Vytvořené odpovědi
-
Příspěvky
-
Nebylo by dobré k fotografiím psát, zda byly uloveny do sítě, na šňůru nebo na prut? Část lidiček to tady mate do té míry, že jsou schopni dokonce gratulovat k úlovku rybářům, kteří ještě do Norska letos nedorazili. Včera se v Zanzibaru fotili turisti s halibutem 63 kg, kterého sem přivezl rybářský kutr, který byl ráno sbalit tenatové sítě po noční šichtě. Fotka spokojeného rybáře se taky někde jistě brzy objeví. Je to asi marketingově účinné, ale přijde mi to trapné.
Chlapi, co hulíte u tohohle poradního ohně. Musí to být extra zboží. beru dva metráky za jakoukoliv cenu.
Diphyllobothrium latum (Škulovec široký)
Hostitel: člověk, šelmy psovité, medvědovité, kočkovité
1. mezihostitel: sladkovodní korýši
2. mezihostitel: drobné sladkovodní ryby
3. mezihostitel: dravé sladkovodní ryby (štika, lososovité, okounovité)
S dravými rybami se může dostat larva do brakických vod a s lososy do moře – tam se patrně nakazí tuleni. O vývoji parazita v mořském prostředí zmínky nejsou.
U člověka se tasemnice vyvine do délky několika metrů. Pokud má člověk dostatečný přísun vitaminů skupiny B a pevné střevo, mohl by to být ten nejlevnější a nejméně namáhavý způsob jak si udržet figuru.
To, co nacházíme v mníkovcích a treskách larvy škulovce nebývají. Pokud by se tam přeci jen zatoulala, tak riziko rozvlékání tohoto parazita ze zbytků hrozí pouze, pokud by je zbaštil ploutvonožec. Ten se na ně ale v….e, raději si chytí živou, zeslabenou rybu zamořenou třeba Anisakiemi.
Anisakis simplex
Hostitel: mořští savci (v jejich zažívadlech žijí dospělci a dochází k rozmnožování)
1. mezihostitel: korýši, v nich dochází k larválnímu vývoji
2. mezihostitel: ryby nabo hlavonožci (není nutný k vývoji invazeschopné larvy, třeba larvy škrkavek psích u lidí), zvyšují možnost většího šíření parazita
Člověk není definitivní hostitel, pokud pozře larvy z nedostatečně tepelně opracovaného rybího masa, může dojít k alergické reakci (zvracení, průjmy). Parazit se v jeho střevech ale nevyvine. Larvy ze střeva nebo žaludku migrují oproti studenokrevným živočichům výjimečně a větší nebezpečí představují větší počty pozřeného parazita u lidí se špatnou imunitou. Tam může dojít k opouzdření larvy v těle kam může být zanesena krevní cestou a problémy pak odvisí od toho, kde se larva ubytovala.
Takže odpověď na otázku pana ZAPY: vyhazováním začervených zbytků do moře k šíření parazita nepřispívá za předpokladu, že zbytky nezkonzumuje mořský savec, což je v NO málo pravděpodobné. Zda larva z masa ryby dokáže přežít pasáž zažívadly korýšů třeba kraba se nikde neuvádí. Tady sloužit nemohu a psát, co si myslím nebudu, protože myslet znamená h…o vědět. Larva, aby žila potřebuje výživu a kyslík, kterou jí do svalů ryby přináší kolující krev. Takže pokud rybu zabijete, vykrvíte, zbytky po filetování necháte do druhého dne se někde spolu s obsahem rybích střev “uležet” larvy vám na cestu na moře, kam odpad jedete většinou vysypat druhý den zpívat nějakou pěknou budovatelskou píseň nezvládnou. S jistotou je ničí dlouhodobé zmražení a běžná tepelná úprava 60 st. C 10 min v jádře upravovaného masa. Kratší dobu grilování nedoporučuji.
Petr1K cituje pasáž, kde se autor trochu zapletl do sítě vlastní povrchnosti. Lepší by bylo citovat například z fyziologie obratlovců nebo Zákona na ochranu zvířat proti týrání, do kterého jsou ryby právě pro svou schopnost bolest cítit zařazeny.
