Vytvořené odpovědi
-
Příspěvky
-
To Janka – to si myslím, že je dobrá zpráva. Když vezmu v potaz, že komerční rybáři ročně vyloví cca 2,5 mil. tun ryb, tak už jim snad dojde, že pár rybářů s klackem v ruce pro ně nejsou konkurence.Myslím, že i stát si snadno spočítá, že příjmy z rybářské turistiky jsou daleko větší, než je tržní cena turisty ulovených ryb. Že by se to nějak odrazilo na limitu vývozu ryb pro sportovní rybáře,jak se ptá Salmon, tomu bych moc nevěřil. Oni dobře vědí, že po zavedení limitů rybářská turistika nepoklesla a jestli přeci, tak to budou správně přičítat globální ekonomické krizi a né vývozním kvótám. Spíše si myslím, že to smete pod stůl úvahy o rybářských povolekách na moře o kterých se už nějakou dobu mluvilo i když né na oficiální úrovni. Takže teď už si jen nezkazit dobré renomé, které, na rozdíl od Němců Češi v Norsku ještě mají, nějakýma blbinama s pašováním a můžeme se těšit, že to takhle nějaký rok ještě vydrží
Já osobně dávám v Norsku přednost vláčce a chytám obvykle se šňůrou 0,15, nejčastěji s Fireline a Spiderwire, ale teď jsem testoval ke své spokojenosti i strenku. Myslím, že na barvě záleží jen do jisté míry – v malých hloubkách, za jasného počasí, čisté vodě atd. Ve větší hloubce už je to podle mě jedno, takže dávám přednost žlutozelené barvě, protože líp vidím, kudy šňůru s nástrahou vedu. Vlasec nemusím, i když jsem s ním samozřejmě před léty začínal. Jednak jsem ještě nenašel žádný, který by po se čase a tolika hodech nezačal kroutit a smyčkovat, jednak mi přijde šňůra citlivější – má rychlejší reakci. Hlavně když to “šourám” úplně při dně na odhoz třeba 50 m, má vlasec díky průtažnosti zpoždění a když zaváznu na dně, “dozvím” se to s vlascem o chvilku později a to už třeba visím. Člověk pak přijde o nástrahu, o kterou se šňůrou nepřijde, protože tam ten drc cítíš okamžitě. Ale myslím, že je to taky věc názoru a zvyku, ostatně začíná nám sezóna a tak všichni můžou testovat, jestli je v tom nějaký rozdíl.
Jen potvrzuju, že v ČR není pojišťovna, která by pojistila škody způsobené provozem lodi. Ale plnou pravdu má Doki, když se vymyslí dobrý příběh, dá se to uhrát – např. “nesu takhle po molu 20kilovej norskej žulovej šutr, protože se mi hrozně líbí a chci si ho vzít domů do skalky na památku. Najednou bác, vyklouz mi a jak na potvoru rovnou na loď, zakotvenou u mola”.
Ale pojištění odpovědnosti se vyplatí i u dalších případů. Třeba 2 kluci u nás přerazili prut, kterej měli od nás z půjčovny, my jim to potvrdili, pojišťovna zaplatila. Jen se to musí správně napsat.
No v Norsku je toho k vidění tolik, že je to na pár měsíců, nebo let. Záleží na tom, co tě nejvíc zajímá: příroda, kultura? A taky, kolik bys na to chtěl obětovat času. Na trase do středního Norska (směr Trondheim) to chce aspoň 4 dny navíc, aby člověk viděl spoustu zajímavých věcí. Pokud by tě to zajímalo, kontaktuj mě, navrhnu ti nějakou trasu dle vlastních zkušeností. Ale určitě musíš za Oslem uhnout z nudné E6 kamkoliv jinam.
Dopravní info z Norska – včera jsem dorazil na Halsu po trase Oslo – Berkak(E6) – Surnadal – Halsa, všechny silnice čisté, bez sněhu, suché, naprostá pohoda.Pradoxně nejhorší počasí bylo v Oslu. Nevím, jak vypadá Rv 3, celnící v Oslu,po tom co nás probrali a nechali vyložit polovinu vleku nám doporučovali E6. Žádné uzavírky kvůli sněhu a lavinám jsem nikde neviděl. Takže všem – šťastnou cestu, vyražte, cesta na sever je volná!
