Vytvořené odpovědi
-
AutorPříspěvky
-
Gruvearbeider, Kim, Kulik – pánové děkuju.
Z beránka se začal stávat mazel, bečel i když byl nakrmenej – chtěl se chovat 😉
Jenže smůla, práce je hotová, resp. to vypadá že by tam stále nějaká byla, ale farmář nemá zrovna moc peněz, takže myslím že už ho nikdo chovat v náruči nebude.
Přikládám jedno včerejší foto, kamarád přivezl grupu turistů-nerybářů, kteří jsou nadšení, nacvakali tisíce krásných fotek, hovoří o luxusním počasí, já šílím neb kromě toho že je obloha bez mráčku prakticky bez ustání fučí tak že efektivní lov je nemožný, mělčiny a vláčení jen malé ryby. Rybáře z nich na tomto pobytu zřejmě neudělám.
Mimochodem přebývá nám tu jedna letenka Evenes – Praha na 27.5. 15:45 s Norwegian, kdyby měl někdo zájem dá se za rozumných podmínek vyměnit jméno, domluva nejlépe na northwolf(zavináč)seznam.cz.
Sice předemnou několikrát utekli, ale vždy jen cca 20 metrů podél silnice ve směru mé jízdy.
Fotit se nechali celkem ochotně, ale se světlem to bylo slabší.
Pamatujete na losí mámu s dvěma mladými z mých březnových fotek ? Myslím že jsou to oni. Potkal jsem je cestou z práce 8.5. ve 22.20.
7.5. – přesně na tento pohled jsem se v průběhu pracovního procesu velmi těšil. První z trojčat se narodilo bez komplikací, druhé ovečce se již moc nechtělo, ale s farmářovou pomocí asi o 2 hodiny později také spatřila světlo světa. Mámy absolvovaly vyšetření ultrazvukem, takže jsme věděli že je tam ještě třetí. Jeho příchod na svět byl velmi komplikovaný, beránek s černou podkolenkou byl po mnoha pokusech majitele a později jeho ženy chudák téměř prohlášen za mrtvého ještě před narozením. Bylo nutné o jeho život bojovat. Když jsem měl hotovou ostatní práci kolem byla mi nabídnuta možnost dalšího pokusu, bylo to velmi namáhavé nejen pro mámu ale i pro mě, trvalo to pár desítek minut, protože chytit ho uvnitř za obě velmi kluzké nohy jednou rukou, udržet ho a opatrně vytáhnout se snadno řekne, ale podstatně obtížněji udělá. Nakonec se mi podařilo, slizský drobeček se hýbal a dýchal, ale zdaleka neměl vyhráno, máma ho velmi tvrdě vybízela aby se okamžitě postavil, což se mu dlouho nedařilo. Když farmářka pár minut po jeho narození odcházela, upozornila mě že pokud beránek nebude do 10ti minut stát na nohou, tak ho velmi pravděpodobně vlastní máma zabije. Strávil jsem v jejich boxu následující asi 3 hodiny, potíže byly kromě dýchání se vším ostatním, ale podařilo se mi ho nakrmit, zahřát a nakonec i naučit chodit. Bylo to velké vítězství, i když ještě ne kompletní – večer před mým odchodem sice perfektně cucal z lahve, ale od mámy nechtěl. Nevadí to zvládnul další den – mám z něj radost, to že žije je velké vítězství.
Béééééééééééééééééééééééé
Foto ze 6.5. – výběh ještě není zelený, ale první výhonky se již objevují.
Jehňata neodmyslitelně patří k jaru nejen na Vestrålen, ale po celém Norsku.
Nějak se zde neobjevují nové fotky od výprav které loví nebo lovili letos na Vestrålen (Jirko to je výzva aby jsi sem vyvěsil obrázky těch super tresek co jste nalovili – ale platí pro všechny, nejen pro Jirku s jeho partou)
Přidám pár nerybářských obrázků. Nejsem odborníkem na určování zvířat, ale myslím že tahle potvůrka, která před mým objektivem dovedně schovávala čumák je mladá mořská vydra.
Aktuální vítr, který jsem odhadnul na cca 7 m/s však byl docela dobrým důvodem proč následně zamířit do přístavu a po zbytek dne se věnovat jiným činnostem.
Po několika driftech bez jediného úlovku tresky jsem dospěl k názoru že zde to dnes nepůjde, přemístil se do závětří ostrova a cvaknul alespoň těchto pár obrázků.
Po překonání odporného protivětru mě však na místě nečekaly žádné hladové tresky. Udělal jsem několik driftů, přišlo pár nevýznamných drbnutí, z nichž jsem jedno proměnil v úlovek nevelkého brosmy.
Protože měl klasicky plnou hubu vlastního plynového měchýře, tak jsem si ho ponechal jako budoucí nástrahu.
Velmi mě však u něj zarazil narůžovělý odstín barvy jeho krve. Dokonce jsem nad tímto podivným úkazem s prutem v ruce vydržel ještě dalších několik minut přemýšlet, než jsem si ráčil uvědomit že tohle je vlastně letošní první vzjížďka za slunečného počasí, takže po tom co jsem si tu krev prohlédl bez žlutých polarizačních brýlí, které jsem měl celou dobu na očích už bylo vše zcela v pořádku 8-);-):-D
Přidávám pár obrázků z 15.3.
Bylo slunečné počasí, fajn světlo na fotky, tak jsem se nenechal odradit větrem a vyrazil trochu zapádlovat a otestovat své tresčí místečko.
mikulcak napsal:
Já myslím že pokud někde neni na chatě wifi od majitele tak je jednodušší než platit drahé tarify od operátora domluvit se s někým tady v česku aby třeba dvakrát denně posílal SMS o počasí,to si myslím že je nejdůležitější,práci nechte doma a nemyslete na ni,to si pak pobyt lépe užijete…jinak na hitře kam letos jedu je wifi ale pokud by nešla tak si to domluvím s bratrem přes ty SMSky…
… Mikulčák – souhlas. Všechny kdož uvažují nad norskou simkartou upozorňuji že v Norsku se simky prodávají dost striktně na jméno a D-nummer – což znamená že jsou pro cizince na dovolené dost nedostupné. Řešení s kterým zatím nemám osobní zkušenost, ale vypadá zajímavě lze nalézt zde: http://www.ice.net
Pokud se správně pamatuju, tak funguje v celé Skandinávii, ale kompletní a aktuální info je na jejich stránkách.
-
AutorPříspěvky