- Toto téma obsahuje celkem 627 odpovědí. Do diskuze (147 diskutujících) se naposledy zapojil uživatel
a poslední změna proběhla před 2 roky a 4 měsíci.
-
Příspěvky
-
Právě jsme vyjeli z Rovaniemi, kde jsme spali, super hotýlek. Jedeme na Nordkapp přes Karasjok, tož se ozvu po překročení hranic.
Hlásím průjezd do Norska, přejezd Karasjok. 7 lidi zkontrolovali za 4 minuty, velká spokojenost s tím, že jsme všichni očkovaní… kontrolují všechny.
Ahoj, jedeme s partou přátel v srpnu směr Norsko do soukromého ubytování. Naše chata bohužel nepatří mezi registrované. Majitel je ochoten nám vyjít vstříc a pomoci nám s koupením ryb u soukromého rybáře. Může nám prosím někdo z Vás poskytnout náhled dokladu (faktury), jak má příslušný doklad vypadat a jaké má mít náležitosti, aby nebyl problém s případnou kontrolou? Děkuji.
Ahoj, musí to být člověk, který má registrovanou firmu na lov ryb. Bude ti prodávat část své quóty, kterou jinak běžně vozí do továrny a té to fakturuje. Na faktuře musí být název firmy, registrační číslo, kontakt na člověka, který doklad vystavil. No a dál tam budeš ty jako odběratel, tvé jméno a číslo pasu. Doklad musí být v cetrálním registru, aby si to celníci mohli na hranicích zkontrolovat. Pozor často bývá dodací list, napsaný na koleně v přístavu, toto by ti neuzanali. Musí to být legálně vystavená faktura.
Zkusím popsat naši cestu do Norska.
Ve čtvrtek ráno vyrážím, jakožto neočkovaný a bez potvrzení o prodělání Covid-19, na antigenní test do Covidpointu v Karlíně. Sice mám potvrzenou velmi vysokou hladinu protilátek po bezpříznakovém prodělání, ale je mi to, jak se říká, na dvě věci… Je tam sice fronta, ale díky online objednání mám v 9:10 vyšťourané obě nosní dírky a s ujištěním personálu, že výsledek testu by mi měl přijít do 20 minut do emailu, jedu do Braníku vyzvednout střešní box a odtud hned směr sever.
Lehce po jedenácté dobírám v Teplicích zbytek posádky. Nepřestává mě překvapovat, jaký je Superb III náklaďák (po 1203 asi nejlepší užitkové auto od Škodovky). Ale i ve spojení se střešním boxem XXL jsme narvaní k prasknutí.
V 11:40 vyrážíme směr Drážďany, ale naši cestu ukončuje asi po 30 metrech svítící oranžová kontrolka motoru. Naštěstí nám pomohl naprosto úžasný technik v Teplické Škodovce. Byly to jen nakousané kabílky od přídavného olejového čerpadla pod motorem.
Je 13:00 a konečně jedeme. Cesta Drážďany – Lipsko – Magdeburg – Hanover – Hamburg byla celkem v pohodě, až na šílené čtvrteční bouřky. Naštěstí pro nás byly veškeré nehody v prostisměru (lidi, jezděte hlavně opatrně, život za to nestojí!).
Okolo 20hod. přijíždíme na dánské hranice. Jsme odesláni vpravo pod přístřešek a probíhá kontrola dokladů a potvrzení o Covidu. Stačilo ukázat potvrzení o tom, že jsem negativní, v mobilu (opravdu to přišlo z Covidpointu v PDF do emailu za 15 minut) a již opíchaní kolegové ukazují QR kódy, které si scannuje a ověřuje v systému, zda jsou v databázi. Celník poděkoval, popřál šťastnou cestu a frčíme dále směr Kolding – Odense – okolo Kodaně a na mosty do Švédska. Bouřkám jsme naštěstí ujeli.
