[Vlkous]

Mapa a druhy mýtných bran

Já našel tohle a je to z 31. ledna 2014:

Překlad pomocí překladače:

Bompengebetaling på ferjer – Placení mýtného trajekty

Bypakker (bomringer) i byer – Placení mýtného ve městech

Automatisk bompengebetaling på vege – Placení mýtného na silnicích

Drivstoffavgi – Palivový poplatek

Manuelle stasjoner – Placení pouze hotově nebo kartou

Touto větou – „A to, že se stále na mnoha místech platí hotově, protože autopass tam neni, je prostě fakt“ – jsem myslel jak mýtné brány na silnicích, tak na místních trajektech, kterých se taky autopass začíná čím dál tím více týkat.

[Vlkous]

Zatím jsem takovou možnost nevyzkoušel, ale napdala mě ohledně výše kladených otázek.

Jednou z normálních a hlavně legálních možností projíždění pruhem autopass je že těmito pruhy je možno jezdit a pak si počkat až mi přijde domů faktura a tu v termínu splatnosti zaplatit.

Moje otázky zní: jak by se v tomto případě postupovalo na trajektu, který je autopass? Co by kdo chtěl kontrolovat, když legálním způsobem jezdím pruhem autopass i když tímto vjíždím na trajekt?

Nenastane náhodou obdobná situace jako v případě, kdy se přes net zaregistruju a pomocí karty zaplatím ježdění autopass pruhy a někde, třeba na trajektu, který autopass ještě loni nebyl a nemám čerstvou informaci, že už je a na něm omylem zaplatím hotově a autopass mi to ještě jednou strhne z účtu, protože jsem tam zaregistrovaný?

A to jsme již řešili, že když registraci mám a omylem někde k tomu zaplatím hotově, že mám smůlu a nikdo mi nic nevrátí. Samozřejmě nikomu nejde o platbu 20NOK za mýtnou bránu, ale např za trajekt, který může stát 500NOK.

Pomocí registrace přes net běžně jezdím a je to pohoda, ale musí si dát člověk pozor aby omylem někde nezaplatil hotově. A to, že se stále na mnoha místech platí hotově, protože autopass tam neni, je prostě fakt.

[Vlkous]

Jindřichu, pokud ti jde o kompaktní ultrazoom, tak bych se někde v kameňáku (kde si ho můžeš ošahat a třeba vyzoušet )zeptal po Panasonic řady TZ. Jasně, že držení je jinačí, jak jsi měl Fuják, ale pokud jde o fotky i videa, tak možná budeš překvapený. Jsou už jistě vyšší čísla, ale třeba 35 by byla v slušné cenové relaci. Taky natočí parádní video ve full HD.

Za slušných světelných podmínek se můžeš s tímto foťáčkem toči kolem dokola své osy a mačkat po zaostření spoušť a fotky budou stále ostré a parádní.

Pokud by si chtěl slušný foťák do místnosti na plesy a focení z x desítek metrů, tak si radši kompakt nekupuj a jdi do zrcadlovky. Na focení a točení videa v přírodě nebo sportovních aktivit, v menších místnostech za solidních světelných podmínek vyzkoušej nějakou TZ. Ve své době jedničky a dodnes stále parádně fotí TZ7 i TZ10 a to v této řadě jsou už pradědečkové.

Jen tak na okraj – stále mám 3 čipovou kamerku podle recenzí fajšmekrovu milenku GS500 ( bohužel neni HD ) a mohu říct, že kompaktík TZ35 za téměř pětinásobně nižší cenu natočí kvalitnější video.

[Vlkous]

[citace]smrdutatreska napsal:

potrebuju na pristi leto booknout trajket Hirtshals-Bergen.Prelom cervence a srpna, eventualne konec sprna.

Akorat mi to ted ukazuje desnou palku, s mulitvanem T4 cca 4000 NOk jedna cesta pro dva dospely a jedno dite+ kajuta.Znamej platil stejnou cenu za 4 dospely cestu tam i zpet! Bookoval v unoru na srpen. Vzdycky jsem jel do Kristiansandu a to je cena OK. Prsiti rok ale chcem zkusit ten Bergen.Nema nekdo vysledovany jak se pohybujou ceny na tyhle lince? jezdi to asi teprve rok nebo dva.Ta cena se mi zda dost vysoka na to ze to je s cca rocnim predstihem..[/citace]

Ćím dříve tím lépe. Ale jsou tu okolnosti! Určitě bude jiná cena v různé dny v týnu. Třeba někdy v týdnu může být cena poloviční, než například o víknedu. Bohužel jak jsem již tady někde psal, tuto trasu jezdí nová loď a na ní jsou poměrně drahé kajuty, protože tato loď nemá levné kajuty a na tuto trasu si kajuty člověk koupit musí. Cena za kajutu může dělat polovinu celkové ceny. Může se taky stát to, když bude menší zájem a odjezd se bude blížit, tak cena může jít dolu, ale na to bych nespoléhal. Taky čím dýl v srpnu, tak cena bude nižší než koncem července.Víc asi neni co poradit.

