Vytvořené odpovědi
-
Příspěvky
-
Já vyzkouším spíše zázrak od Collonilu
Outdooristi ho docela chválí a je to ta nejhypersupermodernější ochranná srágora
😉
A já jenom dodám, že vloni na Senje po celodenním mrholení jsme bez vyjímky na lodi protekli v plovoucích oblecích od Sundridge. Kuřáci měli i mokrá cigára v kapsách podobleků. Tak jsme chvíli společně nadávali na předražené hadry, až jsme se shodli, že je všichni pereme (necháme prát) v pračce a nikdo to znovu neimpregnoval. Já tedy mám své výhrady z jiných důvodů, ale bez pravidelné impregnace je asi nespravedlivé chtít i od obleků za cca 6. 000,- trvalou voděodolnost.
Čančík ale neprovozuje klasický e-shop.Kdo přesně ví, co chce, může objednat přes formulář a firma údajně posílá na dobírku. Nemám ale osobně vyzkoušeno.
Kdo by chtěl pastu i s řemenem na prkénku může zkusit největší obchod pro nožíře a nadšence oboru u nás – Jatagan :
http://www.jatagan.eu/scripts/hledej.php?rz=1&retezec=zelen%E1+brusn%E1+pasta
a komu stačí samotná pasta, je možné koupit u V.Špičáka tady :
http://www.nozirske-oceli.cz/lesteni/lestici-pasty
To balení 0,85 Kg vystačí patrně na několik životů 🙂
Anebo se někdy vydat na nějákou z nožířských výstav – stojí to určitě zato. Nejproslulejší je začátkem září v Příbrami, v prosinci a dubnu bývá v Praze v Novoměstské radnici, začala i nová tradice pěkně navštěvované výstavy v Brně. Termíny je možné zjistit na již zmiňovaném středobodu světa českých nožířů – http://www.knife.cz. Jenom si raději sebou neberte moc peněz, tam přechází oči z mnoha krásných věcí 😀
Tak jsem volal do DK Auto a vypadá to velmi solidně. Cena na den jen o 30,- Kč vyšší, než akční cena od Nakiho a aut mají dost – nabízeli mně volné všechny tři typy, o kterých jsem už psal. Zvolili jsme osvědčený Ford Transit. Jsme na něho už zvyklí z minulých cest a má deklarovanou spotřebu o cca 2 litry nižší, než třeba ten Peugeot. Sám mám Mondeo s podobným motorem, takže vím, co od toho čekat.
Děkuju ještě jednou JAKABO za tip a i těm, kteří se mně ozvali soukromou zprávou.
Ad obytňák : v Transitu jsme taky v “krokskách”, 2 lidi můžou současně spát a přes Německo jede 150 Km/hod. 🙂 Soroyu dáváme za 40 hodin i s mnoha docela dlouhýma přestávkama. Čistej čas jízdy odhaduju na necelých 30 hodin. To by se obytňákem skoro jistě nedalo, ale pro ty, kteří berou i cestu za součást dovolené v Norsku a neřeší finance, určitě pohodová varianta.
Máme něco rozjednaného a o víkendu by snad mělo být jasněji. Pokud se nedohodneme, budeme řešit dále. Proto jsem tam zatím ani nevolal kvůli upřesnění detailů. Z tvého posledního příspěvku vyplývá, že půjčují i do ciziny – pokud byl tedy kamarád taky na rybách 🙂
JAKABO napsal:
Dám ti typ http://www.dkauto.cz
Dík. Máš s nimi osobní zkušenost? Nebo někdo ze známých?. Díval jsem se k nim a nenašel jsem, jestli akceptují i výjezdy do zahraničí. Mají denní limit 400 ujetých kilometrů, což se při daleké cestě na Soroyu dá řešit o 2 dny delší výpůjčkou a stále je cena docela přijatelná. Kdo jezdí jen do středního Norska, tak je to úplně v pohodě. Vozový park vypadá velmi slušně (Peugeot Boxer Bus, Ford Transit Custom a Renault Trafic New – vše devítimístné, auta cca rok stará) a přistavují na libovolné místo v Čechách, na Slovensku nebo na letiště Schwechat (Vídeň). Tolik rychlovka i pro případné další zájemce.
