vytáhne jednoho menšího halibuta. Následuje přesun k mělčí vodě a drift do hloubky, situace se opakuje téměř jak podle razítka. Po další hodině je ale hejno definitivně pryč a my s uspokojením jedeme do přístavu. Cestou se rychle mění počasí. Najednou je kolem nás bílá tma. Díky GPS se trefujeme do správného fjordu a bezpečně doplouváme do cíle.

Máte s sebou francovku?

Sedmý den plujeme zkusit štěstí do hlubin. Podle navigace přijíždíme na hranu, kde hloubka poměrně rychle klesá až do 250m. Je celkem pěkné počasí a teplo. Jak záhy poznáváme, je drift v tomto místě kupodivu menší než jsme odhadovali. Používáme pilkry od 400g výš nebo Roybait 600g. Jediný kdo má elektriku je Míla a tak se nás škodolibě ptá, jestli jsme si s sebou vzali francovku. Jirka to dovršil tím, že si vzal svou Charismu s tvrdší špičkou a Slamerem a přišpendlil na konec 500g pilkra. Na echolotu je sem tam nějaká ryba v 80m. Po chvíli vytáhnu tresku s bedýnkovou mírou a jelikož je téměř vyvržená dekompresí, raději ji zabíjím. Jirka spouští svůj pilker do hlubiny a odhadem okolo 150m mu zabere ryba. Okamžitě překlápí přesmykač Slameru a ouha, brzda je dotažená na krev. Ruce mu i Charismou naráží na bort lodi a slyšíme zapraskat lak na prutu. Naštěstí povoluje silonový návazec a prut se bez ujmy na zdraví narovnává. Zato lovec je na prášky. Ještě to na tomto místě zkoušíme asi hodinu bez úspěchu a pak se přesouváme na včerejší místo.

Na volném moři

Díky GPS to jde jednoduše, i když drift jde dnes jiným směrem z důvodu přílivu. Proto korigujeme výchozí bod driftu. Mimochodem, podle našich zkušeností mám pocit, že se vliv přílivu a odlivu trochu přeceňuje i když jsme vedli v patrnosti jaký stav právě nastává. Nelovili jsme však ve fjordu, ale na volném moři mezi ostrovy. Závěr dne si opět pro sebe nechal Jirka. O půlnoci na jedné plošině zasekl nejspíš pěkného halibuta. Všichni jsme jak na povel vytáhli nástrahy, startujeme loď a stáčíme se za prchající rybou. Chvíli má na navrch Jirka, chvíli ryba. Nakonec se k Jirkově smůle ryba osvobozuje a mizí v hlubině. Kolem třetí hodiny ráno přijíždíme k molu.

Přísun kočičích příšer

Den sedmý, šest hodin večer. Nic neponecháváme náhodě a jedeme na jistotu. Počasí je opět proměnlivé. Opět driftujeme na našem místě mezi 40 a 120m hloubky. Jelikož se bedny rychle plní, dnešní denní maximum je jedna ryba nad metr na osobu nebo halibut. Zkoušíme různé styly vedení nástrah nade dnem. Ve sloupci nastupují jednoskvrnky, při bouchání o dno to sebere vlkouš nebo menší mník, ale velký halibut nikde. Nastupují lehčí nástrahy do 300g. Ty se lépe vedou těsně nade dnem a díky driftu se dají dělat delší ploché „skoky“, čímž jsme omezili přísun kočičích příšer. Okolo půlnoci jsme se dostali až na 150m hloubku a echolot ukazoval ryby ve dvou vrstvách, menší nahoře, větší dole. Narazili jsme na hejno tresek tmavých na lovu. Pilkry jsme spouštěli co největší rychlostí dolů. V 60m rána do prutu, přiseknutí, jízda do 130m a pak zdolávání nádherných keleřích torpéd. Všem to bralo stejně jak na povel. Keleři měli všichni metr a víc, největší pak 116cm. Po hodině lovu zmizeli, také jako na povel a už jsme je do konce pobytu neviděli.