To Miky – jseš sice trochu off topic nicméně- Altu a Tromso lítá s přestupem v Oslo Norwegian air shuttle – norská nízkonákladovka. On line booking na http://www.norwegian.no , vše funguje ok.<
Stačí ti klasický vláčák, nějaké pikříky tak do 60 g, případně těžší plandy, pár hlaviček a gum. Je to opravdu spíš o výběru místa – viz poznámky Miloše – vyber flek, kde se dostaneš k vodě, budeš mít šanci rybu dostat ven, kde se voda “hýbe” a hlavně kde je nějaká hrana nebo sráz, aby před tebou nebylo dlouhé mělké pole, zarostlé kytkama – to bys furt jen trhal. Dá se i na těžko “na maso”, ale počítej s tím, že občas uvázneš – to ale při vláčce ze břehu taky – ryby bývají pod pobřežní hranou, tak musíš trochu do rizika. Větší polak nebo keler ti to stejně pod tu hranu napálí, tak to chce trochu cviku a štěstí.
To Bocman: No moc konkrétní nejsi, co se otázek týká, nicméně něco si z toho vyberu- špatně jsi mě pochopil, nejde o to že je výhodnější to realizovat přes realitku ale ono se to v Norsku ani jinak nedělá. Nikdo ti nic neprodá jako u nás “z ruky do ruky”. Provize RK není malá ale to tě nemusí trápit, platí ji prodávající, kupující platí daň z převodu nemovitosti. Když říkám “přes RK mám tím samozřejmě na mysli norskouRK. Oni zařídí vše potřebné včetně vkladu do katastru nemovitostí. Také by ti měli vyřídit tzv.D-number(Temporary International verify Number), což je něco jako náhrada za naše rodné číslo a je to tvůj kód ve vztahu ke státu abys mohl platit daně z převodu, daň z nemovitosti, zřídit si v Norsku třeba bankovní účet atd. Bez D- number jako by jsi neexistoval. Píšeš, že neumíš řeč – žádnou nebo myslíš norštinu? Bez norštiny se pro začátek obejdeš, bez angličtiny nikoliv, to si neumím představit. K serveru – Finn je nejlepší i když je jich několik podobných. Otevřeš Finn, zvolíš jestli chceš domy(bolig) nebo chaty(hytte) a pak už jen vybereš kraj(třeba More og Romsdal) a okres(kommune, třeba Halsa) a jsi v nabídce pro danou oblast. Je toho fakt sposta na napsání, jestli tě to vážně zajímá klidně mi zavolej na Skype, můžem o tom tlachat hodiny.
To, co dal Dalibor do svého příspěvku, je ze staré diskuze. Popsat celou problematiku by asi bylo dost obsáhlé, spíše bych to viděl – ptejte se a já odpovím, jestli budu vědět. Tím nechci říct aby z toho byla další Zapova poradna, to bych asi nerozdejchal :-)))))
je mi to jasný, všichni víme o čem je řeč. Já jsem to tu spíše prezentoval proto, že spousta lidí si myslí,že letecky je to nereálné(hlavně cenově). V září tam budu, tak doufám, že se klukům bude líbit.Třeba se příští rok uvidíme.
To Lubos: Máš pravdu, že tam mám věci ale na druhou stranu dost lidí to letadlem zvládne i s výbavou. Ono to pak chce taky zvážit, co člověk doopravdy potřebuje. Vím z vlastní zkušenosti, že když se jede dodávkou ve čtyřech, tak je plná až po střechu a polovinu věcí ani nepotřebuješ. To je zkrátka každýho věc.
Jestliže to ale chce člověk pojmout i s tím aby něco cestou viděl, tak samozřejmě nemá cenu mluvit o letadle.
Samozřejmě že ano. Jen bedna prostě nesmí mít víc jak 20kg. Buď jí dám do tašky nebo obalenou smršťovací folií dám jako zavazadlo. Ještě se nestalo, že by od nás někdo odlétal a měn problémse zavazadly.
Nahrávání ...
