Úvodem bych chtěl představit zbrusu novou formu článku, který je od tří rozdílných autorů a ti zde pojednají na stejné téma. Uvidíte v čem se shodnou a kde se jejich názory rozcházejí. Budu rád, když potom napíšete svůj názor pod článek, jestli se Vám to líbilo a chcete více takových článků. Cílem tohoto článku bylo, podat vám co nejpřesnější informace. My jsme to sepsali podle našich zkušeností a je na vás, jak s těmito informacemi naložíte. Tentokrát se budeme zabývat lovem halibutů. V následující sérii článků se mimo jiné dozvíte:
I. díl (naleznete pod tímto odkazem)
- Kde hledat halibuta
- Znalosti techniky zdolávání
- Náhodný lov přináší jen menší kusy
- Opatrnost halibuta
- Proč budete často několik hodin bez záběru
II. díl (naleznete pod tímto odkazem)
- Prozradíme Vám oblíbené nástrahy
- Jak se vyvarovat záběrů od malých ryb
- Věnujte pozornost kvalitnímu vybavení
- Používejte předimenzované návazce
- Záběr může zpočátku vypadat jako vázka
III. díl (naleznete pod tímto odkazem)
- Kombinace trollingu a pilkrování
- Jak poznám správné místo
- Mělké úseky s písečným podložím
- Proč se vyplatí specializace na halibuta
- Jak vydržet na „mrtvém místě“
- Halibut na prutě
Kombinace trollingu a pilkrování
Zdeněk:Často chytám v hloubce 20 – 35m, nad písčitým rovným dnem, kde se většinou nic jiného nechytilo, občas 40-ti cm obecňačka, byly to dlouhé chvíle bez záběrů, říkali jsme o tom, že tady chcípl pes resp.halibut. Nástraha se pustila ke dnu a při driftu se zvedala a spouštěla, takže vlastně troling střižený pilkrováním,některé záběry byly při rychlém tažení nástrahy pod lodí, takže se stalo, že 110cm halibut spolkl dvě nástrahy a kolegové se o něj chvíli přetahovali. Při jedné dlouhé chvíli, bylo bezvětří, loď stála, což je opravdová zkouška vytrvalosti.
Jak poznám správné místo?
Michal: Halibuty je nejlépe hledat na písečných terasách s hloubkou kolem 30m. Na tyto místa chodí jak lovit, tak odpočívat. Atraktivita místa se ještě zvyšuje, pokud se v blízkosti nachází hloubkový zlom třeba až na 100m. Platýsi mají velmi rádi vyvýšené písčité terasy. Tyto místa si můžete sami ve vaší lokalitě vyhledat, ale jednoduší je se zeptat majitele, kde se loví halibuti, protože kde se ulovil jeden, bývají zpravidla další. Mezi nejlepší oblasti pro lov opravu velkých halibutů patří Senja, Loppa, Tromso, Soroya a Havoya, tady máte největší šanci na ulovení vaší životní ryby, bavíme-li se o exemplářích 50–100kg.
Plochý mělký úsek s písečným podložím
Vašek: Při své zatím poslední letošní červencové návštěvě jsem měl možnost být ubytován na poloostrově Loppa v soukromé chatě svého přítele a to na dohled od ostrova Soroya, v Sandlandu. Název „Písečná země“ opravdu sedí, je zde pláž s – pro Norsko netypickým – jemným bílým pískem, jen ty palmy chybí. Přítel mi slíbil ulovení halibuta snů a přestože jsem tomu příliš nevěřil, jeho sebevědomí se zdálo být neochvějné. Po příjezdu do rybářské chaty, která byla vzdálena jen několik kilometrů od míst, kde jsem byl ubytován při svých minulých výpravách, jsem pochopil, co znamená znalost místních poměrů a zkušenosti s lovem. Vše začalo vysvětlováním, jak vytipovat místo, kde by se mohli halibuti vyskytovat. Pro plánování jsme používali satelitní snímky, podstatně podrobnější než ty, které jsem znal z Googlu, na těchto byla doslova podrobně vidět každá podmořská hora i každý kopec. Za hlavní loviště byl trochu k mému překvapení označen poměrně mělký, plochý úsek mezi ostrovy, jehož hloubka nepřesahovala více jak šedesát metrů. Podloží tvořil jemný vápencový písek, stejný, jaký jsme měli u domu.
