Vytvořené odpovědi
-
AutorPříspěvky
-
kim
ÚčastníkTak úlovek kambaly patří dle obrázku do čelědi pakambalovitých a čítá asi 20 druhů. Pakambala velká dosahuje délky do 1m a hmotnosti i 25 kg a žije do 70m. Podle mne se může jednat o pakambalu kosočtverečnou ( můžu se mýlit) dorůstající délky 70 cm a hmotnost 7 kg. V každém případě se jedná o pěkný kus.
kim
ÚčastníkOpravdu pěkný kus kranase. Za 15 let jsem v Egyptě potkal několik velkých kranasů – samotáře, ale neměl jsem štěstí na takového jedince. Odhaduji jejich váhu na 15-20kg. V září tam opět letím a tak se pokusím takového najít. K poměru postavy lovce vážil asi více. Byl již ztuhlý, že nemá prohnuté břicho.
kim
ÚčastníkMifaM opět trefil do černého. Všech 5 bodů platí. Každý rok ve středním Norsku (Hitra) ulovíme halibuty jen ne takové mamuty. Vedení nástrahy je asi nedůležitější předpoklad úspěchu, pokud jsme již na místě jejich výskytu. Myslím, že o lovu halibutů je zde někde celý článek.
kim
ÚčastníkMifakM to popsal přesně. Z jeho informací vyplývá: mít s sebou různé gramáže hlaviček a k tomu přizpůsobené velikosti gum.Vše v dostatečném množství- barvy a tvary. Na těžkou přívlač používám pletenku a lehkou zvládám se silonem.
kim
ÚčastníkCo příspěvek to názor. Asi by bylo nelepší se vydat na cestu do Norska pouze a jenom za rybami. Při cestě a při rybaření poznávat krásy Norska. Některý den si vyčlenit na nějaký výlet do okolí. Každému však svědčí něco jiného. Ovšem, když se dá dohromady dobrá parta norků co jezdí na ryby, je to to nejlepší. Z vlastní zkušenosti vím, že s rodinou jsem tam byl 2x a stačilo. Již tam se mnou nechtějí. Výborná parta rybářů nemá chybu. Je to fyzicky náročný relax, ale stojí za to. Přeji Vám DODO úspěšné prožitky v Norsku. Určitě něco ulovíte ať v přístavu nebo na pobřeží.
kim
ÚčastníkKdyž vidím ten relax od respi nedá mi to a posílám relax opačný. Ten den bylo opravdu zima – vítr byl sice střední, ale velice studený a to svítilo slunce. Samozřejmě jsme naši novačku odvezli zpět na základnu a pokračovali. Nepomohl ani podávaný horký grog. Držela se statečně a než zima zapůsobila ulovila dorše 85 cm.

kim
ÚčastníkNevím jak velká množina si po návratu říká, že cesta a rybářská dřina i za nevlídného počasí nestojí za to. Po oklepání cca 14 dní je vše jinak. Již se hovoří o příštím roce. Mám za to, že kdo je zapálenec bude do Norska jezdit dokud mu to zdraví dovolí. Co se týká únavy ta zpravidla nastává při zpateční cestě a trvá dva, tři dny po návratu. Není však způsobena lovem na moři, ale cestováním. To, že jsme suchozemci a lovíme a to úspěšně na moři zaslouží obdiv a uznání.
kim
ÚčastníkTropy

kim
Účastník
kim
ÚčastníkPoužívám tyto knihy. Pro tropická moře jsou jiné – např. Rudé moře a pod. Za zdařilou považuji 1000 ryb.

kim
ÚčastníkMy stejně vyjíždíme mezi Dolmoya a Froya, takže poznatky od H. Dufka slouží i nám. S těmi horami pod vodou je to naprostá pravda. Za několik let vím, že to tam třeba 3-4 dny nejde a pak nastane pravý opak. Letos jsme tu situaci chytli jen dvakrát a na velikosti tresek to bylo znát. Zpravidla tam najedou malý keleři a pod nima se nechají ulovit velké. Vrcholy hor jsou zpravidla 25 m pod hladinou a spadají do více než 100m.
kim
ÚčastníkMyslím, že Honza Dufek je nejpovolanější k tomu, aby v této lokalitě podal koordináty top míst. Ostatně si myslím, že z jeho kempu je to na ně nejblíže.
kim
ÚčastníkTy kelere – Tondo. Ulovili jsme dorše, polaky (nej. dorš 99 cm a polak 97 cm) a 3 halíci se nám vyvlíkli. Makrel přes 200 ks. Počasí přálo, ale nebyly proudy. Přijedu počátkem srpna- ještě musím na Pálavu. Ostatní osobně.
kim
ÚčastníkNo nám zase za dobrého počasí – téměř bez větru „stála voda“ – hladina jak sklo a žádný drift – to trvalo polovinu pobytu. Také se nám stávalo, že jsme např. půl hodiny stáli na jednom místě. Ryby se také za této situace moc o nástrahy nezjímaly a když tak abych tak řekl nedobíraly a padaly nám. Také jsem letos měl nejvíce ukouslých, utržených ocásků u gum.
kim
ÚčastníkDovolím si kolegové vyslovit můj soukromý názor (tedy neobjektivní – nepotvrzený z více zdrojů) na jarní část norské rybařiny. Mám za to, že se dařilo až v červnu. Jsem však přesvědčen, že to bylo zejména počasím. Ještě počátkem června byly noci mrazivé + větry a pod. Všichni se snaží mít své nádobí a nástrahy v nejlepším stavu, ale asi příroda se postavila proti. Na druhou stranu mám pocit, že se makrely letos objevily nejméně o týden dříve. Vycházím z toho že předešlé roky byly úlovky v dubnu a květnu bohatší. Pomíjím štikozubce, kteří ke tření připlouvají až v srpnu. Za pár dní vyrážejí kolegové na Dolmoya a jsem zvědav jak dopadnou. Kolegové co byli na Lofotech také doplatili na počasí a ryby se jim objevili jen dva dny. Snad se to příští jaro napraví.
-
AutorPříspěvky