Vytvořené odpovědi
-
Příspěvky
-
Jindřichu, pokud ti jde o kompaktní ultrazoom, tak bych se někde v kameňáku (kde si ho můžeš ošahat a třeba vyzoušet )zeptal po Panasonic řady TZ. Jasně, že držení je jinačí, jak jsi měl Fuják, ale pokud jde o fotky i videa, tak možná budeš překvapený. Jsou už jistě vyšší čísla, ale třeba 35 by byla v slušné cenové relaci. Taky natočí parádní video ve full HD.
Za slušných světelných podmínek se můžeš s tímto foťáčkem toči kolem dokola své osy a mačkat po zaostření spoušť a fotky budou stále ostré a parádní.
Pokud by si chtěl slušný foťák do místnosti na plesy a focení z x desítek metrů, tak si radši kompakt nekupuj a jdi do zrcadlovky. Na focení a točení videa v přírodě nebo sportovních aktivit, v menších místnostech za solidních světelných podmínek vyzkoušej nějakou TZ. Ve své době jedničky a dodnes stále parádně fotí TZ7 i TZ10 a to v této řadě jsou už pradědečkové.
Jen tak na okraj – stále mám 3 čipovou kamerku podle recenzí fajšmekrovu milenku GS500 ( bohužel neni HD ) a mohu říct, že kompaktík TZ35 za téměř pětinásobně nižší cenu natočí kvalitnější video.
Jinak obdivuju jiginovu trpělivost zkoušení při polu polaků z mola. Je to velice poučné a inspirující. Nikdy nevynechám možnost zachytat si z mola nebo ze skal polaky. Někdy se zadaří někdy ne. Pamatuju se, že jednou v květnu v Aure v roce 2005, v den kdy ryby vůbec nebrali jsme jezdili kolem břehů a zkoušeli všelicos. Nakonec se zadařilo v trolingu. Pmaličku jsme projížději kolem břehů a táhli nástrahy za sebou. Polaci neváhali a pár krásných kusů se nám povedlo ulovit.
Jeden pán – Jirka – husky ho zná, polaky často chytá s návazcem s několika jigovýma hlavičkama a na nich má různé gumky. On je i jinak šikovný. On řekne, že jede na platýze a doveze je. Jindy vyrazí na okouníky a jiné ryby nechytne. Jindy vyjede pár m od chaty na 30-40m, kde nikdy nikdo nechytal a nechytá a pustí návnadu na dno ( nebyl žádný drift ) a čeká jako by chytal u nás na rybníku na položenou. A čeká na ťuknutí a seká a tahá jednu obecnou a bezvousou za druhou.
Žádné násilí.Klídek a pohodička.
Já se taky vždy snažím připravit na určitý druh ryby a přizpůsobím tomu návnady, pruty atd. Ale většinou chytnu kde co a to na co jsem se rychtoval, tak nepřijde 🙂
To Harty – to je vlastně můj problém. Protože téměž vždy do Norska jezdíme v srpnu a vždy byl dostatek masa makrel na návnadu, tak z 80% chytáme s masem. A vlastně ani neumíme pořádně chytat na gumy ( umělé nástrahy) Třeba tresku obecnou nebo mníka jsem s páternosterem bez masa snad nikdy nechytil. Kdybych tam častěji jezdil v květnu či červnu, tak bych jinak znal a uměl jak se chytá s umělou nástrahou bez masa. Ale koneckonců znám dost norků co si sebou v tomto období radši vozí zmražené makrely, krevety atd. na návnadu.
Ale když chytám přívlačí ze břehu tak tam maso nedávám. Narozdíl od mého kamaráda, který i stím masem úspěchy má – viz fotka 81 cm polaka a popis techniky lovu výše.
Ještě musím dodat. S tímto páternosterem kámoš chytal pouze v srpnu.
