Vytvořené odpovědi
-
AutorPříspěvky
-
Začátkem května byla počasí jak na houpačce a s rybami to udělalo svoje. Pak už se to ustálilo, přišly první doršky přes 120 cm, ale po tření dost zbídačelé. Najela hejna menších kelerů kolem 50 cm, jak už to bývá, leckdo podleh panice a dělal “maso” a teď se diví, že nemá kam dávat lepší ryby. Na kelera přes 10 kg se ale stále čeká. Mníci jdou někdy jako zběsilí, parta z Doupova jich předevčírem za večer chytla rovných 20 v brázdě za výjezdem ze Soleimsundu.
V dubnu vše hodně ovlivňovaly výkyvy počasí, na konci měsíce napadl i čerstvý sníh a kdo z Čech vyrazil už na letních gumách, měl v kopcích dost problémy. Ale všichni nakonec dorazili ve zdraví a bez pomačkaných plechů. Rybařina byla hlavně o slušných bedničkových kelerech a mnících (teda Honza Dufek by použil slovo mníčci, ten má na Hitře jinak nastavený limit). Ke kuriozitám patří třeba velká kambala kosočtverečná, nebo chobotnice, co slupla maso na háčku při mníkování.
2. den prší, ale to nevadí. Ryby jdou. Najela spousta sleďů a pod nima se občas chytne nějaké hovádko, taky se zase po čase objevily makrely. že by už definitivně? Ke kuriozitám patří skutečně obrovský pyskoun ze včerejška, taky se chytla krásná červená dorška 10 kg, na lehkém vláčáku (15 g hlavička + malá guma, sandeel) to byla paráda. Před chvílí dovezla parta z Německa dalšího metrovku dorše.
A někteří rybáři jen nedrtí ryby, ale někdy si dají výšlap na Stabben – přes 900 m kopec rovnou od moře. Zabíračka, ale za hezkého počasí stojí výhledy za to.
A kamarádi rackové měli při vyvážení odpadu tradiční hody.
Samozřejmě v tom hraje rolí víc věcí, ale moje zkušenost je asi taková – hlavně že se vod hýbe, jedno jestli s přílivem či odlivem. Když je bazén plný, nebo naopak úplně prázdný, voda se zastaví a aktivita ryb taky. Říkáme tomu hodina mrtvého psa, chytit se něco občas dá, ale bývá to slabota.
Posledních zhruba 10 dní bylo trochu zvláštních – prakticky pořád modré nebe a slunce, tlak vysoko, ale foukal studený severní vítr. V sundech vedoucích k moři to fičelo jak blázen, přestože jinde foukalo tak 3-4 m/s – prostě komínový efekt, takže chytat tam byl někdy spíš windsurfing. I voda se ochladila asi o 2 stupně, ryby braly míň. Polaci sice pořád seděli kolem mělčin a plošin, ale trochu hlouběji a nebylo jich tolik, dost často jsou ještě nevytření. Největší byli 80+, žádná devadesátka. Taky velcí keleři k metru se teď spíš chytají jednotlivě, už to nejsou květnová jatka. Je třeba je hledat a mít trochu kliku.
Poslední 2-3 dny vítr zmírnil, tlak jde dolů, i když je pořád hezky. Přibylo úlovků obecňaček, všechno na vláčku na gumy (někdo přísahá na červené, jiný na modré) z hran v hloubce max. 30 m. Nejsou to žádní obři, průměr 70-80, občas 90+, včera nej 101 cm.
Pokusím se shrnout dosavadní sezonu u nás na Halse-Klevsetu. Přelom března/dubna byl ještě studený, občas voda u břehů přimrzala, ale v dubnu přišel i týden, který byl na krátký rukáv. S rybami jako obvykle zjara. Je to hlavně o mnících a obecňačkách na větších hloubkách. Povedly se ale i nečekané kuriozity, např. jehlice přes 80 cm, kterou v téhle době nikdo nečekal. Postupně ale začli najíždět keleři, těch předškoláků a školáků jsou mraky, kdo si ale uměl najít místo a čas, chytal kelery 80+. Přijížděli až v podvečer, plavali ve sloupci kolem 30-50 m nad 150metrovou hloubkou, někdy ale brali jen pár metrů pod hladinou. Klasika – stříbrný pilkřík, vertikální přívlač, dost často to zobali při propadu a když ne, zastavit kus pod hejnem a rozjet to rychle nahoru. Když to náhodou netrefil, byl vedle připravený brácha. Většina ryb měla kolem 90 cm, chytla se ale i řada přesmetrovek, nejtěžší měl 14 kg.
Po půlce května se výrazně oteplilo, najednou se objevil život v podobě malých rybiček, krevet, krabíků přímo u břehů a přišel ráj pro vyznavače lehké přívlače. Lehký proutek, slabá šňůra nebo silon, guma nebo streamer a ryby se tahaly z úplných mělčin. Polaci seděli v kytkách u břehů, v mělkých zátokách nebo na vršcích podmořských kopců třeba jen půl metru pod hladinou. Osmdesátka polak na jemném cajku, v tomhle terénu, kdy voda po záběru stříká na všechny strany – super zážitek. A jen pár metrů pod polaky čekaly doršáci. Ryby braly na všechno, na tvaru, velikosti či barvě gumy v zásadě nezáleželo. A všechny v hloubce max. do 15 m, v téhle hloubce se klidně chytli na gumu i mníci. Obecňačky ale nejsou po tření moc v kondici, trochu jim “chrastí žebra”, ryby přes 110 cm měly kolem 11-12 kg. Nejvíc ryb nebylo na Vinjefjordu nebo na hraně k otevřenému moři, ale v sundech, které tam vedou (jak v Immarsundu kolem vyhlášených “želv” i jinde, tak v mělčím Soleimsundu, odkud přivezli i menší halíky.
Teplé dny kulminovaly 1.června (odvážlivci se dokonce koupali, i když voda měla u hladiny 12 st), pak se ochladilo. Nebe je sice pořád vymetené, ale už pár dní fouká studený vítr od SV až S, na vodě je i na sluničku kosa. Ryby se stáhly trochu hlouběji a neberou tak, jako v předchozí vlně, ale berou. Co kvituju s povděkem jsou hejna menších ryb, je jich určitě víc než vloni, tak máme šanci, že nám z nich vyrostou ty velké. A čerstvá zpráva z dnešního odpoledne – chlapi přivezli první makrely.
To jsme se špatně pochopili. Já jen konstatoval situaci, samozřejmě je mi jedno, co a v čem si kdo pitivo přiveze. My to u nás zvládáme bez nějakého bordelu kolem, chtěl jsem jen z trochu jiného úhlu vyjasnit, proč se to možná může jinde stát. Představa MifakaM, že si ovšem majitel může zajistit třeba denní odvoz odpadků, je trochu mimo. Chodí to tak, že komuna všem majitelům domů oznámí, kdy a jak a co se podle plánu odváží. Ono je to celkem pochopitelné, že to jinak nejde, když má komuna třeba 1500 obyvatel na 1000 km2.
-
AutorPříspěvky