Ne, Kime, naštěstí ne (zda to bylo větší štěstí pro mne nebo pro hada dodnes není jisté :-D)
Přijel jsem takhle po delším čase v cizině z5 do Čech. Nedařilo se mi dovolat se kamarádovi a protože jsem měl cestu kolem, přepadnul jsem ho bez ohlášení – chystal se někam odjet. Povídá: jestli Ti to neva, tak mi pohlídej barák, ledničku a bar víš kde najdeš, zítra odpoledne jsem z5. Barák plnej hadů. Než jsem šel spát jsem je ještě obešel a provedl kontrolu jestli je vše ok, chybějící pojistné přísavky na jednom terárku jsem si všimnul, nikde jsem ji nemohl najít, tak jsem usoudil že to je asi ok a tenhle had nezlobí. O omylu mě had přesvědčil v 5 ráno. V průchodu až k posteli kde jsem spal mu nic nebránilo, kdyby tam byly dveře jistě bych je večer zavřel. Jako první jsem samozřejmě hned splašil majitele na mobilu, ten se jen ujistil že to není ta největší samice (ktrá obývá samostatnou místnost a váží zhruba stejně jako já) a flegmaticky povídá: Chytni ho a vrať ho kam patří, bude nasr.nej, bude na tebe syčet, ale to zvládneš.
Měl pravdu. Zvládnul jsem. Po návratu se mě zeptal jestli mě pokousal. Když jsem odpověděl že ne, tak to s úsměvem okomentoval: no vidíš jakej je to hodňoučkej had 😉
Ta velká samice (údajně k 8 metrům) byla tou dobou koupena před pár měsíci a nechtěla v novém prostředí žrát, takže jsem absolvoval i její nucené krmení ve 2 lidech, je to silný zvíře, manipulovat s ní sám by se mi moc nechtělo, ale vím že to není nemožné.
Jinak Kime, myslíte že volně v přírodě by si 4 metrová krajta mohla zkusit myslet že bych mohl být pro ni vhodnou potravou ? Nebo by se musela cítit v ohrožení a brala by souboj jako nutnou obranu ?