Já nemám čas pátrat po informacích v článcích za pět peněz. Napíšu to, co si pamatuju ze škol.
V těle obratlovců jsou receptory bolesti reagující na chemické látky vnitřního nebo vnějšího prostředí, které po podráždění způsobí vznik reflexního oblouku, který vede část těla nebo celé zvíře se z dosahu bolestivého podnětu dostat. Bez pocitu bolesti by nebylo ani “reflexu” , na který se autor odvolává. Paměť do toho není třeba v tento okamžik vůbec montovat, to je o něco vyšší dívčí. Kdo však tvrdí, že ryba nemá paměť ať si koupí rybyčky – po pátém krmení se při pohybu před akváriem budou sjíždět k hladině, protože si pamatují, že po podobném ruchu obvykle následuje krmení.
Rybář je lovec. Při rybolovu používá různé metody, které více či méně rybu zraňují. Měl by to prostě jen brát v potaz, chovat se tak, aby utrpení bylo pokud možno co nejméně a neschovávat se za nesmysly, které někde vyčetl nebo sám vymyslel. Ten kdo za každou cenu vyznává rybaření chyť a pusť v domnění, že je k rybám ohleduplný, může být v mnoha konkrétních případech mimo mísu. Já ryby chytám, pouštím a nebo zabíjím podle toho, v jakém stavu je z vody dostanu. Nepřemýšlet o tom a necítit zodpovědnost za svá rozhodnutí by bylo asi pohodlnější.
ZM psal: “Také příklad ucpaného nosu,zavřených úst není adekvátní k stavu a způsobu dýchání ryby.”
Nesouhlasím s Vámi ZM a není v tom nic osobního. Snažíte se psát k věci a to mám rád. Ryba plynový měchýř k dýchání nepoužívá, o tom jsem se nikoho přesvědčit nepokoušel. Vzduch nebo směs plynů, chcete-li v plynovém měchýři ryby, igelitovém pytlíku nebo nafukovacím balónku nebo potápěčské bojce nebo Vaše uzavřené plíce (v tom okamžiku jsou jen vakem se vzduchem) se bude chovat při rychlém vynoření z 10 m stejně – plyn zdvojnásobí svůj objem, to je jedno z pravidel fyziky, která se tu občas někdo pokusí vyvracet, ale navzdory tomu platí a platit budou. Jedné nepřesnosti jsem se přece jen dopustil, to mi vytknout můžete. Vám se nic nestane v případě, že jste se nadechl na hladině a pak se potopil a ne z dýchacího přístroje v 10 m – tam je třeba k tomu, aby se Vám plíce naplnily vzduchem dvojnásobný tlak než na hladině. Vím to, jsem kromě rybáře i potápěčem nad 64 rovnoběžkou.
Dušení ryby na vzduchu a poranění vzniklá neúspěšnou dekompresí jsou dvě naprosto rozdílné věci a vůbec spolu nesouvisí. Můžete tu blíže vysvětlit účel použití té injekční stříkačky?
Jinak s obsahem Vašich příspěvků souhlasím. To DVD máte na mysli z Lopy, na kterém aktéři rvali ryby z vody elektrikou – to není zrovna dobrý příklad šetrného přístupu k rybám, pro nikoho.
Děkuji paní Janko, potvrdila jste mi, že to dělám správně a rozšířila mi svými znalostmi dále obzor.
BOBO pěkně napsal ve svém příspěvku, kde jako jeden z důvodů proč nejíst rybí maso uvádí:
” 4. etická stránka Ryby cítí bolest stejně jako ostatní živočichové, o tom není pochyb. Při rybolovu na moři je chyceno velké množství ryb a jsou zpracovávány přímo na lodích.Ryby po vylovení mají (kromě jiného)problémy s dekompresí, čímž velmi trpí, navíc velmi pomalu umírají a jsou kuchány a zpracovávány ještě zaživa!”