Švédské hranice jsou jak přes kopírák jako dánské. Celník kontroluje doklady, potvrzení a vyptává s kam jedeme a na jak dlouho. Během vysvětlování mě napadne ukázat potvrzení o rezervaci od Michala Simča, načež se mu rozjasní úsměv a s přáním šťastné cesty jedeme dál. Cesta Malmö a Goeteborg probíhá bez problémů. Kromě přejetých zvířátek (tzv. „herbářových“) na dálnici potkáváme jen pár kamionů, jinak absolutně nulový provoz.
V 5:40 přijíždíme na norské hranice, kde není kromě nás ani noha a já jsem, jako Covid vakcínou neopíchaný panic, nervózní jak sáňky v létě. Dálnice je stažená do jednoho pruhu na norskou celnici. Přijíždím k prvnímu stanovišti, bude jich celkem sedm :-). Celník kontroluje doklady a požaduje od kolegů Covid pasy (papírové potvrzení nechce, ale požaduje QR kód v mobilní aplikaci!). Ode mě chce vidět v sms potvrzení o registraci, kterou musí každý, kdo nesplňuje podmínky Norů (plná vakcinace nebo potvrzení o prodělání), udělat před odjezdem, ale ne dříve než 48 hodin před překročením hranic. Načítá si QR kód přes odkaz v došlé sms. Snažím se mu ukázat test, který je starý jen 21 hodin od odběru, ale absolutně ho nezajímá. Jsme odeslání na stanoviště 2, kde nám celníci v ochranném obleku sdělují, že máme pokračovat po oranžových šipkách dále. Najíždíme na velké odstavné parkoviště a dávám si slalom mezi stovkami kuželek (styl řazení k odbavení na letišti). Na stanovišti 3 nás vítá člen norské armády v uniformě a jen nás posílá na stanoviště 4, kde dostávám lísteček s pořadovým číslem (jako v bance). Popojíždím na stanoviště 5/6, kde už před mobilním domečkem postává zdravotnický personál. Uvnitř odevzdávám lísteček, cestovní pas a už mě první z pracovníků zpovídá a zapisuje mě do systému. Požaduje doklad, opět QR kód z registrace a dále telefonní číslo, SPZ auta a hlavně adresu místa pobytu v Norsku pro trávení případné karantény. Po sepsání jsem odeslán vedle, kde mi zdravotnický personál vyšťourá s gustem obě dírky (nosní). Se slzami v očích odcházím do auta a odjíždím na další parkoviště, tedy stanoviště 7. Tady čekáme na výsledku testu a po cca 15 minutách a potvrzení výsledku vysílačkou, jsme lehce znuděným personálem v puštěni do Norska. Ze mě opadá ten šílený stres a konečně si začínám užívat cestu. V Oslu minimální provoz a pokračujeme na Elversum a už po A3 na Trondheim, před kterým uhýbáme na Orkanger. Ve Valsetu najíždíme na krátký trajekt do Brekstadtu (jezdí geniálně vždy v celo a v půl). Po vylodění už jen 25 km na náš milovaný Bakkan Wahl, kde nás vítá Benn. Před chatou již máme připravené naše věci uložené z roku 2019. Vzhledem k tomu, že je tato lokalita naše srdeční záležitost, Benn má pro takové, jako jsme my, i sklad, kde nechávám veškerou rybařinu, takže není problém ani cesta letadlem na lehko. V neděli nám dorazí náš delegát Petr alias Dědo147, bez kterého by to prostě nebylo ono a pak už to bude naprosto famózní!
Takže po tom šíleném dvouletém absťáku po Norsku jsme tady a jdeme na ně!!!