[Vlkous]

Jinak obdivuju jiginovu trpělivost zkoušení při polu polaků z mola. Je to velice poučné a inspirující. Nikdy nevynechám možnost zachytat si z mola nebo ze skal polaky. Někdy se zadaří někdy ne. Pamatuju se, že jednou v květnu v Aure v roce 2005, v den kdy ryby vůbec nebrali jsme jezdili kolem břehů a zkoušeli všelicos. Nakonec se zadařilo v trolingu. Pmaličku jsme projížději kolem břehů a táhli nástrahy za sebou. Polaci neváhali a pár krásných kusů se nám povedlo ulovit.

Jeden pán – Jirka – husky ho zná, polaky často chytá s návazcem s několika jigovýma hlavičkama a na nich má různé gumky. On je i jinak šikovný. On řekne, že jede na platýze a doveze je. Jindy vyrazí na okouníky a jiné ryby nechytne. Jindy vyjede pár m od chaty na 30-40m, kde nikdy nikdo nechytal a nechytá a pustí návnadu na dno ( nebyl žádný drift ) a čeká jako by chytal u nás na rybníku na položenou. A čeká na ťuknutí a seká a tahá jednu obecnou a bezvousou za druhou.

Žádné násilí.Klídek a pohodička.

Já se taky vždy snažím připravit na určitý druh ryby a přizpůsobím tomu návnady, pruty atd. Ale většinou chytnu kde co a to na co jsem se rychtoval, tak nepřijde 🙂

[Vlkous]

To Harty – to je vlastně můj problém. Protože téměž vždy do Norska jezdíme v srpnu a vždy byl dostatek masa makrel na návnadu, tak z 80% chytáme s masem. A vlastně ani neumíme pořádně chytat na gumy ( umělé nástrahy) Třeba tresku obecnou nebo mníka jsem s páternosterem bez masa snad nikdy nechytil. Kdybych tam častěji jezdil v květnu či červnu, tak bych jinak znal a uměl jak se chytá s umělou nástrahou bez masa. Ale koneckonců znám dost norků co si sebou v tomto období radši vozí zmražené makrely, krevety atd. na návnadu.

Ale když chytám přívlačí ze břehu tak tam maso nedávám. Narozdíl od mého kamaráda, který i stím masem úspěchy má – viz fotka 81 cm polaka a popis techniky lovu výše.

[Vlkous]

Ještě musím dodat. S tímto páternosterem kámoš chytal pouze v srpnu.

On používá pilkry bez háků a gramáž podle hloubky a driftu aby se dostal na dno a klidně i 70m. Mě se líbí na tom to, že nemá vázky a nezamotává se mu to. I když pilkry tahá po dně a sestavu má nade dnem tak loví polaky. Když jsem kdysi vyzkoušel ráhna s kusem vlasce, tak se mi po zdolání pár kusů ryb, začal vlasec namotávat na ráhna.

Že má úspěch především s polakama si vysvětluju takto.

– Boční návazce jsou dlouhé a dostatečně daleko od sebe i od kmenové vlasce.

– I když neni velký drift – kdy návazce jsou automaticky téměř stále ve vodorovné poloze – tak mu háček s chobotnicí a návnadou nadlehčuje plovoucí kulička a má návazec téměř ve vodorovné poloze.

– Čerstvá – ne dlouho koupaná – návnada, delší proužek z makrely dostatečně čouhá z chobotnice.

Na můj oblíbený páternoster při stejné technice lovu, na stejném místě ve stejný den a se steným kusem masa, polaka chytím jen náhodou.

Nejen, že je polak nádherná a bojovná ryba, ale ještě jsem se nesetkal s polakem s parazitama. Kromě 3 výprav z 11, jezdíme do jižního Norska. Jinde to může být jinak.

Každoročně si děláme v Norsku tatarák. I když jsme ho vykoušeli i z tesky obecné, jednoskvrnné a mníka, tak z čerstvě chyceného polaka

je nejchutnější. Podotýkám, že největší zkušenosti máme z měsíce srpna. Píšu to proto, že jsem přesvědčený o tom, že každý měsíc to je všechno trochu jinak. Tím myslím jak kvalitu masa různých ryb, tak i to co se v určitou dobu dá v Norsku chytat. A rozhodně je to i místem rybolovu. Jižní – střední a severní Norsko.