Takže fakta:
Ryby cítí bolest.
Zdoláváním u ryby vždy dojde k poškození zdraví – ať jsou poranění viditelná nebo skrytá.
Plyn ve vzduchovém měchýři se u ryby vytahované z vody rozpíná a k největší expanzi dochází v průběhu posledních 10 m. Jestli si to chce někdo vyzkoušet, může se potopit do 10 m zavřít pusu, ucpat si nos a nechat se samovolně vynést na hladinu – zkolabují mu krevní oběh v plicích, pokud se mu rovnou plíce neprasknou a nezkolabují, tečka – tak to prostě je. V životě jsem v Norsku neviděl rybáře, který by trpělivě vodil rybu pod lodí a čekal až se “vyprdí”. To, že ryba odplavala po vyháknutí pod hladinou není důkazem, že nemá poškozené zdraví díky dekompresi – “nalokání se” vzduchu na hladině nemá s dekompresí nic společného, při tom rybu vystavíte na vzduchu šoku a dále jí začínáte na vzduchu pomalu dusit. Dekompresní poranění vznikly dávno předtím. Zářným příkladem jsou mníci, kterým leckterý šibal propíchne háčkem vyhřezlý jícen, aby se mohliu znovu potopit a v klidu – zdechli. To, že jícen vyhřezl je důsledkem toho, že mník jako ryba dna není zvyklý na takové změny tlaku, jako treskovité ryby a Vaše rybářské hrátky nezvládá, protože neúměrně roztažený plynový měchýř vytlačil z jeho těla co se dalo. Dalším příkladem je vniknutí plynu pod rohovku mníků, okouníků a pod. – musí to být hrozná bolest – to snad raději ani nezkoušet. Patří BOBO opravdu tyto ryby zpět. Pokud si myslíte, že ano aspoň se před tím než je hodíte zpátky přesvěčte, že jsou po smrti. Jinak mezi Váším přístupem a přístupem zlatokopů zaměstnaných na plovoucích továrnách na rybí prsty nevidím žádný rozdíl.
Prezentujete v krátké době dva zcela odlišné názory na stejnou věc, BOBO, jeden moudře moralistický a druhý, který silně alibistický, který platí.
Čemu vlastně naučíte nováčka jako zkušený rybářský doprovod na loďce, když se nechá zlákat nabídkou Vaší cestovní kanceláře a vyrazí s Vámi na svou první rybářskou výpravu do Norska.
No tak hoši přibrzděte.
Tohle je vlákno o Z-linu a trochu o WFTéčku. ZAPA má dost velký rybářský kule na to, aby tu psal k věci, což se o většině z ostatních mnohdy říci nedá.
Není třeba se do něho takhle navážet. Vamor si tím, že sem pověsil video řekl o názor k jeho obsahu a dostal ho a nemyslím si, že by to byl útok na jeho osobu.
Místo ploužáku na diskotéce bych si se ZAPOu radši zarybařil na jedný lodi, ale každý má holt jiné sny.
Na moři by se mněl každý chovat tak, aby svým chováním nezpůsobil újmu na životě, zdraví nebo majetku sobě a ani nikomu jinému. Jinak se dovolená, na kterou se většina z nás moc těší a nemůže se jí dočkat stane velkou noční můrou, pokud to nedopadne ještě hůř.
Protože ne každý má pud sebezáchovy nastavený tak, aby sebe a ostatní do šlamastiky nedostal, čehož jsme každoročně svědky, existují pravidla, tedy předpisy, jak se chovat, aby riziko bylo co nejmenší. Tyto předpisy jsou právně vymyhatelné a jejich porušování bývá potrestáno.
Výše bylo popsáno, že je možné bez omezení řídit rekreační plavidlo do 8 m s 25 HP motorem, to je dost velká a dost rychlá loď na rybaření při pobřeží a většina z vás z delší lodi, snad jen s výjimkou kútru s norským kapitánem nerybařila.