<p style=”margin-bottom: 0cm; line-height: 100%;”><span style=”font-size: large;”>Zkusím popsat naši cestu do Norska.</span></p>
<p style=”margin-bottom: 0cm; line-height: 100%;”><span style=”font-size: large;”>Ve čtvrtek ráno vyrážím, jakožto neočkovaný a bez potvrzení o prodělání Covid-19, na antigenní test do Covidpointu v Karlíně. Sice mám potvrzenou velmi vysokou hladinu protilátek po bezpříznakovém prodělání, ale je mi to, jak se říká, na dvě věci… Je tam sice fronta, ale díky online objednání mám v 9:10 vyšťourané obě nosní dírky a s ujištěním personálu, že výsledek testu by mi měl přijít do 20 minut do emailu, jedu do Braníku vyzvednout střešní box a odtud hned směr sever.</span></p>
<p style=”margin-bottom: 0cm; line-height: 100%;”><span style=”font-size: 14pt;”>Lehce po jedenácté dobírám v Teplicích zbytek posádky. Nepřestává mě překvapovat, jaký je Superb III náklaďák (po 1203 asi nejlepší užitkové auto od Škodovky). Ale i ve spojení se střešním boxem XXL jsme narvaní k prasknutí.</span></p>
<p style=”margin-bottom: 0cm; line-height: 100%;”><span style=”font-size: 14pt;”>V 11:40 vyrážíme směr Drážďany, ale naši cestu ukončuje asi po 30 metrech svítící oranžová kontrolka motoru. Naštěstí nám pomohl naprosto úžasný technik v Teplické Škodovce. Byly to jen nakousané kabílky od přídavného olejového čerpadla pod motorem.</span></p>
<p style=”margin-bottom: 0cm; line-height: 100%;”><span style=”font-size: large;”>Je 13:00 a konečně jedeme. Cesta Drážďany – Lipsko – Magdeburg – Hanover – Hamburg byla celkem v pohodě, až na šílené čtvrteční bouřky. Naštěstí pro nás byly veškeré nehody v prostisměru (lidi, jezděte hlavně opatrně, život za to nestojí!).</span></p>
<p style=”margin-bottom: 0cm; line-height: 100%;”><span style=”font-size: large;”>Okolo 20hod. přijíždíme na dánské hranice. Jsme odesláni vpravo pod přístřešek a probíhá kontrola dokladů a potvrzení o Covidu. Stačilo ukázat potvrzení o tom, že jsem negativní, v mobilu (opravdu to přišlo z Covidpointu v PDF do emailu za 15 minut) a již opíchaní kolegové ukazují QR kódy, které si scannuje a ověřuje v systému, zda jsou v databázi. Celník poděkoval, popřál šťastnou cestu a frčíme dále směr Kolding – Odense – okolo Kodaně a na mosty do Švédska. Bouřkám jsme naštěstí ujeli.</span></p>
<p style=”margin-bottom: 0cm; line-height: 100%;”><span style=”font-size: large;”>Švédské hranice jsou jak přes kopírák jako dánské. Celník kontroluje doklady, potvrzení a vyptává s kam jedeme a na jak dlouho. Během vysvětlování mě napadne ukázat potvrzení o rezervaci od Michala Simča, načež se mu rozjasní úsměv a s přáním šťastné cesty jedeme dál. Cesta Malmö a Goeteborg probíhá bez problémů. Kromě přejetých zvířátek (tzv. „herbářových“) na dálnici potkáváme jen pár kamionů, jinak absolutně nulový provoz.</span></p>
<p style=”margin-bottom: 0cm; line-height: 100%;”><span style=”font-size: large;”>V 5:40 přijíždíme na norské hranice, kde není kromě nás ani noha a já jsem, jako Covid vakcínou neopíchaný panic, nervózní jak sáňky v létě. Dálnice je stažená do jednoho pruhu na norskou celnici. Přijíždím k prvnímu stanovišti, bude jich celkem sedm :-). Celník kontroluje doklady a požaduje od kolegů Covid pasy (papírové potvrzení nechce, ale požaduje QR kód v mobilní aplikaci!). Ode mě chce vidět v sms potvrzení o registraci, kterou musí každý, kdo nesplňuje podmínky