Ach jo, tak jsme zase doma, to to zase uteklo. Přijeli jsme v neděli v 1.00 ráno k nám do Doubravice. Cesta proběhla v pohodě. Vyložili jsme batožinu a rozjeli se do svých domovů. My co jsme měli s sebou mrazáky jsme ještě rozdělili úlovky do beden a hurá do peřin.
Letošní letní Roan byl úžasnej, 5 dní počasí jak v Karibiku, pak se sice rozfoukalo až do osmičky, ale promíchala se voda z 18° na 14° a bylo to zase jiný, začala jiná zábava, keleři a obecňačky ve větších hloubkách a všude přítomné makrely jak špalky. To se kolikrát sotva daly vzít do ruky. Autobus jsme nakládali v pátek ráno a odjížděli jsme za vydatného deště a 8-10 větru. A mělo být ještě hůř, viz zprávy z Bakkanu a Bessakeru, Roan je ve stejné oblasti.
Na vodě jsme byli denně, poprvé od r.2003 a po 20 návštěvách Norska jsem konečně viděl polární záři, někdy to bylo slabší ale večer 26.8. to bylo ohromný a byla po celé obloze. Ti co ji viděli v minulosti v jarních měsících v plné barevnosti sice ohrnovali nos, ale my co ji viděli poprvé, jsme zírali na terase na oblohu a popíjeli Veltlín.
Byla to skvělá aktivní chytačka a nezkazila mi ji ani negativa jako to, že asi po zápůjčkách kamarádům loni v létě a letos na jaře, kdy jsem se nezúčastnil, navždy odešel echolot, což byl průser a chytal jsem z paměti. Taky v GPS se nějak podělala karta s mapami a nechtěla se načíst a slušně řečeno to hlásilo „seš v řiti“, nic nefunguje“. Ale naštěstí jsem tam nebyl poprvé a tak jsem se nějak zorientoval i bez techniky, bylo to jako když jsme kdysi začínali.
Celkově letní rybačku hodnotíme jako hodně zdařilou, počasí špičkové, ryb hodně a všemožné druhy a dlouho jsme si nezachytali tak jako letos.