My máme odjíždět na Soroyu 18.6. a zatím auto taky stopro nemáme. Naki má na tuto dobu vše již zamluvené a “naše” obvyklé je tento termín mimo Čechy. Něco se rýsuje,ale oproti 9místnému Fordu o něco kratší Ducato a cena kolem 27.000,-. Poptávali jsme leckde a zatím to na vyskakování moc není 🙁 Kamarádi jedou v květnu na Smolu obytňákem a tam je cena kolem 40.000,- a ještě budou stejně muset vzít vozík. Já to tedy jako výhodu (bylo zmíněno, že nesmíš za jízdy ležet) vůbec nevidím, ale chtějí zkusit něco jiného. Jezdí už hodně let …
dub napsal:
Mňa by zaujímala zrnitosť kameňa na finálne dobrúsenie. Ď.
Trochu se bojím, že je to podobná otázka pro lidi kolem nožů, jako pro rybáře : ” jaký je nejlepší prut na vláčení?” 🙂 Já jsem po desítkách let zkoušení dospěl k variantě : 250 grit na základní nabroušení, 1000 grit na finální dobroušení a poté pár tahů na výše zmiňované korundové “ocílce” od J.Bělského. Poměrně rychlé a s velmi solidním výsledkem. Mám na to sendvič obou uvedených zrnitostí – koupit se dá třeba tady :
Samozřejmě jsou k dispozici i kameny s gritem 6000 na dokonalé lapování, ale to pro účely vyříznutí svíčkové z tresky považuji za naprosto zbytečný luxus 😀
MifakM napsal:
TTKnives napsal:
Jsou vhodné i pro nerez a hodně tvrdé materiály (na které se standardně používá diamant) ?
Jsou. Korund je tvrdostí jenom kousek pod diamantem. Mám od Honzy Bělského “ocílku” s jemnějším gritem. Tu používám ale až po základním nabroušení nože na klasickém karborundu nebo na japonských vodních kamenech k finálnímu “utažení” ostří. Udělal jsem si před pár týdny prkénka s kůží a brusnou pastou na úplně dokonalý finiš. Tak uvidíme,jestli bude nějáký rozdíl proti korundu. Vloni v Příbrami na výstavě jsem koupil i ploché korundové brousky, které se chystám vzít na moře na háčky. Mně ale broušení docela baví, když to zrovna nedělám každý večer pro celou partu:-), takže sám požívám nože s nižší tvrdostí oceli. Brousí se, podle mé zkušenosti, lépe a není problém je za pár desítek vteřin až několik minut dát zase do špičkové kondice. Oceli typu D2, Elmax, RWL atp. už vyžadují trochu více trpělivosti a “grifu”. Je pak otázka, jestli je taková špičková “práškovka” pro lidi, které broušení až tak nebere, úplně výhoda ….
ZAPA napsal:
Chcete radu starého vlka? Neřešte nosnost, řešte konstrukci jak je zpracovaná. Tím eliminujete trhání při mírném poškození.
Pane Apnea Rozhodně vám tu velkou rybu přeji. Na Soroy se jistě dá chytit i když čekat můžete celý život.
To ohledně konstrukce šňůry určitě dává smysl a stojí rozhodně za úvahu.
Za přání děkuji – i když tuším, jakou mám skutečnou šanci. Přesto při každém spuštění nástrahy doufám a patrně nebudu sám 🙂
Ostatní je asi jako debata, jestli potraty ano nebo ne. Pokud je vám dost let na to, abyste si už udělal z dostupných informací vlastní názor, tak nějáký máte a těžko vás jeden další zásadně ovlivní.
Měl jsem už na prutu rybu, se kterou jsem ani nehnul, když zalehla ke dnu. A jednalo se o “roxor” WFT Elektra Speed Jig 300-1600 s WFT Strong 0,32. Patrně se opravdu vyříznul há(če)k z tlamy a já letěl přes půl lodě. Kolegové můžou potvrdit, že jsem radost neměl. Ale kdyby rupla šňůra, byl bych asi pořádně nas…..án.