On používá pilkry bez háků a gramáž podle hloubky a driftu aby se dostal na dno a klidně i 70m. Mě se líbí na tom to, že nemá vázky a nezamotává se mu to. I když pilkry tahá po dně a sestavu má nade dnem tak loví polaky. Když jsem kdysi vyzkoušel ráhna s kusem vlasce, tak se mi po zdolání pár kusů ryb, začal vlasec namotávat na ráhna.
Že má úspěch především s polakama si vysvětluju takto.
– Boční návazce jsou dlouhé a dostatečně daleko od sebe i od kmenové vlasce.
– I když neni velký drift – kdy návazce jsou automaticky téměř stále ve vodorovné poloze – tak mu háček s chobotnicí a návnadou nadlehčuje plovoucí kulička a má návazec téměř ve vodorovné poloze.
– Čerstvá – ne dlouho koupaná – návnada, delší proužek z makrely dostatečně čouhá z chobotnice.
Na můj oblíbený páternoster při stejné technice lovu, na stejném místě ve stejný den a se steným kusem masa, polaka chytím jen náhodou.
Nejen, že je polak nádherná a bojovná ryba, ale ještě jsem se nesetkal s polakem s parazitama. Kromě 3 výprav z 11, jezdíme do jižního Norska. Jinde to může být jinak.
Každoročně si děláme v Norsku tatarák. I když jsme ho vykoušeli i z tesky obecné, jednoskvrnné a mníka, tak z čerstvě chyceného polaka
je nejchutnější. Podotýkám, že největší zkušenosti máme z měsíce srpna. Píšu to proto, že jsem přesvědčený o tom, že každý měsíc to je všechno trochu jinak. Tím myslím jak kvalitu masa různých ryb, tak i to co se v určitou dobu dá v Norsku chytat. A rozhodně je to i místem rybolovu. Jižní – střední a severní Norsko.
Opravdu se jedná o klasický páternoster, ale boční návazce jsou prostě delší než u běžného návazce. A na konci plápolá pěkný proužek masa makrely. Vypadá to skoro jako zoom. I při použití delšího kusu masa na háček u klasického páternosteru úspěšnost nebyla. Samozřejmě se mu tam i jiná ryba chytla, ale polaků měl nejvíce. A my s běžným páternosterem naopak. První návazec nade dnem je cca 1 m. Kdybych to neviděl na vlastní oči tak to tady psát nebudu. Pokusil jsem se to namalovat:-)
Ale bohužel sem obrázek neumím vložit:-(
Tak alespoň fotka polaka.. Sice z mola v malé hloubce, ale na stejný návazec, který táhnul ke břehu po dně.
už jsem si vzpomněl jak na to
Vrátím se ještě k chytání Polaků ve větších hloubkách. Od 50m do 70m.
Většinou v těchto hloubkách u dna, chytáme na páternostery s kouskem masa makrely. Tímto způsobem chytáme mníky, jednoskvrnky, obecné atd. Kamarád chytá obdobným způsobem, ale chytne převážně polaky. Jeho návazec na polaky má 2 boční, cca 25 cm dlouhé návazce, zakončené háčkem s delším ramínkem, nad ním má fosforovou chobotničku a nad ní plovoucí kuličku. Na háček dává proužek cca 10x2cm masa z makrely. Na stejném lovném místě, ve stejný den kdy chytneme polaka jen náhodou a většinou chytáme jen mníky, on chytá jen polaky a jen občas chytne jinou rybu. Aby tuto sestavu dostal na dno používá pilkr bez háčků a pilkr táhne po dně. Gramáž pilkru volí podle driftu a hloubky, tak aby se dostal na dno. Vázky téměř nezná! Většinou chytne polaky 80cm +. Takto chytá polaky i tam, kde bych ani nevěřil, že nějací jsou. Klidně i na plošinách, kde nejsou žádné podmořské hory nebo hrany. Ale zato je to vždy nedaleko ( do 200m ) od břehů pevniny nebo ostrovů.