Pokud chce někdo rybařit na větší lodi nebo lodi se silnějším motorem, musí projít odpovídajícím kurzem pro řízení takového plavidla nebo s sebou přibalit někoho, kdo se narodil po 1.1.1980, bude ochoten loď řídit a já přidám ještě jeden svůj požadavek na tuto osobu – umí takovou loď řídit. Každému bude houby platný, že předpisům bylo učiněno zadost, když pak věkem zmoudřelý čtyřicátník otočí na vlně loď plnou lidí břichem nahoru, protože jí řídí prvně v životě a vestu si nikdo nakonec nestihne navléknout, protože netušil, že kněčemu takovému může dojít a jediné na co je připravený, je cukání na konci šňůry.
Buďte opatrní, předvídaví a připravení, pak se vám nic zlého nepřihodí a pokud se chcete vyhnout konfliktu se strážci zákona, dodržujte předpisy.
Myslím, že to je jednoduchý návod, který si většina lidí dokáže zapamatovat. Kdo ne, měl by si najít bezpečnějšího koníčka.
Miloši, taky všechno nejlepší i tobě.
Píšeš dobře, vtipně a nebojácně. Mám rád tvoje příspěvky.
V nové roce ale přeci jen začni opravdu raději tou základní školou, truhlařinu si raději přiber až na učňáku, najednou by toho mohlo být opravdu moc.
Z-line nebo kvalitní prut s očky?
Není to tak, že v Z-line, pokud není ohnutý je šńůra vedena středem prutu a napnutá se nedotýká stěn. V okamžiku zatížení se prut začne od špičky ohýbat díky tomu, že se šňůra opře o blank uvnitř prutu. Šnůra tak zapojuje materiál prutu do práce při zdolávání ryby mnohonásobně více tlakovými body (platí pro horní díl prutu), než je tomu u oček. Tam platí, co očko, to bod tahu na materiál prutu. Otázkou je, jaká hustota osazení prutu očky je dostatečná k tomu, aby se materiál, prutu do práce ideálně zapojoval. Myslím, že u kvalitních prutů (třeba Nevercrack) tomu tak je. Rodíl užitné hodnoty mezi oběma skupinami prutů ve prospěch jedné nebo druhé skupiny je prakticky nulový. Řada prutů s vnitřním vedením šňůry je marketingový tah na peněžeňku každého, kdo už se ke kvalitnímu prutu propracoval a pokud ho neodrovná, nenakupuje dál. Je to nový módní trend a může se, stejně tak jako se nemusí, stát součástí vlastní image každého rybáře.
Já své ušetřené peníze letos raději vyhodím asi za něco jiného, nejspíš za Garmin 620.
Z Norska doma už dlouho. Znovu do Norska daleko. Na diskuzi tady jeto znát. Přituhuje.
Na stranu Miloše se nepostavím. Miloš by se měl méně věnovat čtení literatury pro čtenáře s IQ nad 100 a zopakovat si vědomosti ze základní školy. V tomto případě kapitolu Smykové tření. Vím o pár školách, kde je málo žáků a určitě by ho zapsali. Kdyby nebyl z Ústí, typoval bych ho na Mimoň, protože je tentokrát úplně mimo.
Velikost smykového tření závisí na tvrdosti, drsnosti povrchu a síle, kterou na sebe dva předměty působí, přičemž vůbec nezáleží na velikosti styčné plochy, pokus síla, která v místě dotyku působí není tak velká, že mění skupenství materiálu styčných ploch.
Šňůra, vnitřek prutu nebo očka chcete-li budou tím méně opotřebované z čím tvrdšího materiálu budou, čím bude hladší vyvedení jejich povrchu a menší síla, která na ně bude působit.
Moje rada pro každého, kdo chce na vercajku ušetřit. Nechte si zalaminovat Milošovu fotku, vystříhněte si z ní pilkr a přilepte ho bez zátěže na konec šňůry. Žádná ryba Vám nezabere a ani pilkr nebude vyvíjet téměř žádnou zátěž na konci šňůry. A nezapomeňte na osvědčený kýbl na hlavu.
Nahrávání ...