[Vlkous]

Opravdu se jedná o klasický páternoster, ale boční návazce jsou prostě delší než u běžného návazce. A na konci plápolá pěkný proužek masa makrely. Vypadá to skoro jako zoom. I při použití delšího kusu masa na háček u klasického páternosteru úspěšnost nebyla. Samozřejmě se mu tam i jiná ryba chytla, ale polaků měl nejvíce. A my s běžným páternosterem naopak. První návazec nade dnem je cca 1 m. Kdybych to neviděl na vlastní oči tak to tady psát nebudu. Pokusil jsem se to namalovat:-)

Ale bohužel sem obrázek neumím vložit:-(

Tak alespoň fotka polaka.. Sice z mola v malé hloubce, ale na stejný návazec, který táhnul ke břehu po dně.

Polak

už jsem si vzpomněl jak na to

[Vlkous]

Vrátím se ještě k chytání Polaků ve větších hloubkách. Od 50m do 70m.

Většinou v těchto hloubkách u dna, chytáme na páternostery s kouskem masa makrely. Tímto způsobem chytáme mníky, jednoskvrnky, obecné atd. Kamarád chytá obdobným způsobem, ale chytne převážně polaky. Jeho návazec na polaky má 2 boční, cca 25 cm dlouhé návazce, zakončené háčkem s delším ramínkem, nad ním má fosforovou chobotničku a nad ní plovoucí kuličku. Na háček dává proužek cca 10x2cm masa z makrely. Na stejném lovném místě, ve stejný den kdy chytneme polaka jen náhodou a většinou chytáme jen mníky, on chytá jen polaky a jen občas chytne jinou rybu. Aby tuto sestavu dostal na dno používá pilkr bez háčků a pilkr táhne po dně. Gramáž pilkru volí podle driftu a hloubky, tak aby se dostal na dno. Vázky téměř nezná! Většinou chytne polaky 80cm +. Takto chytá polaky i tam, kde bych ani nevěřil, že nějací jsou. Klidně i na plošinách, kde nejsou žádné podmořské hory nebo hrany. Ale zato je to vždy nedaleko ( do 200m ) od břehů pevniny nebo ostrovů.

Samozřejmě chytání polaků v menších hloubkách a klidně z mola je jiná písnička.

[Vlkous]

[citace]kaqpa napsal:

Nemá někdo zkušenost s trajektem Stavanger – Hirstals? Cena? Dík[/citace]

Pokud tě to ještě zajímá:

V roce 2012 transitem od Nakiho + 6 lidí + nejlevnější kajuty, tam a zpět = 14896Kč. Tuto trasu jsme z 8 výprav ke Stavangeru pluli jen 1x.

Ve Stavangeru 1 poplatek cca 20Nok. Přes zaplacený autopass přes internet o 2 NOKy méně.

Pluli jsme starší lodí Berensfjord 11 hodin. Tuto trasu jezdí taky nová loď a na ní nejsou tak levné kajuty. Takže s tou novou by to vyšlo dráž. Taky jde o časy vyplutí. Rozhodně časově a finančně vyjde líp Hirtshals – Kristiansand a pak popojet cca 300km. Na druhou stranu od nás ujedeš Praha – Hirtshals cca 1200km a pak sedneš na trajekt, vyspíš se a jsi ve Stavangeru.

[Vlkous]

Já jí tam letos taky chtěl dát, ale ostatní že prý ne a tak příští rok to už prosadím 🙂

[Vlkous]

Ještě se vrátím k těm zavináčům.

Když jsem makrely nechal v soli 2 dny, tak se mi zdály poměrně tuhé.

Myslím si, že na tuhost nemá další výrobní postup zavináčů vliv.

Když je nechám v soli kratší dobu, budou méně tuhé?

Jinak zavináče podle receptu od huskyho fakt nemají chybu.

[Vlkous]

RYBÍ KARBANÁTKY

Suroviny: rybí maso, sůl, pepř, česnek, majoránka, vejce, strouhanka, houby

Postup: vykostěnou rybu bez kůže nakrájíme na menší kousky, přidáme namačkaný česnek, majoránku, sůl, vejce, pepř a na zahuštění trošku strouhanky, vše dle své chuti, uděláme tenčí karbanátky a osmažíme. Příloha – chléb, brambory, zelenina, prostě co kdo ráčí. Na vylepšení chuti můžete přimíchat do karbanátků na drobno nakrájené, udušené houby.

Vyzkoušeno i z makrel a chutnalo to skvěle.

Karbanátky jsou vhodné na svačinu na lodě nebo na cestu z Norska.

[Vlkous]

Tuhle krásu PENN CONFLICT budeš mít Sime v prodejně?

Cena bude taky tak krásná ? 🙂

[Vlkous]

Kapitan-lipanek

V tu dobu co tam letos budeš, tak pyskouni tam určitě budou taky. Chytej max. do 15 m hloubky – čím menší hloubka tím lépe. Přímo z mola, pod ním nachytáš různobarevné druhy. Zkus chytat klidně s 1 menším háčkem a menším kusem masa makrely.

[Autor]

Příspěvky