Samozřejmě chytání polaků v menších hloubkách a klidně z mola je jiná písnička.
kaqpa napsal:
Nemá někdo zkušenost s trajektem Stavanger – Hirstals? Cena? Dík
Pokud tě to ještě zajímá:
V roce 2012 transitem od Nakiho + 6 lidí + nejlevnější kajuty, tam a zpět = 14896Kč. Tuto trasu jsme z 8 výprav ke Stavangeru pluli jen 1x.
Ve Stavangeru 1 poplatek cca 20Nok. Přes zaplacený autopass přes internet o 2 NOKy méně.
Pluli jsme starší lodí Berensfjord 11 hodin. Tuto trasu jezdí taky nová loď a na ní nejsou tak levné kajuty. Takže s tou novou by to vyšlo dráž. Taky jde o časy vyplutí. Rozhodně časově a finančně vyjde líp Hirtshals – Kristiansand a pak popojet cca 300km. Na druhou stranu od nás ujedeš Praha – Hirtshals cca 1200km a pak sedneš na trajekt, vyspíš se a jsi ve Stavangeru.
Ještě se vrátím k těm zavináčům.
Když jsem makrely nechal v soli 2 dny, tak se mi zdály poměrně tuhé.
Myslím si, že na tuhost nemá další výrobní postup zavináčů vliv.
Když je nechám v soli kratší dobu, budou méně tuhé?
Jinak zavináče podle receptu od huskyho fakt nemají chybu.
RYBÍ KARBANÁTKY
Suroviny: rybí maso, sůl, pepř, česnek, majoránka, vejce, strouhanka, houby
Postup: vykostěnou rybu bez kůže nakrájíme na menší kousky, přidáme namačkaný česnek, majoránku, sůl, vejce, pepř a na zahuštění trošku strouhanky, vše dle své chuti, uděláme tenčí karbanátky a osmažíme. Příloha – chléb, brambory, zelenina, prostě co kdo ráčí. Na vylepšení chuti můžete přimíchat do karbanátků na drobno nakrájené, udušené houby.
Vyzkoušeno i z makrel a chutnalo to skvěle.
Karbanátky jsou vhodné na svačinu na lodě nebo na cestu z Norska.
Kapitan-lipanek
V tu dobu co tam letos budeš, tak pyskouni tam určitě budou taky. Chytej max. do 15 m hloubky – čím menší hloubka tím lépe. Přímo z mola, pod ním nachytáš různobarevné druhy. Zkus chytat klidně s 1 menším háčkem a menším kusem masa makrely.
Vasek napsal:
Ahoj Norci, měl bych 2 dotazy:
1)Máte někdo aktuální zkušenost s nočním trajektem Hirtshals-Kristiansand (příjezd o půlnoci)z hlediska pozornosti celníků?
2)Jsou již ve středním Norsku (Trondheim a okolí) houby a borůvky?
Díky za každou odpověď.
K tvojí první otázce – někdy tam v noci jsou veku a běžně namátkově kontrolují pasy a sem tam si někoho vemou na prohlídku. Stává se i to, že je tam ani nezahlédneme = zkušenosti z minulých let.
Na druhou by ti mohli odpovědět Bakaňáci nebo Někdo z okolí Aure. Ale s houbama je to tak jako u nás. Tady rostou a o kus dál nic.
tangocadca – taky bych řekl, že to je Mník mořský. Jako u nás se občas vyskytne takovej Kaprštika – nízkej a dlouhej kapr – tak tento mník je na mníka docela štíhlej. Úhořovec mořský to rozhodně neni protože u úhpoře hřbetní, ocasní a řitní ploutve srůstají v ploutevní lem. Nemá je rozdělené jako mník. Mník má ocasní ploutev a úhořovi ty ploutve zbíhají k sobe jakoby do špičky – jako u úhoře říčního.
Nahrávání ...