Lov halibuta vyžaduje specializaci
Vašek: Přítel mi vysvětlil, že halibut na tyto písčiny vyjíždí za potravou. V písku se výtečně maskuje a jeho dravé výpady na proplouvající ryby jsou často velmi úspěšné. To jsme měli později možnost i vidět ze způsobu lovu a záběrů halibutů. Lze říci, že alfou a omegou jejich úspěšného lovu je vedení nástrahy, kdy se nám nejvíce osvědčili velké gumové ripery s olověnou hlavou. Ty je potřeba vést co nejpřirozeněji, žádné velké cukání nebo mlácení o dno. To jsem pochopil při sledování ryb u mola v přístavu. Riper nebo nástražní rybku prostě jen táhnout tak, aby vypadali jako bezstarostná ryba hledající potravu a jen občas ji nechat klesnout na dno jako kdyby se na něm chtěla schovat. Pokud ji začneme tahat k hladině, doporučuji dotáhnout ji až nahoru, halibut útočí v celém vodním sloupci, opakovaně se stalo, že jsme zahlédli, jak nástrahu sledoval doslova až k lodi. Lov samotný je dobré naplánovat na celý den, nikdy se nadalo přesně určit, kdy budou aktivní. Za týden specializovaného rybolovu se neopakoval stejný čas. Většinou se dá říci, že tak jak to najednou začalo, tak to i najednou skončilo.
Chytání na „mrtvém místě“
Zdeněk: Už jsem o tom psal, obrnit se trpělivostí a zkoušet. Občas si třeba popojet na jiné ryby, tam si zlepšit náladu a vrátit se zase zpátky.Ideální je, když se jako nám, podaří po pár hodinách, velký halibut,to pak je o motivaci chytat na „mrtvém místě“ postaráno. Způsob vedení nástrahy bych popsal v něčem stejný jako při lovu tresky obecné, t.zn. spuštění na dno,zdvižení. K tomu je možné přidat rychlejší vytažení o několik metrů nad dno,případně až k lodi, halibuti rádi vyjedou za rychleji vedenou nástrahou až k hladině u lodi.Pak chce nástrahu rychle spustit, často ji vezme na propad.
Halibut je na prutě!
Michal: Souboj s halibutem patří mezi největší rybářské zážitky. Ihned po záseku poznáte, že na prutě není žádná treska, ale svalnatý halík, který nekompromisně prověří vaše vybavení. Pokud budete lovit na mělčinách, jak jsem psal, můžete klidně lovit na silný vláčecí prut a rybu byste měli zdolat do lodi. Jestliže přijde záběr záběr na hloubkovém zlomu 40–100m, je s vámi konec, protože tady nemáte šanci ubrzdit vláčecím prutem rozjetý náklaďák. Proto je na zvážení, s jakým vybavením půjdete na tyto ryby. Halibut se umí třikrát potopit z hladiny až na dno, pokud nebudete mít dobře seřízenou brzdu, tak o něj přijdete.
Vaška: jsem již zmínil v začátku článku, největší kousek měl 38 kg a 151 cm. Dva měli 20+, pět 10+. Přítelovo sebevědomí mělo tedy své opodstatnění, což nám v konečném výsledku dokázal. Doufám, že tam na mě dole čeká ještě nějaká další velká „ placka“ a už se znovu teším, až ji vyzvu na souboj.
Přejít na:
Autoři:
- Václav Moravec (Vamor)
- Zdeněk Michalík (ZM)
- Michal Simčo (Sim)
Foto: autoři
Tento článek zatím nikdo nekomentoval, buďte první!