Z časů, kdy jsem lovil harpunou (na nádech) vím, jak málo stačí k “přidržení” i nevelké ryby u dna za vegetaci, kameny a pod. To jsem mockrát VIDĚL, ne odhadoval z projevů výbavy na hladině, jak je to u 99,9% rybářů. Pevnější šňůra může být výhodou.
A na závěr, protože za 5 minut rozhovoru se dá vyjasnit víc, než za dva dny na net-fóru : většinu času v Norsku chytám na šňůru 0,18 mm 😀 Hezkou neděli …
ZAPA napsal:
Pane kolego “apnea” kolik jste takových chytil, nebo pouze viděl?
Lada, to jsem si oddechl, už jsem myslel na nejhorší. Věřte, že nosnost přes 20kg je na Norsko značně nadsazená. Já považuji, kupovat extrémní pevnosti, za vyhazování peněz. Pletenka není to nejslabší místo mezi lodí a rybou.
Takovou jsem zatím nechytil žádnou. Ale na Soroyi, kam jezdím, se to může stát s nezanedbatelnou pravděpodobností. Když se to stane, na výměnu šňůry už čas není 🙂 A pokud si uvědomíte, že údaje výrobců jsou většinou značně nadsazené, uzel (podle složitosti) snižuje pevnost i na méně než polovinu, tak proč tam nemít rezervu ke zvednutí halibuta ode dna. Jinak se taky raději spoléhám na dobrou brzdu navijáku ….
ZAPA napsal:
Mám dotaz, na co potřebujete šňůru s nosností 30 nebo dokonce 50kg?
Co třeba na ryby s hmotností 100-200 kg ?
Sim napsal:
Hodně dobrý video, fakt jsem se lekl. Jestli jsem dobře viděl, tak to byl velkej bílej?
Velkej bílej není v chorvatských vodách zas až taková vzácnost, jak se snaží turistům vsugerovat cestovky. A nejen ten. Žraloci jsou na Jadranu relativně běžní. Sám jsem se minul v květnu roku 2007 kolem mysu Marlera (úplný jih Istrie) s “big white” cca o týden. Místní spearfisher, který na úplně stejném místě lovil v druhé polovině května na nádech si prý málem nas..l do neoprenu:-) Žralok se potom přesunul někam k Cresu. Vidělo ho tenkrát více lidí, ale pod vodou to musí být docela šok. Myslím, že kolem roku 2002 na poloostrově Pelješac u vesničky Sreser vytáhli rybáři udušeného (zamotal se do sítí) žraloka kolem šesti metrů délky. Tahali ho jeřábem na molo a turistům prý zakazovali fotit. Bleskově si pro něho přijeli z Rijeky a a vyrazit z místních nějáké info je skoro nemožné. Já se tam roky jezdil potápět na stěny u Dingače, ale při jakémkoli dotazu na téma “morski pas”, odváděli za nervózního pokašlávání řeč jinam. Tohle téma je u nich prostě tabu, kvůlivá turismu. Takže – žraloci v Jadranu normálně žijí, včetně druhů s nejhorší pověstí. Že byste s tím krasavcem ale potkali ve vodě, je pravděpodobné veeeeeelmi málo. Na fotce z Dingače držím čerstvě přepůlenou ropušnici nějákým (patrně) menším exemplářem. Někde kolem byl(i) …
Ta pásová pila, to je tedy slušný stroj- asi docela nutnost na zmrazené ryby vcelku. V hotelové kuchyni u Ahmada jsem byl, ale pilku tam nikde neviděl. Mají patrně někde stranou přípravnu surovin. Není nic jednoduššího, než si uříznout z padesátikilovýho halibuta 2 porce k večeři 🙂
Vypadá to, že sníh roztál a u moře bude celkem pohodový počasí. Tak ať lapnete něco výjimečného, když se tam ve výjimečnou dobu vydáváte!
Nahrávání ...
