Vytvořené odpovědi
-
Příspěvky
-
Úhoříci a podobné tvary jsou úspešné,a říká li Sim,že má s nimi dobré zkušenosti,tak bych je zkusil.Je dobré mít nástrahy ve větším hmotnostním výběru,jsi připraven na různé podmínky proudění.Za většího větru,vln to většinou na halibuty moc není,kromě brzkého jara,kdy jsou při tření a velké koncentraci tresek (a tím pádem i dalších ryb všech velikostí)aktivní a vezmou i velké nástrahy.Jindy je to loterie a můžeš jezdit celé dny bez záběru i v těch nejlepších revírech. Pak jsou lepší menší nástrahy,je to i méně fyzicky náročné.Na živočišnou nástrahu může zabrat i jiná ryba a je to pasivnější chytání, pohodlnější. S umělou nástrahou bych pracoval aktivně a vycházel z toho,že to nejdůležitější se odehrává při dně a nade dnem.Barvy bych vybíral stejné jak jsem uváděl u ripperů. Ve fjordu u Trondheimu jsem nechytal ,akorát jezdil okolo,chce se to podívat na mapu,jaké je dno a najít si vhodná místa a zkoušet je. Pravidlem bývá,že dobrá místa jsou při vyústění fjordu do volného moře a tady to nejde,je to daleko.Možná kolem břehů,fjord je myslím dost hluboký.Asi nebudeš na lodi sám,takže by bylo dobré,aby kolegové byli stejně naladěni jako ty a vydrželi dlouhé hledání a čekání.Chtělo by to nejdřív si nachytat nějaké jiné ryby,protože se může stát,že budete bez záběru. Nám se to stalo mockrát na Soroya,u Mikkelviku,u Arnoy a to jsou špičkové revíry. Ale naděje umírá poslední,může být všechno jinak, a když se budeš držet pravidla,že jen nástraha ve vodě chytá,třeba se to povede.
No,bude v tom trochu rozdíl,Hasvag je celkem blízko na volné moře a je tam větší naděje na úlovek než v hlubokém fjordu.
Nejlepší bude se obrnět trpělivostí,protože přimět ho tam k záběru nebude jen tak.Hlavně si najít vhodné místo s písečným dnem od 15-50m.Nástraha z mírového kelera bude na záběry limitující,zvolil bych rippery 10-15cm,modrobílé,červenobílé,černobílé. Také vláčecí pilkřík různých barev do 60g může být dobrou nástrahou.Na něj mohou častěji útočit keleři potulující se nad písečným dnem a zpestřovat čekání na záběr halibuta .
K bateriím – upadlé kontakty neznamenají vyhození baterie,dá se to provrtat,provléknout drátek a kontakt je zajištěn.dělal jsem to u třech.Velká baterie je určitě výhodou,ale v březnu,když je -10 ,se musí stejně vzít z lodi,kapacita při těchto teplotách rychle ubývá. Stejně tak malá nevydrží celodenní intenzivní lov (Shimano 4000),chce to mít dvě a zabalit ji – obleček bateriový ap.
Já to mám nalezené dávno,teď se mi tam objeví vždycky Sandoy Post i Butikk. Tam mají i pivo,ne? Proč tedy pít jen jedno denně? Za 25 je Tuborg. To je multikulturní cena.
Moji kolegové na lodi minulý týden chytali na pruty 30-300g (ano i takové pruty se vyrábí) a sestavu tzv. “na hulváta” , což představuje 110g červený jig s malým twistrem na háčku a jejich celkem úspěšné chytání i na 10m bylo akorát přerušováno výkřiky “Už zase visím”! Ani polakům kolem 90 nemuselo být povolováno, na rozdíl od mého stylového chytání na slabší nářadí se zurčící brzdou i u 70,na které bylo pohlíženo s despektem,že se s nimi dlouho tahám a vzbuzuju plané představy o velké rybě. Podle mne na tuto sestavu “na hulváta” ryby útočily z pocitu ohrožení než jako na potravu.
Každý to má asi jinak,stačí <span style=”display: inline !important; float: none; background-color: transparent; color: #000000; font-family: ‘Google Sans’,Roboto,Arial,sans-serif; font-size: 21.93px; font-size-adjust: none; font-stretch: 100%; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: 400; letter-spacing: normal; line-height: 28px; list-style-image: none; list-style-position: outside; list-style-type: none; orphans: 2; text-align: left; text-decoration: none; text-indent: 0px; text-transform: none; -webkit-text-stroke-width: 0px; white-space: normal; word-spacing: 0px;”>Sandøy </span>
Vyjeli jsme cca v 17h 3.5. ,v Praze 5.5. 6,30h. Benzín je v kanystrech,prodává Libor od 8h do 10h ráno a večer.
Dnes jsem se vrátil,slušně jsme si zachytali po výjezdu na oceán,Orneklakken a okolí,což je +- 2h jak kdo jezdí na spotřebu .Rozdíl teploty vody u ostrovů a volným mořem byl cca 2st (6-8°c) a rozdíl v počtu ryb,záběrů velký,ale třeba se to postupem času změní.Revír je značně členitý,musí se stále sledovat mělčiny,podmořské hory.Lodě výborné,vylepšená varianta Kvaerna,d=625cm,motory 80-9oHp. Spotřebovali jsme za benzín 3000NOK. Úlovky odpovídající střednímu Norsku,určitě se zde dají chytit trofejní mníci,chytili jsme několik polaků 90cm,jednoskvrnky k 75cm,menší halibuty. Za mě dobré,nekritizuji nic. Obleky se dají sušit na chatě,tak jako jinde na chatách v Norsku.Čekání na odjezd beru jako fakt odpovídající ceně zájezdu.Bylo družné a uteklo nám to.
Asi jsme do Oksfjordu dojeli dřív,byla ještě tma……! Zájezdů je mnoho,deník neúplný,postupně to splývá v jeden severský trip….!
Konkrétněji – letos jsme vyjeli 27.2. trajektem z Rostocku v 15,10h,v Trelleborgu 21,10h. Dojeli jsme do Oksfjordu cca 3,5h před prvním trajektem 1.3. ( 8,15h). Cestou jsme měli několik přestávek,jednu delší ve Skellefteae,kolega se snažil vyměnit staré SEK (hrozně složité a neúspěšné).Cesta Laponskem po sněhu,ledu nebyla nejrychlejší.Mínus 25-29° ,focení polární záře.Únava.
Nahrávání ...