Norů (plná vakcinace nebo potvrzení o prodělání), udělat před odjezdem, ale ne dříve než 48 hodin před překročením hranic. Načítá si QR kód přes odkaz v došlé sms. Snažím se mu ukázat test, který je starý jen 21 hodin od odběru, ale absolutně ho nezajímá. Jsme odeslání na stanoviště 2, kde nám celníci v ochranném obleku sdělují, že máme pokračovat po oranžových šipkách dále. Najíždíme na velké odstavné parkoviště a dávám si slalom mezi stovkami kuželek (styl řazení k odbavení na letišti). Na stanovišti 3 nás vítá člen norské armády v uniformě a jen nás posílá na stanoviště 4, kde dostávám lísteček s pořadovým číslem (jako v bance). Popojíždím na stanoviště 5/6, kde už před mobilním domečkem postává zdravotnický personál. Uvnitř odevzdávám lísteček, cestovní pas a už mě první z pracovníků zpovídá a zapisuje mě do systému. Požaduje doklad, opět QR kód z registrace a dále telefonní číslo, SPZ auta a hlavně adresu místa pobytu v Norsku pro trávení případné karantény. Po sepsání jsem odeslán vedle, kde mi zdravotnický personál vyšťourá s gustem obě dírky (nosní). Se slzami v očích odcházím do auta a odjíždím na další parkoviště, tedy stanoviště 7. Tady čekáme na výsledku testu a po cca 15 minutách a potvrzení výsledku vysílačkou, jsme lehce znuděným personálem v puštěni do Norska. Ze mě opadá ten šílený stres a konečně si začínám užívat cestu. V Oslu minimální provoz a pokračujeme na Elversum a už po A3 na Trondheim, před kterým uhýbáme na Orkanger. Ve Valsetu najíždíme na krátký trajekt do Brekstadtu (jezdí geniálně vždy v celo a v půl). Po vylodění už jen 25 km na náš milovaný Bakkan Wahl, kde nás vítá Benn. Před chatou již máme připravené naše věci uložené z roku 2019. Vzhledem k tomu, že je tato lokalita naše srdeční záležitost, Benn má pro takové, jako jsme my, i sklad, kde nechávám veškerou rybařinu, takže není problém ani cesta letadlem na lehko. V neděli nám dorazí náš delegát Petr alias Dědo147, bez kterého by to prostě nebylo ono a pak už to bude naprosto famózní!</span></p>
<p style=”margin-bottom: 0cm; line-height: 100%;”><span style=”font-size: large;”>Takže po tom šíleném dvouletém absťáku po Norsku jsme tady a jdeme na ně!!!</span></p>Za všechny neočkované děkuji Frenkymu za ukázku myšlení zodpovědných občanů. Že se ten člověk nestydí.
Luhor, prečo by sa mal Frenky stydet, popremýšľaj kto túto trápnu situáciu navodil a tomu potom napíš aby sa stydel. Já len, tak nám treba!! Za všetko si môžeme sami. A aj chalani čo sa chvália svojími úlovkami, plná filetáreň. Ja im doprajem, ale musia to vidieť aj tý čo nemusia? Nóri majú potom pádny dôvod porozmýšľať o kvótach. Čo oko nevidí, srdce nebolí.
Luhor, vysvetli mi prosím, za čo sa mám stydit. Benjo ďakujem, myslím, že hrdinov čo verejne prezentujú svoju božskosť pri debni plnej pridusených tresiek, by šlo presvedčiť o ich nevedomosti a hlúposti konania. Mne je skôr smutno z toho že takéto fotky prezentujú aj organizátori týchto masakrov a to bohužiaľ už nie je nevedomosť…
No já nevím proč se sem ti “chalani”montujou,když už tady píšou tak atˇčesky,spousta lidí ty hatmatilce nerozumí.Díky.
Dobrý den všem cestujícím do Norska.
Měl bych dotaz. Pokoušel se už někdo na hranicích proclívat alkohol? Mám dojem, že při tom “nouzovém” režimu na hranicích bude trochu chaos.
Děkuji za odpovědi.
Pro reakci na toto téma se musíte přihlásit.
Nahrávání ...
